Inzell – 5. února
Jan Klatovský zažil o víkendu rozporuplné pocity. Ve světovém semifinále se statečně pral o postup mezi šestnáctku Grand Prix. Ten mu nakonec o vlásek unikl, ovšem český ledař zažil opravdovou rvačku na pěsti s rozzuřeným Švédem Per Andersem Lindströmem. Magazín speedwayA-Z s naším reprezentantem hovořil přímo na místě v Inzellu.
První den byl stále ještě plný nadějí na postup. „V první jízdě byl dobrý bod, když spadl motor Bulankinovi,“ říkal český borec magazínu speedwayA-Z. „S Eiblem jsem se toho i trochu zalekl, trošku asi i proto, že před tím si mi švédský rozhodčí nechal zavolat. Napomínal mě, že jsem bránil v jízdě. Samozřejmý Švédovi! Nevím, mám zato, že první si normálně volí stopu… Ten sudí měi asi trochu nemá rád a připadá mně to, jakoby mě chtěl rozhodit, ale spíš mě zdravě naštval.“
A co vyhlídky na postup? „Poslední jízda už byla dobrá,“ pokrčil nejmladší Klabo rameny. „Uvidíme zítra. Myslím, že to není tak zlé, konkurence je hodně silná, většina těch kluků má za sebou Grand Prix, mladí jsme tu jen Flyktman a já. On má ale výborné starty, vždycky odletí. Každý rok je znát, mě určitě pomohlo, že jsme už v polovině listopadu byli v Rusku, pak ve Švédsku. Když na tom sedíš, je to poznat.“
Po druhém dnu se víc než o závodech probíralo boxerské extempore s Per Andersem Lindströmem. „Dohra byla luxusní,“ ulevil si Jan Klatovský. „Poslal jsem ho, jasně ale to jsou závody. Šel jsem se mu omluvit a on po mě skočil a jednu mi natáhl, pochopitelně, že si to nenechám líbit.“
V konečném součtu chyběl k postupu do finále jen kousíček. „Umístění?,“ vytušil směr rozhovoru český reprezentant „Jsme desátí, škoda, že to nevyšlo, ale třeba někdo vypadne. Už se mi to začíná trošku líbit, i nervy už docela zvládám. Teď pojedu podpořit brášku do Ruska a pak uvidíme, jestli se něco povede na družstvech.“
Vtipnou poznámku k incidentu s Per Andersem Lindstströmem měl ruský mistr Evropy Maksim Zacharov. Ten se po závodech, v okamžiku, kdy byl Honza řešit celou věc na jury, přišel zeptat Antonín Klatovského staršího, co se vlastně stalo. Po jeho líčení do otce našeho jezdce s úsměvem šouchl a pronesl jen: „Jan Tyson!“.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
