Mšeno – 1. května
Před slavnostním nástupem při prvomájovém prvoligovém klání ve Mšeně se Jaromír Otruba oficiálně rozloučil se svou kariérou. Spíkr Miloslav Čmejla s enthusiasmem sobě vlastním zorganizoval rozhovor před hlavní tribunou. A svitavského závodníka, který se před deseti lety právě ve mšenských barvách vrátil na ovály, odměnil zlatou plochodrážní pneumatikou.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Mšeno – 2. května
Před třemi lety Mšeno změnilo Mšeno v extralize dosavadní zásady týmotvorby, když František Liebezeit na srpnový výjezd do Svítkova nominoval Grega Hancocka na post druhého náhradníka. Prakticky přes noc jej v manažerském křesle vystřídal Petr Vandírek, který lišácky využil tehdejších pružných pravidel ke strategickým kouzlům. Američan společně s Martinem Vaculíkem dali dohromady osmatřicet ze sedmačtyřiceti mšenských bodů a středočeský klub se vracel s těsným triumfem. Nyní se zdá, že Mšeno bude inspirující při skládání týmu i v první lize. Důvodem je nový reglement zabraňující kombinaci jokera s taktickou rezervou, který byl včera ve Mšeně v rozjížďce s číslem deset porušen. Petr Moravec, předseda VV SPD, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se situací musí zabývat stejně jako komise rozhodčích, by se úprava výsledků dotkne jen malých bodů.

Sotva se Tomáš Suchánek, Ondřej Smetana, Ronny Weis a Michal Klein seřadili u startovní pásky rozjížďky s číslem deset, záhy zmizeli v depu, kde se okamžitě vytvořil shluk zainteresovaných osob. Řada z nich poprvé zaregistrovala novinku v národních řádech. Jejich článek N 072.15 uvádí, že pakliže se některý z manažerů rozhodně použít taktickou rezervu nebo žolíka a prostřednictvím vedoucího depa ji ohlásí rozhodčímu, ostatní soupeři již nesmí měnit programové závodníky.

„Protože když už máš výhodu žolíka, druhý družstvo proti tobě postaví střelce,“ vysvětluje Petr Vandírek, co vedlo Mšeno k navršení této změny. „Celej‘ žolík ti tak vyjde vniveč. Proto jsme chtěli, a buď zruší žolíka, nebo zakážou změny po jeho ohlášení. Argumentovali, že žolík je dobrej‘ pro diváky, že může srovnat stav, tak tam dali toto pravidlo.“

Mšenské stanovisko podpořil Tomáš Topinka, zatímco trojice ostatních klubů zachovala v zásadě neutrální postoj. Návrh prošel a odjelo se pouhých devět jízd úvodního závodu a už došlo ke střetu. Paradoxně se týkal pražského Ondřeje Smetany, který coby taktik zaskočil za Filipa Hájka. Pardubické duo Jaroslav Petrák – Lubomír Vozár totiž vyrukovalo s Tomášem Suchánkem v roli žolíka místo Reného Vidnera.

„Já jsem nedával Smetáka na Suchoše,“ hájil se Tomáš Topinka. „Ale protože se mi tam hodí. A dával jsem ho první.“ Jenže o svém prvenství se dušovali i Pardubičané. Závodníci se vrátili na pásku, Ondřej Smetana v první zatáčce objel Tomáše Suchánka a problém porušení řádů byl na světě.

„Musíme to přezkoumat a rozhodnout, kdo udělal chybu,“ říká Petr Moravec. „Musí se zjistit, kdo hlásil změnu první. Objevil se joker a traová rezerva, což odporuje řádům. Postup rozhodčího Karla Voborníka bude řešit komise rozhodčích.“

Škrtnutí bodů by týmy mohly litovat snad až jen v závěru ligy, protože slouží jako jedno z pomocných kritérií při rovnosti tabulkových bodů. Pokud by totiž přišel o body Ondřej Smetana, Praha by zůstala druhá, zatímco Pardubice byly stejně poslední i s inkriminovaným bodovým ziskem Tomáše Suchánka.

Není ani příliš pravděpodobné, že bychom na prvoligových stadiónech viděli závody manažerů sprintující zběsilým tempem k vedoucímu depa, aby předběhli toho druhého v nahlašování strategických rezerv. V tomto ohledu shodou okolností nabídlo řešení Mšeno, jež včera nasadilo svoji jedničku Filipa Šiteru na post náhradníka. Použití rezervisty totiž řády nechápou jako taktickou změnu. Aneb chytrému napověz…

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Dle některých filozofií není život nic jiného než nepřetržitá řada průšvihů nepravidelně po sobě jdoucích. Trénink netrval ani pár minut, když v první zatáčce upadl Steven Mauer. Pražská posila si obnovila předchozí zranění ruky a pořadatelská parta musela měnit propíchnuté pole nafukovací bariéry. Stejná práce je čekala ještě jednou po pádu Martina Málka a Michala Dudka v rozjížďce s číslem jedenáct. Mítink nabral zdržení i dohady ohledně nového pravidla zakazující manažerovi kontrovat žolíkovi protivníka svou taktickou rezervou v desáté jízdě. A záhy se čekalo na rychlou ambulanci z Mělníka, jelikož se Michalu Dudkovi po návratu z repete nešastné rozjížďky s číslem jedenáct začalo obtížně dýchat. Na její palubě se nakonec svezl i Martin Málek, by na základě svých předchozích zkušeností s tímto zdravotnickým zařízením plánoval jen rentgen svého ramene, na něž si naříkal. Takřka čtyřhodinovému závodu prakticky od samého počátku udávalo tempo Mšeno, boj zbývajících třech celků došel svého rozuzlení v samotném závěru a lví podíl na řešení měl excelentně jedoucí Ondřej Smetana. Memoriál Emila Sovy se nakonec skládal jen z pětičlenné finálové jízdy a už popáté v řadě jej vyhrál Filip Šitera.

Nad Mšenem se blýská
Oproti původně nahlášeným sestavám chyběl Richard Geyer, který si zlomil klíční kost, takže barvy Míšně při jejím vstupu do české první ligy bránil z německých závodníků pouze Ronny Weis. Jeho nevlastního syna v březolupské části depa zastoupil Patrik Mikel. O primát použití hosta z celku s volným losem se postaralo Mšeno.

„Chystal jsem se včera ve Slaným na trénink,“ vyprávěl Michal Dudek, kterak se seběhlo, že na startovním čísle dvě zastoupil Zdeňka Růžičku. „Zazvonil telefon, neznámý čísla nerad zvedám, ale byla to nabídka, jestli nechci jet za Mšeno.

Trénink přerušil pád Stevena Mauera. Propíchnutá bariéra dala pořadatelům najevo, že je čeká práce navíc, zatímco Němec s bolestivou grimasou se držící své již zatejpované ruky vysílal Tomáši Topinkovi jasné signály, že pražská Markéta pojede dnes bez náhradníka. Zbývající borci se k tréninkovým kolům dostali těsně před čtvrt na tři.

Kromě závodníků testující dráhu poutala pozornost všech přítomných obloha. Vítr po ní honil tmavomodré bouřkové a Pardubičané mířící na ovál k tréninku jako poslední deset minut před půl třetí si museli připadat jako v prádelně. O chvilku později závodníkům na nástupu zaduněl hrom a ani blesky nezůstaly pozadu.

Více důvodů ke spěchu snad nebylo třeba ani hledat. Aby byl mítink uznán jako právoplatný, musí se uskutečnit alespoň jeho polovina. V rozjížďce s číslem jedna nejlépe odstartoval Michal Škurla. Jan Holub však vedl ještě před nájezdem do první zatáčky a v čele vydržel plných pět kol.

Startmaršál totiž omylem závodníky odmával šachovnicovou vlajkou, až když se k němu blížili popáté. Kamenem úrazu se stala skutečnost, že právě v oné nešastné prodloužené se Patrik Mikel dostal k jednomu bodu na úkor René Vidnera. Nicméně tato záležitost čeká na verdikt VV SPD.

Druhou jízdu opanoval Ondřej Smetana. Průjezd první zatáčkou byl vskutku divoký, Michal Klein se nekompromisně dostal po spodní straně na druhé místo. Martin Málek jej předčil až v nájezdu do druhého kola. To už byl Hynek Štichauer na trávníku a okázale kroutil hlavou. Zatím vedla Praha, avšak od začínajícího Lukáše Ševčíka se v rozjížďce s číslem tři dalo očekávat především sbírání zkušeností.

Michal Dudek excelentním způsobem vrátil Mšeno do čela, když hned na úvod změřil nejen pražského juniora, ale také Ronnyho Weise a Jaroslava Petráka. A Filip Šitera hned vzápětí začala dokazovat, že jeho prohlášení před závodem o plánu jenom vítězit rozhodně nebyly jenom produktem velké huby. Čtvrtou jízdu opanoval od startu až do cíle, aniž by Martinu Gavendovi dopřál jedinou příležitost k útoku.

S mšenskými esy byl v počátečních fázích závodu schopný sehrát vyrovnanou partii pouze Ondřej Smetana. Pádný důkaz podal v rozjížďce s číslem pět. Jan Holub v nájezdu do první zatáčky stihnul pouze Ronnyho Weise, avšak vedoucího Pražana neohrozil. Michal Škurla hned vzápětí objel Martina Gavendu. Michal Klein za sebou nechal Jaroslava Petráka, čímž udržel mšenskou převahu nad Prahou na dvoubodové úrovni.

„Jsou tam díry a koleje,“ vyprávěl Jaroslav Petrák o stavu dráhy. „V druhý zatáčce se to trhá až na podklad. A lajna po startu je hrozná.“ Mezitím se v rozjížďce s číslem sedm dostal do vedení Hynek Štichauer, jenže už v prvním nájezdu před ním byl Michal Dudek. Dva body za druhé místo přitom zdvojnásobily pardubický zisk.

Nešastná kolize přináší další zpoždění
Pardubičané za těchto okolností nemohli odpovědět, než povoláním náhradníka Tomáše Suchánka, který se z pozice náhradníka na prvních sedm rozjížděk jen díval. Nyní zastoupil René Vidnera, ovšem místo prázdného mšenského čísla jedna zamířil na start rezervista Filip ŠItera. A právě on měl po vylétnutí pásky vrch.

Tomáš Suchánek se na něho tlačil z levé strany v nájezdu do druhé zatáčky, avšak Mšeňák byl středem rychlejší. Oblouk u depa však přesto jejich duel rozhodl. Ve třetím okruhu tady upadl Lukáš Ševčík. Sudí byl zřejmě soustředěný na dění vpředu. Naštěstí Lubomír Vozár přes mantinel zburcoval praporkáře, kteří začali mávat a skvěle vyřešili nebezpečnou situaci ještě před rozsvícením červených světel.

Ze zastavení rozjížďky s číslem osm profitoval Martin Málek, který prve duel vedoucích mužů jen sledoval. Nyní vypálil dopředu, a když se na něj Filip Šitera ve druhé zatáčce sápal zvenčí, dočkal se jenom spršky nepříjemné cejchy. „Bylo to těžký, už jsem to nemoh‘ tahat po tom venku,“ vysvětloval mšenský závodníka.

Tomáš Suchánek při repete byl jen tím třetím do party. „Dvojka byla suchá a kamenitá,“ vysvětloval. „Nebylo to nakropený. Promydlilo to a ještě se mi změnila vůle na spojce.“ Na obloze stále čas od času blesk střídal hrom a ke všemu se k zemi spustily i dešové kapky. Mítink se však přehoupnul přes potřebnou polovinu, navíc srážková intenzita jej nemohla nikterak ohrozit.

V rozjížďce s číslem devět se konečně prosadil Martin Gavenda. Tři body se náramně hodily do březolupského krámku. Spolu s předchozími třemi od Martina Málka daly prozatím dohromady sedmnáct. Jan Holub po startu zaostal, ale nejprve v úvodním výjezdu podjel Hynka Štichauera a pak v nájezdu do druhé zatáčky vyřešil i Michala Škurlu. Mšeno mělo tím pádem dvacet bodů, Praha dvanáct a Pardubice pět.

Do rozjížďky s číslem deset proto Tomáš Suchánek vyrazil coby žolík. Jenže Ondřej Smetana dorazil k roštu v roli taktické rezervy místo Filipa Hájka a letošní řády kontrování strategickými tahy manažerům výslovně zakazují. „Já tam Smetáka nedal na Suchoše, ale protože se mi tam hodí,“ hájil se Tomáš Topinka, sotva čtveřice borců zmizela v depu. „A dával jsem ho tam dřív.“

Problém nebyl na místě vyřešen, stejní závodníci se vrátili zase zpátky na rošt a VV SPD má opět další podnět k přemýšlení. A možná i vzpomínání, že funkce předsedy jury byla v devadesátých letech ustavena, aby dbal na sportovní stránku, jelikož sudí dokázal řídit závod, ale o potřebě vypsat rozjezd o určení pořadí v seriálu nemusel mít ani ponětí. Nyní se zdá, že sloučení předsedy jury a rozhodčího do jedné osoby nemusí být to pravé ořechové.

Do desáté jízdy nejlépe odstartoval Tomáš Suchánek, avšak Ondřej Smetana se kolem něj přehnal v první zatáčce jako expres. Bojovalo se i vzadu, Michal Klein za sebe ve druhém oblouku odsunul Ronnyho Weise.

Předchozí tahanice o výklad řádů se staly malichernými, když vedoucí Martin Málek přišel o vedení v rozjížďce s číslem jedenáct díky pádu v první zatáčce. Michal Dudek už nestačil kolizi zabránit. „Nakopla mě díra,“ vyprávěl Martin Málek, co se v onen osudný okamžik seběhlo. „Strčilo mě to dopředu. Složil jsem to, ale problém byl, že Michal do mě poslal motorku.“

Mšenský král zůstal na trůně
Oba borci se vrátili do depa po svých. Organizátoři vyměnili další sadu nafukovacích mantinelů. A Michal Škurla při repete odvedl Michala Dudka. Jemu se však udělalo špatně, bolest v hrudníku mu znesnadňovala dýchání a lékař sanitky se rozhodl přivolat rychlou ambulanci z mělnické nemocnice. Do ní po jistém váhání při vzpomínce, kterak mu před lety místní lékaři nepřišli na zlomené obratle, nastoupil i Martin Málek. Trápily jej bolesti v rameni, nicméně vyšetření naštěstí neprokázalo frakturu.

Krátce před půl pátou se Filip Šitera vrátil do depa jako vítěz rozjížďky s číslem dvanáct, v níž v duelu o pomyslného krále mšenské dráhy odvedl Ondřeje Smetanu. Znovu začalo pršet, avšak ani tentokrát voda neznamenala větší hrozbu pro mítink, v němž Mšeno jasně kráčelo za triumfem.

Tomáš Suchánek sice vyhrál čtrnáctou jízdu před Michalem Kleinem a stejný husarský kousek se vzápětí povedl i Martinu Gavendovi, který předvídal útok Jana Holuba vnějškem poslední zatáčky, avšak dokázal se ubránit. Ovšem mšenský propad na druhé místo konečného pořadí už byl prakticky nemožný, by do rozjížďky s číslem patnáct nemohl místo Michala Dudka nastoupit nikdo.

Tomáš Suchánek se v ní stal teprve druhým mužem dne, který se dokázal pochlubit skalpem Ondřeje Smetany. Pražan zaostal na startu, stihnul v úvodním nájezdu objet Martina Gavendu, avšak Praha už mohla na útok na vítězné Mšeno zapomenout.

Místo toho musela čelit Březolupům, které se dotáhly na stejnou úroveň, a Pardubicím přiblíživším se na rozdíl čtyř bodů. Boj o stříbro zůstával strhující až do konce. Michal Škurla nedokázal v rozjížďce s číslem šestnáct víc než zařadit se za Tomáše Suchánka a Filipa Šiteru, jenž i tentokrát odstartoval s účinností jednoho z blesků, které ještě před nedávnem křižovaly mšenskou oblohu.

Osud pražského družstva ve finálové jízdě zůstával v rukou Ondřeje Smetany. Po startu byl první, avšak v první zatáčce přiletěl zprava Filip Šitera. Vystřídal jej ovšem jen na chvíli. Ondřej Smetana se záhy vrátil a všem nájezdům místní jedničky odolal až do cíle. Martin Gavenda dojel bez bodu, ale protože byl Tomáš Suchánek jen před ním, mohly se Březolupy chystat na cestu na nejnižší stupínek pódia.

První ligou mšenský prvomájový program nekončil. S ohledem na pokročilou dobu a úbytek závodníků se patnáctý ročník Memoriálu Emila Sovy smrsknul na jedinou finálovou jízdu s pěti účastníky. Tady Filip Šitera nezaváhal a stylem start – cíl si připsal si další vítězství, sedmé celkem a páté v řadě. Jan Holub skončil druhý, by jej na chvíli ve druhé zatáčce vystřídal Ondřej Smetana.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ komentoval závod Filip Šitera. „Škoda tý jízdy, jak se to zastavilo. Bylo to těžký, už jsem to nemoh‘ tahat po venku. Jsem spokojenej‘. Dráha se mi líbila, bude ještě lepší. Nebyla velká zima, tak si to nesedlo. Trénovali jsme tady jen dva nebo tři, takže se to neotočilo. Jinak super, spokojenost, snad budou Martin a Michal v pořádku.“

„Zajímavý,“ odpovídal Jan Holub, jaké to dnes bylo. „Čekal jsem hlubší dráhu, tak jsem se s tím pasoval. Nešlo mi startovat, až teď to finále. Jinak dobrý, svez‘ jsem se a vyhráli jsme. Jen tak dál, aby to bylo ještě trošku lepší.“

„Radost,“ reagoval Ondřej Smetana na otázku, jaké pocity právě prožívá. „Mám z toho radost. Problém byl Tomáš a Filip, ale každýho jsem jednou porazil. Dokázal jsem si, že na ně mám a snad budou všechny závody takovýhle. Vyladili jsme motor, jelo se mi krásně, dráha byla tahavá, ale dá se říct, že jsem to využíval.“

„Špatný,“ vraštil čelo Michal Škurla. „Nemoh‘ jsem celej‘ den odstartovat. A nešlo mi doladit motorku.“

„Myslel jsem, že vyhrajeme, ale nakonec nám chybělo třináct bodů,“ uvědomoval si Martin Gavenda. „Poztráceli jsme je na dráze, byla hodně těžká. Pak ještě odpadl Martin. Táhli jsme to vesměs dva, chyběl nám ještě jeden nám podobný.“

„Na hovno,“ stručně a výstižně zhodnotili závod Tomáš Suchánek. „Dráha mi moc neseděla. Spíš mě zajímá, až tady pojedou junioři, kolik jich v půlce závodu zbude. Měl jsem špatnej‘ začátek, štefty ve spojce, prokluzovalo to. Pak jsem skočil na druhou motorku a šlo to jinam. Ale stejně na prd, byli jsme poslední.“

„Nic si z toho nedělám,“ zachovával Hynek Štichauer stoický klid nad svým čtyřbodovým ziskem. „Od dvacátýho dubna jsem na tom seděl poprvý včera. Chodil jsem o berlích, nemoh‘ cvičit. Přes noc mi otekla noha a byl jsem vyčichlej‘. Nechci nadávat na dráhu, pro každýho je stejná, ale pro závodníka po zranění nebo juniora, je nesjízdná. Má super poloměry, lidi na tom dělaj, nevím, kde je problém. My v Pardubicích ho máme taky, nebyla zima a nespojilo se nám to. Ale tady jsou ty díry ukrutný. Jsem nasranej‘, že jsme poslední, ale taky jsem moh‘ jet domů sanitkou. Takhle jedu s mechanikem a v sobotu jsou další závody.“

1. Grepl PDK Mšeno			35
st.č.1 – neobsazeno
Michal Dudek, Slaný	3 3 2 –		8
Michal Klein	1 1 1 2		5
Jan Holub	3 2 2 2		9
Filip Šitera	3 2 3 3	2	11
2. AK Markéta Praha			26
Michal Škurla	2 3 1 3 1		10
Ondřej Smetana	3 3 3 2 2	3	16
Filip Hájek	0 0 – 0		0
Lukáš Ševčík	0 X – 0		0
Steven Mauer, D			DNR
3. AK Březolupy			22
Ronny Weis, D	2 1 0 R		3
Martin Gavenda	2 2 3 3 1	0	11
Martin Málek	2 3 X –		5
Patrik Mikel	1 1 0 1		3
st.č.19 – neobsazeno
4. ZP Pardubice			21
Hynek Štichauer	R 2 R 2		4
René Vidner	0 – – –		0
Jaroslav Petrák	1 0 1 1		3
Josef Novák	1 0 1 –		2
Tomáš Suchánek	1 4* 3 3	1	12

