Divišov – 4. července
Uplynulé tři týdny zkomplikovaly extraligový život Slanému, který přišel o pět tabulkových bodů. Ty by se mu náramně hodily do krámu, aby jimi zkřížil cestu Pardubic do play-off. Východočeský tým zítra zajíždí do Divišova, kde po jejich skalpu prahnou závodníci DaK Moto Divišov-Plzeň. Trojkoalice se namlsala čtvrteční porážkou Slaného na Borech. A pokud by dokázala počnout vítěznou sérii, byl by to pádný argument pro finálový postup. František Liebezeit je ovšem opatrný, ale ani Lubomír Vozár se nechce předem stylizovat do role favorita duelu, jenž byl kvůli dešovým přeháňkám definitivně potvrzen dnes v poledne.


Vyrovnanost prognózou, mokrý ovál realitou
Před duelem se Slaným se František Liebezeit svěřil se svým propočtem, který výrazně favorizoval jeho tým. Minulý týden se trojkoaliční kouč prakticky trefil, by paní Smůla řádící ve slánských boxech jako španělská chřipka pro něho udělala minimálně stejnou práci jako jeho závodníci na borském ovále.

Dnes však byl při odpovědích střízlivý jako čerstvě vyléčený alkoholik. „Bude to vyrovnaný,“ pouštěl se do řeči jen zvolna. „Když vyjdou odhady, bude to vyrovnaný, když nevyjdou, co zmůžeš?! Mám silný cizince, ale oni mají ve formě Čechy a navíc Rune Holtu. A výkon Aleše se vyrovná zahraniční posile. Favority jsou Pardubice. Drymlové to v Divišově umí oba, Suchánek už tady taky předved‘ dobrý jízdy a o Vaškovi ani nemluvím.“

František Liebezeit se evidentně rozhodl nenechat nic náhodě a útočit už od rozjížďky s číslem jedna. Když zjistili, že v ní Pardubice mají juniory, kontroval Janem Holubem a Danielem Hádkem. Michaela Krupičková, jenž v poledne nastoupí v mistrovském klání stopětadvacítek, bude tím pádem náhradnicí. Druhá vesta rezervisty bude připravena pro Martina Vaculíka, zatímco Matej Žagar bude v základní sestavě stejně jako oba čeští senioři Michael Hádek a Zdeněk Simota.

„Pojede se na mokru,“ připomíná František Liebezeit nedávné slejváky, které se v tropických dnech směle vyrovnají monzunovým dešům. „Ale dráha bude závodivá. Mokrý je to už teďka, ještě dopoledne jsme řešili, jestli to odvolat, ale teď v poledne jsme se rozhodli, že to risknem‘.“

Nabízí se otázka, zda pro celek není nevýhoda mít dvě domácí dráhy. „Všichni závodníci jsou zkušení,“ odmítá trojkoaliční manažer tuto myšlenku. „Mají najetý všechny dráhy. Kalkul domácí – nedomácí proto nefunguje. Pokud si nepostavíš dráhu na sebe a nenatrénuješ na ní, domácí dráhu nebudeš mít nikde v Čechách. Kromě samozřejmě Pardubic, kde musíš mít motor.“

I když tentokrát nechce František Liebezeit svěřovat s přesným tipem na výsledek, přesto magazínu speedwayA-Z své prognózy odhalil. „Tipuju vyrovnanej‘ závod při opimistický variantě,“ říká. „Nerad bych dopad‘ jako v Praze. Jsme teď jediný, kdo může Pardubice zastavit na cestě do play-off a podle toho to na nás postavili.“

Divišovský ovál výhodnější plzeňského
Sestava Pardubic na zítřek přitom ovšem není zase tak nečekaná, vezmeme-li v úvahu neschopenky Hynka Štichauera a Jaroslava Petráka, jenž minulý týden uvažoval o comebacku při přeboru ve Svítkově příští středu. Otázku, kdo bude za daných okolností zahraniční posilou, vyřešil klub povoláním Rune Holty.

„Musí,“ odpovídá Lubomír Vozár na otázku, proč jede právě norský rodák naturalizovaný v Polsku, který se tak poprvé u nás představí na jiné dráze než v Pardubicích a v Praze. „Ostatní jedou. Zorro ve Švédsku, Ben Barker semifinále v Anglii.“

Letmý pohled do karet odhaluje, že pardubický manažer chce opět operativně taktizovat. Na místech náhradníků má totiž špičkového cizince Rune Holtu se skvělým juniorem Václavem Milíkem, což mu umožňuje účinně nahradit prakticky kdykoliv a kohokoliv, aniž by musel kalkulovat s výraznější bodovou ztrátou. A to disponuje spolehlivou seniorskou trojicí Aleš Dryml, Lukáš Dryml a Tomáš Suchánek, kteří jsou nominováni v základní sestavě vedle povinných juniorů Davida Štěrovského a Reného Vidnera.

„Oni nazbrojili taky,“ připomíná Lubomír Vozár, že v otázce posil domácí rozhodně nezůstali za Pardubičany pozadu. „Proč se nás bojí? Maj‘ Vaculíka a Žagara. Bude to vyrovnaný závod. Hlavně, aby počasí vyšlo, to je základ.“

Případné vítězství by Pardubice posunulo o notný kus dopředu směrem k extraligovému finále. A vyrovnalo jejich tabulkovou bilanci s nepřemožitelnou Prahou, jež však má k dobru jeden závod. „Nemáme, co ztratit, uvidíme po závodech,“ nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led ošidných prognóz. „Pro nás je lepší Divišov než Plzeň, ta nám moc nesedí.“

V jednom má ovšem Lubomír Vozár jasno a shoduje se se svým trojkoaličním protějškem. „Bude záležet na každý jízdě,“ tvrdí. „Aby někdo porazil Žagara, jak zajede Milík, jestli bude porážet Holuba, jak zajede Hádek a Simota. Tipovat výsledek ale nebudu.“

Historické okénko:
Divišov, 21. června 1992: Pardubice odjely z Divišova s těsnou jednobodovou prohrou
Počet plochodrážníků z Divišova a jeho okolí nikdy nestačil na vznik samostatného družstva, které by se pod hlavičkou městečka proslulého produkcí plochodrážních motocyklů pustilo do pravidelného zápolení. To ovšem neznamená, že by se naše liga Divišovu vyhýbala.

V ligovém pravěku, kdy proti sobě zápolila družstva na krajské bázi, několikrát poskytl stadión oběma ligám. Jistě není bez zajímavosti, že právě tady se objevil první cizinec. Je dodnes záhadou, jak mohl Švéd Kurt Eldh v říjnu osmapadesátého roku startovat jak za RH Praha, tak plzeňský krajský tým. A jak bylo nasazení borce, který si přijel do Divišova okouknout stoje ESO, vůbec legislativně možné.

Znovuobnovený stadión měl v říjnu 1990 premiéru v podobě finále mistrovství republiky družstev, jehož zúčastněným týmům garantoval dle reglementů naprosto neutrální prostředí. O dva roky později se dočkal extraligového duelu. Klub totiž úzce spolupracoval se Slaným, jehož vestu v devadesátých letech oblékali divišovští Tomáš Uher, Robert Král, Aleš Filip a později i Jan Hlačina.

Slovo dalo slovo a první letní den roku 1992 jel Slaný jeden ze svých extraligových závodů v Divišově, kde mu shodou okolností byly soupeřem Pardubice, které se na ovále pod bájným Blaníkem objeví i zítra. Milan Mach se tehdy na své východočeské protivníky notně posílil. Vedle Romana Matouška, který dorazil z Anglie, za jeho celek hostovali pražští junioři Antonín Šváb a Tomáš Topinka. Pardubice dorazily v plné své české síle a navíc je posílil Vladimír Višváder, tehdy junior na soupisce prvoligového Racku.

Utkání poznamenala celá řada pádů. Celkem sedmkrát blikala červená světla, aby přerušila rozjetou jízdu. V rozjížďce s číslem pět dokonce dvakrát. Na zemi se ocitli Roman Pergler, Tomáš Topinka a Robert Král na straně domácích, z hostů Josef Laštovka, samozřejmě mladší, Jiří Štovíček a Vladimír Višváder. Skóre bylo ovšem vyrovnané a ani jeden z manažerů nemohl sáhnout po taktické rezervě, k níž mohl nastoupit kdokoliv s lichým startovním číslem, prohrával-li jeho tým alespoň o šest bodů.

V jedenácté jízdě Jan Schinágl porazil slánského Daniela Boháče a Gašpar Forgáč uzmul poslední bod Romanu Perglerovi. Pardubice se tím pádem dostaly o tři body před Slaný. Čtyři další rozjížďky skončily nerozhodně. Z napětí visícího ve vzduchu takřka ještě panenského léta by šla napájet menší vesnice. Tomáš Topinka s Romanem Matouškem vytvořili nepřekonatelný tandem, na němž si Jan Schinágl a Gašpar Forgáč vylámali zuby. Skóre se zastavilo na 45:44 ve prospěch domácího Slaného.

Porazit Pardubice nebylo tehdy věcí každodenního extraligového pořádku. Zkraje devadesátých let byl vedle Prahy Slaný jediným týmem, jemuž se podobný husarský kousek porazil. Na vrub pardubických ztrát oné doby šla už jen remíza v Chabařovicích o rok dříve, o níž už v historickém okénku byla řeč.

V tabulce extraligy 1992 skončily Pardubice stříbrné před bronzovým Slaným. Ten se už nikdy do Divišova nevrátil a divišovské publikum vidělo již jen dvakrát první ligu. Extraliga se sem vrátí zítra po dvaceti letech. Zdejší stadión přitom vůbec poprvé poskytne domácí prostředí divišovskému týmu, by jen ve třetině koalice.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň – Divišov:	1 Jan Holub
	2 Matej Žagar, SLO
	3 Daniel Hádek
	4 Michael Hádek
	5 Zdeněk Simota
	6 Martin Vaculík, SK
	7 Michaela Krupičková
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský
	9 Lukáš Dryml
	10 René Vidner
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Rune Holta, PL
	14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Kevin D. Gipp

Divišov – 3. července
Když Kjastas Puodžuks při sobotním race-off v Divišově suverénně vyhrál své dvě úvodní jízdy, v týmu DaK Moto Plzeň-Divišov začal vrtat červíček pochybností, zda ho nenechat jet i čtvrteční extraligový duel proti Pardubicím. František Liebezeit nakonec zůstal u svého původního záměru nasadit po boku Martina Vaculíka osvědčenějšího Mateje Žagara, by pro klubovou pokladnu představuje Slovinec vyšší zátěž. Východočeští soupeři rovněž nenechávají nic náhodě a do své klasické sestavy opět pozvali Rune Holtu.

Sestavy pro čtvrteční duel:

 

Dak Moto Plzeň-Divišov:	1 Jan Holub, 2 Matej Žagar (SLO), 3 Daniel Hádek, 4 Michael Hádek, 5 Zdeněk Simota, 6 Martin Vaculík (SK), 7 Michaela Krupičková
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 28. června
Říká se, že na pokáleného smolaře se zřítí i kadibudka. Přesně tak si musel připadat Milan Mach v dnešním extraligovém klání na plzeňských Borech. Nejprve se cestou na rošt rozjížďky s číslem jedna převrátil Michal Průcha, posléze následovalo ukázkové vyloučení za překročení dvouminutového limitu Ronnyho Weise. Eduard Krčmář se potloukl při kolizi s Danielem Jeleniewskim, jenž při své premiéře ve Slaném nebyl celku zrovna velkou oporou. Za těchto okolností trojkoaliční celek, v němž prakticky nezaskřípalo, jen zvyšoval svůj náskok, který se nakonec zastavil na osmnácti bodech.

Paní Smůla si zasedla na Slaný
Tropické horko jako v peci se stalo nepříjemným návštěvníkem i dnešní extraligy. Než se závodníci vydali na trénink, Michal Dudek si se svým mechanikem Zdeňkem Uhlem užili pořádnou honičku. „Praskla mi nádrže ve sváru,“ kroutil slánský závodník hlavou. „Má tam půlmilimetrovou vůli.“ Slánským pohromám neměl být konec.

Hned cestou na start rozjížďky s číslem jedna se Michal Průcha převrátil a motocykl ho při obrátce po svíci zavalil. „Záda,“ odtušil slánský junior později v odpovědi na otázku, zda ho něco trápí. „Dal jsem si hodně.“ Strategický plán Milana Macha se v těchto chvílích začal hroutit jako domeček z karet. Při zranění Romana Čejky bylo slánskému manažeru jasné, že Michala Průchu může ve čtyřech zbývajících případech nahradit jednou jedním seniorem. A potom ho může jednou zastoupit Eduard Krčmář.

Mezitím Mariusz Puszakowski triumfoval ve stylu start – cíl před domácím juniorským tandemem Daniel Hádek – Michaela Krupičková. Jenže paní Smůla si na Slaný zasedla jako nerudná učitelka na žáka, který jí zrovna nepadl do oka.

„Chyběly dvě sekundy, když jsem byl dvacet metrů od pásky,“ komentoval Ronny Weis své vyloučení za překročení dvou minut ve druhé jízdě. Nad striktním uplatněním pravidla o dvou minutách, tolik typického pro české sudí, by mohl jásat jen šílenec. A to tím spíše, čekalo-li nás dnes více rozjížděk jen ve třech jezdcích. Při repete zahaprovalo startovací zařízení.

„Zatrnulo mi, že se Zdeněk dotknul pásky,“ lekl se František Liebezeit. Jeho závodník byl ovšem naprosto bez viny a nakonec sekundoval Mateji Žagarovi v jeho spanilé jízdě za úvodním triumfem, kdy Martin Málka za sebou nechali již v prvních metrech.

Pro Slaný navzdory nepříznivým událostem ovšem nemusela ani zdaleka být vůbec nic ztraceno. A to tím spíše, odstartoval-li do rozjížďky s číslem tři nejlépe Mariusz Puszakowski. Ještě v úvodním nájezdu ho ovšem minul Kjastas Puodžuks. Michal Dudek se ovšem postaral o remízu, když celá čtyři kola atakoval Jana Holuba. Domácí náhradník, který v této jízdě nahradil Michaelu Krupičkovou, si slánského nájezdníka hlídal a v posledním výjezdu mu překřížil jeho útočnou dráhu.

Lenka Felixová ze svého úhlu pohledu dokonale kolmého k cílové čáře přiřkla třetí místo Michalu Dudkovi. Slaný tím pádem zaostával za domácím družstvem o dva boy. Na čtvrtou jízdu si závodníci potící se v kombinézách u výjezdu na ovál počkali o chvilku déle, protože nějaké auto údajně stálo sanitce ve výjezdu. Jen škoda, že si sudí nenechala podobný nadhled při posuzování kolize v první zatáčce čtvrté jízdy.

V její skrumáži narazil Eduard Krčmář do svého kolegy Daniela Jeleniewskeho a upadl. Přestože zavinění bylo sporné, rozsvítilo se bílé světlo korespondující s barvou povlaku slánského juniora. „Ten přede mnou byl pomalejší a já musel do prken,“ svěřoval se Eduard Krčmář sotva se po svých vrátil do depa. Bolesti zad a nohy však posunuly slánské naděje kamsi mimo realitu. Ke všemu při repete Matej Žagar ujel Danielu Jeleniewskemu, jenž si debut se slánskou vestou osladil pouze skalpem Michaela Hádka.

Pro polského závodníka, jenž do české extraligy vstoupil v plzeňských barvách, ovšem přišly ještě horší časy. A to hned v rozjížďce s číslem pět, kam ho Milan Mach poslal jako náhradníka místo Michala Dudka. Zatímco Kjastas Puodžuks rychle zamířil vstříc svému druhému triumfu, Zdeněk Simota se v první zatáčce dostal nejen před Martina Málka, ale i Daniela Jeleniewskeho. Ten ke všemu zůstal ve druhém kole stát.

V šesté jízdě nejlépe odstartoval Mariusz Puszakowski, avšak záhy blikala červená světla. „Nesvítilo zelený světlo,“ říkal Jan Holub, který vehementně protestoval a sudí jeho gesta vyslyšela. Repete však přineslo navlas stejný scénář, dle jehož znění Mariusz Puszakowski rychle zmizel z dohledu Janu Holubovi s Danielem Hádkem. Jenže Slaný neměl holt mít dnes svůj den. V rozjížďce s číslem sedm minul Kjastas Puodžuks Daniela Jeleniewskeho už v prvním oblouku. A Michael Hádek předčil potlučeného Eduarda Krčmáře.

Slaný uvězněný v pravidlech
Skóre 27:15 nevěstilo pro Slaný vůbec nic dobrého. Navíc Milan Mach musel slevit ze svých plánů nasadit Eduarda Krčmáře do osmé jízdy místo Michala Průchy, jelikož se jeho junior po svém pádu na tři jízdy v kuse necítil. Možná si v těch chvílích vzpomněl na svůj návrh na zavedení obdoby anglického rider replacement do české extraligy, k němuž chyběl pouze mšenský souhlas.

V rozjížďce s číslem osm tedy slánské zájmy hájil pouze Martin Málek, jehož ovšem ve druhém okruhu Zdeněk Simota předjel ve druhé zatáčce. Daniel Hádek, jehož divišovský klub pořízením motoru GM zachránil od konce kariéry minimálně v letošním roce, dodal bod a náskok domácích hnedle vzrostl na čtrnáct bodů.

Eduard Krčmář s Mariuszem Puszakowskim sice v deváté jízdě zametli s Michaelem Hádkem a Janem Holubem, avšak Milan Mach neměl potřebnou munici, aby jejich úsilí proměnil v rozhodující ofenzívu. Do desáté jízdy sice poslal Mariusze Puszakowskeho jako žolíka místo Michala Dudka, avšak Michala Průchu nemohl zastoupit nikdo.

Jenže Kjastas Puodžuks dnes nechtěl prohrávat jen tak a slavil další poměrně jednoznačný triumf. Mariusz Puszakowski sice protnul metu jako druhý, jenže jeho dvakrát dva body stačily jen na remízu,když Jan Holub na třetí pozici neměl, s kým bojovat. Jeho soupeřem se však staly zdravotní problémy. „Starý zranění páteře se vrátilo, asi jsem se praštil přes ty díry, bolí to,“ svěřoval se ve svém depu.

V rozjížďce s číslem jedenáct opět vybouchl Daniel Jeleniewski, když už s vylétnutím pásky zůstal poslední. Zato Eduard Krčmář navzdory bolestem dravě rozdělil Mateje Žagara a Zdeňka Simotu. Přesto bylo jasné, že se Slaný bude dnes vracet s porážkou a čtyři poslední rozjížďky do konce utkání měly rozhodnout, o kolik.

Jediným mužem slánského družstva, jenž dnes nemusel želet vůbec ničeho, byl Mariusz Puszakowski. Ve dvanácté jízdě rázně přetrhl vítěznou šňůru Mateje Žagara. Odstartoval na něho a vedl ho až do cíle. Martin Málek byl poslední, ale útočil, dokud se mu v první zatáčce třetího kola nepodařilo překonat Zdeňka Simotu. „Dvakrát za sebou jsem chytil tu samou díru, vytáhlo mě to a já dojel poslední,“ vysvětloval plzeňský závodník.

Kjastas Puodžuks s Matejem Žagarem však ve třinácté jízdě odvedli Eduarda Krčmáře s Martinem Málkem. V nominačních rozjížďkách už potom trojkoalice jenom zvyšovala svůj náskok. A to čtrnácté jízda začala tolik nadějně pro Slaný, když se s vylétnutím pásky ujali vedení Daniel Jeleniewski s Martinem Málkem. Záhy mezi ně pronikl Zdeněk Simota, však mnohem horší pro Milana Macha bylo, že Daniel Jeleniewski přišel o první příčku vinou pádu v první zatáčce druhého kola.

Repete bez vyloučeného Poláka přineslo znovu povedený start Martina Málka, avšak Zdeněk Simota se mu už v první zatáčce pomstil za předchozí předjetí na stejném místě. Slaný ztrácel už šestnáct bodů a bylo ještě hůř. Daniel Jeleniewski na závěr omotal svůj černý den další smuteční stuhou, když najel do pásky. Z trestné čáry nemohl pomýšlet na body ani náhodou. Matej Žagar se nenechal zaskočit a vrátil Mariuszi Puszakowskemu předchozí porážku. Kjastas Puodžuks pojistil trojkoalici poslední volný bod a navýšil tak náskok svého týmu na konečných osmnáct bodů.

Hlasy z depa
„Už jsme měli vyhrát,“ ulevil si Zdeněk Simota. „V Praze jsme to docela posrali, tak jsme to napravili doma. Škoda tý jízdy, jak jsem jel druhej‘. Potom jsem chytil dvakrát tu samou díru, vytálo mě to a dojel jsem poslední.“

„Hlavně jsem říkal, že potřebuju motor,“ vysvětloval Daniel Hádek ještě jednou, proč jeho konec kariéry trval naštěstí jen krátce. „A pan Trojánek mi ho koupil. Nebyly peníze na repas a jawku jsem nechtěl, ta se pokaždý rozlítne. Děkuju celýmu Divišovu, chtěl jsem se na to letos už vykašlat a jet až příští rok.“

„Starý zranění páteře se vrátilo,“ neměl Jan Holub zrovna pozitivní zprávy. „Bolí to, nemůžu se hejbat. Asi jsem se praštil přes ty díry. Nejde to, nejde to… Zrovna, když jsem si myslel, že je to dobrý.“

„Problém je krátká, dlouho jsem nejel,“ líčil Michael Hádek. „Jsem vyčichlej‘ a začínám sezónu. Těžko říct. Příští tejden je extraliga v Divišově, zase aby nebyly letecký fotky…“

„Jela jsem jen jednu jízdu,“ komentovala Michaela Krupičková svůj extraligový debut. „Jo. Super, ale chtělo by to víc, ne jenom jednu jízdu. Ale jsem ráda aspoň za ni. Stopětadvacítky už jenom dlouhány, jinak to dojedu, ale když budou zároveň závody půllitrů, pojedu je.“

„Zase jsem to zkurvil,“ sypal si Martin Málek popel na hlavu. „Nějak to nejelo, přehazovali jsme všechno, ale nechytalo se to a bylo to pomalé. Škoda.“

„Jsem v prdeli, jak jsem si dal na držku,“ říkal Eduard Krčmář, který se v tropickém žáru převlékl do pohodlnějšího oblečení už před koncem závodu. „Dali jsme jinou trysku, ten přede mnou byl pomalejší a já šel do prken. Bolela mě záda a noha, trpěl jsem celý závody a v poslední jízdě jsem už nemoh’. Mám to už z toho Goričanu, jak si dám, bolí to.“

„Mám danejch‘ pět jízd,“ komentoval Michal Dudek svůj jediný start. „Když tam daj‘ někoho jinýho, je to těžký. To je postavený na palici.“

„Chyběly dvě sekundy, když jsem byl dvacet metrů od pásky,“ krčil rameny Ronny Weis nad skutečností, že se dnes v Plzni v závodním tempu vůbec nesvezl. Proč jsem nejel dál? Snad příště…“

1. Dak Moto Plzeň-Divišov			55
Michaela Krupičková	1 – – – –		1(1)
Kjastas Puodžuks, LAT	3 3 3 3 3	1	16
Daniel Hádek	2 – 1 1 –	1	5(1)
Michael Hádek	1 1 1 – –		3
Zdeněk Simota	2 2 3 1 0	3	11(2)
Matej Žagar, SLO	3 3 3 2 2	3	16(1)
Jan Holub	0 2 0 1		3
2. AK JAZ servis Slaný			37
Mariusz Puszakowski, PL	3 2 3 2 4* 3	2	19
Michal Dudek	1 – – – –		1(1)
Michal Průcha	– – – – –		DNR
Eduard Krčmář	X 0 3 2 1	–	6
Martin Málek	1 1 2 – 1 R	2	7
Ronny Weis, D (ACCR)	M		0
Daniel Jeleniewski, PL	2 E 2 0	X 0	4

Poznámka: Michal Průcha upadl cestou na start rozjížďky s číslem jedna

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	3	139:137	4
3. Slaný	5	217:243	4
4. Dak Plzeň Divišov	2	95:90	2
5. Mšeno	3	130:145	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň – 28. června
Slaný v letošní extralize opět cení zuby jako rozzuřený vlčák, avšak Štěstěna se prozatím nestala jeho oddanou fanynkou. O tom přesvědčila při jeho domácím duelu s Pardubicemi a při výjezdu do Mšena, v nichž Středočechům z dlaní vyklouzly dva tabulkové body. Naproti tomu Dak Moto Plzeň-Divišov prozatím neměl šanci ukázat mnoho ze svého potenciálu. Ve Mšeně se končilo už po čtyřech jízdách a s prohrou od konzistentní Prahy se letos bude muset s největší pravděpodobností smiřovat více týmů. Dnes však trojkoalice poprvé nastoupí na domácí půdě, tentokrát na Borech, přičemž jako František Liebezeit, tak Milan Mach odmítají úlohy favoritů.

Poprvé v sedmi
Sestava společného družstva DaK Moto Plzeň-Divišov mívala pokaždé jednu díru, nicméně dnes přijde František Liebezeit na nástup doprovázený kompletní sedmičkou závodníků. Plzeňský extraligový debut Michaely Krupičkové byl ohlašován již dlouho předem. Když se lékaři zkraje sezóny postavili proti jejímu ostaršení, nezbylo než čekat na první trojkoaliční extraligu po jejích patnáctinách. Avšak v sestavě trojkoalice figuruje rovněž Daniel Hádek, jenž kvůli finanční otázce ohlásil konec kariéry.

„Udělali jsme něco, aby nepřestal,“ vysvětluje František Liebezeit jeho návrat. „Dali jsme mu motor. Nemůžeme ho nechat, aby skončil. To by byla škoda.“ A tak složení domácího týmu vypadá přesně jako v Praze. Zahraniční kontingent vytvoří Kjastas Puodžuks a Matej Žagar v roli náhradníka. Povinní junioři v základní sestavě jsou Michaela Krupičková a Daniel Hádek, seniory Michael Hádek a Zdeněk Simota, zatímco Jan Holub bude připraven operativně vstupovat do boje se startovním číslem sedm na svých zádech.

„Docela dobře to vypadá,“ libuje si koaliční kouč. „Chtěl jsem Martina Vaculíka po tom jeho úspěchu v Gorzowě. Z Dánska by přejel, ale má motory u ladičů a bude je mít až v sobotu. Měl Grand Prix, Polsko, Švédsko a Dánsko a po čtyřech závodech je musí dávat k ladiči. Patryk Dudek jede polskej‘ mistrák, Chris Harris odloženej‘ závod v Berwicku a Roman v Salavatu. Kjastas nejede špatně a pojede sem v sobotu do Divišova, tak doufám, že bude připravenej‘. Doufám, že Matej bude mít komplet, na tom chci stavět.“

Vedle létajícího Slovince bude mít František Liebezeit na postu juniora také Jana Holuba. „To je taktika kvůli juniorům, aby tam nebyly hluchý místa,“ vysvětluje. „Chci dát Míše šanci, myslím, že s Michalem Průchou je to závodivý. Když ale bude potřeba, Holoubek to rozjede.“

Všechno nasvědčuje, že nás dnes v podvečer čeká opět dramatické a vyrovnané klání. „Jsme pouze domácí, ne favoriti, za ně se nepokládám,“ vnímá svou pozici František Liebezeit. „Slaný dvakrát prohrál až v závěru, tak doufám, že to u nás nepřestane, série se má uzavírat až ve třech (smích). Výsledek si netipnu, teď si to tady maluju do programu, v desátý jízdě ještě vedeme a to oni měli žolíka a uspěli. Rozhodnou Češi, doufám, že se chytnou, když v Praze vybouchli.“

Připomenout si chu šampaňského
Dva tabulkové body, které Slaný ztratil v posledních rozjížďkách na své domácí dráze a ve Mšeně, v tabulce rozhodně chybí. A to tím spíše-, čeká-li dnes celek ze středočeského královského města vstup do druhé poloviny soutěže. Play-off je blízko a po unáhleném zrušení semifinále do něho postupují jen první dva.

Změny v zahraniční části sestavy ovšem nejsou podmíněny skutečností, že Sebastian Ulamek a Robert Kosciecha nejsou ideálními rozhodovači závodů pod tlakem, což se v případě Sebastiana Ulamka potvrdilo i v nedělní polské extralize ve Wroclavi. „Seba má Anglii, Kostek semifinále v Polsku, proto jsou tyhle změny,“ objasňuje Milan Mach. „Jinak by jeli a asi by to bylo silnější, uvidíme.“

V sestavě Slaného se tak objevují Mariusz Puszakowski a Daniel Jeleniewski. „Tihle kluci umí taky jezdit,“ odmítá slánský kouč možnost oslabení svého družstva. „Puszaka dobře znám, Jeleniewskeho taky, jel za nás ten evropskej‘ pohár ve Slaným. Není to, že by nám nic jinýho nezbylo, byly jiný možnosti, ale rozhod‘ jsem se takhle.“

Rozložení slánského celku je prakticky totožné jako v předchozích případech. Mítink rozehraje Mariusz Puszakowski s Michalem Průchou. Při zranění Romana Čejky musí být Eduard Krčmář v základní sestavě. V ní jsou i oba domácí senioři Michal Dudek a Martin Málek. Náhradnické vesty obléknou Ronny Weis a Daniel Jeleniewski. „Dan v Plzni jezdil, mohlo by mu to sednout,“ objasňuje slánský kouč své motivy. „Chci dávat šanci Michalu Průchovi a Michalu Dudkovi, jinak nebude mít žádný závody, proto je to pro Ronnyho nevděčný.“

A jak se Milan Mach dívá na možný vývoj utkání. „Čekal jsem, že budou mít Martina Vaculíka s Matejem Žagarem,“ připouští. „Vidím to, že by to moh‘ bejt‘ vyrovnanej‘ závod. Rád bych si připomněl, jak chutná vítězství. Už je to měsíc, to se dá ještě vydržet, předtím to byly dva roky. Nejsme favority, což je možná lepší, věřím, že se kluci o to poperou.

Historické okénko:
Plzeň, 30. srpna 1995: Slaný vezl z Borů zbytečné vítězství
Extralize 1994 se magazín speedwayA-Z ve své tradiční historické podrubrice již několikrát věnoval. Není divu, Slaný a Plzeň začaly prohánět Pardubice i Prahu, které začaly ztrácet postavení nepřemožitelných ikon. Západočeši tento trend potvrdili mistrovským titulem. Jenže letopočet se přelomil do sezóny 1995. Že se mělo o konečném pořadí rozhodovat v závěrečném play-off jsme na tomto místě psali již také.

Právě zavedení play-off se v pětadevadesátém stalo jedním ze zabijáků dramatické podívané. Ale abychom byli spravedliví, samotná myšlenka, jenž měla slibné ambice zvýšit napětí, za to rozhodně nemohla. Další příčinou byla redukce počtu extraligových týmů ze šesti na pět. Chabařovice spadly do první ligy a z nižší soutěže se nahoru nikomu nechtělo. A co čert nechtěl, na Slaný dopadly zlé finanční časy.

Středočeský tým se potýkal s nedostatkem financí, díky nimž při většině závodů zůstávali Roman Matoušek a Zdeněk tesař na druhé straně kanálu La Manche. Navíc Robert Král, jemuž klub nepovolil finančně zajímavý přestup do Březolup, odmítal v úvodních extraligových kolech nastupovat. Slaný se rázem stal extraligovým otloukánkem, jehož nebylo vůbec těžké porazit. Navíc zbývající čtveřice klubů měla play-off v kapse, nepotřebovala investovat do posil, utkání končila propastnými rozdíly a do ochozů se připlížila nuda.

Za těchto okolností cestoval Slaný na sklonku prázdnin do Plzně. Domácí neměli, co ztratit, ani získat, čtvrtá příčka v základní části už nešla odpárat. Naproti tomu za Slaný podruhé v soutěži nastoupil Roman Matoušek. V kombinaci s Robertem Králem, Václavem Burandou, hostujícím Chabařovičanem Pavlem Kotenem a René Junou, kteří shodně dosáhli dvouciferných skóre, úřadujícího mistra porazili. V jeho řadách exceloval neporazitelný Jiří Štancl, zatímco Jan Holub skončil díky pádu již ve své druhé jízdě.

Duel skončil 34:56, ale jediné vítězství Slaného onoho roku nemohlo v tabulce vůbec nic změnit. Divákům nezbylo, než se těšit na play-off. Jenže necelý týden po slánském triumfu se kluby dohodly, že se nadstavbová část bez náhrady zruší. V šestadevadesátém se extraliga vrátila k čtyřutkáním, u nichž vydržela až do konce sezóny 2009. Slaný spadl do první ligy, Robert Král mohl přestoupit do Březolup, ale titulu se nedočkal. V české plochodrážní historii mu tak zůstává úloha věčného korunního prince, který ani jednou v žádné soutěži neusedl na mistrovský trůn.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Michaela Krupičková
	2 Kjastas Puodžks, LAT
	3 Daniel Hádek
	4 Michael Hádek
	5 Zdeněk Simota
	6 Matej Žagar, SLO
	7 Jan Holub
AK JAZ servis Slaný:	8 Mariusz Puszakowski, PL
	9 Michal Dudek
	10 Michal Průcha
	11 Eduard Krčmář
	12 Martin Málek
	13 Ronny Weis, D (ACCR)
	14 Daniel Jeleniewski, PL

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a archív autora

Plzeň – 27. června
Trojkoalici Dak Moto Plzeň-Divišov čeká její první extraligové střetnutí na domácí půdě, kterou jí zítra poskytnou plzeňské Bory. František Liebezeit povede v zásadě tejnou sestavu, s níž přijel do Prahy, posílenou o Michaelu Krupičkovou, kterou krátce po jejích patnáctinách čeká extraligový debut. Milan Mach, jehož Slaný bude ve stínu borské věznice hostovat, má trošku komplikovanější život s ohledem na semifinále polského šampionátu. Díky tomu staví dvojici polských závodníků, s nimiž během zimy vyjednával o možnosti startů s českou licencí.

Sestavy zítřejšího klání:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Michaela Krupičková, 2 Kjastas Puodžuks (LAT), 3 Daniel Hádek, 4 Michael Hádek, 5 Zdeněk Simota, 6 Matej Žagar (SLO), 7 Jan Holub
AK JAZ servis Slaný:	8 Mariusz Puszakowski (PL), 9 Michal Dudek, 10 Michal Průcha, 11 Eduard Krčmář, 12 Martin Málek, 13 Ronny Weis (D – ACCR), 14 Daniel Jeleniewski (PL)

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 21. června
Mšenská série vítězných extraligových závodů na domácí dráze, která se táhne již od sezóny 2009, dnes skončila. Avšak domácí se rozhodně nevzdali bez boje. Slaný se sice ujal vlády už počínaje rozjížďkou s číslem dvě, avšak Mšeňáci mu nedovolili získat větší než šestbibodovou převahu. Po většinu času však oba rivaly dělily čtyři body. Petr Vandírek tak nemohl užít jiné strategické prvky než náhradníka, čímž ovšem při skládání družstva počítal nejen on, ale i Milan Mach. Tomu se však mírná převaha stala osudnou. Mads Korneliussem, debutují v české lize, a Norbert Kosciuch totiž v závěrečné jízdě nepusitli Sebastiana Ulamka s Robertem Kosciechou vůbec ke slovu. Utkání skončilo remízou, Slaný inkasoval bonus za lepší vzájemné skóre.

Ve jménu mírného náskoku
Dnes byl nad Mšenem dusný večer. Vypadalo to jako před bouřkou a nervozita byla patrná. Tři body v sázce napětí jen umocňovaly. Rozhodčí Pavel Kubeš procházel boxy a osobně kontroloval deflektory. Napětí by se dalo nakrájet na kostky. Jediný, kdo měl jasno, byl Stanislav Pouznar. „Ještě to není dobrý,“ ukazoval na zápěstí naražené během juniorských družstev v Liberci. Přitom mu bylo jasné, že v plánech Petra Vandírka dnes nehraje žádnou úlohu.

Mezitím se do ochozů trousili diváci, jichž bylo o poznání méně vzhledem k semifinálovému vystoupení českého fotbalového týmu na Euru. Hned v rozjížďce s číslem jedna ho zastoupil Patrik Nagy. Zatímco Robert Kosciecha neměl žádné extra problémy s triumfem ve stylu start – cíl, zatímco Maďar s českou licencí spolu s Michalem Kleinem vytvořil nepřekonatelný dvojblok pro Michala Průchu. Jelikož startovní číslo pět zůstalo neobsazeno, Patrik Nagy se vrátil na ovál ve druhé jízdě, aby čelil Martinu Málkovi s Ronny Weisem.

Přitom však předvedl letmý start. I když mu nebyl vůbec nic platný, jelikož byl až třetí za oběma Slaňáky, rozsvítila se červená světla. Restart s výjimkou regulérního startu maďarského juniora přinesl jedinou změnu. Prve vedl Ronny Weis, nyní byl už od pásky rychlejší Martin Málek.

Ve třetí jízdě zopakoval Robert Kosciecha své úvodní vítězství ve stejně bravurním stylu. Filip Šitera uhlídal Michala Dudka, který se po horším startu v první zatáčce posunul před Michala Kleina. Mšeno však vrátilo úder hned vzápětí. Mads Korneliussen proměnil svůj premiérový start v extralize ve velké sólo před Eduardem Krčmářem. Patrik Nagy vyjel na ovál potřetí během čtyři úvodních jízd nestíhal a nechával si doplňovat metyl na pozadí odtikávání dvou minut z časového limitu. Přesto dobyl poslední bod na úkor Michala Průchy.

Slaný vedl o čtyři body, když Petr Vandírek poprvé poslal do boje Roberta Kosciucha. „Teď bych potřeboval 5:1,“ vyslovil své přání. Milan Mach ovšem nešetřil sebevědomím. „Jede Seba,“ reagoval protiopatřením na start mšenského náhradníka. Hned se otočil ke svému esu a zaanými pěstmi si popřáli zlom vaz. Výsledek rozjížďky s číslem pět by ovšem správně tipnul jen málokdo.

Martin Málek vystřelil pod zvednutou páskou jako z praku, avšak Sebastian Ulamek zůstal trčet za tandemem Norbert Kosciuch – Filip Šitera. Usilovná snaha mu nepřinesla ani jeden bod. I když se z posledního oblouku hnal venkem po Filipu Šiterovi, kousíček mu chyběl.

Že se Milan Mach snaží udržet svůj náskok na minimální úrovni, aby vzal Petru Vandírkovi taktický vítr ze strategických plachet, svědčil i třetí start Michala Průchy v šesté jízdě. V ní slavil Robert Kosciecha již třetí relativně snadný triumf, když záhy uletěl Michalu Kleinovi s Patrikem Nagyem.

Zatímco benjamínek Michal Průcha přivezl třetí nulu, Michal Dudek zůstal v sedmé jízdě už podruhé sedět. „Oni mě tam nechtěj‘ dávat snad proto, že bych je moh‘ porážet,“ komentoval sarkasticky svou diváckou úlohu. Jenže Sebastian Ulamek na jeho místě stoprocentně napravil své předchozí zaváhání.

Po rychlém startu dopřál Madsi Korneliussenovi na čele jen prát metrů z výjezdu z první zatáčky, než se do čela vrátil. Eduard Krčmář střežil Filipa Šiteru jako oko v hlavě, navíc mšenskému borci v posledním oblouku prasknul primární řetěz. Slaný odskočil na šest bodů, avšak Petr Vandírek nemohl dělat nic než poslat do akce osmé jízdy dvojici náhradníků.

Norbert Kosciuch se ujal vedení, avšak Martin Málek se v první půli dnešního klání potkal s výtečnou formou. Z první zatáčky vyjel na čele vstříc remíze, jelikož Patrik Nagy takřka současně s jeho posunem do čela zdolal Michala Průchu. Jenže Norbert Kosciuch zůstával v bezprostřední vzdálenosti pro klíčový útok, který si načasoval do závěrečné zatáčky. Jejím vnějškem ve finiši předčil Martina Málka, jemuž přestřihl vítěznou šňůru.

Čtyřbodový náskok rozpustila rozjížďka s číslem patnáct
Před rozjížďkou s číslem devět byl stav 22:26. První tři vítězství v podání Roberta Kosciechy byla svým způsobem snadná, ale nyní se tradiční polský borec ve slánské vestě vytáhl. Do první zatáčky najížděl třetí, aby v ní nechal za sebou Madse Korneliussena a vystřídal na čele svého kolegu Eduarda Krčmáře.

Ten se rozhodně nechtěl nechat zahanbit a v nájezdu do druhého kola se tvrdě vypořádal s nájezdem Madse Korneliussena. Dán se však nevzdal a ještě ve druhém okruhu v nájezdu do zatáčky u depa bleskově podjel slánského juniora. Dva body byly pro Mšeno optimální. Každý bod může mít rozhodující dopad na konečný výsledek a navíc Slaný zvýšil svůj náskok na šest bodů. Za těchto okolností reagoval Petr Vandírek stejně briskně jako jeho dánský závodník prve na ovál.

Místo Stanislava Pouznara zamířil do rozjížďky s číslem deset Mads Korneliussen. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Sebastian Ulamek stojící až u mantinelu, avšak z výjezdu z druhé zatáčky ho podjel Mads Korneliussen. Filip Šitera dodal do mšenského měšce další bod na úkor Michala Dudka a domácí tvrdě zahrozili i v jedenácté jízdě.

Norbert Kosciuch a Mads Korneliussen nedali Eduardu Krčmářovi a Martinem Málkem ani náznak šance. Martin Málek navíc zůstal ve druhém kole stát. „Nemělo to cenu,“ krčil rameny. „Přibili mě, těžko bych se mezi ně dostával zpátky. Navíc mi začalo haprovat zapalování, tak jsem aspoň ušetřil hranu.“

Závod začal prakticky nanovo, jelikož oba týmy měly na svých kontech po třiatřiceti bodech. „Teď jedeme jen ve čtyřech,“ odhalil Petr Vandírek základ své strategie, která ovšem za daného stavu mšenské soupisky nebyla žádnou složitou šifrou. V rozjížďce s číslem dvanáct však vzali věci do svých rukou slánští Poláci.

Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek jeli po vynikajícím startu ukázkovou dvojici, na níž si Norbert Kosciuch a Mads Korneliussen celá čtyři kola vylamovali zuby. Slaný byl zpátky na svém čtyřbodovém náskoku, tolik obligátním v průběhu dnešního večera. Nic na něm nezměnila ani rozjížďka s číslem třináct.

Filip Šitera sice nejlépe odstartoval, avšak Eduard Krčmář neuznával vůbec žádný kompromis a v první zatáčce objel jedním tahem všechny své soupeře. Na konci druhého okruhu vedl už bezmála o patnáct metrů. Norbertu Kosciuchovi, jenž vystřídal svého kolegu na druhém místě, nezbylo než hlídat Martina Málka a udržet tím pádem mšenskou ztrátu na čtyřech bodech. „Teď jsem to projebal,“ nebral si Martin Málek vůbec žádné servítky. „Bylo mě vidět, že si mě hlídaly celé čtyři kola.“

Petr Vandírek mohl zapomenout na závěrečný pokus o zvrat vývoje utkání žolíkovým útokem. Jeho strategie pro dvojici nominačních rozjížděk se zúžila na tři závodníky, jelikož plánoval využít na maximum Norberta Kosciucha. „Pojede pětkrát za sebou,“ komentoval dvojí nasazení svého rezervisty. „To tu ještě nebylo.“

Se dvěma starty náhradníka Sebastiana Ulamka počítal i Milan Mach. Jenže se dopustil chyby v součtu individuálních skóre jednotlivých závodníků, v němž ho utvrdila i řada přihlížejících. Do čtrnácté jízdy se rozhodl vyslat Eduarda Krčmáře. Ten si vybral dráhu a sehnal si novou neopotřebenou hranu.

Jenže kámen úrazu byl, že slánský junior měl o jeden bod více než Martin Málek, takže v duchu reglementů musel jet až v poslední jízdě. V ní však slánský kouč kalkuloval s polským tandemem, takže nezbylo než narychlo mobilizovat Martina Málka na start čtrnácté jízdy. Férový přístup k soupeřům v předchozích závodech se mu vrátil i s úroky. Petr Moravec v roli šéfa jury přiběhl do depa, aby ho varoval před omylem v nasazení. Kontrast s vyloučením Mateje Žagara, který byl v Praze vyloučen z jízdy, kam patřil jen proto, že nebyl nahlášen, až když projel vítězně cílem, okamžitě skočil na mysl všem přihlížejícím.

Martin Málek měl vskutku šibeniční lhůtu připravit motocykl a dostat se na startovní rošt. Start vynesl do čela Sebastiana Ulamka, který projel cílem jako vítěz navzdory permanentnímu tlaku Norberta Kosciucha. Filip Šitera však odvedl Martina Málka, slánský náskok zůstal na čtyřech bodech, což byla fatální chyba.

Rozjížďce s číslem patnáct totiž jednoznačně dominovali Mads Korneliussen s Norbertem Kosciuchem, jejichž hradbu nedokázali slánští Sebastian Ulamek s Robertem Kosciechou ztéci. S tejně jako o čtyři rozjížďky dříve i nyní pětibodové mšenské vítězství vyrovnalo stav utkání. Tentokrát definitivně.

„Remíza je asi spravedlivá,“ říkal Milan Mach na mikrofon Miloslava Čmejly. I když ho hřál bonus za lepší skóre obou duelů, ztráta druhého bodu do tabulky v poslední rozjížďce v rozmezí jediného týdne ho musela mrzet setskramentsky. I když by měl výhodu závodu navíc, jeho tým by se nyní hřál na čele tabulky.

Hlasy z depa
„Myslím, že za to můžu já,“ bral Martin Málek nerozhodný výsledek na svá bedra. „V depu jsme měli nedorozumění. Neměl jsem připravenou motorku na poslední jízdu. Spojka povolená, karburátor vypuštěný. Bylo to hektické. Nepovedl se mi start a nešlo se dostat dopředu. Ty tři nuly po sobě mě docela štvou. Je to pech.“

„Na hovno, je to smůla,“ krčil rameny Eduard Krčmář nad nečekaným zvratem utkání. „Dobrý závody, jsem spokojenej‘, ale nemůžu se dostat přes osmičku. To moje vítězství bylo super, díky Bohoušovi za motor.“

„Před závodem jsme chtěli tři tabulkový body,“ vyprávěl Filip Šitera. „Pak dva body, nakonec je ten jeden dobrej‘. Snažil jsem se, ale možná v depu…“

1.-2. Grepl PDK Mšeno			45
Michal Klein	1 0 2 0 –		3(1)
Filip Šitera	2 1 E 1 1	1	6(3)
Stanislav Pouznar	– – – – –		DNR
Mads Korneliussen, DK	3 2 2 3 2 0	3	15(1)
st.číslo 5 neobsazeno
Patrik Nagy, H (ACCR)	2 1 1 1 1	–	6(1)
Norbert Kosciuch, PL	2 3 3 1 2	2 2	15(1)
1.-2. AK JAZ servis Slaný			45
Robert Kosciecha, PL	3 3 3 3 3	0	15
Michal Dudek	1 – – 0 –		1
Michal Průcha	0 0 0 0 –		0
Eduard Krčmář	2 1 1 1 3	–	8
Martin Málek	2 3 2 E 0	0	8(1)
Ronny Weis, D (ACCR)	3		3
Sebastian Ulamek, PL	0 3 2 2	3 1	11(1)

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Slaný vs. Mšeno:

93+89

bonusový bod si připsal Slaný

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	3	139:137	4
3. Slaný	4	180:188	4
4. Dak Plzeň Divišov	1	40:53	0
5. Mšeno	3	130:145	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout