Přelouč – 4. března
Po nevydařené zimě v českých zemích bez ledu dostali na základě loňských výsledků šanci na mistrovství Evropy Lukáš a Radek Hutlovi. Otec Radek, původně mechanik Lukáše a náhradník zastoupil na poslední chvíli zraněného Rakušana Simona. Na cestu skoro 4000km dlouhou jsme nechtěli spoléhat na dvanáctileté IVECO, které ani při provozu po českých cestách v letním období nevynikalo zvláštní spolehlivostí.

Mráz se drží na Urale
Od léta jsme měli slíbeno zapůjčení rok a něco staré dodávky. První průšvih – den před odjezdem se majitel ztratil i s autem ze světa i ze spojení. A bez vysvětlení. Docela podraz. Ještěže jsme před týdnem nechali vyměnit olej a auto, které mělo být zapůjčeno na výměnu, přejít v servisu. Nakládáme, v pondělí ráno odjezd. Přes Polsko a Lotyšsko rovnou Rusko a hned druhý problém – auto je napsané na manželku. Lítají maily, telefony, po vyřízení další problém. Čí jsou motocykly? Nakonec se vše vyřeší, Rusové prostě prudí. Zdržení na hranicích pouhých třináct hodin.

Horší, že celodenní provoz nevydrželo nezávislé topení, dál už se topilo jen od motoru. A na rozdíl od nás v Rusku opravdu mrzne. Posledních sto kilometrů trvalo čtyři hodiny, v autě bylo mínus dvacet stupňů.

Dojeli jsme ve čtvrtek večer, sláva. Na druhý den odpoledne trénink, mráz kolem mínus patnácti stupňů. Lukáš jede jako z praku, motorky fungují. Těšíme se na závody.
Druhý den je všechno jinak. V noci mínus třiatřicet, ve třináct v době zahájení závodů mínus sedmadvacet stupňů, přemrzlý led se štípe v kusech. Dráha se po několika jízdách mění v jeden velký motokros.

A Lukáš po výletu do balíků zjistil, že mu přestala pérovat přední vidlice nastavená u specialisty. A tady nestačí k úspěchu velké srdce, spíš zkušenosti a chladná hlava. Další dva výlety do balíků. Výsledný jeden bod z poslední jízdy už toho moc nezachránil. Hlavně, že jsme celí. Navíc v převodovce nedrží kvalty. Veterán Radek jede v klidu, s pěti body je nakonec nejúspěšnějším Čechem. A to vinou roztrženého řetězového kolečka na motoru přijde o jisté vítězství v poslední jízdě. Pro porovnání, u nás v té době překračovala teplota plus 10 stupňů.

Zkušenosti se platí zlatem
Po závodech makačka, měníme převodovku z náhradního motocyklu a naopak. Po příjezdu domů diagnostikovaná závada. Zadřený segment aretace řadící vidličky si k odstranění vyžádal pět minut práce. To by ani sám satan nevymyslel. Ale nebyl tam ten správnej‘ mechanik.

Druhý závod začíná parádně. Lukáš ve své první jízdě odvede Josefa Kreuzbergera, dva body za Rusem jsou dost dobrý počinek. To ještě byla dráha aspoň trochu slušná. Dál už průšvih, na rozbité dráze vidle opět nemaká… A na náhradní motorce převodovka.

Nedá se nic dělat, natáhneme gumu ke stupačce, která podrží dvojku, jedničku podrží po startu Lukáš. Není to optimální kombinace, ale zapla bůh za další tři body. V poslední jízdě další, již poslední výlet do balíků – za velkého ohlasu diváků, u kterých Lukáš silně zabodoval svými pěti pády.

Jak již magazín speedwayA-Z informoval, v celkovém pořadí čeští závodníci obsadili v těsném sledu čtrnácté, patnácté a šestnácté místo, žádná sláva. Jako na všech závodech ruští jezdci převyšovali ostatní rozdílem více než jedné třídy. Zatímco v Rusku se závodí od 30. listopadu každý víkend a ruská špička trénuje šest dní v týdnu, v Česku se nikdo ani nesvezl, nebyl led. A ostatní Evropané na tom nebyli o moc líp.

Na závody se odjelo s motocykly nevyzkoušenými a nastavenými od oka. Nejde o motor, ale spojka se na start musí seřídit na místě, každý led je totiž jiný, a pneumatiky, které svým osazením hřebíků vyhovují tratím ve střední Evropě, v ruských podmínkách moc nedrží.

Naše klimatické podmínky jsou někde jinde v Rusku při mínus pětadvaceti stupních. To má led úplně jiné vlastnosti. To je o zkušenostech, kde je vzít? Při odjetých dvou třech závodech za zimu moc rychle nepřibývají. A navíc zkušenosti získané v našich podmínkách jsou v Rusku k ničemu.

Teď zbývá zřejmě poslední šance k porovnání výkonnosti českých adeptů na reprezentaci v příštím roce – Pohár Roelofa Thijse v holandském Assenu tento pátek, kam jsou nominováni kromě Lukáše Hutly i Lukáš Volejník a Andrej Diviš. Takže příští týden.

Foto: Hutla Team