Praha – 29. října
Když Pardubice na základě vývoje letošní extraligy přešly do tábora zastánců systému čtyřutkání, bylo jasné, že dvojutkáním zase jednou zvoní umíráček. Pražanům nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit, pakliže ovšem nechtěli jít hlavou proti zdi. Již minulé úterý po prvním finále extraligy bylo dohodnuto, že Pardubice, Praha, Slaný a Mšeno pojede vyšší soutěž se čtyřčlennými týmy. Dnešní valná hromada Svazu ploché dráhy upřesnila detaily a zároveň potvrdila zánik první ligy v současné podobě. Rovněž nižší soutěž zařadila zpátečku o několik sezón nazpět.
Mšeno – 28. října
Když se Roman Čejka vrátil z rozjížďky s číslem jedna dnešního posledního závodu první ligy s jediným bodem, měl sto chutí nahnat svého otce Romana a mechanika Antonína Poláka do své dodávky a odjet směr Ledce. Nemohl tušit, že s vychytaným převodem svého motocyklu sehraje klíčovou roli v boji o bronzovou medaili. Pražané totiž fungovali stejně skvěle jako namazaní soukolí. Náhradník Josef Franc v jejich sestavě fungoval jako pojistka, nebo dle svých slov spíše jako maskot, kdyby se dráha za titulem začala komplikovat. Jenže Mšeno se muselo smiřovat s druhou pozicí a o útoku na Markétu nemohlo být ani řeči. Pozornost se tudíž soustředila na Slaný a smíšený tým Březolupy/Míšeň. V boji o třetí příčku, která by při rovnosti tabulkových bodů vyřešila celkové třetí místo, měli dlouho navrch Moravané. A to, i když Roman Čejka nabral v první zatáčce opakované rozjížďky s číslem patnáct neskutečnou rychlost a odjel do cíle jako vítěz, zatímco Martin Gavenda doplatil na svůj poněkud ulitý start. Antonín Vilde, který se ujal koučování středočeského družstva, totiž poslal Romana Čejku do akce hned vzápětí ještě jednou v roli žolíka. A on se vrátil obtěžkaný šesti body, když Hynek Štichauer upadl. Pardubičan hostující v koaličních barvách místo Martina Málka, musel ve finále skončit před Romanem Čejkou. Avšak zatímco Ondřej Smetana potvrdil ve stylu start – cíl pražský titul, před Hynkem Štichauerem se usadil Roman Čejka. Sotva jej šachovnicová vlajka přivítala v cíli, Slaný definitivně přeskočil výběr Březolupy/Míšeň.
Kostěnice – 28. října
Když se Josef Novák rozhodl přejít z motokrosu a věnovat se ploché dráze, za pomoci svého Motoklubu Úhřetická Lhota vzniklo tréninkové kolečko na poli na okraji malé obce Kostěnice poblíž Pardubic. Vedle pardubického juniora tady začal znovu trénovat Dan Macl, který se letos k závodění vrátil po více než třiceti letech. Improvizovanou tra si vyzkoušel kupříkladu Vladimír Višváder či František Chvojka se svým flattrackovým Pérákem. A právě tady proběhne v sobotu 8. listopadu od 12:00 loučení se sezónou.
Sekáček se zlatou přilbou aneb celý život u ploché dráhy – zbrusu nová kniha s biografií legendárního Antonína Kaspera staršího a rozborem šedesátých let s doposud nepublikovanými fotografiemi a fakty bude k dostání v přímém prodeji na stadiónu
Mšeno – 27. října
Nejprve uvolnil své místo v kalendáři jadranskému poháru dvojic, poté na žádost březolupského klubu i slovenskému šampionátu. V náhradním termínu náhradního termínu lilo jako z konve, takže pořadatelé jej odvolali raději již den předem. Druhý mšenský prvoligový mítink nakonec zítra po obědě uzavírá sezónu a zapíše se mezi rarity jako mítink na klasické dráze pořádaný po změně letního času na normální středoevropský. Nadto slibuje boj minimálně o bronzovou medaili, jelikož Tomáš Topinka nedává žádný prostor náhodě a při hájení dvoubodové převahy pražské Markéty se neopírá o nikoho menšího než Josefa France.
Říjen letos může na svých jedenáct ostatních kolegů machrovat, že korunoval tolik plochodrážních mistrů republiky jako nikdo jiný. A v minulém týdnu měl pořádně naspěch. Nejprve se v úterý stal Kryštof Rybář šampiónem stopětadvacítek E85 na krátké dráze, ve čtvrtek Praha vyhrála extraligu, aby se v sobotu posadili na trůn Eduard Krčmář v juniorech a Marcel Studzinski. Českým plochodrážníkům se dařilo i v zahraničí. Václav Milík pomohl Poole k triumfu v britské Elite League, Matěj Kůs se stal berwickým závodníkem roku a Karel Kadlec v italském Terenzanu prohrál jen jedinou rozjížďku.
Autobiografie Miloslava Čmejly Od řidítek k mikrofonu v přímém prodeji v neděli ve Mšeně
Díky kamarádovi Vaškovi Matunovi jsem využil příležitosti a po delší době se podíval na dlouhou plochou dráhu do německého Mühldorfu. Právě v tomto městě se v roce 1999 jelo české finále na německém území. Pořadatelský sbor byl český a tak jsem moderoval světové finále spolu s Němcem Güntherem Kornem. Pršelo, ale super závody. Vyhlásil jsem mistra světa Gerda Risse posléze jako vítěze i v Mariánských Lázních a to několikrát.