Poznámka: Steven Mauer odstoupil po tréninkovém pádu

Aktuální prvoligová tabulka:

	malé body	velké body
1. Mšeno	35	4
2. Praha	26	3
3. Březolupy	22	2
4. Pardubice	21	1

15. Memoriál Emila Sovy:

1. Filip Šitera, Mšeno

2. Jan Holub, Mšeno

3. Ondřej Smetana, Praha

4. Michal Škurla, Praha

5. Martin Gavenda, Březolupy

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček

Autobiografie Miloslava Čmejly Od řidítek k mikrofonu v přímém prodeji na stadiónu

Mšeno – 1. května
Snad ještě žádný jiný ročník české první ligy nebyl doprovázen tak velkými očekáváními jako ten letošní. O nižší divizi se vesměs mluvilo pozitivně již v předchozích dvou letech zejména v souvislosti se starty borců, jimiž by spíše slušel přídomek extraligoví. Tento trend pokračuje letos, navíc se vrací AK Slaný a upravená pravidla zabraňují manažerům uplatňovat strategii týmů připomínajících svými děrami ementálský sýr. Každopádně dnes odpoledne budeme moudřejší, protože první liga startuje ve Mšeně.

Česká plochodrážní ročenka 2014 a další plochodrážní suvenýry v prodeji v nezaměnitelném stánku DIGI FOTO Rudná

Vedle jadranské ligy je pro domácí Mšeno prioritou právě první liga. Dnes bude mít Petr Vandírek k dispozici Filipa Šiteru a Jana Holuba. Obě esa ošlehaná boji předcházejících dnů doplní Michal Klein, jenž se po svém plzeňském pádu vrátil již včera v Pardubicích, a Zdeněk Růžička.

Zdeněk Holub se včera po svítkovském depu pohyboval již jen s lehkou ortézou místo sádry, avšak jeho comeback nebude rozhodně záležitostí nejbližších hodin. Josef Franc vyrazil na pouák do Murecku, proto se Tomáš Topinka musel poohlédnout po zahraniční posile.

Vzhledem k možnosti nasadit borce s německou licencí padla jeho volba na Stevena Mauera. Ten však již několikrát na české závody nedorazil, což naposledy ukázal minulý měsíc při startu české juniorky ve Slaném.

Pražskou vestu jinak obléknou jen samí junioři. Michal Škurla a Ondřej Smetana, mimochodem velký vyznavač mšenské dráhy, mají ledacos za sebou. Filip Hájek a Lukáš Ševčík, který s pětistovkou poprvé závodil minulý víkend při přeboru v Plzni, budou zkušenosti ještě sbírat.

Žarnovicu na místě březolupského koaličního partnera vystřídala německá Míšeň. Sestava Jaroslava Gavendy tuto skutečnost plně respektuje. Ve svých boxech bude mít Martina Málka, svého syna Martina, Ronnyho Weise a Richarda Geyera.

Jaroslav Petrák dnes projde premiérou na postu pardubického jezdícího kouče. Spolu s ním k nástupu přijdou Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek, René Vidner a Josef Novák.

Novinky v prvoligových pravidlech:
V každém závodě budou startovat čtyři týmy, pátý bude mít volný los. Soutěž je vyhrazena držitelům licencí AČR a DMSB. V každém týmu musí startovat minimálně čtyři závodníci a jedním z nich musí být junior v základní části sestavy. V případě zranění svého kmenového jezdce může manažer sáhnout po hostu z týmu celku, který má v daném závodě volný los. Každé družstvo bude mít dva TOP jezdce, kteří budou moci nahrazovat výhradně TOP jezdce z ostatních týmů.

Formát mítinku zůstává nezměněn, novinkou je ovšem, že v rozjížďce s číslem sedmnáct budou startovat nejlepší jezdci všech týmů na základě výběru manažera. Odpadá rozjezd o umístění v závodě, jelikož v případě bodové rovnosti bude za bernou minci uplatněn výsledek sedmnácté jízdy.

Vzhledem k volným losům nemůže být ani pomyšlení na rozjezd v případě rovnosti v závěrečném pořadí. Standardní kritéria jsou doplněna o větší počet lepších umístění a konečně i lepší umístění v posledním závodě, ve kterém se týmy, jichž se rovnost týká, střetly.

Startovní listina:

Grepl PDK Mšeno:	1 neobsazeno, 2 Zdeněk Růžička, 3 Michal Klein, 4 Jan Holub, 17 Filip Šitera
AK Markéta Praha:	5 Michal Škurla, 6 Ondřej Smetana, 7 Filip Hájek, 8 Lukáš Ševčík, 18 Steven Mauer (D)
AK Březolupy:	9 Ronny Weis (D), 10 Martin Gavenda, 11 Martin Málek, 12 Richard Geyer (D), 19 neobsazeno
ZP Pardubice:	13 Hynek Štichauer, 14 René Vidner, 15 Jaroslav Petrák, 16 Josef Novák, 20 Tomáš Suchánek
AK Slaný:	volný los

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 27. srpna
Pražská Markéta byla jediným týmem, který se v letošním prvoligovém ročníku nemohla pochlubit vítězstvím. Vše se změnilo během dnešního posledního kola, kdy potřebné body dodal Matěj Kůs. Nicméně největší porci práci odvedli junioři. Ve strhující bitvě si drželi permanentní vrch, zatímco boj třech ostatních celků gradoval až v samotném závěru. Mšeno vypadlo z finálové jízdy o jediný bod, Pardubice dokonce na pomocná kritéria. Druhé místo družstva Březolup a Žarnovice za těchto okolností přineslo vyrovnání mšenského tabulkového zisku, avšak vyšší počet malých bodů určil za vicemistra koaliční sestavu.

CISLO Faktor Kůs funguje
Ústředním motivem hovorů všech přítomných na Markétě se přece jen stala zítřejší extraliga. Nicméně její poněkud přehlížená nižší sestřička si záhy sama řekla o pozornost. A to tím spíše, vzala-li si šaty dle modelu někdejších extraligových čtyřek, samozřejmě v ryze českém provedení bez zahraničních posil. I bez těch, jimiž Speedway Club Žarnovica přispíval do koaličního mlýna. Pokus sebrat Mšenu stříbro se uskutečnil ryze z březolupských zdrojů, samozřejmě hovoříme o těch personálních, nikoliv finančních.

Pražskou Markétu tradičně trápí absence zkušeného závodníka, který byl pro své mladší kolegy spolehlivým rádcem. Tuto roli převzal samozřejmě Tomáš Topinka a juniorská čtveřice si získala prvoligové renomé. Jenže na nejvyšší post pódia stále něco chybělo. Avšak dnes si vestu domácích oblékl také Matěj Kůs, jenž využil příležitost otestovat ovál před Memoriálem Luboše Tomíčka.

Právě faktor Kůs se ukázal jako rozhodujícím na misce vah. Již v rozjížďce s číslem jedna střídal Filipa Hájka a okamžitě po vylétnutí pásky se usadil na čele před Martinem Gavendou, Janem Holubem a Jaroslavem Petrákem. Zatímco Markéta pronikla do čela, Mšeno nemělo rozhodně šastný vstup do závodu. Ve druhém okruhu zastavil Jan Holub s přetrženým řetězem. Hvězdy daly poprvé najevo, že v duelu o druhé místo za vítěznými Pardubicemi straní spíše koalici.

Ve druhé jízdě odvedl Zdeněk Holub Jana Jaroše, zatímco maximem snahy Martina Málka se stalo podjetí Michaely Krupičkové ve druhé zatáčce. Rovněž do rozjížďky s číslem tři vystřelil jako první pražský závodník. Jenže ještě před prvním nájezdem se Michal Škurla musel dívat na záda Tomáše Suchánka a Michala Dudka.

Někdejší král malých kubatur dostal ovšem ještě jednu šanci, jelikož Daniel Hádek si to ve druhé zatáčce namířil rovnou do vzduchové bariéry. „Křuplo mi tam,“ mnul si své pravé rameno v depu, když už věděl, že končí nejen v rozjížďce, ale také v celém závodě. „Byl jsem poslední, Škurlič mi nenechal místo. Byl jsem posranej‘, zaklap‘ jsem a šel rovně. Moje chyba, co nadělám?!“

Při repete zopakoval Michal Škurla svůj předchozí rychlý start. Avšak Michal Dudek byl po vnějšku první zatáčky tvrdý a důrazný. Dostal se do vedení, ale Tomáši Suchánkovi se předjetí Michala Škurly za celá čtyři kola nepovedlo, i když ho v cílové rovince musel Pražan nekompromisně zavřít.

V rozjížďce s číslem čtyři Ondřej Smetana navýšil pražské vedení. Než si Hynek Štichauer, Filip Šitera a Roman Čejka v první zatáčce vyříkali své účty, měl už bratru desetimetrový náskok. Stejné to bylo na čele průběžné klasifikace. Praha jedenáct, koalice šest, Pardubice čtyři a Mšeno tři body. V páté jízdě se Matěj Kůs dočkal porážky od suverénního Tomáše Suchánka. Přitom ovšem udržel na uzdě Martina Málka. By se už do konce utkání na dráze neobjevil, jeho pět bodů byl účinný faktor směrující pražské mladíky k vítězství.

Mšeno nezávodí pod šastnými planetami
Pražané se činili vskutku dobře, ale také Jaroslav Gavenda cítil šanci. Tu zvyšovala i mšenská pozice u dna tabulky, protože koaliční tým potřeboval ke stříbru o dva tabulkové body víc než Středočeši. v březolupsko-žarnovický prospěch totiž hovořilo lepší skóre z jízd.

Rozjížďka s číslem šest jeho šance zvýšila, když Martin Holub jako jediný během dnešního večera vyzrál na Zdeňka Holuba, což se během dnešního večera nemělo podařit nikomu jinému. Pražan byl sice po vylétnutí pásky v v čele, avšak Moravan ho objel vnějškem prvního oblouku. Mšeno vyšlo bodově naprázdno, jelikož Jan Holub nasazený místo Daniela Hádka jako taktická rezerva na body nedosáhl.

V sedmé jízdě ovšem tým vedený tradičně samotným Rudolfem Greplem udeřil naplno. Jan Jaroš vystřelil do čela současně s letem pásky sledovaný Romanem Čejkou. Jaroslav Petrák v první zatáčce podjel Michala Škurlu. By s ním měl problém až k metě, jeden bod uhájil.

Průběžné pořadí se neměnilo, i když tým Březolupy/Žarnovica stále častěji vystrkoval své růžky. Jan Holub si svým sólem v osmé jízdě napravil reputaci nebodujícího závodníka, ale Michal Dudek se ve výjezdu z druhé zatáčky protáhl úzkou škvírkou mezi mantinelem před Ondřeje Smetanu.

Vzápětí Filip Hájek vyšel bodově naprázdno, avšak Markéta mohla hovořit o štěstí, protože Michal Dudek přijel do cíle až třetí a domácí zůstali v čele. Nicméně zbývající dva celky se vedoucí dvojici přibližovali. Jan Jaroš završil trio vítězných mšenských jízd, když v první zatáčce podjel Hynka Štichauera.

Zdeněk Holub se v desáté jízdě postaral o nápravu pražských záležitostí a během úvodního okruhu poslal za své záda nejprve Romana Čejku a po něm i Tomáše Suchánka. Hned na to se na vedoucí příčce usadil Michal Škurla. Martin Gavenda ale zůstával v bitevní vzdálenosti. Ve výjezdu z druhé zatáčky udeřil spodem. Zničehonic se objevil před Pražanem, který ve snaze vyhnout se vrazil do Jana Jaroše.

Mšenský borec se ocitnul na zemi, přičemž si pochroumal ruku a rozhodl se nepokračovat. Zaskočil za něj Filip Šitera, který v repete odvedl Martina Gavendu. „Nikoho jsem se nedotkl, ale těžko posoudit,“ nezpochybňoval březolupský závodník verdikt sudího Karla Voborníka.

Filip Šitera držel mšenský prapor hodně vysoko rovněž v rozjížďce s číslem dvanáct. Rychlejší byl ovšem Martin Málek, jenž si svou vedoucí příčku udržel rovněž při průjezdu úvodním obloukem. Nicméně Mšeňák se nevzdával. V druhém okruhu se ocitl ze spodní strany druhé zatáčky vedle svého soupeře. Takřka ho podjel, a když se mu to nepovedlo, setrval celou polovinu kola vedle Martina Málka. Teprve pak si mohl Březolupák alespoň částečně oddechnout.

Jedno druhé místo rozhodlo o stříbru
Před poslední čtvrtinou základní části se na světelné tabuli rozsvítilo pořadí Praha 24, Březolupy/Žarnovica 21, Mšeno 17 a Pardubice 16. Hlavní snahou Rudolfa Grepla bylo udržet svůj tým třetí, by po odstoupení Daniela Hádka a Jana Jaroše musel kalkulovat s dvojicí neobsazených míst. Jaroslav Gavenda naproti tomu potřeboval přeskočit Markétu, aby splnil podmínku o dva body většího tabulkového zisku pro přeskočení Mšena.

Pražané ovšem nehodlali vítězství, jež jim v posledních závodech uniklo o pověstný fousek, uniknout. Zdeněk Holub úřadoval na čele rozjížďky s číslem třináct od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Michal Dudek odrazil slibný nájezd Jaroslava Petráka ve druhé zatáčce, aby se okamžitě pustil do vedoucího pražského juniora. V nájezdu do posledního kola se mu ho podařilo takřka předčit, jenže Zdeněk Holub zůstal pánem situace i nadále.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se na ovále objevil Tomáš Suchánek v roli taktické rezervy místo Michaely Krupičkové. Skvěle odstartoval, a když jej Filip Šitera podjel v úvodním výjezdu, oplatil mu celou salvou nájezdů. Úspěšný byl až v posledním výjezdu, v němž nakonec mšenského borce minul.

V těch chvílích vedla Praha o dva body před Březolupy/Žarnovicou a pět před Pardubicemi a Mšenem. Mšenský osud spočíval v rukou Jana Holuba, který ve výjezdu z druhé zatáčky uštval vedoucího Michala Škurlu. Poslední bod urval Hynek Štichauer a Martin Málek si připsal nulu.

Mšeno dotáhlo koalici a o dva body předčilo Pardubice. Osud jeho stříbrné medaile závisel, jak skončí rozjížďka s číslem šestnáct, do níž už Rudolf Grepl nemohl nikoho nasadit. Pod verdikt se podepsal Tomáš Suchánek triumfující stylem start – cíl před Ondřejem Smetanou a Martinem Gavendou.

Prvním finalistou byla Praha a Mšeno skončilo poslední o bod za oběma zbývajícími družstvy. Mezi nimi musela rozhodnout pomocná kritéria. Počet trojek Pardubičanů a Březolupáků se shodoval. Na řadu přišla druhá místa. Těch měl koaliční celek o jedno více. Právě díky nim postoupil do finálové jízdy, ale především v tabulce sebral Mšenu stříbrnou medaili.

Výsledek rozjížďky s číslem sedmnáct už v tomto ohledu neměl šanci cokoliv změnit. Zdeněk Holub zaznamenal další vítězství, zatímco Michal Dudek s Martinem Gavendou za jeho zády nedali ani náznak šance Michalu Škurlovi. Poslední prvoligová jízda letošní sezóny skončila patem.

Hlasy z depa
„První jízda se mi povedla, ta byla výborná,“ pochlubil se Ondřej Smetana. „Ve druhý jsem odstartoval dobře, ale Holoubek to protáh‘, pak to dal na lajnu a tím mě předjel Dudek. Škoda nuly, vybral jsem si blbej‘ flek a pak s tím už nic neudělal. Konečně jsme vyhráli, pomoh‘ nám Matěj. Škoda, že nejel víc závodů, předtím nám chybělo jen pár bodíků.“

„Plechovka nespadla,“ připomínal Michal Škurla své žarnovické prokletí. „To je hlavní, takže docela dobrý. Měl jsem horší starty a nešlo s tím nic dělat. Vyhráli jsme poslední závod, to je tím, že ti nejlepší se ukážou až na konci.“

„Bylo to super,“ jásal Michal Dudek. „Trošku jsme laborovali na zejtra a zkoušeli trysky a převody. Vypadá to, že by to šlo. Škoda, že jsem neposlech‘ hlavního sponzora, otce, ale jsem paličatej‘ po něm (smích). Jsem spokojenej‘ a jsem rád, že jsem těm Březolupům pomoh‘ k druhýmu místu.“

„Aspoň že tak,“ komentoval Martin Gavenda, že se v závěrečné klasifikaci přehoupli přes druhé Mšeno. „Zezačátku dobré, ale jak to ztvrdlo, stálo to za hovno. Tu kolizi nevím, neviděl jsem to nijak. Nemůžu posoudit. Nikoho jsem se nedotkl, ale těžko posoudit.“

„Dobrý,“ odtušil Martin Málek. „Body nic moc, ale docela jsem si zazávodil. Moc jsem se nevyspal, jsem hodně unavený. Po Žarnovici bylo hodně práce a zítra je extraliga ve Slaném…“

„Špatnej‘ začátek, ale pak to bylo lepší,“ vyprávěl Tomáš Suchánek. „Trošku jsem to doladil a pak to šlapalo. Starty byly, když ne, doháněl jsem to. Někdy jsem i ztrácel, ale stejně jsme už ligu vyhráli ve Svitavách.“

„Jsem nasranej‘,“ dštil Hynek Štichauer oheň a síru. „Zkoušel jsem anglickej‘ motor a ten byl slabej‘. Nevyhrál jsem jedinou jízdu. Jsem rozhašenej‘ z tý Anglie, od pádu v Pardubicích mě bolí kyčel, jsem rozhozenej‘ z formy. V pátek jdu k fyzioterapeutce, uvidí se.“

„Viděl jsem to růžově,“ svěřoval se Jaroslav Petrák. „Myslel jsem, že to bude lepší, ale stejně to nevyšlo, jak bych chtěl. Jinak jsem byl spokojenej‘. Dva roky jsem tady nejel a než se do toho dostaneš, trvá to. Něco jsem zkoušel. A asi už to bude i rokama. Ty bližší kontakty na tělo už na mě nejsou. I když někdy to zas vyjde. Akorát ten Filip mi to asi dělá naschvál.“

„Nic moc,“ říkala Michaela Krupičková. „Vylítly mi štefty ze spojky. Tak jsem musela jet na dlouhánu motoru a nemohla se s ním srovnat. Ale bojovala jsem.“

„Až na ty první dvě jízdy to šlo,“ bilancoval Filip Šitera. „Hlavně, že jsem zdravej‘, snad budou kluci po svejch‘ pádech ready na zejtra. Škoda, že nás v tabulce překonali, ale kdybychom v takový silný sestavě jeli dřív, nemuseli jsme čekat až na poslední závod. A doufám, že se to v extralize může vyvrbit dobře.“

„Na hovno,“ vystihl Jan Holub své pocity. „Nejdřív mi prasknul řetěz, pak jsem se na to vysral, než jezdit padesát metrů za nima jako ocas. To ne. Skočil jsem na jawičku a nic moc. GM musím šetřit na extraligu na zejtra. Škoda, že nás v tabulce přeskočili, ale v extralize by stříbro bylo stejně lepší.“

1. AK Markéta Praha			31
Ondřej Smetana	3 1 0 2		6
Michal Škurla	2 0 2 2	0	6
Zdeněk Holub	3 2 3 3	3	14
Filip Hájek	– – 0 0		0
Matěj Kůs	3 2		5
2. AK Březolupy/SC Žarnovica			26
st.číslo 5 – neobsazeno
Martin Málek	1 1 3 0		5
Roman Čejka	0 2 1 1		4
Michal Dudek	3 2 1 2	2	10
Martin Gavenda	2 3 U 1	1	7(1)
3. ZP Pardubice			23
Tomáš Suchánek	1 3 2 3 3		12
Hynek Štichauer	2 1 2 1		6
Michaela Krupičková	0 0 1 –		1
Jaroslav Petrák	1 1 1 1		4
4. Grepl PDK Mšeno			22
Jan Jaroš	2 3 3 F/R –		8
Jan Holub	E 0 3 R 3		6
Daniel Hádek	X – – –		0
st.číslo 16 – neobsazeno
Filip Šitera	1 0 3 2 2		8

Poznámka: o postupu do finálové jízdy rozhodla lepší bilance výsledků z jednotlivých jízd

Aktuální prvoligová tabulka:

	bilance	malé body	velké body
1. Pardubice	4-1-3-0	239	25
2. Březolupy/Žarnovica	2-2-2-2	197	20
3. Mšeno	1-4-1-2	191	20
4. Praha	1-1-2-4	186	15

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)