Mšeno – 15. srpna
Prakticky jen čtyřiadvacet hodin po nečekané porážce na plzeňských Borech vyrazí pražský Olymp k dalšímu extraligovému závodu do Mmšena. Tomáš Topinka bude disponovat stejnou sestavou, kterou měl dnes. Petr Vandírek mu do cesty postaví tým složený z domácích závodníků, které posílí polská dvojice Norbert Kosciuch – Lukasz Jankowski.

Sestavy zítřejšího klání:

Grepl PDK Mšeno:	1 Zdeněk Růžička, 2 Lukasz Jankowski (PL), 3 Stanislav Pouznar, 4 Jan Jaroš, 5 Filip Šitera, 6 Norbert Kosciuch (PL), 7 Michal Klein
PSK Olymp Praha:	8 Zdeněk Holub, 9 Matěj Kůs, 10 Michal Škurla, 11 Martin Gavenda, 12 Luboš Tomíček, 13 Troy Batchelor (AUS), 14 Grzegorz Walasek (PL)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Článek obsahuje jubilejní 15 000. fotografii publikovanou magazínem speedwayA-Z

Plzeň – 15. srpna
Nikdo si v letošní extralize nepočínal s takovou suverenitou jako pražský Olymp, který všechna svá tři dosavadní utkání proměnil v poměrně jednoznačná vítězství. Pověstí favorita by se rád pyšnil i DaK Moto Plzeň-Divišov, který se sice vypořádal se Slaným i Mšenem, ale prohrál s Prahou i Pardubicemi. I když měl při obou prohrách určitou dávku smůly, je jasné, že chce-li pomýšlet na finálový duel s Pardubicemi, musí dnes na Borech porazit Pražany. A pokud možno také získat bonusový bod, což rozhodně nebude jednoduché.

Sázka na osvědčenost
Postavení svého celku v průběžné tabulce si naprosto jasně uvědomuje i František Liebezeit. „Chceme zabojovat a vyhrát,“ říká naprosto jednoznačně. „Potom budeme vymýšlet co dál. Ale pokud tento závod prohrajeme, je to už pasé.“ Zbývající tři utkání by musela skončit výhrami trojkoalice a inkasem třech bonusových bodů za současné podmínky maximálně dvou výher pražského Olympu.

Dnes odpoledne přivede František Liebezeit na nástup stejnou sestavu jako v předchozích případech. Cizineckou část vytvoří Kjastas Puodžuks a Matej Žagar, tu českou junioři Jan Holub, který má sedmičku, Daniel Hádek a Michaela Krupičkové a senioři Zdeněk Simota a Michael Hádek. Ten však už kvůli finanční situaci nechtěl letos závodit vůbec.

„Nechce nechat kluky v tomhle důležitém závodě ve štychu,“ vysvětluje trojkoaliční manažer, aby vzápětí přesvědčil, že nedostatkem sebevědomí rozhodně netrpí. „Byl bych špatný trenér, kdybych si nevěřil. Mám osvědčenou sestavu.“

Závažnost odpoledního duelu by však možná mohla vést k myšlence povolat cizince hvězdnějšího jména… „Chtěl jsem Martina Vaculíka,“ připouští František Liebezeit. „Ale jak se stal náhradníkem Grand Prix, má toho docela dost. Přislíbil mi jiný termíny, pokud to ještě bude aktuální. Kjastas a Matej nejsou špatná dvojice a nechce se mi jít do experimentů s nevyzkoušenými jezdci. A jsem rád, že mám jezdce, co nejsou vázaní na Polsko nebo Dánsko.“

Domácí kouč je však vzdálen, aby svého protivníka podceňoval. „Velký oslabení jejich sestavy je absence Pepeho,“ uvědomuje si. „Ale mají širokou základnu, aby ho mohli nahradit. A Tomáš Topinka ví, jak se na lopatě sedí a poradí si. Jenže bez Pepeho to bude vyrovnanější.“

Tipovat přesný výsledek se ovšem František Liebezeit neodvažuje. „Nechce se mi tipovat,“ odmítá otázku po přibližném skóre, které mu předem vyšlo. „Ale bude to vyrovnaný. Bylo to tak i v Praze, kdyby nebylo to harakiri s nenahlášeným jezdcem. Ale papírově má Praha silnější mančaft, to se musí nechat.“

Překvapení na překvapení
Uplynulý čtvrtek přinesl přes plány Tomáše Topinky výrazný škrt. Josef Franc si tréninkově vyzkoušel ovál na pražské Markétě. A výsledkem se stala rezignace nejen na sobotní mistrovství republiky dvojic, ale také rozhodnutí prodloužit si závodnickou přestávku minimálně o další dva týdny. A ke všemu je dnes finále polského šampionátu, jemuž předchází druhý závod MACEC Cup, na něhož klub uvolnil Ondřeje Smetanu.

„Překvapení, co?,“ smál se Tomáš Topinka do telefonu, když krátce po skončení včerejšího mistrovského klání stopětadvacítek prozradil magazínu speedwayA-Z sestavy dnešního duelu. Oproti současné extraligové módě v ní není na postu náhradníka junior, ale dvojice cizinců Troy Batchelor a Grzegorz Walasek. Do základní části byli kromě mladíků Zdeňka Holuba a Michala Škurly po delším čase povolání také Martin Gavenda a Luboš Tomíček. „Je polské finále,“ vysvětluje pražský kouč. „A Ondra chtěl jet ten MACEC, nechtěli jsme ho odvolávat, když jsme mu to slíbili.“

A tak dnes dojde k extraligovému debutu Troye Batchelora. „Známe se léta,“ popisuje, jak k jeho nominaci došlo. „Myslím, že by se to Troyovi mohlo líbit, mohla by to bejt‘ dráha pro něho.“ Naproti tomu pozvání Grzegorze Walaska je poněkud překvapivé, když loni v srpnu vyhořel během duelu ve Mšeně, z něhož navíc předčasně odstoupil.

„Grzegorz Walasek je podle mýho dobrej‘ závodník,“ pouští se Tomáš Topinka do jeho obhajoby a připomíná jeho zdejší působení z dřívějška. „V Plzni už byl, zná to tam a ví, do čeho jde. Plzeň je dráha, že ne každýmu bude vyhovovat.“

Přitom právě Pražany obchází pověst, že Bory nejsou příliš podle jeho gusta, což rozhodlo i při rozdělování domácích závodů trojkoalice mezi Divišov a Plzeň. Jenže tato chiméra je už poměrně letitá a už v době jejího zrodu tehdejší pražský kouč Radomír Semela viděl její příčinu v nevýhodném rozlosování drah. „Slyšel jsem o tom,“ netají se Tomáš Topinka. „Ale musí se k tomu přistupovat zčerstva, než že nám to tam nikdy nešlo. Odpoledne je to novej‘ závod.“

A jak dopadne dle názoru kouče, pro něhož vzhledem k počtu zbývajících utkání není dnešní podnik zas až tolik existenční? „Jsou to závody,“ tvrdí. „Kdyby to bylo jednoznačný předem, nebudeme to ani jezdit. Budeme se snažit o co nejlepší výsledek a pochopitelně budeme chtít vyhrát.“

Historické okénko:
Plzeň, 17. července 1960: dnešní soupeři před více než půlstoletím otevírali borské brány
Pravidelná československá liga vznikla roku 1956 jako jednokolová utkání reprezentací jednotlivých krajů federativně uspořádané republiky. Tento styl jí vydržel až do konce sezóny 1962, kdy na základě mnoha problémů s náklady a organizací dočasně zanikla. V roce 1960 její název zněl mistrovství ČSSR družstev a její divize nesly pojmenování první a druhá třída.

Druhé kolo první třídy zavedlo na plzeňské Bory, kde plzeňští plochodrážníci právě otevírali svůj současný stadión, shodou okolností jejich dnešního soupeře, který tehdy samozřejmě neměl v hlavičce jméno Olymp, nýbrž Rudá hvězda. Jak oni, tak KAMK Plzeň své duely v prvním kole proměnili ve vítězství. Pražané v Krnově u Cvilínského nádraží porazili krajský výběr ostravského kraje 58:43, zatímco Plzeň rozdrtila ve Větřní KAMK České Budějovice 70:38.

Při vzájemném utkání na Borech ovšem oba celky nebyly v plné síle, domácí postrádali Františka Richtera, Pražané zase Františka Machače, protože oba závodníci ve stejném termínu startovali v evropském šampionátu na dlouhých drahách. Ovšem až do rozjížďky s číslem sedm bylo utkání vyrovnané a hosté vedli o jediný bod.

Jenže skvělý Bedřich Slaný, jenž dosáhl sedmnácti bodů, v ruku v ruce s šestnáctibodovým Jaroslavem Vidrmou a Lubošem Tomíčkem, který měl na kontě čtrnáct bodů, se postarali o zvrat. Plzni tak mohutně bodoval jen Karel Polák, který dosáhl na šestnáct bodů, zatímco Ladislav Emler měl už jen dvanáct a ostatní ještě méně.

Nakonec Praha triumfovala 59:48 a udržela se na čele tabulky. Na konci sezóny se pyšnila titulem, což v té době nebylo nikterak neobvyklé, jelikož ji z trůnu sestřelila až Viktoria Žižkov při Poháru Světa motorů v roce 1967. Plzeň po druhém kole zůstávala druhá, když ji ve finiši předstihl KAMK Praha – město, ovšem při stejném počtu tabulkových bodů jen díky lepšímu skóre.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Kjastas Puodžuks, LAT
	2 Michael Hádek
	3 Daniel Hádek
	4 Michaela Krupičková
	5 Zdeněk SImota
	6 Matej Žagar, SLO
	7 Jan Holub
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs
	9 Zdeněk Holub
	10 Martin Gavenda
	11 Michal Škurla
	12 Luboš Tomíček
	13 Troy Batchelor, AUS
	14 Grzegorz Walasek, PL

Bonusové východisko:
Na konci května pražský Olymp na své domácí Markétě porazil trojkoalici 53:40. Pražanům tím pádem pro zisk bonusového bodu stačí I dvanáctibodová prohra, zatímco DaK Moto Plzeň-Divišov musí vyhrát o čtrnáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a archív autora

Plzeň – 14. srpna
Zítřejší extraligové klání na plzeňských Borech nabídne podívanou, jenž se už v letošním ročníku nemusí opakovat. Duel DaK Moto Plzeň-Divišov a pražského Olympu totiž nese přídomek utkání dvou celků, jimž do konce základní části zbývá nejvíce utkání, a které se navíc mohou navzájem vyřadit z play-off. Zatímco František Liebezeit okolo sedmnácté hodiny nahlásil tradiční sestavy, Tomáš Topinka musel poněkud více improvizovat se svým kádrem, v němž projde debutem Troy Batchelor, a kam se po delší pauze vrací Grzegorz Walasek, Luboš Tomíček a Martin Gavenda.

Sestavy zítřejšího utkání:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Kjastas Puodžuks (LAT), 2 Michael Hádek, 3 Daniel Hádek, 4 Michaela Krupičková, 5 Zdeněk Simota, 6 Matej Žagar (SLO), 7 Jan Holub
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs, 9 Zdeněk Holub, 10 Martin Gavenda, 11 Michal Škurla, 12 Luboš Tomíček, 13 Troy Batchelor (AUS), 14 Grzegorz Walasek (PL)

Foto: Wojta Zavřel

Praha – 13. srpna
Pražané vlétli do letošní extraligy s razancí rozjetého parního válce. Ve třech jarních utkání postupně rozdrtili Slaný, Pardubice a DaK Moto Plzeň-Divišov. Tomáš Topinka, jenž na postu kouče nahradil Vladimíra Vopata, vytvořil se svým bratrem Miroslavem nepřekonatelnou dvojici strategických hráčů, což v kombinaci se skvělými výkony závodníků na ovále rázem Olymp pasovalo do role favoritů číslo jedna. Jenže uběhlo čtvrt roku, Prahu čekají tento týden hned dva mítinky v Plzni a ve Mšeně, soupeři se ledacos naučili a na mysl se derou asociace s neúspěšnými bleskovými válkami v podobě napoleonských či německých vojsk.

„Myslím, že to není nevýhoda,“ komentoval dlouhou pražskou extraligovou pauzu Prahy Miroslav Topinka, zatímco jeho bratr Tomáš měl v termínu mšenských dvojic pracovní povinnosti. Ohledně jezdeckého složení týmu pro středeční a čtvrteční výjezdy do Plzně a Mšena však nechtěl prozradit vůbec nic. „Počkejte ještě do úterý,“ usmíval se mnohoznačně.

Jisté však je, že místo zraněného Josefa France nastoupí Martin Gavenda, který byl v sobotu ve Mšeně tak rychlý, že připomínal červenou stopku italského sportovního automobilu. Při nemoci Ondřeje Veverky se na juniorských postech objeví Zdeněk Holub, Michal Škurla a Ondřej Smetana. A je otázkou, zda někdo z nich bude náhradníkem. Pražský tým se totiž k této alternativě přiklonil prozatím pouze dvakrát ve svých třech závodech.

Prvním pražským soupeřem bude ve středu na plzeňských Borech DaK Moto Plzeň-Divišov, kde se dá předpokládat pozvání skvělého tandemu Matej Žagar – Kjastas Puodžkus. Po svém středečním pádu při tréninku na plzeňském ovále je Daniel Hádek již v pořádku, avšak jeho starší bratr Michael vidí svůj start v extralize proti Praze spíše skepticky.

„Letos je to můj poslední závod,“ tvrdil v sobotu ve Mšeně o šampionátu republiky dvojic. „Půjdu do práce, něco vydělám a budu mít klid. Maximálně kdyby klaplo challenge a dopad‘ motor od Bogase. Prostě na to nejsou peníze. Nejsou výsledky a není chu. Škoda to může bejt‘, ale takovej‘ je život.“

Ve čtvrtek čeká Pražany další výjezd do Mšena. Petr Vandírek se svěřil, že se protentokrát bude muset obejít bez Grega Hancocka i Przemysla Pawlickeho, jehož druhý den čeká v Coventry třetí finále juniorského mistrovství světa. Skvělou zprávou je ovšem výtečná forma Jana Jaroše, kterou ukázal při sobotních dvojicích, a také stav Filipa Šitery. „Cejtím se o sto procent líp než minulej‘ tejden, nepřemejšlel jsem už tolik o jízdě,“ říkal mšenský závodník v sobotu večer. Druhý den se vrátil do Glasgow, kde se šesti body a jedním bonusem postaral o svůj nejlepší výsledek s vestou skotských Tygrů.

Na cestě do play-off:
Po vyřazení Mšena je stále nepravděpodobnější, že by se do finále dostal Slaný. Zbývají mu dvě odvetná utkání na své domácí dráze, takže si do tabulky může připsat hned šest bodů. Musel by ovšem přitom porazit Prahu o dvanáct a trojkoalici rovnou o devatenáct bodů. Pražané by ovšem mohli vyhrát už jen dva z pěti a trojkoalice tři ze svých čtyř závodů.

Pakliže však Praha udeří v tomto týdnu naplno a připíše si pět bodů do tabulky, budou slánské naděje definitivně sfouknuty. Vedle Prahy a Pardubic by pak už jediným možným kandidátek zůstala trojkoalice, avšak musela by vyhrát všechny zbývající závody a inkasovat všechny bonusy.

Možnosti extraligových družstev v dalším průběhu extraligy:

	zbývající závody:	z toho odvety:	možný bodový zisk:
Pardubice	2	2	12+4+2=18
Praha	5	4	6+10+4=20
DaK Plzeň-Divišov	4	4	4+8+4=16
Slaný	2	2	4+4+2=10
Mšeno	3	2	1+6+2=9

Poznámka: poslední sloupec tabulky vyjadřuje součet doposud získaných bodů s body včetně bonusů, které může celek získat do konce soutěže.

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 8. srpna
Slaný začal dnenší extraligové utkání na svítkovské dráze triumfem, nicméně domácí hned vzápětí nabyli vrchu. Postupně navýšili svůj náskok až na deset bodů. V osmé jízdě se sice snížil, když se Václav Milík u pásky nedočkal včas náhradního motocyklu. Milan Mach neváhal a do rozjížďky s číslem devět nominoval Roberta Kosciechu jako žolíka. Lubomír Vozár neváhal a kontroval nasazením náhradníka Rune Holty místo Davida Štěrovského. Bitva na ovále však naneštěstí skončila nezaviněným pádem Roberta Kosciechy, jehož sanitka odvezla do nemocnice se zlomenou nohou. Slaný se sice pral až do konce, jenže porážce od Pardubic,které ziskem bonusu upevnily postavení na čele tabulky, zabránit nemohl.

Vydřené slánské remízy pravidelně střídá pardubický úder
By řády juniorskou jízdu zrušily, obvyklou taktikou extraligy dneška se stalo vyslat přidělit juniorům čísla, aby se střetnuli na samotný úvod. A pak jednoho z nich nechat zastupovat druhým náhradníkem, kterým je juniorská jednička svého celku. Z tohoto scénáře dnes nevybočil ani Milan Mach, ani Lubomír Vozár. Václav Milík vjel na ovál místo René Vidnera, zatímco Eduard Krčmář zastoupil Michala Průchu, který dnes do Svítkova nedorazil.

Duel o tři tabulkové body, které dnes byly k mání, zpočátku spěl ke smírnému počátku. Eduard Krčmář odstartoval na Václava Milíka a Roman Čejka se nemohl dostat před Davida Štěrovského. Avšak ten zůstal stát v poslední zatáčce. Když se sklonil ke svému motocyklu, musel myslet, že jde o špatný vtip. Stejně jako minule ve Svítkově, i tentokrát ho na poslední chvíli o extraligový bod připravil primární řetěz.

Opakovaný vtip ovšem přestává být vtipem. „Už nevím, druhá extraliga a zase prasklej‘ řetízek. Teď mě sere, že se už dneska nesvezu.“ Slaný se ale z průběžného vedení neradoval déle než pár minut. Rune Holta s Tomášem Suchánkem ve druhé jízdě odstartovali jako jeden muž, až se Robert Kosciecha svěřoval Milanu Machovi se svým podezřením na letmý start Tomáše Suchánka.

Jeho útok skončil wheelie ve druhé zatáčce. Naštěstí se udržel v sedle a Adrian Miedzinski se mu dokázal vyhnout. V následujících dvou jízdách dokázali hosté nástup hostí zastavit, ale ne otočit vývojem utkání, jelikož dojeli na remízu. Přitom do rozjížďky s číslem tři nejlépe odstartoval Roman Čejka a Michal Dudek objel v první zatáčce René Vidnera. Avšak na protilehlé rovince byl nejdříve Aleš Dryml.

Ve čtvrté jízdě vyhnal Václav Milík v prvním oblouku Eduarda Krčmáře tak daleko na venek, že se slánský junior vmžiku propadl na poslední příčku. Avšak Martin Málek letěl dopředu a už ve výjezdu udával tempo. Rozjížďka s číslem pět však navýšila pardubické vedení. Základem dalšího maxima domácích se stal skvělý start tandemu Aleš Dryml – Tomáš Suchánek. Pardubické věci pomohlo i nedorozumění slánských závodníků.

„Robert Kosciecha si myslel, že jsem Suchoš a zavřel mě,“ došlo Michalu Dudkovi, že pořídit si podobný styl deček a kombinézy jako má pardubický závodník nemusí být za všech okolností zrovna ten nejlepší nápad. Eduard Krčmář se mezitím se svým otcem a Bohumilem Brhelem skláněl nad svým zbrusu novým motorem GM. Do šesté jízdy odstartoval slánský junior nejlépe, avšak Václav Milík se v první zatáčce dostal pod něj a vytlačil ho z vedení.

Roman Čejka ohlídal René Vidnera, avšak remíza nemohla otočit vývojem utkání. A to tím spíše, udeřily-li Pardubice v sedmé jízdě naplno. Adrianu Miedzinskemu nebyl pranic platný rychlý start. V první zatáčce ho podjel Lukáš Dryml a takřka současně i jeho starší bratr Aleš. Skóre rázem poskočilo na 26:16, avšak v osmé jízdě se Slaný dočkal své druhé výhry.

Václav Milík musel odtlačit svůj motocykl od pásky přímo na trávu. „Motor se mi rozskočil a to má jeden závod!,“ dštil oheň a síru, zatímco si čekání na příjezd mechanika s druhým motocyklem krátil okopáváním své pozice na startovním roštu. Když z limitu zbývalo méně než půl minuty, začínalo mu svítat, že je něco špatně.

Na druhém stroji totiž upadl napínák řetězu, takže se pardubický junior dříve než motocyklu dočkal rozsvícení vylučovacího světla modré barvy. Robert Kosciecha nyní konečně naplnil, co od něho Milan Mach očekával a triumfoval stylem start – cíl. Eduard Krčmář zaostal vzadu. Avšak v první zatáčce se vehementně sápal na Tomáše Suchánka, který ho však rychle vyvezl. Slánská ztráta tím pádem zůstala na osmi bodech, což umožnilo Milanu Machovi načasovat žolíkový útok.

Nešastný pád předčasně rozhodl utkání
Pro rozjížďku s číslem deset nechal slánský kouč stát Romana Čejku a Martina Málka, který prve v rozjížďce s číslem sedm ani neprojel cílem, aby do akce vyslal hned oba své Poláky. Robertu Kosciechovi přitom svěřil do rukou žolíka. Povinnost hlásit jakékoliv taktické změny předem nejen rozhodčímu, ale i kouči protivníka, logicky vzbudila protiakci. „Jede tam Rune Holta,“ říkal Lubomír Vozár.

Robert Kosciecha rychlým startem vyrazil za splněním svého žolíkového poslání. Útok Rune Holty vnitřní stopou v první zatáčce nepřinesl Norovi s polským pasem žádný progres z jeho poslední příčky. Avšak Adrian Miedzinski ve druhém oblouku podjel druhého Lukáše Drymla. Oba Pardubičané zůstávali v bitevní vzdálenosti.

Ve druhém okruhu útočil Lukáš Dryml vnitřkem zatáčky u depa. Vrazil však do Roberta Kosciechu, jehož pád naneštěstí skončil v místě, kde už nejsou osazeny nafukovací mantinely. Nářek nešastného slánského závodníka nevěstil nic dobrého a sanitka ho odvezla s ošklivou zlomeninou stehenní kosti do pardubické nemocnice.

„Šel jsem pod něj, jel do středu, ale on mě cejtil a začal se vracet,“ líčil událost Lukáš Dryml, na jehož psychice zanechala fatální kolize stopy. „Malinko mě natáhla kolej, trošku mě to zrychlilo, byl tam kontakt. Mrzí mě to, jel jsem do nejrychlejší stopy a on se tam chtěl dostat.“

Ve chvíli, kdy houkající sanitka opouštěla stadión, bylo jasné, že bez klíčového závodníka ztratil Slaný poslední šanci. Jeho žolíka dostal do rukou Eduard Krčmář. I když se spolu s Adrianem Miedzinskim dostal do čela, Rune Holta na ně v úvodním výjezdu vyzrál po vnějšku. Díky dvojnásobné bodové porci hosté vyhráli, ale dále už mítink probíhal výhradně v režii domácích. Pár Rune Holta – Aleš Dryml v desáté jízdě odvedl Michala Dudka s Eduardem Krčmářem. Zahájil tím ofenzívu, na níž Slaný s jedinou výjimkou odpověděl pouze nerozhodnými výsledky.

Počáteční fáze jedenácté jízdy však ještě nevypadaly tolik natřené černou barvou. Na čelo zamířili Adrian Miedzinski a Martin Málek. Ten se v první zatáčce druhého kola stal naráz obětí Lukáše Drymla a Tomáše Suchánka. Stejná dvojice úřadovala v rozjížďce s číslem dvanáct. Zatímco Tomáš Suchánek mířil do vedení rovnou, Lukáš Dryml v první zatáčce objel Michala Dudka. Roman Čejka se ani nerozjel. „Zadřenej‘ motor na klice,“ hlásil v depu.

Adrian Miedzinski sice ve třinácté jízdě zajistil smírný výsledek, když po celá čtyři kola odrážel Aleše Drymla, jenže Václav Milík nepustil Martina Málka k bodům. Se čtrnácti body převahy a dvěma jízdami do konce už Pardubice nemohly prohrát. Rune Holta trojbodový zisk posichroval triumfem ve stylu start – cíl.

Michal Dudek si připsal svůj první skalp Lukáše Drymla. Pardubičan najížděl do první zatáčky jako poslední, aby hned ve výjezdu podjel Martina Málka. Slánský závodník se ale okamžitě vrátil, ale na konci úvodního okruhu byl znovu poslední, už počtvrté za sebou. Zato Michal Dudek si liboval. „Mechanik měl pravdu, když mi říkal svou obvyklou hlášku, že teď ukážu Lukášovi záda,“ smál se.

Dnešní mítink zakončil Adrian Miedzinski dalším sólovým triumfem. Tomáš Suchánek a Aleš Dryml zpočátku drželi remízu, když pardubický kapitán v úvodním výjezdu zavřel Eduarda Krčmáře. Slánský junior se ale nevzdal a ve druhém okruhu se prakticky na stejném místě dostal dopředu. Hosté zaznamenali teprve třetí vítězství v jízdě. V tabulce si ovšem nepomohli a dveře do play-off se před nimi s největší pravděpodobností uzavřely. Naproti tomu v Pardubicích už mohou pomalu přemýšlet o finálovém termínu.

