Bratislava – 2. listopadu
V uplynulých letech se Martin Vaculík etabloval v polské extralize a ve švédské Elitserien. Přští sezónu ovšem v tomto zaběhnutém schématu dojde ke změně. Slovenské eso totiž připouští, že mu chybí britská plochodrážní škola. A proto jej čeká debut za kanálem La Manche, byť bližší detaily o klubu zatím nebyly zveřejněny.
Martin Vaculík bude závodit v britské lize
„Příští rok budu jezdit ve Velké Británii,“ svěřuje se Martin Vaculík. „Britská plochodrážní škola je to, co potřebuju a už se nemůžu dočkat, až tam budu jezdit. Zatím nemohu povědět, v jakém klubu pojedu, protože je to otevřené a jednání probíhají. Ale ve Velké Británii určitě pojedu.“
Mezi skvělé letošní momenty slovenského esa patřil pochopitelně triumf ve slovinské velké ceně
Martin Vaculík zůstává mezi elitou Speedway Grand Prix, protože obdržel jednu ze čtyř stálých divokých karet. „Byl to pro mě povedený rok,“ bilancuje. „Měl jsem plno perfektních momentů, ale i hodně těch těžkých. Beru je ale tak, jak přišly. Zkouším jít dopředu a stát se lepším závodníkem. Plánuji pár změn ve své kariéře, abych byl lepším. Budu tvrdě makat, aby se moje přání splnilo.“
Martin Vaculík se objevoval také v české extralize
Napětí ve vzduchu bylo o to větší, že šlo o finále devětašedesáté Zlaté přilby města Pardubice. Konečně páska letěla nahoru! Takřka současně byl celý stadión na nohou. Václav Milík totiž neomylně zamířil dopředu, jako střela prolétl první zatáčkou a pak již odkrajoval zbývající kola do cíle. Více než sto čtyři sekund, než jej jako prvního pozdravila šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka, publikum křičelo, tleskalo, jásalo, mávalo vlajkami a snažilo se historický moment zachytit na své foťáky či mobily. Nadšení neznalo mezí ani, když už pardubický kapitán projel vítězně cílem. Sekuriťáci byli v té chvíli malými pány a diváci vtrhli na ovál jako za časů triumfů Milana Špinky a Jiřího Štancla. Jednadvacetileté čekání na prvního českého vítěze plochodrážního závodu všech závodů první říjnový den letošního roku definitivně skončilo. Tomáš Topinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na Václava Milíka rozhodně nežárlí.
Tipujte:
Loading ...
O dva roky odložené splnění prognózy
Od letošního října už neplatí, že Tomáš Topinka je posledním českým vítězem Zlaté přilby města Pardubice
„Dva roky předtím jsem v televizním studiu prohlásil, že to Venca může vyhrát,“ říká Tomáš Topinka, že jej vítězství Václava Milíka zase tolik nepřekvapilo. „Že je to nejhlavnější aspirant, a že je škoda, že nejede. Měl na to už tehdy.“
Jenže termínové kolize s polskou extraligou jméno Václava Milíka škrtnuly ze startovních listin ročníků 2015 a 2016. „Letos jsem tomu věřil, že vyhraje,“ neskrývá Tomáš Topinka. „Měl nejlepší rok za celou kariéru.“
Václav Milík se však zatím ve své kariéře nikdy ve Zlaté přilbě nedostal mezi nejlepších dvanáct. „Jsou to dva závody ve dvou,“ přemítá kouč letošních mistrů, který ve Svítkově pochopitelně nemohl chybět ani letos. „Musíš se dostat do finále, odstartovat a dostat se tam. Já tehdy přemejšlel, že jsem ve velkým finále Zlatý přilby. Tečka. Jak to dopadne, tak to dopadne. Je to delší jízda, chceš zajet co nejlepší výsledek. Vyhrát jede každej‘, na začátku jich je šestatřicet. A nakonec jich jede šest.“
Před jednadvaceti lety se Tomáš Topinka (zelená) probíjel před Simona Wigga (žlutá), Hanse Nielsena (červená) a Marka Lorama (černobílá)
Žlutá dráha, z níž Václav Milík letos startoval, se spolu s bílou pokládá za nejvýhodnější pro úspěch v šestičlenném finále největších střelců… „Abych ti řek‘ pravdu, vím o závodnících, co taktizovali, aby měli takovou nebo makovou pozici,“ reaguje Tomáš Topinka. „Nevím, jestli to Venca řešil. Já to neřešil, snažil jsem se závodit. Nevím, jestli jít zprostředka je výhoda, já tenkrát měl zelenou.“
Jeden rekord Tomáši Topinkovi zůstává
Posledním českým vítězem je od října Václav Milík
Léta platilo, že Tomáš Topinka je posledním českým vítězem Zlaté přilby města Pardubice. Rok co rok od jeho primátu z konce září 1996 se pravidelně přidávala další a další číslovka, jak čas běžel a česká hymna se ve Svítkově hrála pouze při nástupu. Nyní je však posledním domácím závodníkem, který slavný závod vyhrál Václav Milík, a od jeho vítězství neuběhl ani měsíc.
