Frýdek Místek a Kondrac – 31. července
Projekt českého plochodrážního sajdkáru zdárně pokračuje. David Lizák spolu se spolujezdcem Lukášem Hromádkou jako vůbec první tandem zasáhl do historie evropského šampionátu ve stylu legendárního bobových Kokosů na sněhu. Z Werlte nepostoupili, získali zkušenosti, druhý den při pouťáku ve Schwarme i dost třeskuté. Nicméně v Německu našli obdobu Antonína Klatovského a dost možná se předvedou v akci i doma. O závodech v Mariánských Lázních nebo Pardubicích totiž nesní jen oni, nýbrž také jejich zahraniční soupeři.

Evropský debut
Pohodová atmosféra charakterizovala české ležení ve Werlte. K výpravě se připojil rovněž Martin Běhal, který udivoval také jako mistr kuchař. Jeho zelňačka a maso s rýží nemělo chybu. Pomáhal i v roli mechanika. Nicméně čeští závodníci našli svého dobrodince v osobě Ericha Scheunemanna.

Respektive, otec německého sajdkáristy, našel je. „Když u nás něco potřebuješ na ledy, zavoláš Tondovi Klatovskýmu,“ líčí David Lizák. „A Erich je takovej německej sajdkárovej Tonda Klatovskej. Ujal se nás asi ze soucitu. Ale už jsme zváni do rodiny. Bez něho bychom ani nevyjeli. Vychytal mouchy, přes zimu nabídl generálku sajdy. Vozili jsme se poslední, když jsme byli před někým, udolali nás.“
Rady se při challenge náramně hodily. „Měli jsme technické problémy,“ říká Lukáš Hromádka. „Povoloval se nám zezačátku řetěz. To se doladilo. Dráha byla velmi náročná, specifická, mohli jsme urvat body. Chyběl nám bod do finále B.“
Evropský debut skončil na jedenáctém, tedy předposledním místě. „Ve třetí sérii do startu nenastoupil Francouz,“ pokračuje Lukáš Hromádka. „Pak byl pád, vyloučil Němce, co pak byli třetí. Měli jsme dva body, drželi se v závěsu, ale říkal jsem Davidovi, aby nešílel. Byla to dobrá zkušenost, i panu Moravcovi se to líbilo.“
Do akce hned druhý den
Nazítří ve Schwarme měl být český sajdkárový tandem pouze na pozici náhradníků. Jenže všeichni přihlášení se nesešli, proto se dostal do hlavního pole. Závod nedokončil. Navíc se David Lizák vracel se zápětí velikosti medvědí tlapy a Lukáš Hromádka bez dioptrických brýlí. A pouhých dvacet centimetrů dělilo dvě sajdkáry od rozpůlení vejpůl.

„Byli jsme unavení,“ vypráví Lukáš Hromádka. „Pršelo, přijeli jsme na přejímku, posunuli ji kvůli dešti. Dráha sedm set padesát metrů, líbila se nám líp než ve Werlte. Trénink dobrý, pak jsme dali menší převod. Místo šedesátky z Werlte padesát pět. Kropili, prášilo se. Začalo pršet. Jeli jsme první jízdu, Davidovi vypadlo rolo.“
A pak se šlo k pásce podruhé. „Jeli jsme z červené,“ pokračuje Lukáš Hromádka. „Jedni zadřeli motor, druzí se přetočili. Nestačili jsme se vyhnout a vrazili do nich. Dělalo se mi špatně, jel jsem sanitkou do depa, Davida bolelo zápětí. Ohnuli jsme řidítka, urvali stupačku a urazili tabulku s číslem.“
Ve Schwarme příběh neskončil
David Lizák měl ve Schwarme půl sekundy, aby reagoval. Nestačil se ani leknout a skočil šipku před řidítka. Skončili v německém pouťáku dřív než závodu vystavil stopku vytrvalý déšť. Kvůli bolavému zápětí pilota, český sidecar zítra v Melsungenu nepojede. Koncem srpna na plošině vedle Davida Lizáka bude cvičit Milan Rozkydal.

A co druhý sajdkár? „Už má řidiče, ale zatím je jeho jméno tajný,“ usmívá se David Lizák. „Lukáš plánuje exhibici v Kopřivnici. Zahraniční jezdci mají zájem startovat u nás. Nejen v Mariánkách, ale i v Pardubicích, které jsou kratší.“
