Improvizace šla nejlépe Pardubičanům

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 18. června
Že se v pátek vpodvečer strhla nad středním Slovenskem pořádná bouřka doprovázená silným slejvákem, nebylo pro vývoj pátého extraligového závodu tolik určující jako déšť v Gorzowě o nějakých sedm stovek kilometrů severněji. Díky němu se přeložil duel s Grudziadzem na neděli a Ján Daniel musel oželet služby Martina Vaculíka. Nicméně termín nutil k improvizacím také ostatní týmy. Praha byla bez Josefa France, Pardubice bez Hynka Štichauera, jejichž přesun z La Reole byl za hranicí dostupných logistických možností. Milana Macha zase štengroval déšť v sobotu, který hrozil, že Eduard Krčmář bude muset startovat za své Gniezno i s novou posilou Marcinem Nowakem až v neděli. Sotva si slánský manažer, jenž neměl k dispozici Martina Málka, vydechl, že se v Gniezně pojede dle plánu, ozval se mu Zdeněk Simota. Jeho dodávka totiž dojela jen kamsi k Brnu. Naštěstí na vedlejší sedačce seděl Adam Vandírek s bezpočtem zkušeností z oblasti dopravy. Stačil jeden telefonát a už stěhovali vybavení do vypůjčeného vozu, na jehož palubě dosáhli Žarnovice ještě před tréninkem. Vlastní mítink odstartoval triumfem Matěje Kůse, který udivoval publikum velkorysými nájezdy zvnějšku. Ovšem vedení hned vzápětí převzaly Pardubice. Zvyšovaly svůj náskok i proto, že žlutá karta Patrika Mikela za ulitý start třinácté jízdy byla prakticky jejich jediná pohroma. Praha držela druhou příčku, ovšem v rozjížďce s číslem devět udeřili Ján Daniel a Milan Mach se svými žolíky. Domácí Adrian Gala byl v cíli první před Marcinem Nowakem, zatímco Patrik Mikel sebral pražskému debutantu Oskaru Boberovi poslední bod. Leč hned vzápětí přišli domácí vinou pádu o Patrika Búriho, jenž vedle svého polského kolegy jako jediný dokázal bodovat, a žarnovické ambice skončit před svým publikem na pódiu vzaly definitivně zasvé. Slaný se ale na Prahu lepil i nadále a Tomáš Topinky se do pozice, kdy mohl použít žolíka, dostal až v šestnácté jízdě. Nová pravidla neumožňují využít strategickou pomůcku joker v závěrečné pětině, a ke všemu rozjížďka s číslem šestnáct byla programová pro Filipa Hájka, jehož mohl střídat jen junior. Pražský kouč si proto zahrál vabank, který nevyšel, protože Filip Hájek s žolíkem v rukou nedovezl v souboji s trojicí Poláků ani jeden bod. Honička se Slaným trvala až do poslední jízdy, v níž Středočechům scházel ke stříbru jediný bod. Oskar Bober dostal cestou na rošt jediné zadání, a sice skončit před Zdeňkem Simotou, což díky vítězství stylem start – cíl splnil dokonale.

Odjezd domů z La Reole byl tentokrát sám o sobě vítězstvím

La Reole – 17. června
V prvních nedělních hodinách nemohlo být v La Reole spokojenějšího muže než Mathieu Tresarrieu. Pouze v semifinále nevyhrál, skončil třetí za Dirkem Fabriekem a vítězným Stephanem Kattem, ale na vítězné vlně se vezl zase ve finále. Nadto do Mühldorfu k třetímu závodu finálové série pojede jako leader průběžné klasifikace. Bohužel závod se nevyvedl českému duu. Josef Franc těsně vypadl ze semifinálové desítky, Hynek Štichauer si ke všemu ještě poranil ruku.

Pardubice opanovaly odloženou prvoligovou ouverturu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 17. června
Hradba mraků přenášená z meteorologických radarů na elektronické displeje působila vskutku hrozivě. Nicméně si o Žarnovicu o půl čtvrté jenom lehce lízla. Na rozdíl od bouřky pátečního večera však tentokrát z toho mračna ani nekáplo. Při nástupu už svítilo sluníčko a tak po nešťastném svitavském závodě mohla první liga konečně odstartovat. Milan Mach měl však k dispozici pouze Michala Dudka, takže dopoledne účast slánského celku odvolal a ke slovu přišel rozpis z loňska. V něm měli zpočátku vrch Pražané. Z duelů s pardubickým béčkem vytěžili maximum a ani proti Žarnovici si nevedli špatně. Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem tři začal utrženým ventilem, nicméně poté již prohrál pouze ve dvanácté jízdě s Ondřejem Smetanou, který rovněž musel přesednout na druhý motocykl. Pardubice převzaly vedení, když v desáté jízdě porazili Prahu 5:1 a vítězství jim nesebrala už ani diskvalifikace Jaroslava Petráka za nebezpečnou jízdu v poslední jízdě. Praha udržela na uzdě Žarnovicu, kde největší porci práci navzdory bolavé ruce z ukrajinského kola poháru přátelství odvedl Patrik Búri.

Martin Vaculík a Václav Milík postupují do challenge

Olching – 15. června a Terenzano – 17. června
Česká republika a Slovensko má své šampióny v challenge o postup do SGP 2018, jež je na programu v srpnu v Togliatti. Oba svůj postup pojali dokonale pragmaticky. Martin Vaculík ve čtvrtek v Olchingu už nenastoupil do rozjezdu o stupně vítězů a spokojil se s pátým místem. Václav Milík zase po třech vítězstvích v rozpáleném Terenzanu se v posledních dvou rozjížďkách uchýlil k testování nastavení svých motocyklů. Přesto však skončil druhý za vítězným Craigem Cookem. Cestu k postupu bohužel nenašel Matěj Kůs, který skončil v sobotu šestnáctý.

David Lizák by byl rád dravou štikou v ledařském rybníce

Kondrac – 19. června
Letošní zima neskutečně přála ledové ploché dráze. Nebýt nepochopitelných duševních pochodů ubožáků, kteří zničili připravenou trať v Nepomuku, dočkali jsme se i historického rekordu v počtu odjetých závodů u nás. Mezi ledařská pozitiva patří pochopitelně i zájem nových závodníků. David Lizák, který se objevoval s divišovskou vestou, patřil mezi ně. A to se přitom zmiňoval, že ohřebovaný speciál je jeho první motocykl vůbec.

Josef Kalous má plochou dráhu dodnes přes ulici

Jezdec startovního čísla 12 – Kalous Josef z Liberce byl napomenut za nesportovní chování. Nenastartoval stroj, dvakrát s ním praštil o zem, přitom nevhodně nadával, což se neslučuje s chováním svazarmovského sportovce. Těmito slovy popsal Rudolf Duda v půli června roku 1974 okolnosti ze závodu národní kvalifikace v Ostravě, jejž bychom dnes mohli postavit na roveň českého přeboru. Nestor kopřivnické ploché dráhy si přitom nechal na sepsání své zprávy sportovního komisaře dva dny. Těžko soudit, proč za osmačtyřicet hodin nevychladnul. Nápovědu může nabídnout i další poznámka, že liberecký závodník stejně jako Jaroslav Smoček z Ústí nad Labem o tři roky překročili nejzazší věkový limit pro účastníky závodu, což údajně vzbudilo rozhořčení u ostatních jezdců. Přitom samotný pranýřovaný plochodrážník byl jediný, kdo mohl litovat, protože bez technických patálií, by klidně stál před pěti sty ostravskými diváky na nejvyšším stupínku pódia. Nebýt však asfaltky v Polepech, stěží by mohl patřit k mužům, kteří dostali Liberec až do extraligy.

…Každý den (nejen) o české ploché dráze