Praha – 2. května
Bílý kouř od motoru Eduarda Krčmáře v rozjížďce s číslem devatenáct dnešního druhého dílu české juniorky nepředstavoval pro obhájce titulu sebemenší problém. Záhy se ukázalo, že jejich příčinou se stal jeden povolený šroub na víku, takže slánský šampión mohl směle zkompletovat další osmnáctibodové maximum. Ve finále na něho sice odstartoval Patrik Mikel, jenž si upevnil nejen postavení dvojky průběžné klasifikace, ale i leadera devatenáctek. Ovšem Eduard Krčmář si již v první zatáčce našel cestu dopředu. S výjimkou této dvojice se oproti Plzni úplně vyměnilo obsazení na finálovém startovním roštu. Richard Geyer vinou palivové hadice přišel o tři jisté body již v rozjížďce s číslem jedna, zatímco Ján Mihálik za ním trčel celá čtyři kola při konfrontaci čtveřice nejlepších v aktuálním pořadí. Naproti tomu slušné bodové dávky vozil Josef Novák, který nakonec vyfouknul Filipu Hájkovi nejen pohár za třetí místo, ale i reprezentační vestu pro juniorské mistrovství světa.
Praha – 2. května
Po deštivém počasí předchozích dnů působilo sluníčko na nebeské báni nad pražskou šestkou jako opravdický balzám na duši. Druhý závod šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze začal překvapením. Repasovaný motor Pavla Kuchaře byl v záběhu líný jako vandrácká hůl v pravé poledne, takže jeho majitel v rozjížďce s číslem dvě nedokázal dostihnout bezchybně jedoucí Michala Bašteckého. Ten konečně vypláznul na smůlu jazyk, když v základní části prohrál jen s Lukášem Vinterem a nakonec zabouchnul vrata finále A přímo před nosem Jaroslava Vaníčka. První letošní prohra Pavla Kuchaře však nepřinesla kolibří revoluci, jelikož se pražský závodník záhy vrátil na vítěznou dráhu. V áčku nakonec odvedl Lukáše Vintera, který stačil ještě zkrotit dravého Michala Bašteckého.
Po nějakých bratru dvaceti letech se v Čechách při Prvním máji nerozeřvaly plochodrážní stroje. Ticho a klid prodlouženého víkendu bylo o to horší, že víkendové mítinky slabších kubatur ve Slaném a v Divišově padly na vrub dešťového živlu. Ani za hranicemi se čeští a slovenští borci neobjevovali příliš často. Samozřejmě obrázek Martina Vaculíka smějícího se na nejvyššímu stupni slovinské velké ceny nám ještě dlouho nezmizí z paměti. Kromě evropského šampionátu a polských lig byli naši borci k zastižení pouze na travnaté dráze v Lübbenau.
Praha – 2. května
Po sérii zrušených mítinků se domácí příznivci dnes konečně dočkají pořádné závodní porce, protože pražská Markéta hostí rovnou tři šampionáty. Nejprve od šestnácti hodin pokračují stopětadvacítky ve svém mistrovství na malých drahách, zatímco od klasické osmnácté se začne odvíjet druhé dějství jednadvacítek, které jsou již druhým rokem spojeny s devatenáctkami.
Nagyhalasz, Mureck a Terenzano – 1. května
Na třech stadiónech dnes odstartoval evropský šampionát jednotlivců svou semifinálovou fází. Kvalifikační síto bylo pořádně husté a do challenge nabízelo jen dohromady deset postupových míst. Ani jedno z nich však nezískal žádný z českých ani slovenských reprezentantů. Nejblíže byl Josef Franc v Nagyhalasz, když vypadl v rozjížďce poslední šance. Minimálně do této novinky, jíž se účastní závodníci na čtvrté až sedmé pozici, přičemž postupuje jen jeden, se blížil také Eduard Krčmář v Terenzanu, avšak závěrečná porucha sebrala veškerou naději.
Při první letošní extralize se evidentně sešly v kotlíku všechny ingredience nezbytné pro ukuchtění náramně vyrovnaného závodu. Hynku Štichauerovi nebylo hej po tělo a jeho motoru po duši. S nastavením laboroval také Václav Milík. Slaný musel oželet Jakuba Jamroga. Naproti tomu Žarnovica se mohla opřít o Martina Vaculíka a Praha o Josefa France a Sebastiana Ulamka, jež nakonec rozhodným způsobem zastoupil zraněné trio. Každopádně pardubický závod se musel líbit a to nejen divákům, ale rovněž statistikům, kteří zaznamenali nejen nového leadera průběžné klasifikace v současném období renesance extraligových čtyřek.