„Tuhle dementní otázku mi dávalo už asi patnáct lidí,“ vycítí Tomáš Topinka dotaz, jak reaguje na fakt, že se jeho postavení propadlo do historie. „Myslím si, že je debilní, zlatou přilbu mi nikdo nevezme. Že to trvalo jednadvacet let, je věc jiná.“
Václav Milík ve finále vedl stylem start – cíl
Každopádně v souvislosti s jeho vítězstvím zůstává ještě jeden rekord, protože nikdy přestávka mezi dvěma primáty českých závodníků nebyla tak dlouhá. A to včetně období, kdy se Zlatá přilba nemohla konat kvůli válce anebo dodnes neobjasněnou pořadatelskou pauzu v padesátých letech.
„Je to dobře,“ kvituje Tomáš Topinka letošní výsledek Václava Milíka. „Je jen škoda, že Zlatá přilba už není tolik atraktivní pro hvězdy Grand Prix. Nemaj‘ zájem, zlatá přilba a jawácká motorka pro ně asi moc neznamenaj‘. Za mý éry chtěl tu přilbu každej‘.“
Radost fanoušků neznala mezí
A kdybychom si chtěli do Tomáše Topinky trošku rýpnout, letos se fanoušci dostali až ke stupňům vítězů, což se před jednadvaceti lety přece jen nestalo… „Takový ptákoviny nesleduju,“ odráží smeč. „Byl jsem tam kvůli závodění, ne abych sledoval, co udělaj‘ diváci. Co se mi líbilo, jen hrstka lidí opustila stadión jen po finále. Taky ti, co nezaplavili ovál, zůstali na tribunách a počkali na vyhlášení. To mi přišlo super.“
Bořice – 20. října
Před týdnem měl být ve startovní listině závěrečných podniků středoevropského poháru MACEC Cup v Pardubicích a v Gorzowě. Nicméně pád při Poháru města Žarnovica předcházející neděli způsobil, že s největší pravděpodobností v úloze diváka zůstane také při zítřejší kostěnické rozlučce. Josef Novák se magazínu speedwayA-Z svěřil, že však v nouzi poznal přítele.
„Přede mnou šel Péťa Chlupáč,“ líčí Josef Novák, co se v rozjížďce s číslem šest žarnovického závodu přihodilo. „Zvedlo se mu to, nestačilo to ukočírovat a najel do prken. Motorka se mu vrátila do dráhy, já ji trefil a vymlel se.“
A tím pádem se sezóna 2017 pro Josefa Nováka uzavřela. „Měl jsem natažený vazy v rameni,“ říká. „Do minulý středy jsem tím dost trpěl. Blbý na konci sezóny, letěl jsem přes jeho motorku a mám díru v motoru. Dva závody jsem měl ještě před sebou. Ale vzal jsem to tak, že se budu připravovat na další sezónu.“
Situace zraněného závodníka byla o to horší, že po březolupském posledním finále cestoval na Slovensko úplně sám. „Kráťa (mechanik Martin Kratochvíl – pozn. redakce) musel z Březolup domů, jeho maminka má problém a táta nemoh‘ jet,“ povzdechne si Josef Novák. „Pomoh‘ mi ale Patrik Mikel. Odřídil to do Otrokovic, ty nejhorší kopce a já to pak dotáh‘ domů.“
Josef Novák nestartoval v posledních dvou závodech sezóny
Praha – 2. října
Všechno začalo v pátek. V posledním finálovém závodě světového juniorského šampionátu pronikl do semifinále, aby mu nakonec patřila osmá pozice. Pak přišla sobota. Při Zlaté stuze nebyl první jen v jedné semifinálové jízdě a díky mohutnému finiši ve finále dal svítkovský stadión rozeznít tóny české hymny. V neděli se pozornost davů soustředila zejména na Václava Milíka. Nicméně jeho postup do malého finále rozhodně nesmí být přehlížen a to nejen proto, že dva zástupce mezi nejlepší dvanáctkou závodu všech závodů měla naposledy před třemi lety. Famózní série pokračovala i zkraje nového týdne, protože při prolitém Tomíčkově memoriálu mu chyběl kousíček na pódium. Není proto divu, že byl Eduard Krčmář navýsost spokojen, ale o sobotním vyvrcholení mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech raději příliš detailně mluvit nechtěl.
Eduard Krčmář na včerejší tiskové konferenci, zablácený, ale spokojený
„Zlatou stuhu jsem chtěl vyhrát,“ netajil se Eduard Krčmář se svými ambice rozloučit se s juniorským věkem vskutku důstojným výsledkem. „Podařilo se. Ve finále trochu dělal potíže Zdeněk Holub. Pak se mi motorka rozjela.“
Nicméně na čela zatím úřadoval Michael Härtel. „Když jsem najížděl do poslední zatáčky, věděl jsem, že to vyjde,“ vrací se slánský závodník k nervy drásajícímu finiši, kde konečné slovo o vítězi řekl videozáznam. „Věřil jsem tomu. Dopadlo to o pět centimetrů a jsem rád.“
Těsný finiš Zlaté stuhy na velkoplošené obrazovce
Eduard Krčmář pochopitelně nemohl chybět ve startovní listině Zlaté přilby, kde si diváky získal již svým statečným bojem zkraje října 2014. Tehdy užuž bušil na semifinálová vrata. Hans N. Andersen však vyhrál poslední rozjížďku a při bodové rovnosti to byl právě on, kdo putoval mezi nejlepší dvanáctku.
