Güstrow – 7. května
Se čtyřmi pořádanými semifinálovými závody mistrovství Evropy do devatenácti let je skutečný kumšt postoupit do finále. Cesta dopředu je otevřena pouze pro čtveřici nejlepších z každého z nich. O jaký obtížný úkol se jedná se přesvědčil Roman Čejka v německém Güstrowě.

Slánský junior začal dvěma třetími místy, aby v rozjížďce s číslem devět narazil na Szymona Wozniaka. Ten ve druhé sérii zachránil bod, až když dotlačil porouchaný motocykl do cíle. Nyní v první zatáčce upadl Kai Huckenbeck. Jeho stroj poskakoval a u výjezdu do depa spadl i Szymon Wozniak.

Při opakování však hrál prim Roman Čejka. Výborně odstartoval a vedl od startu až do cíle, přestože se na něho Szymon Wozniak neustále tlačil. Vzápětí se však závod na hodinu zastavil. Ve druhém oblouku jedenácté jízdy spadl Oskar Fajfer. Nevybral zatáčku, najel do prken a jeho motocykl se odrazil a shodil Brendana Johnsona. Angličan odešel po svých, ale Poláka odvezla sanitka do nemocnice.

V rozjížďce s číslem čtrnáct Roman Čejka opět vyhrál, aby po prohře s Piotrem Pawlickim uzavřel své skóre na deseti bodech. Pořadí prvních třech bylo jasné – Piotr Pawlicki, Kacper Gomolski a Danny Maassen.

Vedle Romana Čejky měli deset bodů ještě Kai Huckenbeck a Szymon Wozniak. Poslední postupové místo si zajistili Němec, Polák byl druhý a náš reprezentant poslední. Moc dobře neodstartoval, navíc tam byly čachry s místem startu pro Kaie Huckenbecka.

Hlasy z depa
„Když jsem přijel do Güstrowa, docela jsem čuměl,“ netajil se Roman Čejka. „Kraoučká dráha, ale když jsem tam jel o tréninku, říkal jsem si, že na lepší jsem ještě nejel. První jízda nic moc, ale byla nabitá. Ve druhý jsem měl udělat dva body, ne jeden. Na Francouze (Davida Bellega – pozn. redakce) jsem měl, kdybych ho porazil, postoupil jsem. Další jízdy byly v pohodě a nakonec blbej‘ rozjezd. V závodě jsem je porazil, ale teď jsem odstartoval druhej‘. Wozniak mě předjel a já skončil šestej‘. Čtyři na postup ze šestnácti je nabitý, škoda snad se mi podaří postoupit příští sezónu, kdy to pojedu poslední rok.“

Slánský závodník se vrátil domů plný dojmů. „Hezky jsem si zajezdil,“ řekl. „Akorát mi před první jízdou shořel filtr. Zkoušíme molitanový filtry, dostal se tam metyl a najednou to čaplo. Pan Polák to naštěstí rychle vytrh‘ a udupal na zemi. Dal tam novej‘ a já rychle pospíchal na jízdu. Pak jsem ještě asi v půlce závodu spálil spojku.“

Foto: Ivana Poláková

Güstrow – 7. května
Semifinále evropského šampionátu do devatenácti let nabízejí pouhá čtyři postupová místa. Právě o to poslední se na maličké dráze v Güstrowě rozjížděl Roman Čejka, ale nakonec naneštěstí skončil až šestý. Bezkonkurenčně si počínal Piotr Pawlicki, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Kacper Gomolski a Danny Maassen. Jaroslav Hladký skončil čtrnáctý.

Goričan – 24. července
Švéd Dennis Andersson se včera večer stal evropským šampiónem do devatenácti let. V chorvatském Goričanu musel ovšem nejprve porazit Przemyslawa Pawlickeho a Patryka Dudka v dodatkové jízdě o zlato. Jediný český zástupce ve startovní listině Jan Holub obsadil dvanácté místo.

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Herxheim – 4. července
Emil Pulczynski vyhrál dnes odpoledne semifinále mistrovství Evropy do devatenácti let v Herxheimu. Na stupních vítězů mu dělali společnost Dino Kovačič a Sergej Karančincev. Smůlu měl Pavol Pučko, jenž se umístil na deváté příčce. Na startu patnácté jízdy mu prasknul řetěz a v rozjezdu o poslední postupové místo upadl.

„Je to pech,“ povzdechl si nad trápením pražského juniora reprezentační kouč Milan Špinka. „Jel v rámci možností a chybělo mu jednobodové štěstíčko. Přitom v patnácté jízdy by udělal dva body a stačil by mu jeden. V rozjezdu si vylosoval žlutou dráhu, bylo suchá, odjeli mu a on se pod ně v první zatáčce nedostal. Když se dotahoval na třetího, upadl.“

Foto: Pavol pUčko st.

Rawicz – 5. června
Do evropského finále závodníků do devatenácti let dnes v polské Rawiczi postoupila čtveřice Poláků a český závodník Jan Holub. Plzeňský borec se rozjížděl o třetí místo, avšak zůstal za dvojicí Poláků. Druhý náš zástupce Václav Milík živil postupovou naději až do poslední chvíle, avšak nakonec mu ji sebral pád. Zvítězil Przemyslaw Dudek, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Przemyslaw Pawlicki a Kacper Gomolski.

Tarnow – 11. července
Rozdělování první kolekce světových či evropských medailí letní plochodrážní sezóny viděl v sobotu polský Tarnow, který hostil finálové klání mistrovství Evropy juniorů do devatenácti let. Mezi šestnáctku nejlepších mladíků starého kontinentu se ze třech semifinálových závodů prokousali i dva čeští zástupci, Michal Dudek a Michael Hádek a rovněž spřátelený Slovák Martin Vaculík, braný od svých prvních závodnických krůčků na našich oválech téměř za domácího. Závod se jel večer za umělého osvětlení klasickým plochodrážním systémem dvaceti rozjížděk s eventualitou dodatkové jízdy o místa na stupních vítězů. Právě dodatková jízda nakonec určila dvě místa na stupních vítězů i nešastného čtvrtého, na něhož zbyla jen nepopulární bramborová medaile.

Organizační zabezpečení i zázemí závodu bylo na velice kvalitní úrovni, bohužel problémem byla málo závodivá dráha. Drtivá většina rozjížděk skončila v pořadí, jak jezdci odstartovali, případně vyjeli z první zatáčky. Alfou a omegou dobrého výsledku tak byl úspěšný start, za celý závod došlo na dráze snad ke třem předjetím. Jedno z nich se povedlo i našemu Michaelu Hádkovi, který v šesté jízdě podjel Švéda Kima Nilssona.

Šlo o jeden z mála okamžiků, kdy mohl být plzeňský junior sám se sebou spokojen, protože dál mu už alespoň trochu dle představ vyšla jen jediná jízda ve třetí sérii. V těch ostatních nebylo po slabších startech příliš nadějí na tučnější bodové zisky a výsledkem bylo jen pět bodů. Celkové jedenácté místo rozhodně nesplňovalo ambice, se kterými náš jezdec do Polska přijel. Povzdech po závodech „Tak snad v jednadvacítkách…“ uzavřel Michaelovo individuální vystoupení v této věkové kategorii.

Ještě hůře dopadl Michal Dudek. Slánský závodník se na startech doslova trápil, za celý večer se mu nepovedl ani jeden jediný a výsledná nula na jeho kontě nemohla znamenat nic jiného, než poslední šestnáctou příčku.

Ve zcela opačné roli byl naopak Martin Vaculík. Ten, podporován svým početným fanklubem, do závodu doslova vletěl a po třech rozjížďkách byl jediný, kdo se mohl těšit z plného bodového konta. Pak si poněkud zkomplikovat situaci slabším startem, po kterém se musel dívat na záda domácího Janowskeho, ale před poslední sérií byl stále ve hře o titul. O ten ho připravila prohra s Rusem Artjomem Lagutou ve dvacáté rozjížďce. Právě jeho soupeř, který Martina bodově dotáhl, si výhrou uchoval naději na místo na stupních vítězů a zároveň pomohl domácímu Przemyslawu Pawlickému ke zlaté medaili evropského šampióna.

V dodatkové jízdě o druhé až čtvrté místo nejlépe odstartoval Maciej Janowski a dojel si, stejně jako vloni ve Stralsundu pro titul vicemistra. Martin Vaculík oplatil Lagutovi porážku z předchozí jízdy a zajistil si tak zbývající místo na stupních vítězů. Po závodě byl ze třetího místa malinko zklamán, protože zisk titulu byl opravdu blízko, ale těšit ho mohl alespoň fakt, že je historicky prvním Slovákem, který vybojoval medaili na plochodrážních oválech.

Nový mistr Evropy Przemyslawu Pawlicki může neznalé mást mladickým, téměř dětským zjevem, ale v necelých osmnácti letech je závodníkem, který dokáže hodně potrápit i mnohem zkušenější a ostřílenější borce. Pochází z Lešna z plochodrážní rodiny, jeho otce Piotra si mohou pamatovat i naši příznivci. Začátkem devadesátých let oblékal mimo jiné vestu ligového Liberce. Jeho kariéru ukončila těžká havárie, po které se dlouho pohyboval na invalidním vozíku. Dnes chodí pomocí francouzských holí, ale ani po této negativní zkušenosti nezatrpkl na sport levých zatáček, ke kterému přivedl i oba své syny, Przemyslawa a mladšího Piotra.

Hlasy z depa

Martin Vaculík: „Toto bolo poslednýkrát, čo som štartoval v ME do 19 rokov, preto som sa snažil o čo najlepšie umiestnenie. Zo začiatku mi to vychádzalo, ale od mojej štvrtej jazdy to už nebolo ono. Neviem v čom bola chyba, či mi slabol motor alebo sa trochu zmenila dráha. Tá bola dos tvrdá, takže sa ve¾mi nepredbiehalo. Som celkom šastný aj keď som nezískal tak ve¾mi chcený titul.“

Michal Dudek: „ Nijak mi to nesedlo. Dráha, nic… Nestartoval jsem. Schází mi, že doma děláme málo tréninků, mám tak jeden za měsíc a musím jezdit ven. Vím, že mi nejdou starty, ale jak se takhle mám naučit?“

Vedle stojící Michael Hádek: „U mě můžeš klidně napsat úplně to samé. Povedl se mi jeden, možná tak dva starty a to je na téhle dráze málo.“

Foto: Zdeněk Flajšhanz