Hlasy z depa
„Dobře, vítězně,“ reagoval Tomáš Suchánek na otázky, jak viděl dnešní závod. „Celej‘ tým jel dobře. Já se sebou byl spokojenej‘ až na to, že dráha tvrdla, bylo tam hodně materiálu. Jednou nohou jsme v play-off. Spokojenost, ale vyhrávat budeme i dál. A teď hlavně Mšeno a pak Rawicz, tam je třeba zatáhnout.“

„Určitě to byly pěkný závody a pěknej‘ výsledek pro nás,“ shrnoval Aleš Dryml. „Škoda toho pádu, to se stane. Já ho neviděl, verdikt říkat nemůžu, slyšel jsem dva názory. Těžko říct, ale když se ve výjezdu vrací člověk zpátky a zavírá jezdce, smrdí to průserem. Měli jsme dva defekty, jeden hned v první jízdě, to se ztratí pár bodů. Tohle se stávat nemůže! Tyhle detaily rozhodují závody. Když se to stává druhej‘ závod, něco se musí změnit. Titul je náš cíl, šlape nám to k němu dobře.“

„Týmově skvělý, Pardubice krásný vítězství, bomba, ale já nejsem spokojenej‘,“ neskrýval Lukáš Dryml chmury. „Polskej‘ kolega si odnes‘ zranění. Dostanu určitě strašně kritiky. Přijímám ji. Při každým karambolu se cejtím špatně. Bylo to už o kolo dřív. Miedzinski tlačil ven, Kosciecha se snažil vracet dovnitř. Ubral jsem. Další kolo jsem šel zase pod něj a jel do středu. On mě cejtil a začal se vracet. Malinko mě natáhla kolej, trošku mě to zrychlilo, byl tam kontakt. Mrzí mě to, nechtěl jsem bláznit, jel jsem do nejrychlejší stopy a on se tam chtěl dostat. Beru to jako smůlu a opravdu mě to poznamenalo do konce závodu. Měl jsem to teď sám v Anglii, bylo to těžký. Je mi to líto, byl to závodní incident, viděl to tak i Rune.“

„Třikrát na hovno!,“ láteřil Václav Milík. „Motor měl jeden závod, nevím, proč nevydržel. Čekal jsem na druhou motorku, ale na ní upad‘ napínák na řetěz, proto nestihli dvě minuty. Je to pech, ta druhá motorka stála už za hovno. Teď to toho motoru, co se zadřel, necháme udělat lehkou kliku a setrvák.“

„Jel jsem funglovej‘ motor od Bohouše,“ rozpovídal se Eduard Krčmář. „Ke konci super, akorát předtím jsem zkurvil dvě jízdy. Jak nám odešel Robert, bylo to v prdeli. Závody byly pěkný, pan Mach mi poprvý v životě svěřil žolíka. Byl jsem nervózní, ale dopadlo to docela dobře. Chtěl bych ještě poděkovat Bohoušovi za motor. Zezačátku to nešlo sladit, ke konci dobrý.“

„Zezačátku špatně,“ odpovídal Michal Dudek na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Měl jsem nevyzkoušenej‘ motor a dělali jsme na něm úpravy. O tréninku dobrý, v první jízdě jsem dělal dva body, ale potom si Robert Kosciecha myslel, že jsem Suchánek a zavřel mě. Máme podobný kombinézy. Je mi líto jeho pádu. Než jsem jel teď s Lukášem, přišla oblíbená věta mýho mechanika Zdeňka Uhla, že mu ukážu záda. A povedlo se mi to, super, mám radost. Škoda toho Roberta, jel zrovna žolíka a to je hodně znát.“

„První jízda dobrá, pak nevím, co bych k tomu řekl,“ krčil Martin Málek rameny. „A k tomu ten Robertův pád. Nevím. Nějak se nedařilo. Ve dvojicích to snad bude lepší. Začátek suprový, ale pak dráha ztvrdla. Co jízda, to těžší převod, až v té poslední jízdě mi přišlo, že to jelo líp.“

1. ZP Pardubice			53
René Vidner	– 0 0 – –		0
Aleš Dryml	3 2 2 2 2	0	11(3)
David Štěrovský	E – – – –		0
Lukáš Dryml	1 3 U 1 3	1	9(2)
Tomáš Suchánek	2 3 2 2 2	2	13(2)
Rune Holta, PL	3 3 3	3	12
Václav Milík	2 2 3 M 1		8(1)
2. AK JAZ servis Slaný			39
Roman Čejka	1 1 1 – E		3(2)
Michal Dudek	2 0 – 1 1	2	6
Michal Průcha	nepřijel
Martin Málek	3 R – 0 0	0	3
Robert Kosciecha, PL	0 1 3 F/R* – –		4
Adrian Miedzinski, PL	1 1 1 3 3	3	12(1)
Eduard Krčmář	3 0 2 1 4* 0	1	11

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Pardubice vs. Mšeno:

99:84

bonusový bod si připsaly Pardubice

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	6	292:259	12
2. Praha	3	155:121	6
3. Dak Plzeň Divišov	4	187:180	4
4. Slaný	6	256:296	4
5. Mšeno	5	213:247	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 7. srpna
Bílý pardubický koník v letošní extralize prozatím narazil na dvě obtížné překážky. V květnu doma podlehl prozatím nepřemožitelnému Olympu a tu druhou mu do cesty nachystal na svém stadiónu Slaný. Východočeši ho nakonec se štěstím předčili o jediný bod, což vzbuzuje oprávněné naděje na neméně skvělou zítřejší odvetu ve Svítkově. A to tím spíše, je-li v sázce bonus. Ten by domácí dostal prakticky už jednou nohou do play-off, na něž by ovšem hosté v případě své prohry mohli už zapomenout.


Bez nikotinu a prognóz…
O letošní extralize se ne zrovna nespravedlivě hovoří jako o poměrně průhledné dámě nejen v otázce výsledků, ale i personálního rozložení jednotlivých družstev. By však Milan Mach dovolil Lubomíru Vozárovi nahlédnout do karet už při sobotní zlaté trofeji dvěstěpadesátek, pardubický kouč byl přece jen zaskočen, když dnes nad ránem dostal do rukou slánská startovní čísla.

„Překvapil nás,“ nezastírá Lubomír Vozár, aby vzápětí dodal podrobnosti. „Tím, jak to postavil. Vždycky to měl jinak, takže jsme to museli trošku změnit taky.“ Kostra zítřejšího pardubického týmu však zůstává věrná osvědčené filozofii.

V ní jsou na náhradnických postech cizinec a juniorská jednička, což jsou v tomto případě Rune Holta a Václav Milík. Základní část je postavena, aby zbývající junioři René Vidner a David Štěrovský měli jet už v rozjížďce s číslem jedna. A českými seniory nemůže být nikdo jiný než Aleš a Lukáš Drymlovi a Tomáš Suchánek.

„Bude to vyrovnané,“ tvrdí Lubomír Vozár. „Záleží, jak Slanýmu pojednou jeho Poláci, Eda Krčmář bude hodně jezdit. Rozhodně to nebude jednoznačné.“ To ostatně nebylo ani ve Slaném, kdy rány od balvanů padajících z pardubických srdcí připomínaly dělostřelbu.

„Ve Slaným nebyl Rune Holta a tomu Pardubice jdou,“ připomíná pardubický kouč přítomnost v Polsku naturalizovaného Nora, který na postu jediného cizince východočeského týmu zdomácněl místo výsledkově rozkolísaného Bena Barkera. „Drymlovi se někdy v noci vrátí z Anglie a budeme mít dobrý tým.“

Lubomír Vozár se vzápětí směje nad otázkou, zda si na za daného stavu na zítřek pořídí svou vlastní krabičku cigaret na uklidnění nervů, jež mu může průběh závodu pořádně rozjitřit. Kromě toho, že je zapřísáhlý nekuřák má rovněž nechu svěřovat se s výsledky svých prognóz. „Tipovat nebudu, nebudu, nebudu,“ říká důrazně. „Bude to vyrovnané, oni mají proti nám dva vyrovnané juniory. Tři body by nám ale bodly, to už bychom ve finále skoro byli.“

…a možná i bez kouče
Do sestavy Slaného se konečně po svém květnové zlomenině klíční kosti vrací Roman Čejka, který svou formu prozatím piloval v závodech juniorských šampionátů. Přítomnost třetího juniora v týmu a stoupající forma Eduarda Krčmáře umožnila Milanu Machovi obléknout svou sestavu dle aktuální extraligové módy.

„Čekal jsem, že Luboš dá Rune Holtu zase na náhradníka, tak jsem tam dal cizince taky,“ směje se slánský kouč, který jako host hlásil svá startovní čísla jako první, nad narážkou, jak svůj pardubický protějšek zaskočil. Kromě toho má svého nejlepšího juniora Eduarda Krčmáře rovněž na pozici druhého náhradníka.

Ze zaběhlých standardů se nevymyká ani přidělení čísel osm a deset Romanu Čejkovi a Michalu Průchovi, kteří by tak měli čelit svým pardubickým protějškům hned v první jízdě. By řády zrušily tradiční juniorskou rozjížďku de iure, manažeři se k ní uchylují de facto. Vedle seniorů Martina Málka a Michala Dudka je v základní sestavě rovněž vyzkoušený Polák Robert Kosciecha.

„Může to dopadnout jakkoliv,“ uvědomuje si Milan Mach. „Můžeme dostat na čenich a stejně dobře i vyhrát. Ve Slaným jsme je mohli porazit, ale tam nás rozhodčí necitlivým vyloučením Roberta Kosciechy poškodil. Pořád tam cítím křivdu.“

Milan Mach letos podruhé nepovolal Sebastiana Ulamka, jehož povinnosti zavály za kanál La Manche. „Věřím, že Adrian by mohl zajet, je to dobrá sázka, je to kvalitní jezdec a zkušený jezdec,“ doufá Milan Mach. „Dneska ještě jedou odložené utkání v Polsku, snad se nic nestane nebo to neodloží kvůli počasí. Chce to štěstí, už by na nás mohlo zase sednout.“

Vidina poslední šance proniknout do play-off se v tužbách slánského manažera odráží stejně jako měsíční úplněk od potemnělé hladiny čistého jezera. „Chtěli bychom vyhrát,“ nezastírá. „To chceme každý závody, ne vždy se to povede, ale zítra je naše poslední šance. Věřím, že bychom to se štěstím mohli vyhrát my.“ A co tip? „Dojel jsem to na papíře zatím do půlky a bylo to nerozhodně,“ směje se Milan Mach. „Večer si to dodělám, a když prohrajeme, tak do Pardubic ani nepřijedu (smích)!“

Historické okénko:
Pardubice, 27. června 1971: Pardubice definitivně opustily nižší soutěž
V dnešních dnech jsou plochodrážní příznivci zvyklí, že pardubičtí závodníci jsou permanentními favority extraligy. A že cokoliv jiného než titul je pro ně zklamáním. Nicméně nebylo tomu tak vždy. Roku 1970 nesla naše vyšší soutěž ještě název 1. liga. Nová generace pardubických závodníků ještě nebyla schopna navázat na své předchůdce. A tak jediným bodovým počinem celku se tehdy staly dva body, které získal ve Svítkově zářijovým vítězstvím nad Ústím nad Labem.

Poslední příčka v tabulce Pardubice logicky neminula. Za normálních okolností by je čekala prolínací kvalifikace s druholigovým vítězem, kterým tehdy byla Plzeň. Avšak ani západočeský tým se tehdy nedočkal postupu mezi elitu. Plochodrážní podkomise ÚAMK na sklonku roku rozhodla o reorganizaci celé ligové soutěže, která se dalších jednadvacet sezón měla odbývat jako čtyřutkání ve stylu světového šampionátu.

Kvalifikace o udržení ve vyšší soutěže, která roku 1971 poprvé dostala jméno extraliga, tím pádem odpadla. Zůstala v ní čtyři nejlepší družstva ze sedmdesátého, tedy RH Praha, Slaný, Ústí nad Labem a Kopřivnice. Ostatní týmy soutěžily v nižší první lize, která byla dle geografické polohy jejích účastníků rozdělena do dvou skupin.

V áčku soupeřily Plzeň, České Budějovice, Liberec a Viktoria Žižkov, v béčku Bratislava, Žarnovica, Břeclav a právě Pardubice. Vítěz každé skupiny měl postoupit do kvalifikace o extraligu 1972, kde měl změřit své síly s třetím a čtvrtým extraligovým týmem z jednasedmdesátého.

Program skupiny B byl poměrně drasticky redukován jen na dva stadión. První dvě kola naplánovaná na konec dubna do Bratislavy a Břeclavi musela být kvůli počasí zrušena. Nakonec se jela dvě dvoudenní klání v Žarnovici a v Pardubicích.

Zlatá přilba vyhrála hned čtvrtou květnovou sobotu v Žarnovici, aby svůj triumf zopakovala nejen druhý den na stejné dráze, ale i koncem června při dvou podnicích na své domácí dráze. S maximálním počtem tabulových bodů se dostala do kvalifikace, kde na podzim skončila druhá za Kopřivnicí a v extralize 1972 nahradila Ústí nad Labem, které ovšem z kvalifikace odstoupilo.

Neděle 27. června roku 1971 je tedy posledním dnem, kdy se pardubický tým zúčastnil nižší ligy, samozřejmě nepočítáme-li jeho druhé týmy. By se mu kvalifikace nevyhýbala ani v následujících sezónách, stačí jen zmínit baráž se Mšenem před šesti lety, v extralize už nechyběl ani jednou.

Připomeňme ještě jen, že na vítězství v první lize 1971 měl největší podíl Bedřich Mareš, který ve třech závodech neprohrál jedinou rozjížďku. Velký díl práce odvedli i pozdější pardubický kouč Josef Laštovka a Rudolf Havelka, jenž tehdy oslavil své čtyřiačtyřicáté narozeniny. Za zmínku rozhodně stojí účast Václava Hutly či jediná rozjížďka mladého Petra Kučery právě onoho 27. června. O tomto závodě magazínu speedwayA-Z vyprávěl tehdejší břeclavský závodník Miloš Plzák a naši čtenáři mohou článek snadno najít v naší historické rubrice.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 René Vidner
	2 Aleš Dryml
	3 David Štěrovský
	4 Lukáš Dryml
	5 Tomáš Suchánek
	6 Rune Holta, PL
	7 Václav Milík
AK JAZ servis Slaný:	8 Roman Čejka
	9 Michal Dudek
	10 Michal Průcha
	11 Martin Málek
	12 Robert Kosciecha, PL
	13 Adrian Miedzinski, PL
	14 Eduard Krčmář

Bonusové východisko:
V červnu se Pardubice vracely ze Slaného s nejtěsnějším možným vítězstvím 47:46. Za těchto okolností jim k zítřejším bonusu stačí pouhá remíza. Naproti tomu Slaný potřebuje k tříbodovému zápisu do tabulky předčit své hostitele alespoň o dva body.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a archív autora