Slaný – 11. ledna
Nejmenší oválek, který se od podzimu rozkládá vedle druhého oblouku velké slánské dráhy, má sloužit úplným začátečníkům, kteří by jinak jezdili v zatáčce kolem kuželů. Včera jej pokřtili Bruno Belan, Daniel Halamka a Jakub Hejkal, jehož starší kluboví kolegové za řidítky pitbiků vůbec nešetřili.
Přelouč – 11. ledna
Příchod nového roku jej zastihnul ve Švédsku. Před trojicí závodů švédského superpoháru si bylo třeba zatrénovat. Všechno klaplo ještě lépe, než si plánoval, protože průběžné druhé místo v seriálu je skvělé, ale přece jenom nečekané. Nicméně Lukáš Hutla na vavřínech nespí. Už jen proto, že se má na sever vrátit zase v příštím týdnu.
Třikrát ve třináct. Od soboty do pondělí. Tři závody totiž startovaly úderem jedné hodiny po obědě. Nejprve v Östersundu, kdy za dvacetistupňového mrazu Lukáš Hutla rozehrál své skóre nulou z rozjížďky s číslem jedna. Následovala ale smršť trojek.
„Začal jsem nulou,“ souhlasí český závodník. „Pak jsem vyhrával, ale na přímý postup do finále to nestačilo. Jel jsem poslední šanci, ale Heikki Huusko mě v cíli porazil o čtvrt motorky. Druhý den ve Strömsundu jsem taky začal nulou. Dvanáct bodů ovšem stačilo na finále.“
A v něm Lukáš Hutla dorazil do cíle jako první a pódium neměl daleko ani v pondělí v Örnsköldsviku. „To jsem nulu na začátek neměl,“ směje se. „Ale ve finále jsem dvakrát vymet‘ díru po startu. Ale jinak dobrý, obě motorky jedou.“
Prodloužený víkend byl opravdu náročný. „V pondělí toho měli všichni už plný brejle,“ souhlasí Lukáš Hutla. „Fyzičku jsem měl nahnanou už z Čech, to byl základ. Pak jsme trénovali ve Švédsku. Pondělí, úterý, středa pauze, čtvrtek trénink a v pátek zase volno. Říkal jsem si, ať tam ty tři dny přežiju bez zranění. Jel jsem udělat co nejlepší výsledek, ale že budu druhej, to jsem nečekal.“
Martin Haarahiltunen je před ním o dva body, Maxi Koivula ztrácí jeden, Heikki Huusko už pět bodů. „Obě moje motorky jsou konkurenceschopný,“ uznává Lukáš Hutla, přičemž dodává, že rozhodně v přípravě nepolevuje. „Přijeli jsme ze Švédska, dva dny jsem byl v práci. Včera v posilce, dnes hokej, v neděli hokejbal. V pondělí posilka, pak voraz, v pátek zase letíme do Švédska, beru přítelkyni, tátu a sponzora.“
Mimo Ruska, které je od svého napadení Ukrajiny mimo světové dění v motocyklovém sportu, je totiž Švédsko pupkem ledařského světa. „V Gävle mám vlek,“ plánuje Lukáš Hutla. „Přivezou mi ho do Avesty, kde se v pátek jedou dvojice.“
Ledařský kolotoč začne nanovo. „V Avestě je dráha kolem dokola, moc rovinka tam není,“ říká přeloučský ledař. „Má se oteplit, ale ledu je tam dost, není to na rybníku, takže vodou vymetou.“
V sobotu a v neděli vyvrcholí super pohár v Gävle a v Böllnasu. „Pak bude Sant Johann,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Proto mám jednu motorku tady, měl bych v Rakousku jet, ale nikdo mi to ještě nepotvrdil. Potom ve čtvrtek zase letím do Švédska na svět. V lednu mám sedm závodů, ale únor bude plonkovej. Bylo by super, kdyby zamrzlo u nás.“
Praha – 10. ledna
Devítka plochodrážníků zařazených v pražském Olympu se dnes vrátila z týdenního lyžařského soustředění ve Špindlerově Mlýně. V Krkonoších tentokrát nalezli takřka dokonalé podmínky. Spokojený byl také trenér Tomáš Topinka, jenž již ve své hlavě spřádá plány na jarní soustředění. Pochopitelně na ovále.
„Počasí ideální nebylo,“ líčí Tomáš Topinka. „Teploty nad nulou, padal i déšť se sněhem. Na dnešek napadlo dvacet čísel sněhu, kterého bylo dost. Po dvou letech byl na zimním soustředění konečně sníh. Bylo to fajn, žádnej průšvih.“
Ve Špindlerově Mlýně bylo možné potkat devět plochodrážníků. Eduard Krčmář si schovává dovolenou na jarní soustředění na motocyklu a Jan Kvěch se z Austrálie vrátí až následující týden.
Dorazil Václav Milík, Hynek Štichauer, Daniel Klíma, Adam Bubba Bednář, Jaroslav Vaníček, Matouš Kameník, Jen Jeníček, Bruno Belan a Jan Hlačina.
A jaký měli v Krkonoších program? „Výjimečně byly sjezdovky,“ přibližuje Tomáš Topinka. „S Vencou Milíkem jsme na nich byli ve středu. Jinak hlavně běžky.“
Jaro je ale čím dál tím blíž. „Jarní soustředění bude záležet na počasí,“ uvažuje pražský kouč. „Buď to bude Goričan nebo Krško, ideálně kombinace obou drah. Nebo se podíváme do Maďarska či Itálie, to ještě uvidíme.“
Plzeň – 9. ledna
Po další prosincové prohře se svým tradičním rivalem HC Nýrsko 2009 se plochodrážníci opět chystají na hokejovou hrací plochu ICE Arény na plzeňské Košutce. V sobotu 25. ledna od sedmnácti hodin sehrají charitativní utkání Za sklem II ve prospěch autistických dětí. Richard Wollf slibuje pompézní podívanou a po skončení zápasu veřejné bruslení.
„Všechno je v běhu,“ říká Richard Wolff. „Skoro celý je to připravený, dolaďuju svoji soupisku. Bude to pompézní, větší než v listopadu, myslím, že si to užijeme.“
V průběhu utkání bude připravena kasička na příspěvky pro organizaci Za sklem, která se stará o děti s poruchou autistického spektra.
Sydney – 8. ledna
Jeho kolegové z Olympu jsou na soustředění v Krkonoších. On si užil lyže na Šumavě, než odjel na druhý konec světa. V Austrálii mají o devět hodin více než my ve střední Evropě. Ale Jan Kvěch je napřed ještě v jednom ohledu. Po tříměsíční přestávce odjel jako první český závodník dva ostré mítinky. A je náramně spokojený.
„Cesta byla dlouhá, ale zase jsem neřídil,“ žertuje český šampión. „Trvala asi dvaadvacet hodin, jeden přestup, čekal jsem čtyři hodiny. Nevydržím dlouho sedět na jednom místě. Letadlo jsem měl prochozený celý. V Austrálii jsem byl první dva, tři dny trošku rozhozenej. Časovej posun byl znát.“
Na závody ale byl aklimatizovaný skvěle. „Hezká dráha, taková evropská,“ popisuje ovál v Gillmanu. „Po dvouměsíční pauze jsem skončil na motorku a cejtil jsem, že jsem nebyl uvolněnej. Ale říká se, že se to nezapomíná.“
Jana Kvěcha skutečně závodnická skleróza nepostihla a v závodě o medaili Leigha Adamse nechyběl na pódiu. „Ke konci se dařilo, byl jsem třetí,“ kvituje. „Konkurence byla dobrá, Australani rozjetí, bylo těžký držet krok. Jel jsem na půjčený motorce, měl jsem jen svůj motor. O tréninku se dolaďovaly poslední detaily.“
Pražan si musel poradit i bez svého týmu, protože na cestu vyrazil jen sám. „Jsem tu trošku i jako mechanik,“ říká Jan Kvěch. „Pomoh‘ mi jeden místní klučina. Lidi jsou tu přátelští, pomáhají, ale je to trošku taková Anglie, hlavně si pomáháš sám.“
Druhý závod, Phil Crump Solo Classic, hostila Mildura. „Taky hezká dráha,“ ujímá se Jan Kvěch opět slova. „Trošku víc technická. Bavila mě víc, byla v anglickým stylu, trošku za roh. Trápil jsem se trošku ze startu, bylo to hlavně o nich.“
Do finále postupovalo prvních pět ze základní části a vítěz poslední šance. „Sam Masters si vzal jedničku,“ líčí český závodník. „Vybíral si jako první. Odjel a už se mi ho nepodařilo předjet. Byly to hezký závody, bavilo mě to, užil jsem si to. Jsem rád, když jsem na dlouho neseděl na motorce, že jsem schopnej držet krok s klukama, co jsou rozjetý.“
Zatímco se jeho kolegové připravují ve Špindlerově Mlýně, Jan Kvěch si užívá Austrálie. „Teď mám prázdniny,“ svěřuje se. „Bohužel soustředění jsem vynechal, ale u nás doma byl sníh, tak jsem to využil. A teď jsem napřed i na motorce.“
Když prázdniny, tak se vším všudy. „Hodně cestuju,“ přibližuje svůj program. „Byl jsem v Brisbane, teď jsem v Sydney, letím zase do Adelaide. Chodil jsem hodně, turistika, užívám si volno, ale nějaký cvičení do toho dávám. Líbí se mi tady, pořád je co dělat.“
A co klokani? „Je jich tady požehnaně,“ rozesměje se. „Z Mildury jsme se vraceli do Adelaide, byli horší než u nás srnky. Pořád nám skákali do cesty. Ale hlavně, že jsem si moh‘ zatrénovat, když se u nás nejezdí. Vracím se osmnáctýho, utíká to tady rychle i tím cestováním, nebyl čas nudit se, kdybych se jen válel na pláži.“
Trhová Kamenice – 5. ledna
Rybník rodiny Hofmanovy nezůstal osiřelý ani v neděli. A kromě Davida Hofmana dorazili i další závodníci. Zda se bude zamrzlá plocha mezi Nasavrky a Hlinskem bude využívat i nadále pro trénink či dokonce šroubkařský Srandamač bude závislé na vývoji počasí.
Ještě ve čtvrtek pokrýval hladinu rybníku led o síle pouhých jedenácti centimetrů. Jenže drsnější podnebí Železných hor udělalo své a v sobotu měl David Hofman k dispozici rovnou patnáct centimetrů, což by vyhovovalo i pro ledařský šampionát republiky.
V noci na neděli napadl sníh, který se ale rychle odhrnul. Objevili se také Jaroslav Petrák a Milan Moravec, s nimiž se David Hofman za řidítky svého motocyklu střídal.
