Sanok – 26. a 27. ledna
O uplynulém víkendu se v polském Sanoku přepisovala historie ledové ploché dráhy. Poklidné městečko, nacházející se poblíž ukrajinsko-slovenských hranic, se může do budoucna těšit na závody ještě většího kalibru, než je mistrovství Evropy. Polští pořadatelé se tím také vůbec netají a již příští sezonu chtějí požádat o pořádání jednoho z kvalifikačních kol mistrovství světa.

Franz Zorn našel svého prvního přemožitele
Podnět těmto všem ambicím dává útulný stadion v překrásném prostředí, který je součástí sportovního komplexu zahrnujícího mimo jiné i hokejovou halu a plavecký bazén. Čtyři sta metrů dlouhá rychlobruslařská dráha s umělým chlazením, osvětlením a výsledkovou tabulí nabízí pro tři tisícovky dokonalý zážitek.

Po oba dva dny mistrovského závodu byly ochozy zcela zaplněny. Již při slavnostním ceremoniálu vlajky zúčastněných států nesli žáci místního hokejového klubu a to v plné výstroji. V sobotním semifinále se bojovalo o osmičku volných míst pro finále. České barvy hájil mladší ze sourozenecké dvojice Klatovských, Jan.

Začal celkem dobře a v první jízdě si na své konto připsal dva body. Jenže poté přišla série vyloučení, defektu a pádu, která uala veškeré šance na postup. Tuto špatnou bilanci ovlivnilo zranění, které si způsobil již v pátek při druhém ročníku Sanok Cupu. Při souboji mu rakouský jezdec Harald Simon rozpáral botu a vše si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici.

Jak se svěřil český reprezentant, druhý den ráno mu noha hodně otekla a… „Prostě, i když jsem moc chtěl, tak to nešlo. Teď se musím dát dohromady a dobře se připravit na družstva do Ruska.“

Vítězství ukořistil Rakušan Frank Zorn v dodatkovém rozjezdu s Rusem Romanem Akimenkem. Do rozjezdu museli jezdci v souboji o třetí pozici. Úspěšnější byl Fin Antti Aakko, který udolal Němce Stefana Pletchachera.

Frank Zorn byl donucen své vítězství vydobýt v rozjezdu poté, co vůbec poprvé poznal svého pokořitele na dráze v Sanoku. Stalo se tak v sedmnácté jízdě po nádherném souboji. Rakouského fenoména zdolal Rus Igor Kononov, ten po dvou pádech v úvodu postup zachraňoval třemi vítěznými jízdami v řadě.

Antonín Klatovský želel čtvrté jízdy
Nedělní finále provázelo husté sněžení, to ale vůbec neovlivnilo hladký průběh závodu a dobrý stav ledového oválu přispěl k překrásným soubojům. Frank Zorn tentokrát nikoho nenechal na pochybách. Podporován svým nepřehlédnutelným fan klubem si připsal kompletních patnáct bodů a zaslouženě získal titul mistra Evropy, čímž narušil hegemonii ruských ledařů posledních let.

Z Rusů se nejlépe vedlo po oba dva dny Romanu Akimenkovi, který získal stříbrnou pozici. Bronzovou medaili si na svůj krk pověsil finský sympaák Antti Aakko. Pořadí obou závodů na stupních vítězů bylo totožné. Smutnit ze čtvrtého místa může naopak jeden z velkých favoritů Igor Kononov, který hned při své původní jízdě najel do pásky a byl vyloučen.
Toto ho stálo zisk z některých cenných kovů.

O místo na stupních vítězů dlouho bojoval také jediný český zástupce ve finálovém závodě Antonín Klatovský. Začal skvěle a ihned v první rozjížďce dne zvítězil a polské publikum mohlo ocenit jeho holubičku. Ve třetí rozjížďce opět protnul cílovou pásku jako první po volném výkonu ze třetí pozice po startu.

Osudným momentem se stala jeho v pořadí čtvrtá jízda. Horší start a volba dráhy nepřinesly kýžený efekt jako v jízdách předchozích. Nula na jeho kontě byla dozajista hořká pilulka. Po závodech se magazínu speedwayA-Z svěřil: „Je to pech, za všechno si můžu sám, zkoušel jsem to jet po lajně jako zkraje závodu, ale po úpravě dráhy se vše totálně změnilo.“

Celkové šesté místo je i tak velký úspěch české ledové ploché dráhy. Závěrečný ceremoniál obohatil překrásný ohňostroj. Na ledech neobvyklá záležitost.

Foto: Jiří Georgijev