Úhřetická Lhota – 4. března
Sloganem v nadpisu lákají předseda Motoklubu Úhřetická Lhota Josef Novák starší se svým jednatelem Danem Maclem na brigádu v Kostěnicích. Tady vznikají dva ovály, menší o délce 150 metrů, větší dvojnásobného rozměru. Brigáda proběhne tuto neděli mezi devátou a dvanáctou hodinou.

Foto: Antonín Škach

Per-Olof Serenius zvaný Posa se loučil. Je to bezesporu největší událost ledové plochodrážní sezóny. Stalo se tak minulý čtvrtek v první den letošního berlínského plochodrážního festivalu. Stal se legendou ledových oválu dlouho před natočeným slavného dokumentu Icy Riders z roku 2008. Čtete-li tento text, je víc než pravděpodobně, že o ledové ploché draze toho víte daleko víc než já a bude lepší neopakovat úspěchy v kariéře slavného jezdce. Asi stačí uvést, že ve dvaapadesáti letech se stal podruhé mistrem světa a od roku 2002 žádný jiný závodník, který by nepocházel z Ruska, tento výkon nedosáhl. Za řeč určitě stoji připomenout, že tehdy navíc neplatilo omezení jen čtyř jezdců z jedné národní federace.
Koncert ledového virtuóza
Švédská ledová generalita nezařadila Posu do národního týmu, který prochází omlazováním. Posa se dokonce dal slyšet, že své opomenutí považuje za urážku. Každopádně jel jen ve čtvrtek otevřené mistrovství Německa bez nároku na titul, který mohli získat jen němečtí účastníci. Mezinárodní karieru začínal v roce 1977 právě v Berlině a tamtéž se s ní rozloučil. A rozloučil se nebývalém způsobem a ve velkém stylu.

Vyhrál všech pět jízd, přitom se čtyřikrát musel do čela probojovávat. První sérii proměnil stylem start – cíl ve tři body. Další tři vždy musel předjíždět soupeře. Třetí vystoupení měl proti pozdějšímu mistru Německa, Güntheru Bauerovi, který vyhrál start a udělal si pěkný náskok. Ujížděl a nezdálo se, že by byl k dostižení.

Per-Olof Serenius zachoval ale jak ledový klid a postupně zrychloval svou Jawu. Pak se přiblížil na dosah Němcovi. Během pár metrů bleskově zaútočil a byl vepředu. Náskok pro změnu zvyšoval on. Vypadalo, že je sám na oválu. Nečekal jsem, že tento den uvidím od ostříleného veterána ještě něco lepšího. Omyl.

V třinácté jízdě série si poradil s výborným Hansem Weberem a Svenem Holsteinem a připsal si další trojku. Pak přišel vrchol závodu. Jimmy Olsen vystřelil ze startu a řeč těla mluvila o tom, že chce vyhrát za každou cenu. Jakoby říkal, už možná nikdy nebude příležitost porazit Sereniuse!

Posa si ale schoval to nejlepší nakonec. Důrazným útokem překonal svého možná posledního soupeře. A protože ten se ani náhodou nevzdával i z druhého místa zarputile útočil, Serenius předvedl bezchybnou obranu a precizní taktickou jízdu po skoro dvě kola proletěl kolem šachovnicového praporu jako první. Důstojná tečka za velkou sportovní kariérou!

Odchod na vrcholu, ovšem kupodivu bez fanfár
Nebuďte ale na omylu. Posa nebyl jedinou atrakce turnaje. Sice par slabších jezdců kroužilo sem tam s velkým odstupem za bodujícími kolegy, ale většinou jízd se tvrdě bojovalo. Kupříkladu v rozjížďce s číslem jedenáct si výtečný Hans Weber vyjel větší náskok. Přecenil své sily a havaroval.

Opakovalo se ve třech, čehož využil nejlépe mladý Luca Bauer. Před pádem Webera jel poslední, kdežto v opakovaném startu skončil na pěkném druhovém místě. I díky tomu zakončil závod se slušnými šesti body za třikrát druhé místo. Přitom jednou asistoval svému otci Güntherovi, který nevěděl, zda má větší radost z vítězství, anebo úspěchu svého syna.

V poslední dvacáté rozjížďce se na start postavili v přímém souboji o titul jedenáctibodoví Günther Bauer a Stefan Pletschacher, Max Niedermaier s deseti a v uvozovkách jen se sedmibodový Hans Weber, který jak se psalo výše, promarnil vlastním zaviněním možnost bojovat o titul. Vynahradil si to skvělým soubojem po celá čtyři kola s pozdějším mistrem Güntherem Bauerem, jemuž dva body nakonec stačily k celkovému vítězství.

O druhé místo se musela jet dodatková jízda. Stefan Pletschacher ale po nule v dvacáté jízdě jakoby byl vyměněn. A to ne že by jel špatně, ale v posledním kole jakoby ztratil zájem a ani na Maxe Niedermaiera nezaútočil. Na třetím místě podia posléze vyhlížel velice zklamaný.

Ještě zbývá poznamenat, že čerstvý mistr Německá uznal převahu Per – Olof Sereniuse a podotkl, že titul mu spad do klina jedině tím, že pravidla jej nepřiznala patnáctibodovému Švédovi.
Ten skromně zmizel do ústraní a k mému překvapení mu pořadatele nepřipravili ani tu nejmenší oslavu. Asi uznali, že výkon mistra nepotřeboval další komentáře.

Good bye, champion
S Per Olofem Sereniusem jsem se prvně potkal osobně teprve 27. ledna 2012 během tréninku před kvalifikací mistrovství světa v rakouském St. Johann. Řekl jsem mu, že dnes se v Evropě odchází do důchodu většinou kolem pětašedesáti, sedmašedesáti let. Ale bude-li podávat i nadále takové výkony, brzy se to prodlouží třeba o další desetiletí.

Nevím, nakolik se mu to zdálo vtipné, ale upřímně se usmál a ochotně se se mnou vyfotil. Později jsem měl to štěstí poklábosit si s ním u dalších plochodrážních akcí, naposledy pří loňském SGP ve finském Tampere.

Je to dokonaly gentleman a jsem rád, že se mi podařilo být přítomen, když projel naposledy po ledovém oválu. Bravo mistře!

Film Icy Riders je ke zhlédnutí zde.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Pardubice – 3. března
Zatímco světové finále na ledové dráze bude o víkendu pokračovat dvojzávodem v nizozemském Assenu, závodníci z klasických oválů vyhlížejí netrpělivě možnost tréninku, jelikož hlavní sezóna se kvapem blíží. Jakýmsi kompromisem jsou šroubky a jejich vrcholná série Speedway-on-Ice začne psát svou letošní poslední kapitolu v sobotu úderem sedmnácté hodiny v Chemnitz. Ve startovní listině nebude chybět ani Hynek Štichauer. Protože pojede teprve třetí mítink ze šesti, na celkové vavříny pomýšlet nemůže. Loni však dokázal jednou vyhrát a za pódiové umístění by se nezlobil ani tentokrát, kdy si přiveze obrovskou rozetu.

„Víš co, ta série pro mě není kompletní,“ přemítá Hynek Štichauer o svých sobotních ambicích. „Jednou jo, jednou ne, Ronny to má jako show. Tak k tomu přistupujeme, vyhrávat je hezký, jsme závodníci a nikoho nebaví prohrávat.“

Vodítko k úspěchu je letos vychytaný převod s velkou rozetou. Největší dostupný rozměr je 72, protože při výrobě většího panují obavy z ohýbání. Pardubický závodník v tomto směru rozhodně nezůstává pozadu.

„Mám větší než oni, sedmdesát čtyřku,“ kontruje a neváhá objasnit původ neobvyklé rozety. „Jednou mi ji dal pan Erban. Už jsem to měl v Drážďanech, člověk s ní může jet pod plným plynem. Udělali jsme taky řetěz ze dvou.“

Hynek Štichauer loni zaznamenal vítězství ve Schönheide, letos se prozatím na nejvyšším stupni pódia objevili jen Richard Geyer a Ronny Weis. Zdeněk Holub byl prozatím třikrát třetí, když mu triumf v Drážďanech sebrala diskutabilní diskvalifikace kvůli pádu vedoucího Richarda Geyera v poslední zatáčce.

„Víš, jak to je, když máš těžký jízdy a jdeš dvakrát zvenku,“ povzdechne si Hynek Štichauer nad údělem favoritů, kteří v saské sérii mohou vesměs v klíčových rozjížďkách očekávat pozici na vzdáleném konci startovního roštu. „Když bude bedna, budu rád, když ne, taky se nic nestane.“

Foto: Mirek Horáček

O víkendu dali o sobě čeští plochodrážníci vědět, když v sestavě Antonín Klatovský – Jan Klatovský a Lukáš Hutla s přehledem získali bronz v ledařském mistrovství světa. Ke slovu se však hlásí rovněž klasická dráha, zatím ovšem jen v tréninkovém rytmu. Wroclaw byla prvním klubem, kde se v Polsku trénovalo. Po sobotě a neděli tady Václav Milík trénoval i dneska. V Praze plánují trénink na čtvrtek, ovšem vše je odvislé od počasí, protože před víkendem dráha ještě sjízdná nebyla. A meteorologové na tento týden hlásí nejen d隝, ale i sníh. Nicméně v hlavním městě dostali nabídku od Diedenbergenu, aby vyrazili ke společnému víkendovému tréninku do Goričanu. Prozatím o něj projevili zájem Matěj Kůs, Michal Škurla a Zdeněk Holub. Vše by mělo být jasné ve středu, až se Tomáš Topinka vrátí ze své cesty do Anglie.

Ilustrační foto: Mirek Horáček

Berlín – 26. února
Kompletem bodu se včera rozloučil s mezinárodní sportovní kariérou Per-Olof Serenius, který deset dnů před svými sedmašedesátými narozeninami ukázal bravurní jízdu bez jediného zaváhání.

V dramatickém závodě, který si zaslouží speciální reportáž, nestárnoucí Švéd vyhrál svůj první start večera stylem start – cíl, aby ostatní čtyři triumfy vybojoval vždy krásnými taktickými předjetími. Předjížděcí manévr a učebnicová defenzivní poslední jízda dvojnásobného mistra světa v devatenácté jízdě postavily obecenstvo na nohy.

V neméně krásném souboji závěrečné dvacáté jízdy Günther Bauer dobyl titul německého mistra a o stříbro se nakonec jel rozjezd. Ten vyřešil pro sebe Max Niedermaier na úkor obhájce titulu Stefana Pletschachera.

Zaznamenání si zaslouží určitě i první společný závod otce a syna Bauerovych, kde ve vzájemném souboji otec Günther zvítězil a syn Luca skončil hned druhý za nim.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Trojice českých reprezentantů se o víkendovém mistrovství Evropy na ledové dráze v ruské Luchovici vešla do první desítky. Ostatní čeští ledaři mezitím trénovali v jihočeské Jistebnici. Zdeněk Holub se zase stal prvním českým závodníkem klasické dráhy, který v letošním roce stál na stupních vítězů. Ve šroubkařské sérii Speedway-on-Ice ovšem ke třetím místům v Schönheide a Drážďanech přesto led potřeboval. A kdyby mu více přála Štěstěna, v tomto případě ovšem rozuměj rozhodčí, opouštěl by saskou metropoli jako vítěz.

Pár metrů vítězem
Po sobotním mítinku ve Schönheidě, z níž magazín speedwayA-Z přináší původní reportáž, pokračovala saská série v Drážďanech. Ukrajinec Viltalij Lysak po rozpačitém výkonu z předešlého odpoledne již nestartoval, takže Ronny Weis narychlo zmobilizoval Hynka Štichauera. Po sobotním pádu chyběl také Christian Hefenbrock, takže příležitost se našla také pro Alaina Tripke.

Jak Roman Čejka, tak Michal Dudek stejně jako v sobotu skončili po základní části. Hynek Štichauer se kvalifikoval do malého finále, kde skončil druhý za Mathiasem Bartzem. Zdeněk Holub opět pronikl do velkého finále spolu s Ronny Weisem a Richardem Geyerem.

Po jeho startu nechal za svými zády Ronnyho Weise a nesmířil se ani s jistotou druhého místa. Atakoval vedoucího Richarda Geyera, až se mu jej v posledním kole na protilehlé rovince podařilo překonat. Ten však v závěrečné zatáčce upadl.

Když pražský junior vyrazil za rozhodčím s dotazem, zda je nutné opakovačka, když červená světla svítila až po průjezdu cíle, čekal jej šok. Arbitr mu sdělil, že je jako viník pádu diskvalifikován, by by Zdeněk Holub za čistotu svého svědomí dal obě ruce do ohně.

Repete se stalo kořistí Ronnyho Weise, zatímco Zdeněk Holub se musel smířit s třetí příčkou. Obrázek o incidentu dává i fakt, že se mu rozhodčí přišel po závodě omluvit, že v prvním okamžiku viděl situaci obráceně, než se skutečně stala.

Speedway-on-Ice – PRO TEC Cup 2015:
Finále: 1. Ronny Weis (8 bodů v základní části), 2. Richard Geyer (8), 3. Zdeněk Holub (6) – U; malé finále: 4. Mathias Bartz (5), 5. Hynek Štichauer (2), 6. Wojciech Lisiecki (4); další pořadí: 7. Roman Čejka (2), 8. Alain Tripke (1), 9. Michal Dudek (0).

Po závodě vyrazil Zdeněk Holub do polského horského letoviska Karpacz. Na polské straně Krkonoš naproti Špindlerovu Mlýnu se připojil k rawiczkým Medvědům. Michal Škurla na něm nechyběl již od soboty, kdy začalo.

Méně pozitivní zprávy dorazily z Polska koncem minulého pracovního týmu. Gdaňsk, kde podepsal Eduard Krčmář, a Czestochowa, jež usilovala o Jana Holuba, nedostaly od polské federace licenci ke startům ve druhé lize.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček