Štramberk – 19. ledna
Na svatého Václava roku 2006 mával divákům v Březolupech jako novopečený mistr republiky. Užíval si chvíle slastného triumfu a těšil se z nabytých výhod pro reprezentační nominaci na příští sezonu. Český plochodrážní svět mu ležel u nohou. O sedm měsíců později zatočil osud nemilosrdně svým osudím. Při nevinném pádu během utkání první polské ligy narazil zezadu do betonového sloupku. Se zlomenými obratli musel dva měsíce stát a nechat si hlavou honit chmurné myšlenky nad nesplácenými dluhy. Svůj návrat pro mšenské mistrovství světa si zkomplikoval dalším pádem při tréninku na pražské dráze. I když stačil s Lubošem Tomíčkem vyhrát svůj už takřka tradiční titul ve dvojicích a dostal se i na pódium finále jednotlivců, o sezoně 2007 hovoří jako o zklamání. Nicméně čtenáři magazínu speedwayA-Z se z exkluzivního rozhovoru dozví, že Adrian Rymel neztrácí svůj typicky prostořeký, avšak upřímný humor. Do jeho konceptu zapadá i rozhodnutí děkovat hned na začátku interview a nečekat až na obvyklý konec.

Adrian Rymel: „Nejdřív chci popřát čtenářům speedwayA-Z hodně štěstí, zdraví a pracovních úspěchů. A se jim ve všem vede. A kdyby někteří nevydrželi číst ty moje sračky až do konce, tak bych chtěl rovnou poděkovat Svaovi z ALVE, všem lidem kolem firmy Fuchs Oil, Sašovi z AT, panu Greplovi, společnosti ASOMPO, Michalovi z MPM Trading, Stuze, Mitasu, Bobovi Brhelovi, Kaspíkovi alias Martinu Chlastačovi nebo Red Fredovi, Vláďovi Kovářovi a panu Vopatovi z Bellisu.“

speedwayA-Z: „Loňská sezona začala tím nejhorším možným způsobem. Debut v Grudziadzi skončil pádem, zlomenými obratli a nucenou pauzou. Horší to už být nemohlo, co?“
Adrian Rymel: „Mohlo. Sezóna začala dluhem. Měl jsem od Boba Brhela auto a motor na splátku a udělal si velký dluh. A nebyla to desetikoruna, ale docela řacha. Najednou jsem neměl jak splácet. Potřeboval jsem prachy, a tak jsem v Grudziadzi šel do toho přes závit. Jsem idiot. V první jízdě jsem si jel pro jistý prachy. Průser byl, že tam je betonový sloupek a já ho trefil zádama. Jinak jsem to zařídil, abychom jeli všichni zpátky na start. Pád mi ležel v palici dlouho, ale dnes už je to pro mě historie. Teď je všechno v pohodě. Bez problémů. Pro pojišovnu ani ne, to mě pořád bolí, ale jinak to jde (smích). Tím bych chtěl poděkovat American Insurance.“

speedwayA-Z: „Úraz se ti stal koncem dubna. Musel jsi dlouho ležet, o měsíc později ses na kopřivnickém semifinále svěřil s ambicemi jet mistrovství světa ve Mšeně. Všechno si tomu podřídil a necouvnul ani po úterním tréninkovém pádu. Ten závod pro tebe musel být hodně důležitý, že?“
Adrian Rymel: „Člověk si pořád dělá naděje. A když si dáš cíle, líp se uzdravuješ. Sportovci jsou bojovníci a všichni potřebují motivaci. Šlo o to, že závod byl ve Mšeně. Mám tam ty lidi rád. Bylo to mistrovství světa a je to prakticky doma. Proto jsem se na to těšil. A ještě kdyby to vyšlo. A nebýt úterního tréninku v Praze, vyšlo by to! Bomba do mantinelu. Zádama. Aspoň jsem vyzkoušel páteř. Držela. Ale nechal jsem tam loket. Ještě v sobotu jsem se bavil s Vencou Vernerem, jestli mě nechaj‘ zatrénovat, že se potom vyjádřím, jestli večer pojedu. To mi nebylo umožněno, tak jsem řek‘, že jedu rovnou. Pro diváky to nebyly špatný závody. Mně se to líbilo. A dva Češi ze tří postoupili, což je taky dobré. Chyběl mi kousek, bylo to tím ramenem. Radši jsem ho měl vyléčit. Nechytil bych do toho zánět a všechno potom bylo jinak. Ale to je to kdyby, kdyby.“

speedwayA-Z: „Žhavou novinkou poklidné plochodrážní zimy je tvůj podpis na smlouvě s Miskolcem. Maďaři o tvé služby hodně usilovali, a dokonce při jednání zdůrazňovali, že ve svých požadavcích vůbec nemusíš být skromný. To bylo tím hlavním důvodem, proč ses pro ně rozhodl? Nebo šance jet evropský pohár klubových družstev ve Slaném?“
Adrian Rymel: „Ani nevím. Asi mi chutnaj‘ debrecínky nebo čabajky. Maj‘ dobrý jídlo, buchty a hezké lázně. To je něco pro nás romantiky. Hlavně jsem chtěl jet proti Praze, ale to se nepovedlo (smích). S kontraktem spokojenost. Je to paráda. Klidně bych to mohl srovnávat s loňskou první ligou. Peněz je sice míň, ale zase jinej servis. V Miskolci znám dráhu, jel jsem tam evropský pohár. A na základě toho mi zavolali. O Slaným jsme se nebavili, ale věděl jsem, že jedou finále. A byl to taky jeden z důvodů, proč jsem se k tomu přiklonil. Možná si hodně lidí myslí, že druhá liga je na piču, ale letos si chci spravit chu k závodění. A víc si ho užívat. Ještě jednu sezonu, jako byla tato, a už bych neměl v garáži ani špinavý motorky jako teď. Protože bych je dávno prodal.“

speedwayA-Z: „Proč ses vrátil do Berwicku, jsi už čtenářům magazínu speedwayA-Z vysvětlil krátce po uzavření kontraktu. Znamená to, že se těžiště tvé činnosti opět přesunuje za La Manche jako v úvodních letech tisíciletí?“
Adrian Rymel: „Asi tak. Důvodů je víc. Jeden, že jsem v Praze dostal fakáče, a proto jsem si musel najít pořádnou práci. Chtěl jsem přestoupit do Mšena, to byla taky jedna možnost, jak zůstat v Evropě. Měli o mě zájem i ve Slaným. Ale hlavně chci hodně závodit. A to mi v Evropě nikdo neumožní. Potřebuju závodit jako sůl. Motor, když jede, jede všude, jsem slyšel. Ale takovej jsem ještě neměl (smích). Na malou dráhu potřebuješ jinej motor, ale Berwick a Evropa je to samé. Možností z Premier League bylo víc, ale šéf z Berwicku mě nechtěl pustit. Měl o mě zájem sám, navíc já tam všechny znám. Chci mít svůj klid, vydělat nějakou pětku a bavit se závoděním. Na to je Berwick ideální příležitost vrátit se zpátky. Koncem února je v Itálii soustředění, říkal Bobo, takže odjíždím hned po něm.“

speedwayA-Z: „Kvůli zranění jsi s výjimkou červnového mistrovství světa přišel o všechny další reprezentační starty. Především o evropské dvojice, kde jsme nakonec získali titul. Na poli UEM ses však objevil v evropském poháru klubových družstev, kde jsi hájil barvy Goričanu. Jak k tomu došlo?“
Adrian Rymel: „Asi bych se jinam nedostal. Jel jsem čočku. Udělali dobře, že mě jinam nedali. Neměl jsem na to. O Goričanu zavolal Milan Špinka. Zmínil se o mně před rodinou Pavlicových. Proběhlo pár telefonátů, urovnaly se finanční záležitosti. Znali mě, jednou jsem tam jel a porazil mladýho. S Bobem jsme ho vyšachovali ve finále. Oni na nás řvali, že jsme prasata, a od tý doby si mě pamatovali. V semifinále v Goričanu jsme vyhráli. Docela mi to šlo. Vyřadili jsme Slovince, ztratili jen pár bodů a bylo to v pohodě. I ten jejich junior jel hezky a Pavlic s Polákem měli plnej počet. Finále byla střelba. Asi největší závod, co jsem loni jel. Pavlic kvůli zranění vypadl už po první jízdě. Byl jsem top skórista z našeho týmu. Pak jsme zbaštili tatarák, kterej stál za hovno, a jeli na Zlatou přilbu. Ale víno měli dobrý. Spánku moc nebylo, asi jen dvě hodiny.“

