AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 4. května
Memoriál Antonína Vildeho nabídl dnes jeden z nejvydařenějších ročníků své čtrnáctileté historie. Jako základní předpoklad úspěchu se ukázal vyrovnaný tandem, o čemž by mohli vyprávět Ronny Weis či Zdeněk Holub. By se ve svých kvalifikačních skupinách skláněli před soupeřem pouze jednou, bez většího bodového zisku svých kolegů mohli pomýšlet jen na umisovací jízdy. Úžasnou podívanou nabídla finálová skupina. Fanouškovský tým HBC@Vrates Divišov přišel o vidinu o hattrick hned v semifinále. Hynek Štichauer a Zdeněk Simota si totiž na startovním roštu prohodili svá místa, což později označili za kámen úrazu, díky němuž do finále pronikli Mšeňáci. V jízdě o třetí místo však na hlavu porazili Pardubičany spojené logem DaK Moto. Úlohy profesora přednášejícího o jízdě v páru se zhostil Josef Franc. Nejprve v semifinále před sebe pustil útočícího Tomáše Suchánka. Soustředil se však, aby s Romanem Čejkou nechali za sebou Jaroslava Petráka a postoupili do finále. V něm Josef Franc vedl svého kolegu k maximálnímu triumfu nad Mšeňáky a tím pádem i zlatému věnci.

Takticky za postupem
Stejně jako v případě prvomájového mítinku ve Mšeně, ani dnes nepřipomínala startovní listina zrovna klidnou zátoku. Antonín Vilde, hlavní organizátor vzpomínkového závodu svého otce, původně počítal, že v jeho miletické dvojici nastoupí po boku Josefa France Martin Málek. Jenže toho nešastný pád při Markéta Open dostal mimo hru na odhadovaných šest týdnů.

Náhrada se však našla v osobě Romana Čejky. Ronny Weis místo Matthiase Bartze přivezl Marcina Sekulu, avšak slovenskou Žarnovicu čekala dokonalá pohroma. Fritz Wallner si ve středu v Murecku pochroumal rameno, takže za něho zaskakovala Michaela Krupičková. Dominik Weiss sice do Slaného dorazil, avšak nezprovoznil svůj motor. Ke slovu se tak dostal Michal Klein, jenž měl být původně v pohotovosti v roli traové rezervy.

Obě kvalifikační skupiny byly rozhodnuty až příliš jednoduše. Ronny Weis dal po startu rozjížďky s číslem jedna ránu loktem Filipu Šiterovi, takže si s Marcinem Sekulou uzurpoval vedení. Filip Šitera je ovšem ve druhém okruhu dokázal rozdělit v první zatáčce. Navíc v Německu usídlený Polák, známý rovněž z pardubické Zlaté přilby, musel ve třetím kole zastavit s prázdnou zadní pneumatikou.

Druhé a třetí místo je více než vítězství jednotlivce. O tom se měl Ronny Weis ostatně přesvědčit ještě jednou v souboji se Smestavem. I když po úterním odstoupení z Markéta Open sledovalo Jana Jaroše celé depo, mšenský borec rychle setřel všechny pochybnosti stejně jako pilný žáček maže o přestávce popsanou tabuli hned při úvodní konfrontaci s DaK Moto ve třetí jízdě.

Jeho barvy hájili pardubičtí borci a Jaroslav Petrák nejlépe odstartoval. Od druhé zatáčky se ovšem musel dívat na záda Jana Jaroše. Jeho kolega Ondřej Smetana se vrhnul do bitky s Tomášem Suchánkem o poslední dva body. I když načas tahal pilku, nakonec se smiřoval s nulou. V rozjížďce s číslem sedm však porazili Míšeň, když Marcin Sekula musel opět ve třetím kole nechtěně opustit třetí místo. Tentokrát byl na vině motor.

Důležitý duel skupiny A se odehrál v rozjížďce s číslem pět, kde DaK Moto narazil na Mšeno. Nejlepší start vystřihl Filip Šitera, jenže do první zatáčky se Tomáš Suchánek přihnal jako velká voda a spodní stranou převzal vedení. Triumf páru pojistil Jaroslav Petrák, když za sebou nechal Jana Holuba. „Jeli jsme zase po úpravě a bylo to nakropený,“ připomínal mšenský závodník.

Pardubičané v žoldu Františka Liebezeita však byli jednou nohou v semifinále. Rozhodující krok učinili v rozjížďce s číslem devět. Ronny Weis se blýsknul dalším excelentním startem, jenže Tomáše Suchánka v úvodní zatáčce druhého okruhu neuhlídal Tomáše Suchánka. Marcin Sekula zase nemohl najít recept na Jaroslava Petráka.

Druhého postupujícího určila jedenáctá jízda. Filip Šitera konečně vychytal správný převodový poměr. Ačkoliv nejlépe odstartoval Jan Holub, jehož z úvodního výjezdu vystřídal Jan Jaroš, z druhého oblouku vyjel jako první právě Filip Šitera. Před vzájemným střetnutím měl Smestav o bod víc, po porážce od Mšena se role obrátily.

Trénink jízdy v páru se mohl hodit
Skupina B měla dva favorizované páry. Kromě Miletic se ambicemi netajil především fanouškovský výběr HBC@Vrates Divišov. Jenže ten se měl záhy přesvědčit o ošidnosti postavení obhájce dvou předchozích triumfů. Start druhé jízdy vyšel nejlépe Zdeňku Holubovi. I když se bránil a ve druhé zatáčce zosnoval protiúder, od první zatáčky udával tempo Zdeněk Simota. Hynek Štichauer se postaral, aby ztráta jejich týmu zůstala na jediném bodě.

Jenže v rozjížďce s číslem šest zatrnulo Radku Fantovi a jeho druhům mnohem více. Hynek Štichauer odstartoval jako blesk, jenže na protilehlé rovince byla dříve Michaela Krupičková. Vodila závodníky HBC s ladnou rutinou, že se zdálo, že už má skvělý triumf v kapse.

Avšak ouvej, počátek třetího okruhu viděl konec spanilé jízdy dívky v zeleném. Její motocykl se ocitl na trávě, jejíž nádheru umocněnou žlutými pampeliškami divišovská závodníci nevnímala. Stejná závada jí vyřadila nejen z předchozí jízdy, ale z celého závodu. „Koupili jsme nový rozety, ale udělaly se z nich osmičky,“ říkala nešastně, zatímco Hynek Štichauer se Zdeňkem Simotou rázem nabyli sedm bodů.

Ani miletičtí závodníci neprocházeli skupinou bez problémů. V rozjížďce s číslem čtyři sice hladce vyřídili Žarnovici, avšak o čtyři jízdy později jejich dráhu zkřížil Zdeněk Holub. V prvním výjezdu se jen mihnul okolo Romana Čejky. Jenže Michal Škurla už podruhé nepřidal do společného měšce víc než kulaoučkou nulu, takže Markéta nemohla na postup pomýšlet ani omylem. Nic na tom nezměnilo ani její maximální vítězství nad osamoceným Michalem Kleinem v desáté jízdě.

Duel Miletic a HBC@Vrates Divišov v rozjížďce s číslem dvanáct nepřinesl v otázce postupu vůbec nic. Přesto však nabídl skvělou podívanou. Hynek Štichauer měl vynikající start, ale na Josefa France nebyl v první zatáčce až přespříliš důrazný. Pražan pádil pro vítězství, ale Pardubičan se Zdeňkem Simotou pilovali jízdu v páru, což mohl potvrdit Roman Čejka. Pakliže si však někdo myslel, že šlo o finálovou předehru, mýlil se.

Semifinálové bomby
Umísovací jízdy začaly hladkým vítězstvím Míšně nad Michalem Kleinem, kdy si Marcin Sekula připisoval své první body vůbec. Bitvu o páté místo rozehráli lépe Pražané, jenže Jan Jaroš protáhl nájezd do druhé zatáčky a pronikl mezi ně. Michalu Škurlovi nakonec prasknul řetěz a Smestav skončil pátý.

Ale to už tu byla semifinále. Start toho prvého vynesl do čela Romana Čejku, za jehož záda v první zatáčce pronikl Josef Franc. Tomáš Suchánek prahnul po předjetí. Miletičtí ho nechali jet a soustředili se na Jaroslava Petráka a lepší součet bodů je posunul do finále.

Ve druhém semifinále si oba páry prohodily svá místa na startovním roštu. Zdeněk Simota stanul úplně uvnitř a po své pravici měl Jana Holuba, který po vylétnutí pásky vypálil do čela. Filip Šitera se na protilehlé rovince posunul před Zdeňka Simotu, když předtím stačil zbrzdit nejen jeho, ale i Hynka Štichauera.

Ve druhém oblouku převzal Filip Šitera vedení. A by se Zdeněk Simota v prvním výjezdu druhého okruhu přenesl před Jana Holuba, s prohrou svého páru už nemohl nic dělat. „Prosrali jsme to na startu,“ nechal se slyšet Hynek Štichauer, sotva na úpatí kopečku depa sesedl ze svého motocyklu.

Chu po ztrátě hattricku si HBC@Vrates spravili v malém finále. Zdeněk Simota a Hynek Štichauer si v první zatáčce smlsli na Tomáši Suchánkovi a skončili třetí. Ve velkém finále si stejně velikášsky počínali Josef Franc s Romanem Čejkou, kteří nedali Filipu Šiterovi a Janu Holubovi ani kousíček šance. A po dekorování malých pilotů dětských bugin a sajdkáristů, kteří svými ekvilibristickými kousky v opačném směru opět bavili publikum, byl největší stupínek konečně jejich.

Hlasy z depa
„S odřenejma ušima,“ komentoval Josef Franc triumf miletického páru. „Z mý stránky to nebylo suverénní. Snažil jsem se jako vždycky.“

„Dneska jsem měl výkyvy,“ přiznával Roman Čejka. „Nemoh‘ jsem se spasovat s dráhou, byla podivná. Ale konec se poved‘. Semifinále a finále byla bomba. Vyhráli jsme i tím, že mám dobrýho paráka, co se na mě ohlížel.“

„Dobrý, ale škoda tý poslední jízdy,“ svěřoval se Filip Šitera. „Myslel jsem, že to pokropěj‘, ale ne. Kluci jeli dobře, jsem spokojenej‘ i s druhým místem. Kdyby mi někdo před závodem řek‘, že budeme druhý, bral bych to. Všechno fungovalo, akorát první dvě jízdy jsme hledali převod. Možná to chtělo ještě o zub, ale jsem spokojenej‘.“

„Zezačátku to nebylo růžový,“ vyprávěl Jan Holub. „První dvě jízdy jsme jeli po úpravě a nakropili to. Jarda na mě odstartoval a nedalo se s tím nic dělat. Až v semifinále nám to vyšlo. Ve finále škoda startu, ale zezačátku jsem to vůbec neviděl, že bychom byli ve finále. Spokojenost, dalo by se říct.“

„Jeli jsme takticky, abychom postoupili do semifinále,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „A tam jsem to prokaučovali, že jsme si přehodili pozice na startu. Nedá se nic dělat, ale vyhrál bych to potřetí za sebou. Navíc jsem teď o hattrick přišel i při Memoriálu Adi Funka v Murecku.“

„Viděl jsem to černobíle,“ souzněl Hynek Štichauer se svým parákem z fanouškovského výběru. „Jednou jsem měl dobrý starty, podruhý špatný. A nakonec jsme si to podělali jednou rozjížďkou. Dráha byla tvrdá, rozhodovaly starty. V semifinále jsme si prohodili pozice a přetaktizovali to. Ale byl to dobrej‘ závod na moje rozjetí, takže pohoda.“

„Zezačátku dobrý, to jsme vyhrávali,“ tvrdil Tomáš Suchánek. „Akorát pak jsme to trošku podělali. V semifinále jsme odjeli dobře a uhlídali si to. Jeli jsme dvojičku. Teď v tom malým finále s náma ale vychcali. Pěknej‘ start, ale měl jsem to pustit víc ven. Když jsem spatřil Zdeňka, bylo pozdě. Já jsem spokojenej‘ se svým motorem. Jede hezky, občas jsem musel klapat, abych to netrápil.“

„Dvě jízdy jsem podělal,“ neskrýval Jaroslav Petrák. „Nepočítal jsem, že takhle dopadneme. Akorát brambora. Čtvrtý místo mě vůči Tomášovi mrzí. Měl jsem z toho ale větší strach. Potřeboval jsem se po Mšeně dát do kupy. S favoritem jsem bojoval, mám ale co dopilovávat, abych byl ještě lepší.“

„Ještě nejsem ve formě, co bych si představoval,“ říkal Jan Jaroš. „Ale ještě v úterý jsem na Markétě neobjel čtyři kola naplno, takže jsem spokojenej‘, že se to hojí rychle. Připravuju se na domácí extraligu. Ještě vylepším techniku, co se týká motorů. Svezu se a myslím, že to bude perfektní. Dneska to mohlo bejt‘ lepší, moh‘ jsem líp startovat.“

„První jízdu jsem blbě nastavil motorku,“ popisoval Michal Škurla. „Pak to bylo lepší, ale lajna byla vymydlená, nic moc. V poslední jízdě mi prasknul primár, to je všechno, co bych řek‘.“

skupina A:
1. DaK Moto Liebezeit		17
Tomáš Suchánek	2 4 4	10(1)
Jaroslav Petrák	3 2 2	7
2. Grepl PDK Mšeno		14
Filip Šitera	3 3 4	10
Jan Holub	2 0 2	4(1)
3. SMESTAV Speedway Team		12
Ondřej Smetana	0 2 0	2(1)
Jan Jaroš	4 3 3	10
4. MSC Míšeň		11
Ronny Weis, D	4 4 3	11
Marcin Sekula, D	E E 0	0
skupina B:
1. HBC@Vrates Divišov		18
Hynek Štichauer	2 4 2	8(1)
Zdeněk Simota	4 3 3	10(1)
2. PRO-TEC SK Miletice		16
Roman Čejka	3 2 0	5(2)
Josef Franc	4 3 4	11
3. AK Markéta Praha		14
Zdeněk Holub	3 4 4	11
Michal Škurla	0 0 3	3(1)
4. SC Žarnovica		6
Michaela Krupičková	E E –	0
Michal Klein	2 2 2	6

Poznámka: Michal Klein měl být původně náhradník, nakonec startoval v žarnovickém týmu, když Dominik Weiss nenastartoval motocykl

finálová skupina:

 

	o7.m	o5.m	SF1	SF2	MF	FIN
1. PRO-TEC SK Miletice			5			7
Roman Čejka			2			3
Josef Franc			3			4
2. Grepl PDK Mšeno				6		2
Filip Šitera				4		2
Jan Holub				2		0
3. HBC@Vrates Divišov				3	7
Hynek Štichauer				0	3
Zdeněk Simota				3	4
4. DaK Moto Liebezeit			4		2
Tomáš Suchánek			4		2
Jaroslav Petrák			0		0
5. SMESTAV Speedway Team		5
Ondřej Smetana		2
Jan Jaroš		3
6. AK Markéta Praha		4
Zdeněk Holub		4
Michal Škurla		0
7. MSC Míšeň	7
Ronny Weis, D	4
Marcin Sekula, D	3
8. SC Žarnovica	2
Michaela Krupičková	–
Michal Klein	2

Ukázková jízda 125 ccm:

1. Rudolf Belán, Slaný

2. Lukáš Ševčík, Slaný

Foto: Michal Kohout, Kiril Ianatchkov a Eva Palánová