Zdeněk Simota doufá v úspěch při svém týdnu plného důležitých závodů

České Budějovice – 28. června
Místo v evropském šampionátu jednotlivců na někoho původně nezbylo, avšak nakonec se v neděli vypravil do rakouského Murecku místo zraněného Martina Málka. V posledním semifinále dokázal něco, co se jeho krajanům v Červenogradu a v Debrecenu nepovedlo. Skončil čtvrtý a zajistil si místo v žarnovickém challenge. Zdeňka Simotu tím pádem čeká týden plný důležitých závodů. Před cestou na střední Slovensko zítra vyráží na finále evropských dvojic do Herxheimu a v pátek bude jednou z opor extraligového týmu Mšena v domácím duelu s Prahou.

„Dráha hrozná,“ netají se Zdeněk Simota kritikou stavu oválu ležícího v bezprostřední blízkosti slovinské hranice. „Několikrát se rozhodovalo, že se to zruší po dvanáctý jízdě. Snažili se s tím něco udělat. Bylo to k ničemu, ale závody se dojely do konce.“

On sám však zpočátku mítinku nemohl odvádět lepší práci, když se po dvou sériích mohl chlubit šesti body. „Dvakrát se mi poved‘ starty,“ líčí. „A vyhrál jsem.“ Na start rozjížďky s číslem devět doprovázel Kjastase Puodžukse a Grigorije Lagutu, kteří stejně jako on nepoznali hořkost porážky.

Skončil za nimi třetí a jeden bod si přivezl rovněž z rozjížďky s číslem šestnáct. „S Nicolasem Covattim jsem se třikrát předjel,“ přibližuje okolnosti souboje o druhé místo za zády Kenni Larsena. „Nakonec byl ale v cíli dřív.“

Do challenge se mělo kvalifikovat pouze pět závodníků, takže osm bodů samo o sobě negarantovalo vůbec nic. „Antonio Lindbäck měl sedm, Matthias Schultz taky a Nicolas Covatti šest,“ přibližuje Zdeněk Simota procesy kvalifikační kalkulačky ve své hlavě před poslední sérií.

„Musel jsem vyhrát, abych nejel rozjezd,“ přibližuje pochopitelný výsledek, jenž mu vyšel před rozjížďkou s číslem devatenáct. „Šel jsem od prken, vyhrál jsem odtamtud už tu druhou jízdu. Vyhrál jsem, a protože Grzegorz Zengota potom dojel poslední, byl jsem čtvrtej‘.“

Nyní se už může chystat do Žarnovice. „Těším se tam,“ nezastírá. „Chtěl bych postoupit. Finále je teď hodně finančně zajímavý. Teď jedu s Pepíčkem na dvojice do Herxheimu a v pátek je extraliga ve Mšeně, odkud pojedu rovnou do Žarnovice. Mám během tejdne tři důležitý závody, snad to vyjde.“

Aby toho nebylo málo, čekají ho starosti s dodávkou. „Cestou z Murecku se nám rozbila převodovka,“ vysvětluje. „Nešla tam pětka a celou dobu jsme mohli jet jenom na čtyřku. Proto teď pojedu do Německa s kamarádem. V Herxheimu jsem nikdy nebyl. Vyzkoušíme to o tréninku a uvidíme.“

S poškozeným automobilem se z Murecku vydal do Goričanu na pouák o Velkou cenu Goričanu. „Přijel jsem tam, ale pršelo,“ přibližuje. „Dvě hodiny dělali dráhu, ale houpalo se to a bylo to nebezpečný. Chtěli to zkusit odjet bez tréninku, ale bylo to jako na rybníku. Já jsem jel jednou, skončil třetí, ale po třech jízdách to zrušili.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov