Praha – 12. července
Na svůj závodní comeback myslel již ve chvíli, v níž opouštěl stadión v Daugavpilsu se zlomenou klíční kostí. Fraktura však byla složitější, než aby mohla být vyřešena laserem na britské klinice. Nyní má již po operaci v pardubické nemocnici a přemítá nad návratem na ovály. Juniorský nároďák pojede v Glasgow bez něho, ovšem Filip Hájek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by rozhodně nebyl proti závodit ve druhém finále světového šampionátu v Leszně a týden na to obhajovat post leadera juniorky v Divišově.
Filip Hájek ze všech sil rehabilituje
„Jsem po operaci u pana doktora Brože v Pardubicích,“ říká Filip Hájek. „Bylo to zlomený až moc, na laser to proto nešlo. Buď bych na něj musel čekat nebo to šlo sešroubovat. To bylo lepší a hlavně rychlejší. Teď je rekonvalescence, nějakej‘ laser, lehký cvičení, rozhejbávání v bazénu.“
A kdy Filipa Hájka zase uvidíme v ostré závodní akci? „Chci bejt‘ zpátky co nejrychlejc‘,“ netají se pražský závodník, jemuž se zkomplikovala jeho poslední sezóna mezi juniory. „Je tam Leszno, Divišov a další závody. Uvidíme, jak se to rychle zhojí. Včera jsem byl na kontrole a za tejden mi maj‘ vyndat stehy. Snad je to na dobrý cestě.“
Filip Hájek ve druhém finále české juniorky udržel čistý štít i po souboji s Janem Kvěchem
Pardubice – 5. července
Čtvrtlitrová reprezentace, kterou zítra čeká světový pohár na dlouhé dráze ve Wittstocku, měla původně své dlouhodrážní motocykly testovat v Pardubicích již v pondělí. Jenže klubový trénink se nakonec nekonal. Náhradní řešení nabídnul včerejší evropský pohár. Byť reglementy podniku FIM Europe neumožnily pustit neparticipující závodníky po každé sérii, jak bylo zprvu plánováno, jak Daniel Šilhán, tak Pavel Kuchař odjížděli v zásadě spokojeni.
Daniel Šilhán krouží tréninková kolečka
„Jeli jsme jen jednou,“ vyprávěl Daniel Šilhán, že na ovál s dlouhodrážní dvěstěpadesátkou bylo možné vyjet pouze mezi oběma pohárovými závody. „Řekli, že bychom mohli ještě po druhým závodě, ale už zejtra jedeme do Wittstocku.“
Severočeský závodník se v soutěži představil poprvé loni v Pardubicích. „Starty jsem vypiloval,“ svěřil se s ambicemi na zítřejší světový pohár. „Snad to pojede. Ve Wittstocku je to prej dost podobný Pardubicím.“
Rovněž Pavel Kuchař byl spokojený
Příležitost dostat se včera na svítkovský ovál s motocyklem na dlouhou dráhu kvitoval rovněž Pavel Kuchař. „Bylo to dobrý se tady svýzt, byl to příjemnej‘ zážitek,“ řekl. „Jel jsem jen jednou, ale zase jsme se koukli na závody.“
Někdejší buldozer stopětadvacítkářských medailí měl dobrý pocit i ze svého stroje pro světový pohár. „Jede to dobře,“ netajil se. „Zdeněk Schneiderwind nám ještě šteloval spojku. Blbě vystavovala, tak nám ji utáh‘. V sobotu to bude dobrý, jen ta cesta je dlouhá, ale to přežiju (smích).“
Třetím českým reprezentantem je Milan Dobiáš, který do Wittstocku míří rovnou z mistrovství světa v Gdaňsku.
Zdeněk Schneiderwind nešetřil radami
Foto: Karel Herman
S tímto motocyklem pojede zítra Daniel Šilhán světový pohár 250 ccm
Praha – 4. července
Jeho letošní sezóna připomínala krásnou pohádku především na juniorské scéně. V úvodním podniku domácího šampionátu v Praze patnáct bodů. Ve druhém v Plzni jakbysmet a před posledním v Divišově pohodlný náskok před všemi svými soupeři. V semifinále světa v Liberci postup na dosah. V rozjezdu sice porážka od Slovince Nicka Škorjy, ale vzápětí skvělá zpráva o divoké kartě. Jenže pak se všechno pokazilo a v Daugavpiksu bum! Filip Hájek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by právě dnešek měl rozhodnout, zda příběh jeho letošní sezóny skončí šťastně.
Filip Hájek by měl dnes dostat informace o své další léčbě
„Podíval jsem se blbě,“ líčí junior pražské Markéty, cože se to v rozjížďce s číslem jedenáct daugavpilského finále přihodilo. „Motorka tam lítala a odrazila se od prken.“
Po nárazu do stroje Roberta Chmiela Filip Hájek dopadl tvrdě. „Mám zlomenou kličku,“ říká. „Dnes jdu na vyšetření. Od toho se bude všechno odvíjet.“
Není těžké uhodnout, jak silným hnacím motorem je domácí juniorský titul. „Chci jet Divišov!“ svěřuje se Filip Hájek. „Ten chci jet samozřejmě. Topas už nějakou léčbu zařizuje…“
Filip Hájek by kombinézu, s níž Tomáš Topinka vyhrál svého času britskou ligu, rád oblékl na divišovské vyvrcholení české juniorky
Žarnovica – 3. července
Za skoro půl století ve světě plochých drah má jeho dědeček Zdeno najetou trasu ze Žarnovice na jakýkoliv stadión v Čechách tak dokonale, že být cosi ve stylu Gumball Rallye, musel by zvítězit i s vétřieskou. Jeho vnuk má na tento týden vskutku natřískaný program. Pozítří výzva evropských devatenáctek v Pardubicích, hned na to první liga ve Svitavách a pak přijde žarnovický juniorský víkend, který nabízí primát v evropském poháru a český titul v soutěži juniorských družstev.
Tipujte:
Loading ...
Sto procent je přesně akorát
David Pacalaj chce podávat stoprocentní výkony
V sobotu odvedl David Pacalaj slušnou práci v semifinále evropských dvojic. Skóroval třinácti body, v čemž se mu v Nagyhalaszu mohl rovnat jen málokdo. A tak se sama od sebe vnucuje myšlenky, že mít dvojče, jelo by Slovensko své první finále v mistrovství starého kontinentu v párovém závodě.
David Pacalaj v akci
„Ano,“ rozesměje se David Pacalaj, když si podobnou představu převede do reality, aby se však rovnou vrátil oběma nohama na pevnou zem. „Je to škoda, ale nedá se nic dělat.“
A tak se spolu se slovenským závodníkem držme pevné reality také my. Ve čtvrtek jej čeká semifinále evropského poháru devatenáctiletých v Pardubicích a o den později s největší pravděpodobností i druhé kolo první ligy, jehož sestavy prozatím nebyly oficiálně potvrzeny. A pak přijde žarnovický juniorský víkend.
Zdeno Vaculík má svému vnukovi rozhodně co nabídnout
„Chci odjet každé závody na sto procent,“ nezastírá David Pacalaj. „Hlavně se těším na Pardubice. Bude to těžké, ale uvidíme, co z toho bude. V Žarnovici chci zajet co nejlépe a ukázat Žarnovičanům, že na to máme.“
Slibně vypadající premiéra
Ján Mihálik nebude chybět ve slovenské sestavě
David Pacalaj pochopitelně může těžit z rodinné plochodrážní DNA, jejíž šroubovice se začíná točit již v momentě, kdy se Zdeno Vaculík poprvé dozvěděl, že v bratislavském Prievoze trénují plochodrážníci. Upřímně řečeno jenom hlupák by z takových podmínek netěžil, nicméně sotva letí páska nahoru, zůstává na závodníkovi samotném, jaké výsledky bude rozjížďka mít. A žarnovický junior už mnohokrát ukázal, že má daleko k pozici protekčního dítěte chráněného slavným původem.
Jakub Valkovič si o nominaci do evropského poháru řekl i svými výkony v české extralize
Evropský pohár dvojic je zbrusu novou soutěží, která v sobotu v Žarnovici zažije svou premiéru. Spolu s Davidem Pacalajem se ve slovenském týmu objeví Ján Mihálik, který reprezentoval svou vlast v sobotu v Nagyhalaszu. Úloha náhradníka připadla Jakubu Valkovičovi, známému z české extraligy, jehož otec Štefan by se snad upsal i samotnému ďáblovi, pakliže by jim slíbil novou spojku.
Po své čtvrteční premiéře v Pardubicích bude Petr Chlupáč v reprezentaci na roztrhání
Podpora ochozů domácího Městského stadiónu na domácí závodníky působí jako červený hadr na býka ve španělské koridě. Nicméně sobotní závod bude nesmírně těžký. Své nejlepší ve věkové kategorii pod devatenáct let do boje posílají také Lotyši, Švédi, Poláci, Dánové i Němci. A pochopitelně rovněž Češi. Naše barvy budou hájit mladí lvi Jan Kvěch a Petr Chlupáč.
Jan Kvěch nesmí v české nominaci chybět
Tipovat výsledek je na ploché dráze ošidné vždycky, ale žarnovická sobota je v tomto ohledu ještě složitější. Zkuste své štěstí v naší anketě, ale hlavně se přijeďte podívat. Šampionát juniorských družstev na druhý den spolu s atraktivním okolím nabízí jedinečnou šanci pro krátkou dovolenou.
Startovní listina sobotního evropského poháru juniorských dvojic do 19 let – Žarnovica:
Lotyšsko:
1 Oleg Michajlovs, 2 Artjom Trofimovs
Švédsko:
3 Alexander Woentin, 4 William Björling
Polsko:
5 Jakub Miskowiak, 6 Viktor Trofimov
Slovensko:
7 David Pacalaj, 8 Ján Mihálik, 18 Jakub Valkovič
Česká republika:
9 Jan Kvěch, 10 Petr Chlupáč
Dánsko:
11 Jonas Seifert Salk, 12 Mads Hansen
Německo:
13 Lukas Fienhage, 14 Lukas Baumann, 21 Niels Oliver Wessel
Tayac a Pardubice – 3. července
Po extraligách si mohl pod svoje stále delší vousy mumlat, že opět ani nezklamal, ani nepřekvapil. A že je za to sice rád, ale na druhou ho to mrzí. Všechno se změnilo minulou středu ve Svítkově. Ano, Lubomír Vozár mohl za své první letošní vítězství děkovat Václavu Milíkovi s Patrykem Dudkem, ovšem při současné vyrovnanosti vyšší české divize bylo podstatným slovem do pranice dvanáct bodů Hynka Štichauera. Pardubický závodník by se pochopitelně rád vrátil na český trůn, nicméně v sobotu večer má před sebou výzvu zcela jiného druhu.
Tipujte:
Loading ...
Hynka Štichauera čeká v sobotu evropské finále v Tayacu
V jednadvacet hodin totiž ve francouzském Tayacu startuje finále mistrovství Evropy na travnaté dráze. A Česká republika je opět faktorem, s nímž je nutno počítat. Vedle Josefa France budeme mít na ovále v akvitánském městečku také Martina Málka a Hynka Štichauera.
Od chvíle, kdy v dubnu před třemi lety v rámci dne otevřených dveří v Mariánských Lázních, začali pronikat do tajů svérázné plochodrážní disciplíny, oba ušli pořádný kus cesty. Martin Málek se již kvalifikoval do světového finále na dlouhé dráze pro rok 2019. V něm nemá zcela zabouchnuté dveře ani Hynek Štichauer. Pardubičan byl navíc loni ve finále mistrovství Evropy v Hertingenu nejlepším Čechem a před jeho výkony tehdy oněměl i sám velký Josef Franc.
Hynek Štichauer se skvěle etabloval ve světě dlouhých a travnatých drah
„Mám nejen Tayac, ale i Marmande a Roden,“ přibližuje Hynek Štichauer, že pro úspěch ve světě dlouhých a travnatých drah není možné přijet rovnou na vrcholný podnik. „Tayac je tvrdá dráha. Patrick Goret se nabíd‘, že mi připraví dvě motorky. Přijal jsem, ale je to sázka do loterie.“
Nezbývá než dodat, že podobný vabank s technikou hrál Hynek Štichauer i předloni v nezapomenutelném světovém šampionátu dlouhodrážních družstev v Mariánských Lázních. A po závodech cinkal český nároďák bronzovými medailemi.
Startovní listina evropského finále na travnaté dráze – Tayac, sobotní večer:
Divišov – 27. června
Ve středu jeho Slaný vybojoval extraligové vítězství před zraky svého domácího nadšeného publika, ale on si se svou manželkou užíval pražský koncert Iron Maiden. O víkendu jej totiž čekala výprava na klíčový závod. Ještě v sobotu skončil čtvrtý na pouťáku v Opende, aby posléze na druhý den exceloval při challenge v Bielefeldu. Vedle Josefa France byl jediný, kdo sebral bod vítěznému Romano Hummelovi a z druhého místa postoupil do finále dlouhodrážního mistrovství světa anno domini 2019. Martin Málek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že svůj výsledek spíše než jako obrovské překvapení vnímá jako zúročení obrovské dřiny.
„Mám velikou radost, povedlo se!“ nešetří Martin Málek ani trošku projevy optimismu. „Loni mi vůbec nevyšla kvalifikace v Mariánkách. Doplatil jsem na defekty, pak zranění… Letos to v Mariánkách jelo perfektně. Sice na bednu to nestačilo, ale postup byl a do Bielefeldu jsem se těšil, neboť jsem věděl, co mě asi čeká.“
A nakonec před ním ve výsledkové listině figuroval pouze Romano Hummel. „Prý největší překvapení…,“ glosuje březolupský závodník pár reakcí na svůj úspěch. „Pro některé… Ale po těch dvou letech trápení se na trávách a sbírání zkušenosti se to konečně zúročilo. Je to trochu jiná disciplína než dlouhá a myslím, že jsem pár výsledků předvedl i na pouťácích.“
Závodní ovál v Bielefeldu
V Bielefeldu rozehrál svou mistrovskou partii druhým místem. „Na začátku jsem byl hodně nervózní, co se zase posere,“ vypráví. „Ale druhou jízdu jsem se chytil, dostal se trochu do pohody, šlo to pak tak nějak samo a vyšlo to na jedničku. Motorku jsme připravili dobře, dráha byla dobrá, tedy aspoň na trávu, a užíval jsem si to. Vyhrát několik jízd v takovém závodě je něco úžasného.“
Martin Málek se raduje nad postupem:
„Jsem moc rád, že tam byl taťka, a děkuju i Mírovi Ševčíkovi. Přišlo za mnou i mnoho fanoušků, tak mám na co vzpomínat. Sice je škoda toho ošklivého hromadného pádu, ale snad se z toho všichni brzo dostanou. Prostě konečně se všechno zúročilo ve správný čas.“
Spolu s Milanem Dobiášem a Danielem Šilhánem,kteří v neděli jeli vložený závod dvěstěpadesátek
Postup do finále mistrovství světa na dlouhé dráze 2019 přináší nejen velkou výzvu, ale i spoustu práce. „Budu teď muset trochu víc zabrat a zamakat na sobě i motorce,“ uvědomuje si Martin Málek. „Jsem hrozně šťastný, že jsem ve finále. Jeden stupínek splněn, ale nemíním tak jezdit někde vzadu!“
Loading ...
