Pfarrkirchen – 28. září
Neděle byla dnem korunovace nového mistra Německa na dlouhé dráze. Závod i byl z našeho hlediska dost zajímavý. K vidění byla celá řada borců, které dobře známe z mariánskolázeňské dráhy, a už ze závodů mistrovství světa, či našeho českého šampionátu. Navíc zatímco FIM v podstatě sloučila dlouhou dráhu i trávu do jednoho podniku ve stylu Grand Prix, německý systém dává vzpomenout nejslavnější období dlouhých drah. A to nikoliv jen atmosférou a napětím jednoho rozhodujícího finálového duelu.

Dnes už poměrně zřídka je používaný rozpis se stálým přičítáním bodů základních a semifinálových rozjížděk, který postupně zužuje startovní pole až do finálové šestice. Odpadají tedy finále B a C a vítěz finálové jízdy pak logicky nemusí být nejúspěšnějším jezdcem celého závodu.

Vítězem a novým německým mistrem se stal u nás dobře známý Sirg Schützbach, kterému tvrdá dráha v Pfarrkirchenu opravdu sedí, protože vloni tady vyhrál úvodní závod seriálu Grand Prix. O smůle může mluvit obhájce titulu a staronový světový šampión Gerd Riss, největší favorit závodu. Ten doplatil na defekt spojky ve své druhé jízdě, vítězství ze všech ostatních vystoupení nestačilo na víc, než na stříbrnou příčku.

Dodatková jízda pak určila obsazení posledního místa na stupních. Bezmála padesátiletý Bernd Diener v ní ustál po celá čtyři kola trvající ataky o generaci mladšího Jörga Tebbeho. Ve velmi dobrém světle se ukázal i pátý v pořadí, talentovaný junior Richard Speiser, kterému očividně svědčí rady exmistra světa Roberta Bartha. Posledním účastníkem finálové rozjížďky byl Stephan Katt, když o účast mezi elitní šestici marně usilovala taková jména jako třeba Matthias Kröger, Herbert Rudolph, nebo Daniel Bacher. Bacher. Vítěz posledních dvou závodů mistrovství světa v Mariánských Lázních rovněž doplatil na defekt, v jeho případě způsobil patálii prasklý řetěz. Příslibem pro budoucnost určitě byly výkony mladých, či mezinárodně dosud málo ostřílených Marcela Dachse (10. místo), nebo Jana Papeho (7. místo).

Stínem jinak velmi povedeného plochodrážního odpoledne byl hromadný pád hned po startu první jízdy. Nejhůře ho odnesla u nás velmi populární a známá Nynke de Jong. Sympatická Holanďanka jezdící s německou licencí se už v červenci v Mariánských Lázních těšila na své vystoupení v tomto závodě. Určitě nepředpokládala, že skončí po pár metrech a po nezaviněném pádu pod koly Benjamina Hegenera a vzápětí poté s řadou těžkých zranění v nemocnici v nedalekém Eggenfeldenu. Pád značil konečnou i pro Hegenera, kterého čeká operace zlomené ruky. Ten se ale na rozdíl od Nynke alespoň na závodiště ještě stihl vrátit a před finálovou jízdou s ním dělal rozhovor výborný komentátor Günther Korn.

Součástí celého podniku byly i vložené závody veteránů a B – licence, které se protáhly na oba dva víkendové dny. Vítězkou B – licence byla starší ze sester Frenkových, Nadine. Ta svým suverénním výkonem dala vzpomenout na doby před pár lety, kdy ve stejné kategorii podobně úspěšně řádila Nynke de Jong. Další místa na stupních vítězů s ní sdíleli Stefan Drofa a Peter Jäckel, oba dva si rovněž můžeme pamatovat z našeho šampionátu z Mariánek.

Kategorie dvouventilových veteránů se stala kořistí Hartmuta Ernsta, ve čtyřventilech si vítězství odnesl další Němec Ulrich Büschke. Náš Karel Kadlec byl úspěšný v tvrdém boji o třetí příčku, takže jeho zásluhou němu měla i česká plochá dráha zastoupení na stupních vítězů. Tam se pořadatelům vloudila malá chybička, když mu předali pohár nachystaný pro dvouventily. Káča si ale jako obvykle hned věděl rady, vyhledal třetího z dvouventilové kategorie Franze Greisela, se kterým mu pořadatelé poháry prohodili a hned pod stupínky domluvil před pobaveným publikem výměnu za ten správný.

Výsledky mistrovství Německa na dlouhé dráze 2008:

1. Sirg Schützbach	22
2. Gerd Riss	20
3. Bernd Diener	19
4. Jörg Tebbe	19
5. Richard Speiser	16
6. Stephan Katt	15
7. Jan Pape	10
8. Daniel Bacher	10
9. Herbert Rudolph	10
10. Marcel Dachs	9
11. Matthias Kröger	8
12. Markus Eibl	8
13. Toni Kröger	4
14. Christian Hülshorst	4
15. Manfred Knappe	4
16. Robert Baumann	2
17. Ronny Stüdeman	2
18. Daniel Rath	0
19. Benjamin Hegener	0
20. Nynke de Jong	0

Foto: Zdeněk Flajšhanz a Josef „Tyčka“ Nový

Nešastně skončilo nedělní finále Mistrovství Německa na dlouhé
ploché dráze v bavorském Pfarrkirchenu pro půvabnou Holanďanku
Nynke de Jong. Tvrdý souboj s Benjaminem Hegenerem v úvodní jízdě
skončil hrozivým pádem obou jezdců.
Benny Hegener si z karambolu
odnesl komplikovanou zlomeninu ruky, Nynke dopadla ještě hůře. Podle
posledních zpráv utrpěla kromě zlomeniny nohy i fraktury žeber,
pohmoždění jater a zlomeninu sedmého hrudního obratle.

Závod,
který byl zpožděn opravou mantinelu, pro sebe nakonec rozhodl Sirg
Schützbach, když jeho největší soupeř Gerd Riss ztratil body vinou
defektu.

Foto: Jiří Bayer

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Kopřivnice – 28. září
Před dnešním Memoriálem Michala Matuly v Kopřivnici tvrdil Richard Wolff, že přijel vyhrát. Základní jízdy ho nevyvedly z tempa, o němž tvrdil, že je tréninkové. Zádrhel nastal až v semifinále. Od jeho startu odjížděl pražský závodník až jako poslední a pak takřka celá tři kola trčel na třetí místě. Mohutný finiš však přinesl výhru a postup do finále. V něm se Richard Wolff vypořádal s Adamem Pawliczkem, aby se posléze skutečně mohl postavit na nejvyšší stupeň. Druhý nakonec skončil Martin Málek, který vinou pomalého rozjezdu po oslavách titulu málem ani nepostoupil mezi nejlpeších osm. Vložený závod se stal jednoznačnou kořistí Jaromíra Otruby.

By se v depu sešlo patnáct závodníků, pořadatelé setrvali na svém záměru jet podle rozpisu pro dvanáct borců. Systém gradující semifinálovými jízdami a závěrečným finále se při kopřivnických pouácích osvědčil už v minulosti a nezklamal ani tentokrát.

Pro borce méně zvučných jmen byl připraven vložený závod. Jeho první rozjížďka nabízela bonus pro vítěze v podobě postupu do hlavního klání. Domácí odchovanec Miroslav Horák najel předčasně do pásky a díky handicapu trestné čáry zvítězil Rastislav Bandzi.

Jaromír Otruba se nikam nehnal a protnul metu jako třetí. Záhy se projevily jeho záměry. Zatímco v hlavním závodě by neměl mnoho šancí, v béčku kraloval. Třikrát deklasoval Miroslava Horáka, aby posléze stříkal šampaňské z nejvyššího stupínku pódia.

Hlavní závod rozehráli nejlépe oba papíroví favorité. Adam Pawliczek a Richard Wolff s přehledem vyhráli své úvodní jízdy. Ve vzájemné duelu v rozjížďce s číslem čtyři měl vrch Polák i proto, že Pražan se v prvním oblouku musel probíjet před Martina Málka.

„Závod začíná až v semifinále,“ argumentoval Richard Wolff v depu, když si vydechl po sérii útoků na Adama Pawliczka. „Do tý doby je to trénink. Jsem tady pro zábavu, v úterý se těším na squash a plavání.“

Ve třetí sérii prohrál Adam Pawliczek s Kamilem Cieslarem, ale ve čtvrté už zase kraloval. Richard Wolff už nepoznal soupeře, takže oba postoupili do nadstavbové části s jedenácti body.

Seznam obětí základní části obsahoval i dvě překvapivá jména. Martin Gavenda se nikdy netajil averzí vůči kopřivnickému mamutu, zatímco Vladimír Višváder hledal příčiny v technice. „Od tý doby, co jsme udělali motor, jsem se nesvez‘,“ říkal. „Mám to brzo vytočený a nejde to dopředu. Nesedí mi to a nemám peníze, abych to dal udělat.“

Nechybělo mnoho a mezi vyřazenými se ocitl rovněž Martin Málek. Na slánském závodníkovi bylo znát, že za to včera pořádně vzal nejen v posledním kole finálové jízdy, ale také v následné oslavě. Mítink rozehrál nefalšovanou a jednoznačnou nulou. Vzápětí zkomplikoval život Richardu Wolffovi, ale nakonec přivezl jen jedničku.

Teprve v rozjížďce s číslem devět se zmátořil a začal útočit. Po vylétnutí pásky mu patřila třetí příčka, ovšem ve druhé zatáčce vzal z jedné vody na čisto nejen Piotra Rembase, ale i vedoucího Richarda Wolffa. Pražan se v nájezdu do posledního kola vrátil do čela. A Martinu Málkovi bylo jasné, že v desáté jízdě musí vše vsadit na jednu kartu.

By odstartoval za Kamilem Cieslarem, nakonec přijel do cíle jako první. Vzápětí mu pomohla smůla Piotra Rembase, který v rozjížďce s číslem jedenáct musel kvůli defektu ve druhém kole opustit druhé místo. Martin Málek ho předčil o jeden bod a mohl tak v semifinále začít zbrusu nový závod.

„Zpočátku byla dráha trošku jiná než obvykle,“ svěřoval se. „Až moc rovná. Takový nezvyk! Teď se to rozoralo, takže je všechno ve starých kolejích.“ A aby dodal svým slovům váhu, vyhrál úvodní semifinále, by se pořádně nadřel. Z roštu totiž odjížděl až jako poslední. První zatáčka přinesla jen mírné zlepšení. Slánský závodník se v ní přenesl pouze přes Pavla Ondrašíka.

V nájezdu do druhé zatáčky se však Kamilu Cieslarovi vzepjal motocykl na zadní a Martin Málek šel na druhé místo jako, kdyby Poláka jen potkal. A ve třetím kole zbavil dokonce Adama Pawliczka vedení. Ani Richard Wolff neměl ve druhém semifinále na růžích ustláno. Také on byl po startu poslední.

V úvodním výjezdu však za sebou nechal Tomasze Schmidta, aby posléze dlouho trčel na třetím nepostupovém místě. „Řek‘ jsem si, že musím a rval to tam,“ vysvětlil o chvilku později, co se dělo na samém sklonku rozjížďky. Ve druhé zatáčce předčil Mateusze Kowalczyka a nakonec v posledním oblouku podjel rovněž vedoucího Rafala Flegera.

Oba čeští bojovníci se neztratili ani ve finále. Martin Málek předvedl nejlepší start, ovšem v první zatáčce se před něj dostal Richard Wolff. Oba však předčil Adam Pawliczek. Richard Wolff byl ale odhodlán splnit své sliby o triumfu. Ve druhém kole byl v úrodním výjezdu rychlejší.

A od té chvíle už jen zvyšoval svůj náskok až do cíle. Čtyřiačtyřicetiletý polský rutinér začal mít trable i s Martinem Málkem. Ten ho v prvním oblouku ve třetím okruhu podjel. Bok po boku mířili do další zatáčky, v níž slánský závodník získal vrch.

Hlasy z depa
„V semifinále jsem měl červenou dráhu a nemoh‘ odstartovat,“ líčil Richard Wolff. „Nahrnuli tam ten hrášek. Cejcha bolela, ale řek´ jsem si, že musím. A rval jsem to tam. Na finále jsem věděl, že dělali úpravu a vybral si zahrabaný koleje. Chyběl materiál na venku, nahrnuli to na lanu. Pawliczek mě vyhnal na prkna, ale vrátil jsem mu to s úrokama. Spokojenost, ale myslím pořád na včerejšek. Chybělo nám štěstí, jedna blbá jízda a byli jsme šestý, ale se Šíou jsme měli na bednu. Po závodech je každej‘ generál, ale hrozně mě to mrzí.“

„Je mi hrozně blbě ze včerejška,“ neskrýval Martin Málek následky bujarých oslav titulu mistrů dvojic. „Zezačátku jsem se nechytal, asi jsem nebyl ještě probraný a nešly mi starty. Spíš jsem to doháněl zezadu. Dráha byla trošku jiná než obvykle. Až moc rovná. Takový nezvyk. Pak se to rozoralo a bylo všechno ve starých kolejích. A už jsem se chytal. Ve finále jsem byl unavený a bylo mi špatně. Těším se do postele, ale jsem hrozně rád za ten titul.“

			SF1	SF2	FIN
1. Richard Wolff, Praha	3 2 3 3	11		1.	1.
2. Martin Málek, Slaný	0 1 2 3	6	1.		2.
3. Adam Pawliczek, PL	3 3 2 3	11	2.		3.
4. Rafal Fleger, PL	2 1 2 1	6		2.	4.
5. Kamil Cieslar, PL	1 3 3 2	9	3.
6. Mateusz Kowalczyk, PL	3 2 0 1	6		3.
7. Tomasz Schmidt, PL	1 3 3 2	9		E
8. Pavel Ondrašík, Praha	2 1 1 2	6	4.
9. Piotr Rembas, PL	2 2 1 E	5
10. Vladimír Višváder, Liberec	0 0 1 0	1
11. Martin Gavenda, Praha	1 0 0 0	1
12. Rastislav Bandzi, SK	– 0 0 –	0

Vložený závod:

1. Jaromír Otruba, Mšeno	1 3 3 3	10
2. Miroslav Horák, Mšeno	2 2 2 2	8
3. Rastislav Bandzi, SK	3 – – –	3
4. Lukáš Hromádka, Mšeno	0 – 1 –	1

Poznámka: vítěz první jízdy se kvalifikoval do hlavního závodu

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 28. září
Jiří Benda, někdejší šlapačkář a nynější producent motocyklů Shupa, se do české plochodrážní historie zapsal rovněž svým loňským Shupa Cupem. Ten v říjnu poprvé přivedl stopětadvacítkáře do závodní akce na malé dráze vedle pražské Markéty. Úspěch tehdejšího podniku pomohl odstartovat i letošní Markéta Cup. Druhý ročník Shupa Cupu se koná na Markétě v úterý 14. října od 16:00 a postará se o další premiéru. Vzhledem k časnému podzimnímu soumraku museli organizátoři zajistit umělé osvětlení oválu.