Slaný – 28. září
Sám ve Slaném zkoušel jezdit na plochodrážním motocyklu. Před lety. Jenže sudičky mu u kolébky upředli jiný osud. Měl se stát fotbalovým rozhodčím a funkcionářem. Je jím dodnes. Ale aspoň jedna za tří moudrých tetiček sklánějících se někdy před pětašedesáti lety nad novorozeným chlapečkem, fandila ploché dráze. Emil Gaži se stal slánským startmaršálem. Byť jej haprující srdíčko postavilo na post technického komisaře, stále tluče na správném místě. Jak se ostatně v pondělí ukázalo.

 

V rozjížďce s číslem čtyři se při slánském duelu s kopřivnickým tandemem upadl Bruno Belan. Prsteníček jeho levé ruky si říkal o rentgen a pár stehů zručného chirurga. Kdyby s ním sanitka odkoukala do kopečka na Háje k nemocničním lékařům, mítink by nabral zpoždění.

Pakliže by na pomoc přispěchala rychlá ambulance, jakbysmet. V ten moment se Emil Gaži nabídl, že slánského borce do nemocnice odveze vlastním vozem. Jak řekl, tak učinil. Bruno Belan se ještě před koncem první ligy na stadión vrátil.

V sobotu si v Pardubicích nafasuje vestu se startovním číslem devatenáct pro Zlatou stuhu juniorů. A také zlatou příležitost dát paní Smůle zase pořádně na zadek. Happy end jsme ostatně viděli i ve svátečním pondělním slunečním odpoledni.

V první zatáčce rozjížďky s číslem dvanáct upadl Kryštof Kubal. Plzeňský junior už na ovále říkal záchranářům, že mu nic není, byť ho trošku bolelo rameno. Ve slánské nemocnici diagnostikovali, že tomu tak opravdu je.