Duel o juniorské stříbro skončil na vjezdu do poslední zatáčky rozjížďky s číslem deset

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 26. října
Václav Milík dorazil dnes k nadvakrát odloženému závěrečnému dílu českého juniorského šampionátu jako jasný šampión. Defekt jeho motoru mu v tréninku přidělal vrásky na čele, a to tím spíše, že se podezřelé zvuky ozývaly rovněž z jeho druhého pohonného agregátu. Nakonec se však postavil opět na nejvyšší stupínek pódia, i když mu v šesté jízdě jeden bod sebral výtečně jedoucí Ondřej Smetana a ten druhý musel urputně vybojovat na Dánu Mikkelu Salomonsenovi. Pozornost se především upírala k bitvě o celkové stříbro. Jak Roman Čejka, tak Zdeněk Holub nastupovali k rozjížďce s číslem deset proti Václavu Milíkovi se šesti body. Zdeněk Holub vedl takřka celá čtyři kola, ale Václav Milík útočil v posledním okruhu po protilehlé rovince a Pražan v nájezdu do poslední zatáčky upadl. Dva body inkasoval Roman Čejka, jenž sice v rozjezdu o druhé místo podlehl Michalu Škurlovi, avšak v závěrečné klasifikaci mu post vicemistra již neunikl.

Mistrova prohra přišla prakticky s křížkem po funuse
Okolo poledního konečně sluníčko vyhrálo svůj duel nad ranní mlhou a jeho teplé paprsky rozpustily poslední zbytky hustého bílého mléka. Dějiště už dvakrát odloženého závěrečného kola české juniorky nemohlo být nasvícené lépe.

Václav Milík tentokrát nezabral krajní box dle svého zvyku, ale musel vzít zavděk místem v zadní třetině modré plechové řady. Už více než dva měsíce mu první titul z jednadvacítek v řadě říkal pane, ale na Pardubičanově perimetru se objevila nová výzva. Mohl vyhrát všechny závody juniorského šampionátu.

Podobný kousek se v historii šampionátu, který je s letopočtem 1974 ve svém rodném listu o tři roky starší než mistrovství světa, se povedl pouze Antonínu Kasperovi a Tomáši Topinkovi. Václav Milík však mohl nastavit laku ještě výše a dotáhnout do konce sérii triumfů ve všech jízdách.

Současný pražský kouč před jednadvaceti lety vyhrál s patnácti body tři ze čtyř závodů, zatímco při plzeňské ouvertuře ztratil dva body a vítězství musel potvrdit až v rozjezdu s Antonínem Švábem. Antonín Kasper roku 1980 neprohrál ani jednou, jenže po zrušení libereckého závodu se finálová část skládala jen ze třech závodů. A Václav Milík se dnes chystal k pátému.

Pozornost ovšem poutal i duel o stříbro. Roman Čejka s jednobodovým náskokem před Zdeňkem Holubem se v předchozích dnech netajil, že by dnes uvítal místo sluníčka spíše černé dešové mraky. Nicméně dnes sršel odhodláním porvat se o post vicemistra. Jeho soupeř ovšem nezůstával pozadu. A to tím spíše, přestřihl-li by šňůru podzimní smůly, kterou odstartoval nešastný pád při tréninku před test matchem s Poláky v Pardubicích.

První série se nesla plně ve znamení favoritů. Václav Milík jasně opanoval rozjížďku s číslem jedna. Stejně se vedlo vzápětí Zdeňku Holubovi, který si však svou první dnešní trojku musel urputně vybojovat. Mikkel Salomonsen, první dánský závodník v šampionátu, na něho zle dotíral až do cíle. Ani Roman Čejka nezaváhal a přijel do cíle rozjížďky s číslem čtyři jako vítěz, který svou pozici neopustil ani v jednom ze čtyř kol.

Mezi favority se zařadil i Michal Škurla. K první číslovce tři u svého jména přišel poměrně snadno. Ve mšenských boxech se nakonec objevilo jen třináct závodníků. Na nabídku startovního čísla nakonec nereflektoval Steven Mauer. Chyběl i Zdeněk Růžička a Mike Trzensiok, jenž dal přednost pouáku v rakouském Murecku. A tak v rozjížďce s číslem tři vedle Michala Škurly stanul Eduard Krčmář, který ovšem zůstal viset polapený v pásce.

„Byl jsem vyhecovanej‘ a přišla páska,“ vysvětloval slánský závodník. Michal Škurla při repete jel sice proti sobě, avšak v rozjížďce s číslem osm už musel porazit Michaelu Krupičkovou a Filipa Hájka. Se šesti body nebyl v té chvíli rozhodně sám.

Zdeněk Holub zvládl ve svůj prospěch s Eduardem Krčmářem v páté jízdě a Roman Čejka o dvě jízdy létal po ovále tak rychle, až dokonce Daniela Hádka předjel o kolo. Na vině byl samozřejmě trucující motocykl domácího borce, díky němuž se musel dvakrát otáčet od startovního roštu, a jenž ho nakonec nedovezl ani k jedinému bodu.

Ze seznamu neporažených ale vypadl Václav Milík. Jeho vítězná šňůra v letošním šampionátu se přetrhla až na dvaadvacátý pokud v rozjížďce s číslem šest. Její start katapultoval do čela Ondřeje Smetanu. „Dobře odstartoval,“ vysekl mu poklonu novopečený mistr republiky. „Zkoušel jsem venek, ale podjel mě Dán.“

Mikkel Salomonsen se po podjetí Václava Milíka ve druhé zatáčce chtěl probít i před vedoucího Pražana, ale přitom se musel bránit Pardubičanovým nájezdům. Nádherný trojboj gradoval ve druhém okruhu, v jehož druhém oblouku se Václav Milík vrátil na druhé místo. Okamžitě byl v patách Ondřeje Smetany. A by nebyl jeho závěrečný útok bez ambicí, Pardubičan by potřeboval, aby cílová meta byla dál. „Smeták ujel, potřeboval bych ještě kolo,“ komentoval svou první prohru, která však v celkové klasifikaci neznamenala vůbec nic, jelikož se mu po čtyřech předchozích triumfech dnešní výsledek škrtal jako nejhorší a tak či onak.

Letošní šampionát končí desátou jízdou
Zatímco se Mikkel Salomonsen v deváté jízdě konečně dočkal triumfu nad osamoceným Josefem Novákem, pozornost se upírala na startovní rošt rozjížďky s číslem deset. Raketový start Zdeňka Holuba jakoby popíral veškeré fyzikální zákony a pražský závodník měl vrch již před prvním zatáčkou.

V té chvíli se nemohl pro stříbro více natáhnout. Roman Čejka zaostal vzadu a teprve v nájezdu do úvodního oblouku druhého kola minul třetího Michala Škurlu. Druhé místo držel Václav Milík, který se však nechtěl smiřovat s druhou prohrou. Na protilehlé rovince závěrečného okruhu se z levé strany sunul před Zdeňka Holuba, který v nájezdu do poslední zatáčky upadl.

„Sám bych nespad‘,“ nechal se slyšet v boxech, přičemž ukazoval na škrábance na krytu spojkového koše a zadního dílu rámu. František Kalina ovšem nechal knoflík červených světel bez povšimnutí. Václav Milík projel cílem jako vítěz a Roman Čejka, jemuž rázem spadly do klína dva body, jako vicemistr republiky.

Slánský borec se v té chvíli dělil s Václavem Milíkem o průběžné vedení v dnešním závodě. V jedenácté jízdě jejich osmibodové skóre vyrovnal Ondřej Smetana. I když Eduard Krčmář odstartoval jako modrobílý ďábel, v první zatáčce jej objel Pražan. Stále ještě úřadující šampión mu ovšem nedopřál ani chvilku klidu. Jeho finiš spodní stranou poslední zatáčky vypadal slibně, avšak Ondřeje Smetanu nestihl.

Své poslední slovo ale neřekl ani Michal Škurla, i když prve v desáté jízdě inkasoval jediný bod až po pádu Zdeňka Holuba. „Špatně jsem odstartoval, jel moc po zadním,“ měl jasno o příčinách. V rozjížďce s číslem třináct opakované kvůli pásce Damiana Albrechta rychle přistřihl křídla Ondřeji Smetanovi.

Vzápětí byli David Štěrovský a Filip Hájek bezprostředními posluchači velkého sóla Václava Milíka, který s jedenácti body na čele průběžné klasifikace osaměl. Roman Čejka totiž v rozjížďce s číslem šestnáct podlehl Eduardovi Krčmářovi, jehož skvělý start se bezúspěšně snažil eliminovat vnějškem první zatáčky.

Po přestávce však dvakrát vyhrál sedmnáctou jízdu, jež se musela opakovat kvůli pádu Josefa Nováka v úvodním výjezdu třetího kola. A pak už se třinácti body čekal na vývoj věcí příštích. V rozjížďce s číslem osmnáct se za dalším triumfem vydal Eduard Krčmář. Václav Milík se sice stále častěji skláněl ke svému motoru, z něhož se ozývaly stále hrozivější zvuky, avšak v první zatáčce druhého okruhu nechal slánského borce za svými zády.

V té chvíli vyhrál i pátý závod seriálu a i se ztrátou jednoho bodu předčil Tomáše Topinku a Antonína Kaspera v historických přehledech čtveřicí triumfů s maximálním bodovým ziskem v řadě. Záležitost obsazení pódia zkomplikoval Michal Škurla, když se v rozjížďce s číslem devatenáct vůbec nepáral s Mikkelem Salomonsenem. Vyrovnal třináctibodové aktivum Romana Čejky. Zato Zdeněk Holub, jenž ve dvacáté jízdě zopakoval své sólo z rozjížďky s číslem patnáct, sice uzavřel cestu k pódiu Ondřeji Smetanovi, ale k rozjezdu mu jediný bod chyběl.

Michal Škurla se v české juniorce poprvé na stupně vítězů postavil již loni v červenci v Liberci, ale dnes se po startu dodatkové jízdy vyrazil své tehdejší třetí místo ještě vylepšit. Roman Čejka kousal až do cíle, který projeli takřka současně, nicméně Pražanův žlutý motocykl přece jen o chviličku dřív než černožlutý stroj jeho protivníka.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to dobře,“ nezastíral Václav Milík. „Jsem spokojenej‘, vyhrál jsem to. Chtěl jsem jet na jawce, ale o tréninku se posrala. Skočil jsem na dží-emko, ale celej‘ závod v tom klapalo. Jsem rád, že jsem dojel, poslední jízdu to byl extrém.“

„Super závody,“ radoval se Michal Škurla, který vyhrál všechny jízdy kromě jediné, v níž skončil třetí. „Špatně jsem odstartoval, jel moc po zadním. V rozjezdu byl start dobrej‘, bojovali jsme až do konce. V junioráku čekám na nejvyšší bednu, blíží se to, už by to příští rok mohlo přijít.“

„Dneska jsem si hezky zajezdil,“ rozplýval se Roman Čejka. „Měl jsem do toho chu, tři tejdny jsem nejezdil. Dneska to bylo super, zazávodil jsem si a to druhý místo mi zůstalo se štěstím. Nepotřeboval jsem ani d隝, aby to zase zrušili (smích). Nečekal jsem, že ta dráha bude hezká. Byla krásná, nejhezčí za celej‘ rok. Jsem spokojenej‘, nečekal jsem, že to takhle dopadne.“

„Radši se nechci vyjadřovat,“ rozhodil Zdeněk Holub rukama. „Škoda, že mě vyloučil. Myslím, že neoprávněně, sám bych nespad‘. Viděli to všichni, ale nikomu to nevysvětlíš. Mám bronz, ale kdyby mě nevyloučil, vyhrál bych a bylo by stříbro.“

„Byl to jeden ze závodů, co se mi letos povedly,“ nechal se slyšet Ondřej Smetana. „Mohlo to bejt‘ lepší, ale to může bejt‘ vždycky. Hodně mě mrzí, že mi utekla bedna, tak snad příští rok… Nejvíc mě mrzí jízda se Škurličem. Špatně jsem odstartoval a pak byl rychlejší. Ale naopak největší radost jsem měl z porážky Vendy. Ta první startovní pozice byla podle mě nejlepší.“

„Jen jsem si zatrénoval,“ svěřoval se Eduard Krčmář se svojí motivací. „Nejel jsem dva závody, bylo mi to jedno. A teď jsem měsíc neseděl na motorce. Zejtra jdu k doktorovi s kolenem, jak jsem spad‘ v Plzni. Nemůžu ani běhat.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 3 14
2. Michal Škurla, Praha 3 3 1 3 3 13+3
3. Roman Čejka, Slaný 3 3 2 2 3 13+2
4. Zdeněk Holub, Praha 3 3 F 3 3 12
5. Ondřej Smetana, Praha 2 3 3 2 2 12
6. Eduard Krčmář, Slaný T 2 2 3 2 9
7. Mikkel Salomonsen, DK 2 1 3 1 2 9
8. Michaela Krupičková, Divišov 0 2 3 0 1 6
9. Daniel Hádek, Mšeno 2 ex 1 2 1 6
10. David Štěrovský, Pardubice 1 0 2 2 F 5
11. Josef Novák, Pardubice 1 1 2 1 X 5
12. Filip Hájek, Praha 0 1 0 1 2 4
13. Damian Albrecht, PL 1 2 1 T E 4

Poznámka: Daniel Hádek byl v rozjížďce s číslem sedm po defektu předjet o kolo

Konečné pořadí seriálu:

  SLA DIV PCE PHA MŠE TOT
  12.4. 25.5. 24.7. 20.8. 26.10.  
1. Václav Milík, Pardubice 15 15 15 15 (14) 60 (74)
2. Roman Čejka, Slaný 14 12 (11) 13 13 52 (63)
3. Zdeněk Holub, Praha (10) 11 13 14 12 50 (60)
4. Michal Škurla, Praha 11 10 10 (10) 13 44 (54)
5. Ondřej Smetana, Praha 10 (8) 9 9 12 40 (48)
6. Eduard Krčmář, Slaný 13 13 3 NS 9 38
7. Daniel Hádek, Mšeno 10 12 NS 10 6 38
8. Michaela Krupičková, Divišov 7 7 7 8 (6) 29 (35)
9. Mike Trzensiok, PL NS 4 9 10 NS 23
10. David Štěrovský, Pardubice 6 1 7 NS 5 19
11. Filip Hájek, Praha 3 NS 3 5 4 15
12. Lukasz Bojarski, PL NS 9 6 NS NS 15
13. René Vidner, Pardubice 1 6 7 NS NS 14
14. Michal Průcha, Slaný 4 6 3 NS NS 13
15. Steven Mauer NS NS 5 7 NS 12
16. Roland Benkö, H NS NS 11 NS NS 11
17. Stanislav Pouznar, Mšeno 7 3 0 NS NS 10
18. Mikkel Salomonsen, DK NS NS NS NS 9 9
19. Josef Novák, Pardubice NS NS NS 4 5 9
20. Žiga Kovačič, SLO NS NS NS 8 NS 8
21. Zdeněk Růžička, Mšeno 7 NS NS NS NS 7
22. Damian Albrecht, PL NS NS NS NS 4 4
23. Patrik Búri, SK NS NS NS 1 NS 1
24. Jannik Klein, A NS 1 NS NS NS 1

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá


Foto: L. Malát a Antonín Škach