Szczyrk – 6. března
Českou republiku svírá zatím nejtužší lockdown a nic nenasvědčuje, že by naše ovály během března ožily běžným předsezónním ruchem. Petr Chlupáč se svou Toruní v Polsku finišuje svou fyzickou přípravu a záhy má vyjet na ovál, byť pochopitelně prozatím v tréninkovém a sparingovém režimu. Pražský junior se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se chce v zemi našich severních sousedů ukázat v nejlepším světle.
Krátká, ale úspěšná sezóna dvou dvacítek v letopočtu
„Loni bylo závodů málo, co si budeme povídat,“ odtuší Petr Chlupáč. „Ale co se týče výsledků, jsem spokojenej. Špatný to nebylo, hlavně po těch pádech…“
Ten nejstrašidelnější přišel v červencových Mariánských Lázních při semifinále mistrovství republiky na dlouhé dráze. „Chtěl jsem ji jet už dlouho,“ vysvětluje, co jej motivovalo naskočit do specifické plochodrážní disciplíny. „Minimálně si to vyzkoušet. A na ty závody mám spíš dobrý vzpomínky. Kdybych si nerozbil hubu, bylo by to dobrý.“
Následky nebyly zaplaťpánbůh tak děsivé, jak incident vypadal. Petr Chlupáč se poté skvěle etabloval v juniorské reprezentaci. Spolu s Janem Kvěchem a Danielem Klímou vyhráli evropský pohár do devatenácti let. On sám ve stejné soutěži jednotlivců v Žarnovici přišel o pódium jen o vlásek. Stejně tak ve finále juniorské Evropy v Gdaňsku. Neztratil se ani v pardubickém mistrovství světa, v němž mu patřila šestá příčka.
„Vyhráli jsme evropskej pohár,“ bilancuje. „Dařilo se mi i ve světě, což je slušnej výsledek. Lepší by bylo i mistrovství Evropy, kdybych si v poslední jízdě nerozbil hubu, byla by bedna. V Žarnovici mi chyběl bod. Kdyby mě ten Rusák nepředjel, rozjížděl jsem se o bednu. Ale mám ještě rok na nápravu.“
Ze skvělé formy svého juniora profitoval také Tomáš Topinka, který v super krátké extralize obhájil loňský titul. „Hodně jsem pomoh‘,“ nemusí být Petr Chlupáč nikterak skromný. „Liberec a Pardubice se mi povedly, Slaný byl horší. Ale jsme mistři, co si víc přát!?“
Třeba titul juniorského mistra republiky? „V juniorce mě vesměs nikdo neporazil,“ zamýšlí se. „Kdybych v Žarnovici neudělal letmák, kdo ví, jak by to nakonec bylo. Zasekl jsem se o kšilt přilby. Upřímně si myslím, že mě vyloučit neměl. Kdyby se páska chytila o blatník, neřeknu ani slovo. Jsem ale závodník, nebudu se s rozhodčím hádat. Co se má stát, to se stane.“
S velkými ambicemi
Co se stane letos, je prozatím ve hvězdách, nicméně Petr Chlupáč nečeká se založenýma rukama. „Probíhá příprava na sezónu,“ hlásí z polského Szcyrku. „Máme tady lyže a bazén. Na soustředění Toruně je všechno fajn. Ve fyzické přípravě mi také hodně pomoh‘ Olymp, jako profíci jsme mohli trénovat ve Stromovce.“
V Polsku by měl pražský junior vyjet brzy na ovál. „V Toruni budou tréninky na dráze,“ říká. „To je důležitý, protože bůhví, jestli se to v Čechách rozejde. Hlavně, že se bude jezdit tady v Polsku.“
Záhy totiž nepůjde o nic menšího než místo v extraligové sestavě. „Musím se ukázat při tréninkách a sparingách,“ uvědomuje si Petr Chlupáč. „A pak se uvidí.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a laskavostí Petra Chlupáče