Eduard Krčmář útočí na Michaela Härtela
Svůj tehdejší výkon Eduard Krčmář vylepšil až předevčírem, kdy se tři roky stará historie s těsným vyřazením svým způsobem opakovala, byť šlo o level výše. „Škoda, že se neudělalo velký finále,“ připomíná, že mu na cestu mezi nejlepší šestku po vítězství v rozjížďce s číslem devětadvacet chyběl jediný bod. „To by byl nejlepší výsledek.“
České hvězdy uplynulého víkendu – Václav Milík a Eduard Krčmář
Včera mohl být na tiskové konferenci po boku Maxe Fricka, Petera Kildemanda a Jurici Pavlice spokojený. „Škoda, že to pokazilo počasí,“ komentoval předčasný konec slavného závodu, který deštěm trpí takřka tradičně. „Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky a bylo to nebezpečný. Škoda, že Jurica Pavlic měl víc trojek. Byl lepší, doufám, že mně to vyjde příští rok.“
Rok je relativně dlouhá doba a březolupská sobota je mnohem blíže současné realitě. Před čtrnácti dny v Divišově si Eduard Krčmář vylepšil osobní rekord umístění v závodě ranku mistrovství republiky jednotlivců. Skončil druhý a v aktuálním pořadí ztrácí na Josefa France jediný bod.
Na cestě za čtvrtým místem v Memoriálu Luboše Tomíčka
Slibná podzimní forma Eduarda Krčmáře může v moravské vísce vést k dalšímu překvapení… „Na Březolupy mám velkej‘ plán, ale nechci o tom mluvit,“ zůstal však věrný své pevné zásadě nepouštět se před závodem do žádných spekulací.
S maminkou Jitkou po sobotním triumfu
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Pardubice – 2. října
Když se v poslední jízdě třetí vylučovací skupiny Kevin Wölbert dostal do kontaktu s páskou, otevřela se šance pro Martina Mejtského. Jenže účinkování druhého náhradníka včerejší Zlaté přilby města Pardubice nemělo dlouhé trvání. Po pádu v první zatáčce s ním sanitka odhoukala do nemocnice. Kuloáry se šířily různé zvěsti, nicméně potlučený závodník je mohl zaplaťpánbůh brzy vyvrátit.
„Jsem šel přes hák, ale nepamatuju si to, jak jsem byl vypnutej‘,“ vrací se Martin Mejtský k rozjížďce s číslem jedenáct. Prozatím zůstává hospitalizovaný v pardubické nemocnici, ovšem záhy by měl být propuštěn do domácího ošetřování.
„Jsem jenom pobitej‘,“ svěřuje se. „Měl jsem strach o obratle, že jsem je cejtil, ale nakonec vše v pohodě. Ještě mě čeká jedno cétéčko a půjdu snad brzo domů.“
Martin Mejtský je zatím pacientem pardubické nemocnice
Otrokovice – 21. září
Pardubický plochodrážní super víkend startuje příští pátek večer závěrečným dílem letošního finále mistrovství světa juniorů. Na pořadateli každého závodu zůstává doplnit stálou patnáctku účastníků dvěma náhradníky, jimiž se stanou Josef Novák a Filip Hájek, a divokou kartou. Jejím majitelem se stejně jako loni stal Patrik Mikel, který se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by do děje chtěl zapojit více než před dvanácti měsíci.
Patrik Mikel – na snímku po extraligovém vítězství ve Svítkově – chce letos zajet ve světové juniorce než před rokem
„Je to super, jsem rád, že to mám já,“ neskrývá Patrik Mikel radost nad rozhodnutím pardubického klubu přidělit divokou kartu právě jemu. „Myslím, že už minulý čtvrtek při extralize jsem v Pardubicích ukázal, že si to zasloužím. Doufám, že to nedopadne jako loni, těším se a doufám, že bude aspoň o pět bodů víc.“
Patrik Mikel v akci
Při svém loňském debutu ve finálové části juniorského mistrovství světa skončil Patrik Mikel s jedním bodem šestnáctý. Zvýšit svůj zisk o šest set procent by mohlo přinést atak na semifinálové brány…
„Chci se poučit z chyb, líp startovat, nedělat zbytečné pohyby a mít to v hlavě srovnané,“ zůstává pardubický junior oběma nohama na pevné zemi. „Jsem strašně rád, že pojedu, že mi to po tom loňském debaklu zase dali. Moc to pro mě znamená.“
Startovní listina pardubického juniorského mistrovství světa, příští pátek: