Petříkovice – 10. března
Ten sen byl krásný a zdál se mnoha lidem. Na jeho konci bylo chechtající se trio českých ledařů, které včetně svého manažera, stříkalo šampaňským a provádělo obvyklé skopičiny na stupních vítězů berlínského Icespeedway of Nations. Jenže realita byla jiná a náš tým za sebou v konečném účtování sedmi družstev za sebou nechal pouze Finy. Jan Klatovský dnes stojí oběma nohama na pevné zemi. A z jeho hlasu spíše než zadostiučinění o své pravdě s koronavirem po včerejším zrušení víkendového Inzellu a dnešního evropského šampionátu v Tomaszowe Mazowieckem zní obavy z dalšího vývoje ledové ploché dráhy.

Vivat nadšenci!

„Úžasnej‘, co si budeme povídat?!“ reaguje na dotaz, jaký byl Berlín na přelomu února a března. „Co jsme čekali?! Bylo tajný přání něco dokázat. Lukáš Hutla zrychluje, ale zrychlujou všichni. I ty Kazaši. Můj výkon byl takovej‘, jakej‘ byl. Co máš dělat, když dva roky nezávodíš?!“

Nicméně výkony českého tria na berlínském ledě rozhodně nešly označit jako nesympatické. „Snažíš se, ale celej‘ víkend byl postavenej‘ na hlavu,“ nebere si Jan Klatovský servítky. „Že nešlo startovací zařízení, dobrý. Měli mít dvě. Neměli. Upozorňovalo se na to v pátek, řekli, že to opravěj‘. Neopravili. Ale že celou dobu nešly červený světla, to je do nebe volající. To bylo o hubu, praporkáře si nemusíš všimnout. Naštěstí nebyl žádnej‘ průser.“

Přitom se zdá, že český ledařský nároďák začíná mít ten správný tah na bránu. „Závody byly pěkný, jen to počasí,“ vrací se Jan Klatovský ještě jednou do Berlína. „Je březen, pršelo, svítilo sluníčko. Nadšení Filipa Šitery je super, s tátou to zabezpečili suprově. Starali se, i Radek Hutla, kluci se snažili.“

A jak kapitán týmu hodnotí celkové umístění? „Někdo mávne rukou, že jsme byli až šestý,“ rozohní se. „Ale já jim říkám, ať si na to zkusí sednout sami. Jsme nadšenci, brutální nadšenci a blázni. Tak se to musí brát. A že v takový zimě, jaká letos byla, na to v Berlíně vůbec někdo sednul!“

Jiskřičky naděje

Entusiasmus byl již mnohokrát otcem úspěchu. „Člověk bych chtěl, ale uvidíme,“ filozofuje Jan Klatovský na téma své další závodní kariéry. „Jestli seženu finance, chtěl bych jet. Bez peněz to ale nejde. A ten náš fanatismus, kdy člověk vrazí to závodění všechno, co vydělá, je blbost.“

Přitom se proslýchá, že se nová státní agentura pro sport, jež má rozdělovat finance místo ministerstva školství, hodlá zaměřovat zejména na olympijské sporty. Nicméně z časového hlediska je větším problémem koronavirus. Včera padnul Inzell, dnes Babišova vláda zavřela školy a zakázala akce s účastí více než sto lidí a FIM Europe odvolala ledařské mistrovství Evropy v Tomaszi Mazowieckem.

„Koukni se, co je v Evropě,“ připomíná Jan Klatovský své predikace, že se zruší již Icespeedway of Nations. „Všechno se ruší. Nesmíš večer zapnout zprávy, to je katastrofa. Na Evropě si člověk chtěl něco vyzkoušet. I když se Evropa nepojede, snad to bude další místo, kde se bude na ledě závodit.“

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman

Mladá Boleslav – 8. března
Nikdy ledovou plochou dráhu nejezdil, a přesto rozhodně nebyl pověstným zahradnickým kozlem, když se před týdnem ujal koučování národního týmu pro Ice Speedway of Nations. Krásné poháry, které tolik obdivoval, skončily ve vlastnictví Rusů, Švédů a Němců, ale on se z Berlína nevracel domů se špatnou náladou. Filip Šitera se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na ledové scéně nechce zůstat jen pasivním hráčem.

Ledařský nováček

„Tak hlavní věc je asi, že jsem na leďáku nikdy neseděl,“ vysvětluje Filip Šitera, v čem bylo koučování ledařů jiné než na klasické dráze. „Neuměl bych klukům poradit, jak změnit nastavení, aby to bylo lepší. Další věc, v čem jsou ledy jiný, je o dost větší zima (smích). Tak Anton koučoval se mnou, ale já tam byl hlavně kvůli tomu, že mám licenci FIM. Takže můžu volat rozhodčímu, bejt na jury a popřípadě podávat protest.“

A jak na Filipa Šiteru zapůsobil vlastní závod? „Bohužel jsme měli obrovskou smůlu v jízdách, kde jsme byli favoriti,“ povzdechne si. „Jinak s klukama to byl super víkend. Byla sranda a skvělá atmosféra, jak před závodama, tak i během nich, i když nám utíkaly body.“

No právě, řada lidí ve svých představách viděla českou trikolóru mezi nejlepšími třemi družstvy… „Hlavním problémem u kluků je, že nejsou vyježděný oproti ostatním,“ pouští se do hodnocení. „Když vezmu Bzuka (přezdívka Jana Klatovského – pozn. redakce), loni si při prvních tréninkách zlomil kličku a seděl na tom letos pár tréninkových jízd v Polsku. Lukáš sbírá zkušenosti a letos měl z naší sestavy aspoň nějakej‘ závod. Andrej jel loni jen pár závodů a letos byl na soustředění v Rusku. Na lepší umístění jsme měli, ale přišlo šest pádů. Příští rok snad bude zima, kluci se rozjedou a vlítneme na ně!“

Motivace pro budoucnost

Loni se Filip Šitera v roli kouče podílel na stříbrných medailích při mistrovství Evropy dvojic a stejné umístění dosáhl také při svém debutu v manažerské pozici během Long Track of Nations. Nicméně přesto není vůbec posmutnělý, že si minulý týden z Berlína žádnou cenu neodvezl.

„Poháry byly pěkný,“ nechává se slyšet. „Zklamanej‘ ale nejsem, mně se moc líbilo, že kluci bojovali až do konce. Musíme brát, jak často na tom sedí. Kdyby měli rozpočty na to, aby trénovali dva měsíce v Rusku, vypadalo by to samozřejmě jinak. Ale už vím, jak to chodí. Moc se těším na příští rok. Uvidíme, jak budou rozjetý a uděláme vše pro to, abychom placku přivezli.“

Rozhodně nebude sedět s rukama založenýma v klíně. „Určitě se budu chtít angažovat,“ slibuje kouč české reprezentace. „Berlín jsem si krásně užil. Ledy jsou nádhernej‘ sport a obdivuju kluky, jsou to borci. Už jen proto, že makají, shání peníze, aby si mohli jet na šest tejdnů zatrénovat do Ruska. Budu se snažit, aby měli ideální podmínky. Samozřejmě bohužel u nás nemrzne, ale kdyby bylo příští rok štěstí a byli by doma, snažil bych se jim pomoct připravit trénink. Protože málo z nás si dokáže představit, kolik práce to je, a kolik lidí se podílí nejen na přípravě tréninkový tratě, ale i na závodech.“

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer