Liberec – 15. července
Tři velké slejváky, které se přes liberecké Pavlovice po obědě přehnaly, nedávaly velké naděje, že by se čtvrtý podnik českého přeboru mohl uskutečnit dle plánu. Ostatně také Filip Hájek, jenž se dobrovolně ujal role testovače dráhy, nesršel nadšením pro závodění na kluzké dráze. Jenže skrze zamračenou oblohu se už usmívalo sluníčko, proto se jury rozhodla nechat trénovat stopětadvacítky. Následoval jejich mistrovský závod, který hlavně ve svém počátku přinesl hodně pádů, které se nevyhýbaly ani horkým favoritům. Nakonec přinesl premiérové vítězství Danielu Klímovi. Ve tři čtvrtě na šest konečně startoval hlavní mítink. Zdeněk Holub opět sbíral samé trojky a v rozjížďce s číslem dvanáct odvedl Zdeňka Simotu. S ním v devatenácté jízdě prohrál i Ondřej Smetana, po třech sériích neporažený závodník. Tomu druhou prohru na samý závěr v rozjížďce s číslem třiadvacet uštědřil rovněž Zdeněk Holub, který podruhé během týdne stál na nejvyšším stupníku přeborového závodu. Zdeněk Simota dojel nakonec až za oběma pražskými juniory a to jej stálo vavřínový věnec. V rozjezdu o stříbro vyhrál Ondřej Smetana, zatímco Patrik Mikel upadl ve druhé zatáčce. Sanitka naštěstí vyjela zbytečně, avšak pardubický junior si stěžoval na bolavou ruku, což před zítřejším prvoligovým vyvrcholením v Divišově nebyla pro Lubomíra Vozára vůbec dobrá zpráva.
Kdo neupadne, vyhraje
Okolo čtvrt na čtyři skončil třetí a poslední slejvák, který se dnes přihnal na Pavlovice. Z nebe se snášely již jen drobné kapičky. Kolibříci našli azyl ve stanu, jenž svého času sloužíval jako restaurace, zatímco velcí hoši se krčili ve své plechové kostce. V ten moment by nikdo nevsadil ani zlámaný pětník, že se dnešní závod bude konat. Ani Filip Hájek, když se nabídl, že za řidítky svého motocyklu pojede otestovat ovál.
Filip Hájek se svěřuje s dojmy ze svého tréninku:
„Lajna by nešla jet vůbec. V jednom tam jezdit jde, ale ve čtyřech?! Jednomu to podjede a jdou všichni. Klouže to jako svině, je to jako na ledě.“
Sotva Karel Voborník s Františkem Kalinou svolávali závodníky k operativnímu brífinku, dalo se předpokládat, že všechno vyústí v rychlé balení a spěšný odjezd z Liberce. Ale chyba lávky! Jury rozhodla, že nejprve budou trénovat stopětadvacítky. A pakliže všechno proběhne v pořádku, pojedou svůj mistrovský závod. A jestliže ho dráha snese, teprve potom odstartuje přebor.
Zpoždění přišlo vhod zejména Zdeňku Simotovi, který jako obvykle dorazil na závodiště v oněch pověstných za pět dvanáct. Jenže tentokrát nejel z Českých Budějovic, ale vracel se z Anglie, kde sice stále nemůže najít angažmá, avšak stále má své technické zázemí. „Ve středu jsem vyjel a teď jsem přijel rovnou sem půl hodiny před závodem,“ líčil peripetie své cesty. „ Od půlnoci jedu od Frankfurtu, byly tam bouračky.“
Nástup se o celou hodinu opozdil a přivedl na startovní rovinku zástupce obou kubatur. Další slovo už patřilo výhradně kolibříkům. Bruno Belan byl o poznání nervóznější než obvykle. Poprvé totiž závodil s velkým rámem, v němž měl zabudován klubový motor. A dnes nestihnul ani odtrénovat. Když se hnal odčinit zpoždění vzniklé prací v depu, zastavili jej, sotva vjel na dráhu. Nepřízni osudu navzdory se vracel z rozjížďky s číslem jedna jako vítěz.
Stalo se to ovšem až po pádech soupeřů. Milan Dobiáš tak přišel o druhou příčku v nájezdu do druhé zatáčky. Byl vyloučen, zorganizovalo se repete a Pavel Kuchař přišel o vítězství, když upadl na stejném místě jako předtím jeho chabařovický soupeř. V rozjížďce s číslem tři se všechno opakovalo v bleděmodrém. Nejprve se mávalo červenými vlajkami kvůli pádu Michala Bašteckého. A když na závěr druhého okruhu spadl také Vojtěch Zamazal, Daniel Klíma a Jaroslav Vaníček dostali technické body.
Rozhodčí František Kalina musel mít nervy jako ocelová lana, ale mítink, který se dostal za hranici regulérnosti, pokračoval. Filip Šifalda užuž slavil triumf v rozjížďce s číslem tři, když jej vyjetí z vyjeté stopy v poslední zatáčce poslalo na zem. Chabařovičan se rychle posbíral a proběhl cílem, avšak o poslední bod jej připravil Jakub Exler.
V té chvíli měl Daniel Klíma na svém kontě již šest bodů, jimž nemohl konkurovat vůbec nikdo. Čtvrtá jízda viděla jednoznačný triumf Pavla Kuchaře. Milan Dobiáš upadl před cílem, ale na rozdíl od Filipa Šifaldy, své dva body stačil zachránit. Jet se závod pětistovek, odpor z depa by již dozajista vedl k předčasnému ukončení závodu, nicméně kolibříci pokračovali dál.
V páté jízdě Michal Baštecký vyhrál stylem start – cíl, zatímco Filip Šifalda vzápětí ve druhém nájezdu pro vítězství musel podjet Milana Dobiáše. Jenže Daniel Klíma si přichystal pádnou odpověď v rozjížďce s číslem sedm, která byla naštěstí poslední, v níž blikala červená světla. Vojtěch Zamazal upadl v prvním výjezdu, ale naštěstí nedošel újmy na zdraví.
O vítězi bylo v zásadě rozhodnuto, když Daniel Klíma při repete odvedl Michala Bašteckého. Pro druhé místo se natáhnul Pavel Kuchař, když v osmé jízdě s náskokem celé roviny zvítězil před Michalem Bašteckým. Poté Jaroslav Vaníček úřadoval stylem start – cíl. Bruno Belan na poslední chvíli podjel Michala Bašteckého, aby s Jaroslavem Vaníčkem srovnal krok.
Pavel Kuchař nakonec v rozjížďce s číslem deset ujel i Danielu Klímovi. Avšak divišovský borec tak či onak slavil vítězství v celém závodě, přičemž Pražan si druhým místem upevnil vedení na hrotu průběžné klasifikace. A třetí místo?
Vzhledem k okolnostem by si rozjezd zasloužil nabídnout lepší podívanou. Bruno Belan ale skončil polapený v pásce a Jaroslav Vaníček posléze zcela sám odkroužil tři kola. Hodiny však již překročili pátou a pochybnosti o konání přeboru byly ty tam.
Ze tří neporažených jsou jen dva
S výjimkou pádu Ondřeje Smetany se trénink obešel bez incidentů. Závodníky záhy na ovále vystřídal nejen traktor, ale dokonce i oranžová kropící liazka. Přitom po poledních deštích vypadala v depu stejně užitečná jako prodejní automat na prezervativy ve Vatikáně. Každopádně deset minut před šestou startoval závod svou první jízdou.
Martin Gavenda v ní odstartoval na Jaroslava Petráka, jehož navzdory veškeré snaze nepustil před sebe. Seznam vítězů vzápětí rozšířil Zdeněk Holub svým triumfem stylem start – cíl před Josefem Novákem, který v prvním výjezdu podjel Jana Kvěcha. Hned na to Zdeněk Simota zbavil Patrika Mikela vedení již vnější stranou úvodního oblouku. Na úvodní triumf se nejvíce nadřel Ondřej Smetana.
Ondřej Smetana vypráví o rozjížďce s číslem jedna:
„Zazávodil jsem si pěkně s Chlupínem, ten asi čuměl!“
Nejlepší start totiž vystřihnul Petr Chlupáč. Ondřej Smetana jel za ním takřka celé dva okruhy, dokud v tom druhém neprotáhnul nájezd do druhé zatáčky a nesebral vedoucí příčku svému mladšímu klubovému kolegovi. Ve třetím kole se před něho dostal také Martin Mejtský.
Vzhledem k neproporcionálně rozložené startovní listině se Filip Hájek dostal poprvé na ovál až na prahu druhé série. Avšak rozjížďka s číslem pět patřila Zdeňku Holubovi. Spolu s ním se ovšem na šestibodovou hranici dostali další dva borci.
Zdeněk Simota vyhrál sedmou jízdu, z níž však vzhledem k pádu ve druhé zatáčce byl vyloučen Martin Gavenda. Vzápětí se prosadil Ondřej Smetana, když v rozjížďce s číslem osm před sebe nepustil Jaroslava Petráka, který se v nájezdu do druhé zatáčky posunul před Václava Kvěcha.
Za trojicí neporažených byl Patrik Mikel, jenž po suverénním triumfu v šesté jízdě ztrácel jediný bod. „Škoda té první rozjížďky, ale mám teďka ještě tři jízdy, abych se dostal na bednu,“ přemítal ve svém depu. Během třetí série se neměl vůbec dostat ke slovu, zato boj o vítězství se dostal do nové polohy.
Stalo se tak v rozjížďce s číslem dvanáct. Zdeněk Holub se svým jmenovcem Simotou šli tvrdě dopředu. Nicméně pražský junior byl ještě tvrdší, takže na protilehlou rovinku vyjel ještě dříve než jeho plzeňský protivník.
„Kroužil za mnou po venku,“ vyprávěl Zdeněk Holub o chvilku později ve svém boxu. „Ale to mi říkali teď v depu, já to moc nevnímal.“ S prozatím maximálním bodovým ziskem se mu mohl vyrovnat pouze Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem deset se opět potkal s Petrem Chlupáčem, avšak nyní mu ukázal výfuk již při vylétnutí pásky.
Ve čtvrté sérii se ani jeden z trojice leaderů průběžné klasifikace neobjevil na startu. Nicméně jejich pronásledovatelé neváhali a zkoušeli se jim dostat co nejblíže. Předně Filip Hájek navázal na svůj triumf z deváté jízdy dalším vítězstvím, když v rozjížďce s číslem třináct znovu porazil Martina Mejtského. Tentokrát se před něho dostal již v nájezdu do první zatáčky.
Na osm bodů Filipa Hájka po třech výjezdech na krátký liberecký ovál dosáhnul také Patrik Mikel. V šestnácté jízdě proti němu nenastoupil Martin Gavenda. „Hlava mě bolí jako sviňa,“ vysvětloval svou rezignaci na další působení v libereckém závodě. „Tak mě asi ještě nikdy nebolela. Blbě i zaostřuju…“
Nicméně Patrik Mikel vystřelil do vedení jako střela. Josef Novák a Radek Podhadský tentokrát museli být ti druzí vzadu. A moravský junior oblečený do pardubické vesty mohl směle osnovat plány, aby v sedmi závěrečných rozjížďkách zaútočil na stupně vítězů.
Ondřej Smetana zahrál na konec rozjezdovou rošádu
Závěr závodu byl skutečně zamotaný, jak jen plochodrážní mítink má být. Své by k tomu mohl říct Jaroslav Petrák. Sedmnáctá jízda byla dle programu vyhrazena jen pro tři borce, nicméně startovní číslo osmnáct zůstalo pro dnešek volné. Ze dvou Pardubičanů, kteří se objevili na startovním roštu, řekl první i poslední slovo Martin Mejtský.
Dostal se dopředu současně s letem pásky k libereckému nebi, přičemž útoky Jaroslava Petráka skončily ve třetím kole. „Odešel mi motor,“ vysvětlil pardubický matador příčinu svého odstoupení. To však ještě nemohl tušit, že na samotný závěr předvede v sedle svého druhého motocyklu ukázkovou svíci a dodá dnešní sobotě nálepku den blbec.