speedwayA-Z: „Loni jsi obhajoval titul z Březolup. Kvůli přímému nasazení do finále jsi nemusel absolvovat semifinále a ve Slaném nakonec skončil třetí. Jak to za daných okolností hodnotíš? Umístění na pódiu je úspěch, ovšem na druhou stranu jsi už na něm několikrát stál výše…“
Adrian Rymel: „Jsem spokojen. A rád, že to takhle dopadlo. Ale byl bych radši, aby Pepča byl první a já druhej. Zaslouží si to a titul mu vždycky proteče mezi prstama. Ve Slaným se mi začala točit hlava a na finálovou jízdu jsem byl před zkolabováním. Už jsem to jednou zažil jako junior. Tentokrát to bylo se štěstím. Aleš měl defekt, Zdenda taky. Dopadlo to, jak to dopadnout mělo. Chvilkama to vypadalo, že bych moh‘ bejt druhej. Byl jsem tam s Lukášem a čekal, jestli se s Pepou nevyvezou. V opakovačce jsem nemoh‘ už nic. Pepa byl přede mnou a už nebylo, kam sáhnout. Byl jsem na konci svých sil. Dokončil jsem to v klidu a těšil se na šampaňské, které jsem nemoh‘ mít kvůli dopingu. Kurva! (smích). Ale na dušičce mě hřálo, že jsem v mistrovství světa a Evropy. Po tý blbý sezoně se z toho vykřesalo aspoň něco.“

speedwayA-Z: „Éra jednodenních finále mistrovství republiky skončila. Alespoň pro letošní rok. Letos se o mistru bude rozhodovat na třech drahách. Jak se ti zamlouvá seriálová podoba šampionátu?“
Adrian Rymel: „Nelíbí se mi to. Z finančního hlediska. Celkově to posrali a je to kravina úplně neuvěřitelná. Pro kluky, co maj‘ víc závodů, to bude obtížnější skloubit. Myslím si, že kdyby udělali, že se jeden nejhorší závod škrtá, bylo by to lepší. Ale stejně, kdyby to nechali, jak to bylo a všem vyhovovalo, bylo by to nejlepší. Proč se nezeptají jezdců? Jedno finále se mi líbilo. Mělo to spád a bylo vidět, že to má něco do sebe. A bylo tam závodnické nasazení všech, teď se bude asi víc taktizovat.“

speedwayA-Z: „Mezi mistry republiky ses dostal také v červenci v Divišově. S Lubošem Tomíčkem jste vyhráli mistrovství republiky dvojic. Dalo by se říci, že tenhle šampionát ti přináší zlato už skoro standardně. Takže i letos?“
Adrian Rymel: „Jestli bude stejně silná konkurence jako loni, mohlo by být. A navíc je to v Březolupech. Otázkou zůstává, jestli budu mít čas. Letos bych chtěl jet s Pepčou. Máme totiž hodně společného. V Divišově to bylo dobré, žádný problém. Ohrozit nás mohli jedině Pepča s Matějem, protože Zdeňkovi chyběl stejně dobrej do party. Bál jsem se jediné jízdy a to byla finálová. Všechno absolutně bez stresu pro mě. I ta finálovka byla nakonec bez stresu. Vyhrával jsem tolik, protože dvojice nikdo nejezdí. A třeba Pepčovi dávali někoho, kdo není v laufu. Na mě vyšel dobrej. Bobo Brhel, Stojanowski nebo Luboš. Oni dělali body a mně to tak vycházelo. Snad jen jednou jsem měl stejně s Bobem, ale to si teď nejsem jistej.“

speedwayA-Z: „Extraliga zastihla pražský Olymp ve stejném aranžmá jako v minulých letech. Oprávněné naděje na titul však znovu nedošly svého naplnění. Co za tím vězí?“
Adrian Rymel: „Dobrých jezdců v Praze je málo. Myslím si, že by se to mělo dělat jinak. Když mi přestanou kecat do ježdění, já jim přestanu kecat do toho, jak by se to mělo dělat (smích). Dělají to blbě. Ty prachy, co stála polská liga, mohli vrazit do kvalitního Poláka na extraligu. Mně to loni v extralize nešlo. Bylo pár závodů, co se nepovedlo. Něco jsme zkoušeli, párkrát jsem zkoušel sám sebe. Celá sezona se mi nepovedla a odrazilo se to i v extralize.“

speedwayA-Z: „Sezona 2008 už záhy zauká na dveře. Pro tebe coby internacionála v britské lize už prakticky příští měsíc. S jakými ambicemi do ní vstoupíš?“
Adrian Rymel: „Asi jako každý rok do toho půjdu stoprocentně. Budu mít pomalejší nástup. Co se týče investic a práce na motorkách se mi to z finančních důvodů nepovedlo. Budu to dohánět během sezony. Po fyzické stránce, a to jen to nejdůležitější, na co jsem se zaměřil, mělo by to fungovat jako vždycky. Ba ne, líp. Stěžejní bude Premier League a polská liga. A jestli pojedu svět a Evropu, bude nabito. V republice to samé. Sto procent je sto procent. Povinnosti jsou dané, to je jasné. Všude sto procent. Ne, napiš míň. Devadesát, sto je moc, to neumím, to mi nedodal Bůh.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach a Lukas Lagoda