Litovat však mohl rovněž Martin Mejtský, jelikož nebýt obou proher s Filipem Hájkem, stál by na stupních vítězů. Po výhře nad Jaroslavem Petrákem dojel do cíle první ještě v jednadvacáté jízdě. Jenže dvanáct bodů bylo tentokrát málo. Paradoxní však bylo, že jeho dvojnásobný přemožitel skončil až za ním!
Závěr závodu totiž Filipa Hájka zastihl v rozjížďkách se silnými soupeři. V osmnácté jízdě sledoval úžasný boj o vedení. Tam se po startu dostal Ondřej Smetana, jenže Zdeněk Simota mu nedopřál vteřinku klidu. Vnějškem první zatáčky se ve třetím kole vskutku dostal dopředu.
„Nevěděl jsem, že ten venek tak jede,“ kroutil udiveně hlavou nad Plzeňanovým manévrem, který jej dnes stál první bod. Naopak Zdeněk Holub vzápětí po raketovém startu přijel do depa se svým čtvrtým dnešním vítězstvím, které nedokázal zpochybnit ani Patrik Mikel. Ten však razantně promluvil do rozdělení vavřínových věnců v rozjížďce s číslem dvaadvacet.
Přitom však na něho odstartoval Filip Hájek způsobem, jaký zná jen on. Patrik Mikel udeřil již vnějškem úvodního oblouku. Nenašel cestu dopředu, což však ani náhodou neuhasilo jeho útočné choutky. Na konci druhého kola zaútočil zvenku. Do třetího kola projel na stejné úrovni s Filipem Hájkem, aby ale hned v dalším nájezdu namířil svůj motocykl na vnitřní stopu.
Právě tudy vedla cesta do čela, celkovým třinácti bodům a potažmo i umístění na pódiu. Na závěr přišla již zmiňovaná svíce na startu v podání Jaroslava Petráka. „Byla hodně ostrá spojka a viděl jsem jen nebe,“ líčil pardubický matador, jenž byl diskvalifikován z repete, které nakonec Zdeněk Holub vyhrál stylem start – cíl.
Již podruhé během týdne stál na nejvyšším stupínku s maximálním bodovým ziskem. Za jeho zády jezdil zprvu Zdeněk Simota a Patrik Mikel se už v duchu chystal na rozjezd s ním. Jenže konečné slovo patřilo Ondřeji Smetanovi. Ve třetím kole podjel Zdeňka Simotu v prvním oblouku a soupeřem Patrika Mikela v dodatkové jízdě o druhé místo se stal on sám.
Ondřej Smetana líčí rozjezd o druhé místo:
„Dnes poprvý jsem pořádně odstartoval, u pásky jsem našel největší materiál. Bylo to buď anebo a vyšlo to!“
V rozjezdu se Ondřej Smetana prosadil do vedení již s vylétnutím pásky. Patrik Mikel ale udeřil ve druhé zatáčce. Jenže jeho motocykl se vzepjal na zadní a jeho jezdec skončil děsivém pádu. Nakonec naštěstí vstal, ale s bolestí v pravé ruce se jen křenil nad pomyšlením na zítřejší vyvrcholení první ligy v Divišově.
Hlasy z depa
„Docela dobrý,“ vystihl Zdeněk Holub své pocity po druhém přeborovém vítězství v řadě. „Akorát začal tikat motor. Nemá vůbec žádnej‘ zvuk a v poslední jízdě byl už zralej‘ na repasi. Jsem spokojenej‘, za tejden v Březolupech uvidím.“
„Myslím, že jsem si pěkně zazávodil,“ přemítal Ondřej Smetana. „Celý závody super, Simoťák mě objel, ale to se nedá nic dělat. Nevěděl jsem, že venek tak jede. Poslední jízdu jsem startoval z trojky a ta byla suverénně nejhorší. Aspoň jsem si to druhý místo vybojoval.“
„Ty vole, nebylo to špatný,“ komentoval závod Patrik Mikel. „Akorát jsem to nemohl přilepit. Starty byly dobrý, akorát v tom rozjezdu jsem už moc chtěl. Nevím, co tam bylo, bylo to rychlý. Ještě předtím mi pan Vozár s taťkou říkali, ať neblbnu, že zítra v Divišově jsou další závody…“
„Je to lepší,“ sledoval Zdeněk Simota svůj progres. „Akorát tu poslední jízdu jsem neodstartoval a dělal chyby. Pustil jsem to tam. Uvidíme, za tejden v Březolupech…“
„Kdybych neudělal chybu, moh‘ jsem jet rozjezd o bednu,“ litoval Martin Mejtský. „S Fildou jsem z prvního místa chytil díru, vytáhlo mě to ven a už jsem to nedohnal. Ale letos jsem byl poprvý nad deset bodů.“
„Zatrénoval jsem si na mokru,“ připomínal Filip Hájek svou odpolední anabázi. „To jsem si užíval, ale pak se jelo na suchým. První jízdu to odpálilo, ale Zdenda mě zavřel na lajně. Druhou jízdu jsem si zazávodil, pak se to odpíchlo od prken, čtyřka byla dobrá. Nakonec jsem to promydlil, tak to dopadlo, jak to dopadlo.“
„Jelo se mi hezky,“ vyprávěl Jan Kvěch. „Jel jsem tady poprvý na pětistovce a deset bodů je paráda. Užil jsem si to, užil.“
„Špatnej‘den,“ posteskl si Jaroslav Petrák. „Dneska jsem si to teda vybral. Motor mi odešel. Odcházel od prvopočátku, nešlo mi to do hlavy. Skočil jsem rychle na druhou motorku a viděl jsem jen nebe. Byla hodně ostrá spojka, neměl jsem čas ji povolit.“
| 1. Zdeněk Holub, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Ondřej Smetana, Praha | 3 3 3 2 2 | 13+3 |
| 3. Patrik Mikel, Pardubice | 2 3 3 2 3 | 13+X |
| 4. Zdeněk Simota, Plzeň | 3 3 2 3 1 | 12 |
| 5. Martin Mejtský, Pardubice | 2 2 2 3 3 | 12 |
| 6. Filip Hájek, Praha | 2 3 3 1 2 | 11 |
| 7. Josef Novák, Pardubice | 2 2 3 2 2 | 11 |
| 8. Jan Kvěch, Praha | 1 2 1 3 3 | 10 |
| 9. Václav Kvěch, Praha | 0 1 2 3 E | 6 |
| 10. Petr Chlupáč, Praha | 1 1 2 2 0 | 6 |
| 11. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 2 1 E X | 5 |
| 12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | 1 0 0 2 1 | 4 |
| 13. Radek Podhadský, Plzeň | 0 1 1 1 1 | 4 |
| 14. Martin Gavenda, Březolupy | 3 X F – – | 3 |
| 15. Daniel Šilhán, Liberec (250 ccm) | 0 0 1 0 2 | 3 |
| 16. František Klier, Divišov | 0 1 0 1 1 | 3 |
| 17. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 1 1 1 T 0 | 3 |
Průběžné pořadí seriálu:
| PCE | CHA | KOP | PLZ | LIB | TOT | |
| 5.4. | 11.6. | 25.6. | 8.7. | 15.7. | ||
| 1. Zdeněk Holub | – | 22 | – | 25 | 25 | 72 |
| 2. Ondřej Smetana | * | 25 | 22 | – | 22 | 69 |
| 3. Zdeněk Simota | – | – | 18 | 22 | 18 | 58 |
| 4. Filip Hájek | * | 16 | (8) | 16 | 14 | 46(54) |
| 5. Martin Málek | * | – | 20 | 20 | – | 40 |
| 6. Josef Novák | – | 18 | – | 6 | 12 | 36 |
| 7. Jan Kvěch | * | 10 | 12 | (3) | 10 | 32(35) |
| 8. Martin Mejtský | – | – | – | 12 | 16 | 28 |
| 9. Josef Franc | – | – | 25 | – | – | 25 |
| 10. Václav Kvěch | – | (4) | 6 | 10 | 8 | 24(28) |
| 11. Jaroslav Petrák | * | – | – | 18 | 5 | 23 |
| 12. Patrik Mikel | * | – | – | – | 20 | 20 |
| 13. Hynek Štichauer | * | 20 | – | – | – | 20 |
| 14. Petr Chlupáč | – | 12 | – | 1 | 6 | 19 |
| 15. Radek Podhadský | – | – | – | 14 | 3 | 17 |
| 16. Sindy Weber | * | 7 | 5 | 0 | 4 | 16 |
| 17. Martin Gavenda | * | – | 14 | – | 2 | 16 |
| 18. Michal Dudek | * | – | 16 | – | – | 16 |
| 19. Jakub Valkovič | * | – | 7 | 8 | – | 15 |
| 20. Anne Spaan | – | 14 | – | – | – | 14 |
| 21. Pavel Čermák | * | 6 | 4 | 2 | – | 12 |
| 22. František Klier | – | 5 | – | 5 | 0 | 10 |
| 23. David Pacalaj | * | – | 10 | 0 | 0 | 10 |
| 24. Filip Šifalda | – | 8 | – | – | – | 8 |
| 25. Daniel Šilhán | – | – | – | 4 | 1 | 5 |
| 26. Krzyzstof Nowacki | – | – | 3 | – | – | 3 |
| NC Piotr Dziatkowiak | * | – | – | – | – | – |
| NC Michal Tomka | * | – | – | – | – | – |
| NC Karel Kadlec | * | – | – | – | – | – |
| NC Václav Milík | * | – | – | – | – | – |
| mimo soutěž: | ||||||
| Alessandro Borgia, B | – | NC | – | – | – | |
| Norbert Magosi, H | – | – | NC | – | – | |
| Milen Manev, BG | – | – | NC | – | – | |
| Denis Fazekas, H | – | – | NC | – | – | |
| Andrei Popa, RUM | – | – | NC | – | – |
Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent nejlepších výsledků zaokrouhlených nahoru
Mistrovství republiky 125 ccm:
| 1. Daniel Klíma, Divišov | 3 3 3 2 | 11 |
| 2. Pavel Kuchař, Praha | F 3 3 3 | 9 |
| 3. Jaroslav Vaníček, Praha | 2 2 1 3 | 8+3 |
| 4. Bruno Belan, Slaný | 3 2 1 2 | 8+T |
| 5. Filip Šifalda, Chabařovice | 0 3 2 1 | 6 |
| 6. Michal Baštecký, Praha | X 3 2 1 | 6 |
| 7. Milan Dobiáš, Chabařovice | X 2 2 0 | 4 |
| 8. Jakub Exler, Praha | 2 1 0 1 | 4 |
| 9. Vojtěch Zamazal, Slaný | F 1 1 F | 2 |
Průběžné pořadí seriálu:
| SLA | PCE | PLZ | LIB | TOT | |
| 3.6. | 21.6. | 8.7. | 15.7. | ||
| 1. Pavel Kuchař, Praha | 12 | 9 | 12 | 9 | 42 |
| 2. Filip Šifalda, Chabařovice | 9 | 12 | 10 | 6 | 37 |
| 3. Daniel Klíma, Divišov | 9 | 7 | 5 | 11 | 32 |
| 4. Michal Baštecký, Praha | 8 | 6 | 8 | 6 | 28 |
| 5. Milan Dobiáš, Chabařovice | 10 | 8 | 4 | 4 | 26 |
| 6. Jaroslav Vaníček, Praha | 7 | 4 | 5 | 8 | 24 |
| 7. Bruno Belan, Slaný | 4 | NS | NS | 8 | 12 |
| 8. Lukáš Vinter, Praha | 1 | 2 | 3 | NS | 6 |
| 9. Bruno Thomas, D | 6 | NS | NS | NS | 6 |
| 10. Jakub Exler, Praha | 1 | NS | NS | 4 | 5 |
| 11. Vojtěch Zamazal | NS | NS | NS | 2 | 2 |
| 12. Jan Jeníček, Pardubice | NS | 0 | 1 | NS | 1 |
| 13. Manuel Rau, D | 1 | NS | NS | NS | 1 |
Foto: Antonín Škach
