Praha – 3. září
Po přeložení červencového závodu ve Mšeně na zářijový svátek všech Václavů se česká extraliga rozdělila na dvě poloviny. Ta podzimní začíná dnes večer na pražské Markétě, kde před více než dvěma měsíci slavily Pardubice již svůj čtvrtý triumf. Východočeši zůstávají své vítězné formuli věrní i nadále a žádné razantní změny neprovedli ani její soupeři.

 

Hvězdy nejjasnější velikosti napříč všemi kluby evidentně zmizely zároveň se systémem dvojutkání. A pražská Markéta nezve jediného cizince ani na dnešek. „Myslím, že máme standardní sestavu,“ říká Tomáš Topinka, s nímž nelze nesouhlasit.

Matěj Kůs, Zdeněk Holub, Michal Škurla, Filip Hájek a Josef Franc v roli náhradníka jsou v sestavě pražské Markéty stejně překvapivá jména jako svetr a ponožky na Vánoce v některých rodinách. Nicméně Tomáš Topinka je přesto plný optimismu.

„Jedeme doma, myslím, že se budeme prát o první místo,“ přemítá. „Kluci jedou dobře, maj‘ formu. Když už Pardubice maj‘ vyhraný čtyři závody, nemá smysl stavět cizince. Chceme, aby jeli naši kluci, to je naše priorita, aby se Češi rozjeli.“

Řečeno slovy pražského kouče, standardní je i složení Pardubic. V případě Východočechů je v zásadě otázkou, kdo bude junior a pozvou-li na post náhradníka Martina Vaculíka či Mateje Žagara. V případě dnešního závodu dostali přednost Slovák a Patrik Mikel. Nicméně Lubomír Vozár se nechce příliš opájet myšlenkou na páté vítězství v řadě.

„Nemusíme vyhrát,“ oponuje a jedním dechem dodává argumenty. „Je to silná sestava, ale každý závod je jiný. Stačí jeden, dva defekty. Když vyhrajeme v Praze a pak i ve Slaným, není, o čem mluvit. Ale klidně můžeme být i druhý.“

Po zranění Filipa Šitery Mšeno požádalo soupeře o souhlas s dodatečným dopsáním Zdeňka Simoty na svou soupisku. Ostatní družstva souhlasila, přesto se však vedle pražského Ondřeje Smetany objevuje další host, kterým je Hynek Štichauer. Po comebacku nechybí ani Martin Málek a poslední mšenský mohykán Jan Holub. Sílu celku z městečka pod Kokořínem zvyšuje náhradník Sebastian Ulamek.

„Jede dobře a zajel pěkný závody,“ vysvětluje Petr Vandírek. „Když dnes zajede Martin Málek, mohlo by to bejt‘ dobrý. Bude to vyrovnaný, myslím, že Pardubice vyhrajou, ale tip nevím. Neřeknu, nevím…“

Úvodní tvrzení o absenci razantních změn neplatí pro Slaný. Bohužel, protože středočeský tým bude mít dnes jen čtyři zástupce. Roman Čejka dočasně přestal závodit, Michaela Hádka neuvolnili z práce a Hynek Štichauer místo slánské oblékne mšenskou vestu.

„Nebudu se vyjadřovat,“ je Milan Mach evidentně rozladěný z faktu, že bude mít k dispozici jen Piotra Dziatkowiaka. Eduarda Krčmáře, Michala Dudka a na pětce Adriana Miedzinskeho. „Jsem otrávený jednáním lidí na plochý dráze.“

 

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Markéta Praha:	1 Matěj Kůs
	2 Zdeněk Holub
	3 Michal Škurla
	4 Filip Hájek
	5 Josef Franc
ZP Pardubice:	1 Václav Milík
	2 Tomáš Suchánek
	3 Aleš Dryml
	4 Patrik Mikel
	5 Martin Vaculík, SK
Grepl PDK Mšeno:	1 Ondřej Smetana, Praha
	2 Martin Málek
	3 Hynek Štichauer, Pardubice
	4 Jan Holub
	5 Sebastian Ulamek, PL
AK 3ton Slaný:	1 Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)
	2 neobsazeno
	3 Eduard Krčmář
	4 Michal Dudek
	5 Adrian Miedzinski, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 9. července
Pokud by si někdo z diváků stěžoval, že si o prázdninovém červenci moc ploché dráhy neužije, bude ještě hůř. Vzhledem k přesunutí závodu evropského šampionátu juniorů v Debrecenu 1. srpna přistoupil Grepl PDK Mšeno na změnu termínu své extraligy. Ta se měla konat v pátek 31. července, avšak po dohodě s AK Divišovem se pojede až ve státní svátek 28. září. Divišovský šampionát juniorských družstev a stopětadvacítek na klasickém ovále bude přesunut až na 4. října. Kromě veteránů v Pardubicích a jednadvacítek v Liberci nás tím pádem v červenci na českých oválech nečeká vůbec nic, avšak podzim bude opět hektický.

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 23. června
Čtvrtý extraligový závod přinesl čtvrtý triumf v řadě Pardubicím, které jsou na nejlepší cestě za zlatými medailemi. Dnes se ujaly vedení po triumfu v rozjížďce s číslem jedna a nesestřelil je z něho ani pád Aleše Drymla v jedenácté jízdě. Od ostatních soupeřů se opět ohradily jakousi železnou oponou, k níž se nejblíže dostala Praha. Tomáš Topinka si totiž excelentním způsobem připravil půdu pro žolíkový útok, který Matěj Kůs proměnil v deváté jízdě naplno. Bezprostřední hrozbou Pardubicím se však Praha nestala, už jen proto, že Josef Franc hned vzápětí dojel do cíle až za Martinem Vaculíkem, jehož nejvíce potrápil jen Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem devět. Borci z hlavního města však za sebou jednoznačně nechaly Slaný a Mšeno, o jejichž pořadí se rozhodovalo v rozjezdu. V něm se mšenský Grzegorz Walasek nakonec dostal před slánského Adriana Miedzinskeho, jehož vyloučení z druhého opakování jedenácté jízdy mohl Milan Mach jedině litovat. Rozhodčího Pavla Váňu dokonce neváhal kvůli jeho rozhodnutí označit singulárem titulku známého dokumentu o pořadatelích prodejních akcí.

Patrik Mikel nečekaným bodem nepustil soupeře na pardubickou úroveň

Obava z deště byla všudypřítomná, i když na obloze nebylo po černějších mracích ani známky. Meteorologické předpovědi se ale měnily, proto byl povrch Markéty tvrdší než obvykle. A uspíšení časového programu s sebou vzalo i slavnostní nástup. A tak již krátce po osmnácté hodině zabouřily nad pražskou šestkou plochodrážní motory naostro.

Václav Milík měl už na konci druhého kola náskok půl rovinky před Michaelem Hádkem, zatímco boj o třetí místo teprve čekal svého vyvrcholení. Dočkal se ve čtvrtém okruhu, kdy se Martin Málek spodní stranou první zatáčky posunul před Michala Škurlu.

V rozjížďce s číslem dvě se Jan Holub nechal polapit páskou. Posunul se dozadu na trestnou čáru, odkud ovšem neměl šanci do vývoje na špici zasáhnout. „Nestíhalo to, měl jsem to krásně pomalý,“ připouštěl později. Aleš Dryml dovezl do pardubických boxů již druhý triumf ve stylu start – cíl před Adrianem Miedzinskim, na něhož byl tentokrát krátký i Josef Franc.

Pražané se tedy s jedním bodíkem choulili společně se Mšenem u dna průběžné klasifikace, což ovšem měla změnit juniorská jízda. Zdeněk Holub byl pekelně rychlý už od startu, kde změřil Eduarda Krčmáře, Ondřeje Smetanu i Patrika Mikela.

Nepočítáme-li Tomáše Topinku a jeho očekávaný tah z nahrazení Filipa Hájka Josefem Francem v rozjížďce s číslem dvě, taktické hrátky odstartoval Petr Vandírek o dvě jízdy později. Jaroslav Petrák, který v sestavě Mšena nahradil zraněného Filipa Šiteru, zastoupil z pozice náhradníka Grzegorz Walasek.

Než se definitivně vypravil k roštu, otočil se ještě jednou ke svému mechanikovi ke vratům depa pro poslední úpravy nastavení motocyklu. Zajížďka se mu evidentně vyplatila, protože v první zatáčce objel Tomáše Suchánka. Matěje Kůse zaskočil tvrdý povrch oválu. „Miluju Markétu, ale když je pořádně pod kolem,“ vysvětloval, proč se do boxů vrátil s jediný bodem získaným na úkor Romana Čejky.

Petr Vandírek svůj tah s Grzegorzem Walaskem místo Jaroslava Petráka zopakoval i v páté jízdě, byť předpokládal, že Lubomír Vozár nevyšle na ovál Patrika Mikela, avšak Martina Vaculíka s číslem pět. „Říkám Grzegorzovi, že tam bude mít Vaculíka,“ nešetřil mšenský kouč obdivem na adresu své polské posily. „A on ‚no, a co?‘ A to má zlomenou ruku!“

Grzegorz Walasek neměl v rozjížďce s číslem pět sobě rovného. Ještě než složil motocykl do druhého oblouku, vedl před Michalem Dudkem o deset bodů. Martin Vaculík se v akci ještě neobjevil, nicméně Patrik Mikel se jedním bodem na úkor Michala Škurly postaral Pardubicím o nečekaný bonus. Díky němu zůstal východočeský tým v čele o bod před Slaným a Mšenem a o celé čtyři před Markétou.

Souboj s Martinem Vaculíkem očima Ondřeje Smetany:

„První výjezd byl super. I start jsem měl dobrej‘. Pak se ale ukázalo, koho jsem předjel. Nasadil rychlej‘ venek a byl tam. Škoda, že jsem to na venek nedal já. Nemusel mě předjet tak jednoduše.“

Martina Vaculíka se diváci dočkali až v šesté jízdě místo Tomáše Suchánka. Předvedl nejlepší start, avšak v první zatáčce se zprava okolo něj přehnal Ondřej Smetana. Jenže mšenský zázrak se nekonal. Slovenský závodník s bílým koníkem na vestě se vedení znovu ujal už ve druhém nájezdu.

 

Férová spravedlnost pláče

Debut Filipa Hájka v letošní extralize vypadal jako příprava na pražský žolíkový útok nebo minimálně jako snaha vyšetřit jednu jízdu pro náhradníka Josefa France v pozdějších fázích závodu. Každopádně se pražský junior vrátil do depa s nulou, zatímco Michael Hádek inkasoval další bod.

Sedmá jízda přinesla další sólo Václava Milíka. Adrian Miedzinski přitom za jeho zády uhlídal oba jmenovce Holubovy. Mšeno nečekalo nic šťastného ani v rozjížďce s číslem osm, do níž se Martin Málek ani nerozjel. „Motor se rozpad‘,“ odtušil jeho otec Pavel. Mezitím na čele úřadoval Aleš Dryml. Matěj Kůs řešil patálie se spojkou. Odstartoval třetí, aby ve druhém kole ve výjezdu z první zatáčky objel Eduarda Krčmáře. Troufal si i na pardubického kapitána, avšak ten měl situaci dokonale pod kontrolou.

Po přestávce přišla chvíle pro pražský úder. Michal Škurla po dvou předchozích nulách zůstal v depu a jeho místo v deváté jízdě zaujal Matěj Kůs coby žolík. Petr Vandírek nezůstal za Tomášem Topinkou pozadu. Místo Jana Holuba se se mšenskou vestou na ovále objevil Grzegorz Walasek, jenž rovněž mířil pro dvojnásobný příděl bodů.

Jenže nula krát nula není nic jiného než nula. To se přesně stalo Grzegorz Walaskovi, jemuž nakonec třetí místo sebral Eduard Krčmář. Slánský junior se pod polského borce dostal spodní stranou druhé zatáčky. Čelo dokonale opanoval Matěj Kůs. Bezchybnou jízdou dokázal poslat Tomáše Suchánka pokaždé do patřičných mezí, byť Pardubičan usiloval o první příčku sebevíc.

Pražské super maximum vyneslo domácí celek na druhou příčku průběžné klasifikace o bod před Slaný a čtyři před Mšeno, jež ještě nedopilo svůj pohár hořkosti. V rozjížďce s číslem deset totiž přišlo o Martina Málka, který musel vzdát kvůli obnovenému zranění již ve druhém okruhu.

Martin Málek zdůvodňuje své odstoupení ze závodu v rozjížďce s číslem deset:

„Je to v prdeli. Vyskočila mě noha z háku v nájezdu, zkusil jsem zahnout a zakop‘ jsem znovu. Na startu se mi vyšroubovalo lanko, měl jsem povolenou matičku, proto motorku do depa nesli a blbě jsem odstartoval.“

Zato Pardubicím hrálo všechno do karet. Martin Vaculík při svém druhém výjezdu na ovál za sebou vodil Josefa France i Romana Čejku, o Martinu Málkovi ani nemluvě. Nicméně po čtyřech výpadcích se Mšeno konečně mělo dočkat bodů v jedenácté jízdě, která však byla dnes suverénně nejdelší. Aleš Dryml si nestačil užít benefity rychlého startu, když na něho v úvodním nájezdu zaútočil Zdeněk Holub. Jenže dopředu se vnějškem dral i Adrian Miedzinski.

Pražský junior upadl a k zemi šel i Jaroslav Petrák, aby do něho nevrazil. Incident nejvíc odskákal Pražanův motocykl. Jeho majitel s ním rychle pospíchal do depa, kde na konec relaxoval. Na jeho stroj si sedl Matěj Kůs, zatímco Zdeněk Holub starší rychle měnil přední kolo.

Času se jim dostalo habaděj. Po restartu se Zdeněk Holub usadil v čele. Musel se bránit nejen Adrianu Miedzinskemu, taktické rezervě Slaného, ale i Aleši Drymlovi. Ve druhém kole se pardubický závodník přetočil ve druhé zatáčce. „Chtěl jsem pokřtít novou kombinézu,“ zlehčoval situaci.

Byl už jen krůček od travnatého středu a vedoucí závodník vyjížděl z první zatáčky, když Pavel Váňa rozsvítil červená světla. Jenže nyní už nebyl v otázce času na přípravu velkorysý jako při prvním přerušení jízdy. Z dvou minutého limitu již uběhly tři čtvrtiny, když na ovál vyjel Zdeněk Holub.

Jaroslav Petrák jej následoval o chvilku později, zatímco před Adrianem Miedzinskim se zavřela vrata s vypršením limitu. Spravedlnost hořce zaplakala, diskvalifikací měl pykat borec, který nezavinil ani jedno zastavení. Milan Mach pospíchal k telefonu, kde vedle tohoto faktu rozporoval absenci zvukového signálu, který neslyšel. „Nejhorší a přitom nejnamachrovanější rozhodčí,“ vrátil se naštvaný ještě víc, neboť sudí jeho námitky odmítl.

A tak se diváci za svých sto třicet dočkali nepříliš extraligového pohledu, kterak Zdeněk Holub odvedl osamoceného Jaroslava Petráka. Jenže závod měl ve své kapse naštěstí ještě další dramata. Ve dvanácté jízdě se dostal do čela Ondřej Smetana. V první zatáčce jej zprava minul Václav Milík. Avšak Matěj Kůs se před svého klubového kolegu v mšenských službách nedostal ani navzdory srdnatému manévru po spodní straně poslední zatáčky.

 

Konečné pořadí určil až rozjezd

Pardubice šestadvacet, Praha dvacet a Slaný se Mšenem po čtrnácti. Takové pořadí bylo na začátku čtvrté série. Rozjížďka s číslem třináct měla nejprve na čele Grzegorze Walaska, avšak Zdeněk Holub v první zatáčce poskočil z třetího místa rovnou do čela. Něco takového si ovšem Václav Milík nechtěl nechat líbit ani náhodou.

Briskně za svá záda poslal mšenského Poláka a ve druhém kole předjel v první zatáčce i vedoucího Zdeňka Holuba. Grzegorz Walasek se marně pokoušel o zvrat. V poslední zatáčce se stal obětí i Eduarda Krčmáře, jenže před slánského juniora se stačil za pět minut dvanáct vrátit. Ve čtrnácté jízdě triumfoval Martin Vaculík stylem start – cíl před Adrianem Miedzinskim, když Josef Franc sebral jediný bod Ondřeji Smetanovi.

Milan Mach již nemohl příliš strategicky kouzlit. Zbýval mu prakticky jen žolík. S ohledem na zpackaný start Adriana Miedzinskeho, taktickou rezervu diskvalifikovanou v jedenácté jízdě, jej nemohl mít nikdo jiný než Eduard Krčmář. „Co můžu dělat, když nás ten šmejd připravil minimálně o dva body?“ rozhodil bezmocně rukama, když pro dvojité body svého juniora posílal v patnácté jízdě.

Nakonec se dočkal jen nuly. Eduard Krčmář zůstal po vylétnutí pásky trčet vzadu. Předjetí nepřinesl žádný z jeho útoků. V čele se držel Zdeněk Holub. Ondřej Smetana v první zatáčce objel Tomáše Suchánka, avšak definitivně se mu jej přelstít nepodařilo.

Pardubičan ve třetím kole nasadil ve druhé zatáčce po vnějšku, aby se ve výjezdu bleskově přemístil na opačnou stranu. „Lajnu jsem si hlídal, ale udělal jsem chybu a on to tam šoup‘,“ litoval Ondřej Smetana.

V šestnácté jízdě odrážel Jan Holub nájezdy Matěje Kůse až do blikání červených světel na začátku třetího okruhu. V jeho nájezdu šel Patrik Mikel po spodní straně před třetího Michaela Hádka, avšak záhy upadl. A do kolize se dostal také Michael Hádek. Při repete bez diskvalifikovaného Pardubičana už Matěj Kůs zvládl vítězně bez problémů.

Patrik Mikel líčí svou kolizi s Michaelem Hádkem v rozjížďce s číslem šestnáct:

„Udělal jsem nájezd, je tam obrubník na trávu, rozhodilo mě to nohu. Pak přední kolo a už to bylo. A chytal jsem hady holou rukou.“

Sérii nominačních rozjížděk zahájil ve velkém stylu Aleš Dryml. Zpočátku měl za sebou Jana Holuba, avšak Josef Franc se do poslední chvíle nevzdával myšlenek na rozhodující atak. Načasoval si jej do poslední zatáčky, v níž podjel mšenského závodníka, který se přitom úzkostlivě držel vnitřní čáry. Jan Holub si později při prohlížení trávníku mohl hlavu ukroutit, nicméně reakce od Pavla Váni žádná nepřišla.

Pražané zůstali na šestibodovém odstupu od Pardubic, avšak jejich naděje za zlom zhasla již v rozjížďce s číslem osmnáct. V ní ani Grzegorz Walasek nedokázal ohrozit Adriana Miedzinskeho. „Neměli jsme čas donastavit motor,“ zdůvodňoval Václav Milík svou jedinou dnešní porážku. Nicméně Matěje Kůse za sebou udržel a díky jeho bodu Pardubice s konečnou platností vyhrály čtvrtý extraligový závod v řadě.

Zbývalo již jen vyřešit, kdo se postaví na nejnižší stupínek pódia. Řešit ji začal Eduard Krčmář, který nejlépe odstartoval do devatenácté jízdy. Z první zatáčky ovšem před ním vyjel Martin Vaculík. Ve druhém kole se ovšem vyřítil z úvodního oblouku na čele Zdeněk Holub. Jenže po wheelie v další zatáčce klesl zpátky. „Svítilo mi sluníčko do obličeje,“ komentoval pražský junior, co se mu přihodilo.

Nulu Ondřeje Smetany ve dvacáté jízdě vynahradil Grzegorz Walasek, jenž se pevně usadil ve vedení už po letu pásky k pražské obloze. Jenže Adrian Miedzinski nezahálel.

V první zatáčce druhého kola objel Josefa France a řekl si o rozjezd Slaný vs. Mšeno o bronz. V něm měl zpočátku vrch, avšak v nájezdu do druhé zatáčky druhého kola jej Grzegorz Walasek překonal a posadil Mšeňáky na pódium.

 

Hlasy z depa

„Super, vyhráli jsme,“ usmíval se Martin Vaculík. „Mám radost, každá výhrad je důležitá. Ukázali jsme, že jsou Pardubice silné, mám radost. Jak za ně budu jezdit dál, uvidíme, jak se to sladí s kalendářem. Jsme s Matejem Žagarem dva kvalitní jezdci na postu cizince, tak uvidíme.“

„Vyhráli jsme, takže dobrý,“ radoval se Václav Milík. „Super až na tu poslední jízdu. Mám odjetej‘ motor, neměli jsme čas to donastavit. Ale kráčíme k titulu.“

„Pro mě celkem těžký závody,“ bilancoval Matěj Kůs. „Snažil jsem se jet se srdcem a dát do toho výsledku všechno, co šlo. Trvalo mně, než jsem se spasoval ze začátku s dráhou, bylo to příšerně tvrdý. Miluju Markétu, ale když je pořádně pod kolem, jako jsem si na to letos zvykl. Potom se mi ještě spálila spojka a klouzal mi přítlačák. Musel jsem během závodu vyměnit celou spojku. Nebyl to individuálně nejhorší výsledek, třináct bodů je fajn, i když se žolíkem. Jsem rád, že důvěru ve mně vloženou, jsem proměnil ve vítězství a potvrdil správnou roli kapitána. Beru to celkem zodpovědně a hodně to pro mě znamená. Chyb jsem udělal sám taky víc než dost a myslím, že mám stále co zlepšovat. Zdenda Holub zaslouží určitě velkou pochvalu, jel skvělý závody. Topas to po manažerský stránce odved‘ taky dobře. Pardubice nás porazily, protože byly dnes zkrátka lepší. Neměly díru v týmu, všichni bodovali vyrovnaně. Aleš, Milda a Vaculda byli páteří toho vítězství. My jsme ty díry měli. Máme druhé místo v tabulce, jedeme od začátku sezóny víceméně se svými závodníky bez zahraničních posil, podle mě se není, za co stydět. Letos vnímám v týmu docela příjemnou atmosféru a závodění doma si po dlouhé době dokážu užít.“

„Bylo to suprový,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Jen škoda, že jsme nevyhráli. Zazávodil jsem si pěkně, ale můj výsledek byl špatnej‘. Pocity mám ale suprový. V poslední jízdě mi to nevyšlo, v nájezdu u depa mi svítilo sluníčko do obličeje, ale jinak jsem byl celý závody spokojenej‘.“

„Nic moc,“ krčil rameny Eduard Krčmář. „Tvrdá dráha, pořád jsem mydlil a nemoh‘ jsem to doladit. Žolík se mi dneska nepoved‘…“

„Zezačátku tragický,“ popisoval Jan Holub závod. „První jízdu jsem dal pásku. Nestíhalo to, měl jsem to krásně pomalý. Ve druhý jízdě byla dráha úplně jiná, nejelo to vůbec dopředu. Změnili jsme nastavení, to už bylo dobrý, ale Matěj byl rychlejší. A Pepíček je pěknej‘ kanál, takhle se mnou vypéct (smích).“

„Závody byly moc pěkný, i diváci museli být spokojený,“ konstatoval Ondřej Smetana. „Týmy byly hodně vyrovnaný, předjíždělo se. V první jízdě jsem na prd odstartoval, byl jsem pomalej‘. Na druhou jízdu jsme to poladili, změnili něco na motorce a bylo to dobrý. Škoda, že jsem Vaculíka nepotrápil víc! Škoda taky, jak mě podjel ten Suchoš. Čekal jsem ho po lajně, hlídal si ji, v zatáčce u depa jsem udělal chybu a on to tam šoup‘. Ale dobrý, že jsme byli třetí, škoda, že s náma nejel Filip, to bychom bojovali vejš.“

 

1. ZP Pardubice			41
Patrik Mikel	0 1 – X		1
Tomáš Suchánek	2 – 2 2	0	6
Aleš Dryml	3 3 X –	3	9
Václav Milík	3 3 3 3	1	13
Martin Vaculík, SK	3 3 3	3	12
2. AK Markéta Praha			33
Matěj Kůs	1 2 6* 1 3	0	13
Zdeněk Holub	3 1 3 2 3	1	13
Filip Hájek	– 0 – –		0
Michal Škurla	0 0 – –		0
Josef Franc	1 2 1	2 1	7
3. Grepl PDK Mšeno			24
Jan Holub	0 0 – 2	1	3
Martin Málek	1 E R –		1
Ondřej Smetana, Praha	1 2 2 0 1	0	6
Jaroslav Petrák, Pardubice	– – 2 –		2
Grezgorz Walasek, PL	3 3 0* 1	2 3	12+3
4. AK 3ton Slaný			24
Michael Hádek	2 1 – 1		4
Michal Dudek	– 2 0 –	0	2
Roman Čejka	0 – 1 –		1
Eduard Krčmář	2 1 1 0 0*	2	6
Adrian Miedzinski, PL	2 2 M 2	3 2	11+2

 

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	tabulkové body
1. Pardubice	4-0-0-0	161	16
2. Praha	0-3-1-0	125	11
3. Mšeno	0-1-1-2	111	7
4. Slaný	0-0-2-2	107	6

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 22. června
Páteční extraliga ve Mšeně nabídla dramatickou podívanou od první až po dvacátou jízdu. Avšak zítřejší čtvrté kolo na pražské Markétě, které se koncem dubna utopila v přívalech dešťové vody, dává najevo návrat starých pořádků. Lubomír Vozár totiž do své sestavy dnes odpoledne nahlásil Martina Vaculíka, takže do hlavního města přiveze tým vybudovaný na stejné filozofii jako v dubnu ve Svítkově a v červnu ve Slaném. Trojice soupeřů zůstává v otázce změn prakticky na stejné úrovni, v nichž jela jen jakousi pomyslnou nižší extraligu za pardubickými bílými koníky.

 

 

Pražané opět s českou sestavou

Jen letmý pohled do průběžné extraligové tabulky by přitom měl rozeznít všechny zvony, aby unisono byly na poplach. Pardubice totiž neprohrály ani jeden ze třech závodů. A pakliže se jejich závodníci vyškrábou na nejvyšší stupínek pódia také zítra, poslední červencový den ve Mšeně začneme odpočtem závodů, které východočeské borce dělí od návratu na mistrovský trůn.

„To samý,“ odpovídá Tomáš Topinka na otázku, proč si rovněž zítra vystačí v boxech výhradně se svým mateřským jazykem, byť by přítomnost zahraniční posily byla logická. „Ve Mšeně to týmům, co měly cizince, stejně nebylo nic platný. Prostě jedem‘ bez cizinců, ať si kluci zajezdí.“

Sestava Matěj Kůs, Zdeněk Holub, Filip Hájek, Michal Škurla s Josefem Francem na postu náhradníka přitom neměla v pátek příliš daleko od vítězství. „Kdyby to bylo jako ve Mšeně, budu spokojenej‘,“ uvažuje pražský kouč. „Kdyby to ovšem bylo tak těsný, ale obráceně, budu spokojenej‘ ještě víc.“

 

 

 

Slaný neztrácí důvěru v Adriana Miedzinskeho

Slaný se ve strhujícím pátečním závěru dokázal udržet na třetí příčce. Že se v základní sestavě udrží Eduard Krčmář, Michal Dudek, Roman Čejka a Michael Hádek bylo při současných personálních možnostech, zranění Hynka Štichauera a poklesu výkonnosti Piotra Dziatkowiaka nabíledni. Nicméně jméno Adriana Miedzinskeho na náhradnické pětce je přece jenom překvapením, protože s osmi body nezahrál rozhodně žádný šlágr.

„Proč ne?“ reaguje Milan Mach na otázku, proč na zítřek neudělal změnu. „Piotr Swiderski jede do Anglie, jinak by byl on. Ale věřím, že Adrian pojede v Praze líp než ve Mšeně, kde měl z dráhy okamžitě respekt. Doléčuje ještě levou ruku, měl na ní několik zlomenin a pořád tam má dráty.“

Mohla by tedy stejná sestava na Markétě zopakovat výsledek ze Mšena nebo její kouč pomýšlí výše? „Praha je doma silná,“ přistupuje Milan Mach k otázce stejně opatrně jako horolezec ke zledovatělé skalní římse. „Kluci musí jet. Zatím se mi to nelíbí, musej‘ zatáhnout.“

 

Pardubice se svým postavením v tabulce nehazardují

Volný los švédské Elitserien zítra vychází na Rospiggarnu Hallstavik, takže pardubickým náhradníkem bude Martin Vaculík. „Dohodl jsem se s ním na tenhle závod, když má volno,“ vysvětluje Lubomír Vozár, proč dostal slovenský závodník přednost před Matejem Žagarem. „Nebudeme riskovat, druhé místo včera v Liberci stačilo (smích). Kdyby ale Martin Mejtský dojel druhý, a kdyby se nezranil Pepa Novák, vyhráli jsme i tam.“

Josef Novák z kolize s Piotrem Dziatkowiakem naštěstí vyvázl jen s odřenou rukou, nicméně pardubický manažer jej nechává v klidu pro sobotní slánský Memoriál Antonína Vildeho, a povolává Patrika Mikela. V základní sestavě kromě něj nechybí tradiční opory Václav Milík, Aleš Dryml a Tomáš Suchánek.

Ať na pardubický tým nahlížíme z kterékoliv strany, vše vypadá na návrat suveréna. „musíme to pojistit a pak uvidíme,“ reaguje Lubomír Vozár na připomínku, že je jeho klub závod co závod blíž a blíž titulu. „Každý závod je jiný, těžko tipovat. Stačí, když někdo nezajede jako ve Mšeně nebo se zraní. A musíme vycházet z toho, že máme slabší juniory, a raději počítat, že je to třikrát nula. A to je velká ztráta. Hlavně ať vydrží počasí. Podle Norů, ti jsou nejpřesnější, má pršet až do čtrnácti hodin.“

 

Mšeno musí improvizovat

Petr Vandírek si mnohokrát při sestavování svého týmu posteskl, že nemá, z čeho vybírat. Včerejší těžké zranění Filipa Šitery při libereckém přeboru dostalo středočeský tým za hranice opravdové nouze. Vedle pražského juniora Ondřeje Smetany bude hostovat pardubický Jaroslav Petrák. Vedle Jana Holuba bude k dispozici opět Martin Málek, avšak hlavním pilířem se stane Grzegorz Walasek.

„S Filipem je to průser,“ uleví si Petr Vandírek. „Jardu mám proto, že nikdo jinej‘ už prakticky není. Martin Málek trénoval dnes v Divišově a cejtí se dobře. A Walasek je Walasek. V pátek dělal dobrej‘ výsledek v Anglii. Stavím na něm.“

Starosti jsou ovšem v hlase Petra Vandírka patrné a komentovat mšenské ambice se mu příliš nechce. „Nevím,“ krčí rameny. „Jsem rád, že jsme dali pět závodníků dohromady a máme celou sestavu kompletní.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Markéta Praha:	1 Matěj Kůs
	2 Zdeněk Holub
	3 Filip Hájek
	4 Michal Škurla
	5 Josef Franc
AK 3ton Slaný:	1 Michael Hádek
	2 Michal Dudek
	3 Roman Čejka
	4 Eduard Krčmář
	5 Adrian Miedzinski, PL
ZP Pardubice:	1 Patrik Mikel
	2 Tomáš Suchánek
	3 Aleš Dryml
	4 Václav Milík
	5 Martin Vaculík, SK
Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Holub
	2 Martin Málek
	3 Ondřej Smetana, Praha
	4 Jaroslav Petrák, Pardubice
	5 Grzegorz Walasek, PL

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Mšeno – 19. června
Ještě po projetí rozjížďky s číslem tři dnešního třetího dílu extraligy ve Mšeně byli v čele domácí. Jenže po nule Michal Škurly přivezli Josef Franc, Zdeněk Holub a Matěj Kůs samé trojky a na konci první série stála na čele Praha. Borci z hlavního města konsolidovali své postavení, zatímco Mšeno a Slaný se praly o druhé místo. Pardubice uzavíraly řadu. Václav Milík z pozice náhradníka sice v šesté jízdě inkasoval šmahem šest bodů, avšak nebodoval nejen Patrik Mikel, ale i Tomáš Suchánek. Aby toho nebylo málo v rozjížďce s číslem devět musel Aleš Dryml ve třetím okruhu opustit vedoucí příčku kvůli závadě na elektrickém okruhu. Václav Milík však vyhrával jako na běžícím pásu, avšak byť triumf v šestnácté jízdě dodal i Aleš Dryml, Pardubice ukončily základní část ze ztrátou bodu na Slaný a Mšeno a pěti bodů na vedoucí Prahu. Závěrečná série však posloužila jako barevný reklamní leták na extraligová čtyřutkání. Díky prvenstvím Aleše Drymla a Václava Milíka se Pardubice dostaly za Prahu. Stejná dvojice reprezentovala bílého koníka i v závěrečných dvou jízdách. Matěj Kůs, který dnes nevyhrál jen jednu jízdu, však odvedl Aleše Drymla a v pražských boxech dvoubodová převaha vyvolala oslavy. Jenže ty byly předčasné. Václav Milík se v závěrečné jízdě probil do čela, když Zdeněk Holub klesl na poslední příčku. A tak se i potřetí Pardubice radovaly z extraligové výhry.

 

Pardubice musí útočit žolíkem

Sluníčko o tréninku rozpustilo všechny chmury zataženého dopoledne. Jaroslav Petrák, který se díky absenci cizince dostal do pardubické sestavy, upadl v nájezdu zatáčky u depa. Vstal však prakticky bez škrábanců. Spíkr Miloslav Čmejla odmoderoval nástup a závod mohl začít.

Petr Vandírek se před závodem nikterak netajil ambicemi nejvyššího kalibru. A vskutku jeho tým udával tón první pětině dnešního závodu. Filip ŠItera v rozjížďce s číslem jedna triumfoval stylem start – cíl. V první zatáčce zmařil nájezd Tomáše Suchánka, který za sebou nechal Michala Dudka a Michala Škurlu, a pak jen ukrajoval metry vstříc svému prvnímu extraligovému vítězství sezóny.

Filip Šitera žertuje po svém triumfu v rozjížďce s číslem jedna:

„Říkal jsem manželce Monice, že se na to už můžu vykašlat, protože teď jsem udělal víc bodů než za poslední dvě extraligy.“

Tomáš Topinka spěchal odčinit úvodní nulou nikterak neprůhlednou taktikou. Pro druhou jízdu ponechal v boxech Filipa Hájka a poslal na dráhu Josefa France. Nejlepší start vystřihl Aleš Dryml, nicméně záhy blikala červená světla. Napodruhé bylo všechno v pořádku. Pardubický kapitán se znovu dostal do čela.

Jenže Josef Franc šel v úvodním výjezdu tvrdě za svým cílem, jímž nebylo nic jiného než vítězství. Norberta Kosciucha si přitom za sebou táhl jako na provázku. Aleši Drymlovi rázem nezbylo než útočit. V poslední zatáčce se řítil venkem, avšak mšenský Polák byl ve střehu a zkřížil mu cestu.

Červená světla se dostala do své blikací akce rovněž ve třetí rozjížďce. V nájezdu do druhé zatáčky upadl Patrik Mikel a ostražitý praporkář rychle zhodnotil riziko. Otec březolupského juniora František neprožil zrovna příjemný pátek. Když kroutil volantem nákladní cisterny, platil pokutu a navíc si jej vzápětí vychutnala celní správa. Příval špatných zpráv byl však naštěstí u konce, protože jeho syn vstal nezraněn.

Zatímco prve musel Zdeněk Holub objíždět Ondřeje Smetanu, při repete se ujal vedení současně s letem pásky k prosluněnému mšenskému nebi. Ondřej Smetana měl sám plné ruce práce s útočícím Eduardem Krčmářem. Mšeno zůstalo na čele o jediný bod před Prahou, jenže Jan Holub se do čtvrté jízdy ani nerozjel.

Matěj Kůs přitom zaznamenal hladký triumf před Romanem Čejkou a Jaroslavem Petrákem. „Nejspíš jsem zadřel,“ přemítal Jan Holub, když kráčel do boxů se ztichlým motocyklem po svém pravém boku. „Byl to nově udělanej‘ motor a vydržel jen trénink.“

Na Mšeno se začal sápat i Slaný. „V první jízdě to nešlo od startu, tak jsme to překopali,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář, když z rozjížďky s číslem pět přijel do depa jako její suverénní vítěz. Odsoudil pražského náhradníka Josefa France, aby se mu celá čtyři kola díval na výfuk. A Filip Šitera s Jaroslavem Petrákem zůstali až za nimi.

Pardubice dnes rozhodně nepřipomínaly suveréna ze Svítkova i Slaného. Po pěti jízdách měly na svém kontě jen čtyři body, což představovalo o maličko více než třetinu zisku pražských leaderů. Eso v rukávě Lubomíra Vozára však zůstávalo skryté až do rozjížďky s číslem šest. „Jasný,“ odpovídal pardubický kouč na všetečné otázky, zda Václav Milík v rozjížďce s číslem šest nastoupí jako žolík.

Norbert Kosciuch byl při startu pohotový, avšak Václav Milík zase pekelně rychlý v první zatáčce. Převzal vedení a jeho šest bodů posunulo východočeský celek na stejnou úroveň se Mšenem. Poslední bod si přivlastnil Michal Škurla na úkor Romana Čejky, který se o přestávce musel věnovat spíše výměně utrženého sedátka, než hledání optimálního nastavení. Praha se tak udržela na čele s dvoubodovou převahou.

 

Pražané se oblékli do kostýmů suverénů

Stoprocentně využitý žolík se však nestál na počátku vichřice pardubické ofenzívy. Do role suverénů se totiž stylizovali Pražané. Po startu sedmé jízdy se prosadil Aleš Dryml. V první zatáčce se po jeho pravici objevil Matěj Kůs. Vedl jen chvíli, pardubický kapitán se vrátil zpátky do čela. Jenže Matěj Kůs se nevzdal a ve druhé zatáčce ho objel s konečnou platností.

Aleš Dryml opět zahrál vabank poslední zatáčky, na jejím venku byl proklatě rychlý, avšak Matěj Kůs strážil tři body jako oko v hlavě. Ondřej Smetana skončil třetí a Pardubice překonaly Mšeno, jenže v osmé jízdě nebodoval Tomáš Suchánek. Jan Holub svým bodem opět srovnal s Východočechy krok. Po nulách Romana Čejky a Michala Dudka dal o sobě opět vědět Slaný.

Adrian Miedzinski, jehož ruka ani zdaleka nebyla ještě v pořádku, dvě kola odrážel nápor Zdeňka Holuba. V nájezdu do toho třetího sice kapituloval, avšak dva body sunuly borce z královského města přece jenom vzhůru. Během přestávky se však Adrian Miedzinski chystal na ovál znovu, což se stalo základem otázek, zda Milan Mach plánuje žolíkový útok.

„Adrian zkouší novou motorku, jokera nechtěl,“ odpovídal slánský manažer, proč jeho náhradník vyrazí do rozjížďky s číslem devět jen jako taktická rezerva. Vývoj jízdy mu dal za pravdu, protože nevyléčený Polák cítil ze mšenské dráhy respekt. Bod tentokrát získal až, když ve třetím kole zůstal stát Aleš Dryml.

Pardubičan přitom projel první zatáčkou stylem zkušeného norského lodivoda. Zatímco Zdeněk Holub sváděl souboj s Filipem Šiterou a Adrianem Miedzinskim, on jim ujel na nepřekonatelnou vzdálenost. Idylka netrvala dlouho. V první zatáčce třetího kola zůstal stát.

Aleš Dryml reaguje na otázku, proč v deváté jízdě zůstal stát:

„Nevím. Doufám, že to byla jen elektrika.“

Zdeněk Holub zároveň s odstoupením Aleše Drymla podjel Filipa Šiteru a napřáhl se pro své třetí dnešní vítězství. Praha upevnila své vedení, zatímco Pardubice se propadly na chvost o deset bodů za ni po třetí jalové jízdě, když Tomáš Suchánek skončil poslední v rozjížďce s číslem deset. Eduard Krčmář v ní vedl slánský útok stylem start – cíl. Filip Šitera skákal tři čtvrtě kola před díky, aby se ještě v prvním kole dostal před Matěje Kůse na druhou příčku.

Do jedenácté jízdy nahlásil Petr Vandírek Norberta Kosciucha jako žolíka, avšak Pardubičané otupili hrot útoku domácích povoláním Václava Milíka. Zpočátku však tahal za nejdelší konec provazu Michal Škurla. Avšak než by Pražan řekl švec, měl před sebou Václava Milíka. Mšenský žolík se před něho dostal ve druhé zatáčce, kdy už Pardubičan nemohl být dostižen.

Ve třetím kole připravil Michael Hádek Michala Škurlu rovněž o poslední bod. Praha byla najednou jen o dva body před Mšenem. A na jejím perimetru se objevila nová hrozba. Milan Mach totiž poslal do rozjížďky s číslem dvanáct místo Michala Dudka Eduarda Krčmáře, jemuž vložil do rukou žolíka.

I když nejrychleji odstartoval Josef Franc, Eduard Krčmář okolo něho přeletěl vnějškem první zatáčky, jako by jej potkal. Pražan jej posléze atakoval zvnějšku celé kolo. I když mu předjetí nevyšlo, bojoval až do cíle. Jan Holub skončil třetí před Patrikem Mikelem, takže aktuální pořadí bylo Praha 24, Mšeno 21, Slaný 20 a Pardubice 15.

 

Václav Milík a Aleš Dryml smetli soupeře během pěti rozjížděk jako velká voda

Josef Franc rozbil své depo v prostoru vedle metylárny, kam se nyní Tomáš Topinka se svými svěřenci uchýlil k válečné poradě. Do konce závodu zbývalo přece jen ještě osm jízd a vedení po třech pětinách nemuselo ještě znamenat vůbec nic. Hned v rozjížďce s číslem třináct o tom podal pádný důkaz Václav Milík. Když se jej Adrian Miedzinski pokusil předčit vnějškem první zatáčky, ještě zrychlil, aby měl na konci třetího kola takřka desetimetrový náskok.

Zdeněk Holub po třech triumfech zůstal trčet vzadu, avšak ani v nejmenším nepodlehl beznaději. Zasypával Norberta Kosciucha před sebou jedním útokem za druhým, až se dočkal v poslední zatáčce, v níž Mšeňáka podjel.

Ve čtrnácté jízdě se pražské věci chopil Matěj Kůs triumfující stylem start – cíl před Filipem Šiterou. Domácí borec uhlídal Michaela Hádka a Patrika Mikela, nicméně přesto měl v boxech spoustu starostí. „Když jsem jel do depa, zadřel jsem motor,“ vysvětlil.

Lubomír Vozár musel v rozjížďkách s čísly dvanáct a čtrnáct nechat jet Patrika Mikela, aby splnil podmínku třech povinných startů juniora. Mezi tím však posílal na start Václava Milíka. Této koncepci zůstal věrný i v patnácté jízdě, v níž po dvou nulách nechal sedět Tomáše Suchánka. Tomáš Topinka kontroval Josefem Francem, avšak s ním si východočeský náhradník poradil už současně s vylétnutím pásky.

Praha zvýšila náskok na třicet bodů. Mšeno zůstávalo pozadu o šest, Slaný o sedm a Pardubice dokonce o devět bodů. Šestnáctá jízda však čtveřici družstev ještě více sblížila. Michal Škurla byl po startu beznadějně poslední, ke všemu v první zatáčce posledního kola upadl.

Vedení Jana Holuba bylo ohraničeno první zatáčkou. Eduard Krčmář se v jejím výjezdu přeřítil okolo něj zprava, Aleš Dryml hned po něm zleva. Pardubický kapitán se však nehodlal spokojit s pozicí Slaňákova stínu. Jeho nápor kulminoval ve třetím okruhu. Ve druhé zatáčce jel zleva doprava a do posledního okruhu najížděl jako první. Mezi první Prahou a posledními Pardubicemi byl jen šestibodový rozdíl, což Lubomíru Vozárovi umožnilo vystavět odvážnou strategickou konstrukci.

Pardubický kouč do sedmnácté jízdy poslal Aleše Drymla jako taktickou rezervu. Vzápětí počítal s Václavem Milíkem, který měl závod ukončit v rozjížďce s číslem dvacet, zatímco o jízdu předtím měl Aleš Dryml nastoupit jako regulérně nominovaný účastník.

Na poznámky, že se jedná o dvoujčlenné komando vražedné pro ostatní týmy, reagoval Lubomír Vozár opatrně. Nicméně Aleš Dryml v rozjížďce s číslem sedmnáct odvedl Adriana Miedzinskho, zatímco Norbert Kosciuch odsoudil Michala Škurlu k další nule. Pardubice přeskočily Mšeno, dotáhly Slaný, přičemž jim na Prahu zbývaly pouhopouhé tři body!

Josef Franc reagoval na nebezpečí nejrychlejším startem v rozjížďce s číslem osmnáct. V prvním oblouku jej vystřídal Eduard Krčmář, nezadržitelně se deroucí vpřed vnější stopou. Václav Milík měl prozatím za sebou pouze Jana Holuba. Jenže všeho dočasu.

Z druhé zatáčky už vyjížděl před Josefem Francem a v úvodním oblouku minul i Eduarda Krčmáře. A Pardubice byly již druhé o bod za Prahou. Východočeskou vítěznou mašinu dokázal zastavit až Matěj Kůs. Dokonale si v depu urovnal myšlenky a po vylétnutí pásky už neměl sobě rovného. Aleš Dryml v první zatáčce objel Filipa Šiteru, jehož vlny ve druhé zatáčce nakopaly natolik, že zkrotl jako beránek a spokojil se s třetím místem před Michalem Dudkem.

Nůžky mezi Prahou a Pardubicemi se rozevřely na rozdíl dvou bodů. Jenže Tomáš Topinka se dopustil své první chyby za své čtyřleté působení v roli extraligového kouče. Přepočítal se a pokládal mítink za vyhraný. A v tomto duchu instruoval i Zdeňka Holuba mířícího vstříc rozjížďce s číslem dvacet.

Zdeněk Holub vysvětluje svou nulu z rozjížďky s číslem dvacet:

„Nevyšel mi start. A měl jsem informaci, že jsme už vyhráli, tak jsem do toho nešel po hlavě. Možná je to lepší, jsem zdravej‘.“

Nakonec rozhodlo první kolo. Norbert Kosciuch v jeho úvodní zatáčce objel Adriana Miedzinskeho. Ve druhém oblouku Václav Milík pronikl odvážně střiženou vnější stopou do vedení. Adrian Miedzinski vyhnal útočícího Zdeňka Holuba na venek a ten sbalil krám. V té chvíli si Tomáš Topinka dal počty dohromady. Třicet čtyři pražských bodů před dvacátou jízdou plus nula Zdeňka Holuba se rovná stále třicet čtyři. Kdežto dvaatřicet pardubických a tři navíc za triumf Václava Milíka dávají pětatřicet a triumf v celém závodě.

 

Hlasy z depa

„Pro mě absolutně super,“ liboval si Václav Milík. „V extralize prvních dvacet jedna bodů. Dráha byla super, rozbitá, ale když člověk podržel, ani tě to nerozházelo. Bylo to závodivý. Nakonec se to vymyslelo dobře. Ála měl smolíka, ale jel fantasticky, mně se dařilo. Dokázali jsme vyhrát, takže super.“

„Ty vole, od začátku do půlky nebo do třech čtvrtin děsivej‘,“ odpovídal Aleš Dryml bezprostředně na otázku magazínu speedwayA-Z, jaký měl dnes závod. „První dvě jízdy jsem chyboval, zvolil jsem špatnou stopu. Říkal jsem si, že ten den blbě začíná. Pak jsem to dal do kupy a vyhráli jsme, super. Věděl jsem, že není plán B, naštěstí jsem se k Vaškovi připojil i já.“

„Špatný,“ smutnil Tomáš Suchánek. „Vůbec jsem se nemoh‘ srovnat s dráhou a nebyl den. Vůbec nic se mi nedařilo. Dva body je málo, ale počítá se každej‘ bod. Dopadlo to dobře, Ála a Vašek to dotáhli.“

„Dneska těžký závody na těžký dráze,“ bilancoval Matěj Kůs. „Jak jsme s nulou začali, tak jsme s nulou skončili. Jeli jsme dobrý závody, byl to motokros. Škoda, že jsme prohráli ke konci závodu. Ten kousek tam chyběl, co se dá dělat?! Já jsem spokojenej‘, jednu jízdu jsem neodstartoval. Nemoh‘ jsem sladit koncentraci, pak jsem si srovnal hlavu a jeli jsme dál.“

„První půlku jsem viděl suprově, druhou taky, ale body tomu neodpovídaly,“ byl Zdeněk Holub poněkud rozpolcený. „Pěkný závody, bavilo mě to, měl jsem chuť závodit, jen ta poslední jízdě mi úplně nevyšla.“

„Už jsem dopasoval motorku,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář. „Dobrý až na tu první jízdu. Nešlo to od startu, pak jsem to překopal. Vyšel mi poprvý žolík, neměl jsem start nic moc, do prvního nájezdu se to ale rozjelo. Dal jsem to na venek. Pepe jel lajnu, podržel jsem to přes díry a pak si to už jen hlídal. Už to bylo super, třetí místo beru. Mohlo to dopadnout hůř, škoda, kluci se nepoprali s dráhou, mohli jsme mít víc.“

„Nejsme na bedně, mrzí mě to,“ krčil rameny Filip Šitera. „Špatnej‘ den, každej‘ z nás si to vybral. Z mýho pohledu to bylo dobrý, akorát předposlední jízdu jsem zadřel motor, když jsem jel do depa. Poslední jízdu jsem jel na druhý motorce a málem si rozbil hubu.“

„Žádná sláva,“ nemaloval si Ondřej Smetana závod v odstínech růžové barvy. „První jízda dobrá, porazil jsem Edu. Měl jsem dobrej‘ start, Eda do mě strčil, ale nedal jsem se. Další jízdy to už bylo rozbitý, kopalo to se mnou. Motorka jela dobře, bylo to mnou.“

„Úplně, ale úplně na hovno,“ nevypadl Jan Holub ve svém vyjádření ze mšenského pesimitického konceptu. „Nejspíš jsem zadřel. Byl to úplně nově udělanej‘ motor a vydržel jen trénink. Nevím, nedaří se mi tady, musím se srovnat. Jsem nějakej‘ rozhozenej‘.“

 

 

1. ZP Pardubice			35
Aleš Dryml	1 2 E 3	3 2	11
Tomáš Suchánek	2 0 0 –		2
Patrik Mikel	X – 0 0		0
Jaroslav Petrák	1 0 – –		1
Václav Milík	6* 3 3 3	3 3	21
2. AK Markéta Praha			34
Michal Škurla	0 1 0 F	0	1
Filip Hájek	– – – –		DNR
Matěj Kůs	3 3 1 3	3	13
Zdeněk Holub	3 3 3 1	0	10
Josef Franc	3 2 2 2	1	10
3. AK 3ton Slaný			30
Eduard Krčmář	1 3 3 6* 2	2	17
Roman Čejka	2 0 – 0		2
Michael Hádek	0 – 1 1		2
Michal Dudek	1 0 – –	0	1
Adrian Miedzinski, PL	2 1 2	2 1	8
4. Grepl PDK Mšeno			29
Jan Holub	E 1 1 1	0	3
Ondřej Smetana, Praha	2 1 – 1		4
st.č.3 – neobsazeno
Filip Šitera	3 1 2 2 2	1	11
Norbert Kosciuch, PL	2 2 4* 0	1 2	11

 

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	tabulkové body
1. Pardubice	3-0-0-0	120	12
2. Praha	0-2-1-0	92	8
3. Mšeno	0-1-0-2	87	5
4. Slaný	0-0-2-1	83	5

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jan Kobzáň

Mšeno – 18. června
První dvě kola letošní extraligy připomínala dobře známou Ezopovu bajku o lišce, která pozvala čápa na hostinu a skvělou kaši mu servírovala na mělkém talíři. Stejně jako rezavé zvířátko totiž Pardubičané sebrali většinu bodů. Z trojice extraligových čápů se pouze Mšenu před čtrnácti dny ve Slaném podařilo na chvilku proniknout do čela závodu. V souvislosti se zítřejším pokračováním ve Mšeně by se mohlo zdát, že se čápi chystají servírovat lišce extraligové menu v láhvi. Sestavy se totiž alespoň na první pohled vyrovnávají.

 

 

Oživené zlaté sny

„Nemám, z čeho vybírat,“ konstatuje Petr Vandírek, jemuž stejně jako ve Slaném bude chybět Martin Málek, který se ještě nedal dohromady po úraze kolene z Mariánských Lázní. Extraliga se do středočeského městečka vrací po roční pauze a domácím nezbývá, než nastoupit jen ve čtyřech.

„Mám Norberta Kosciucha,“ pokračuje jejich kouč. „Protože Grzegorz Walasek je v Anglii, Mads Kornelliusen nemá formu, Sebastian Ulamek musí jet semifinále mistrovství Polska a Vitaliji Bjelousovi propadly víza.“

Při připomínce slavné éry, kdy Mšeno na svém stadiónu neznalo nic než vítězství, zasvítí Petru Vandírkovi oči. „Mohlo by to vyjít,“ přemítá. „Mrzí mě, že nemáme Ulamka nebo Walaska, ale doufám, že je Kosciuch zastoupí. Filip nejede ve Mšeně špatně, Honza taky ne a Ondra Smetana tam taky umí. Hlavně aby to neuplavalo.“

 

Čáp tipuje lišku

Před rokem se pražská sestava složená jen z českých závodníků stala jedním z faktorů, proč se Pardubice odklonily od stylu dvojutkání. Nicméně ani ve čtyřčlenných družstvech si Tomáš Topinka žádná esa nezve. „Stará sestava, žádná změna nebude, kluci potřebujou závodit, ať závoděj‘,“ vysvětluje jména Michal Škurla, Filip Hájek, Matěj Kůs, Zdeněk Holub a Josef Franc v sestavě.

Nicméně že Pardubice přijedou do Mšena jen se samými českými závodníky, se plochodrážními kuloáry již nějakou dobu neslo. „Naše doba teprve přijde,“ odráží pražský manažer otázku, zda by právě v této souvislosti nebylo vhodné zaútočit na nejvyšší stupínek. Kousavou připomínku, zda to bude ještě před testimonialem současných stopětadvacítkářů však přechází se smíchem.

A jaká bude třetí kapitola bajky o lišce a čápu? „Myslím, že vyhrajou Pardubice,“ tipuje Tomáš Topinka. „Uvidíme, jak to bude dál. Hlavně, ať neprší, předpovědi nejsou dobrý. Ale ty většinou nevycházej‘.“

 

Dvě slánské změny

Přední dečku 3ton zítra neoblékne osvědčený Piotr Swiderski, místo něhož středočeský tým posílí Adrian Miedzinski. „Swider má mistrovství Polska,“ vysvětluje Milan Mach prozaické důvody, které ho k personální výměně motivovaly. „Tak jsem si vzal Adriana.“

Doma však zůstává rovněž Piotr Dziatkowiak, jemuž se letos v českých závodech nedaří vůbec bodovat, ale se slánskou vestou se do extraligy vrací Michael Hádek. „Za prvé mě Piotra Dziatkowiak nepřesvědčil,“ konstatuje slánský kouč. „A za druhý Michael má vůli jet. Líbí se mi, že se snaží závodit, tak dostává šanci.“

Kdo byl ve Mšeně na prvního máje a viděl Plzeňanovy velkoryse střižené vnější oblouky, pochopí. „Bude to vyrovnanej‘ závod,“ filozofuje Milan Mach. „Těžko tipovat. Pardubice jsou bez cizinců a tím do bude ještě vyrovnanější. Všichni musíme bodovat!“

 

Oprávněný optimismus i bez cizince

Z tábora soupeřů již několikrát zazněly hlasy, že Pardubice jsou v extralize čtyřčlenných týmů náramně silné i bez zahraničních posil. Zítra se o tom přesvědčíme v praxi. Martin Vaculík se totiž chce pořádně připravit na první finále evropského šampionátu jednotlivců v Toruni. A hustě popsaný diář nepustí do Čech ani Mateje Žagara.

„Uvidíme, zkusíme i tak vyhrát,“ konstatuje Lubomír Vozár. Pardubický kouč rozhodně nemluví do větru. Vždyť pokud by kdokoliv z trojice Aleš Dryml – Václav Milík – Tomáš Suchánek přivezl jen jedenáct bodů, konec závodu by jej nezastihl v nejlepší náladě. Třikrát jedenáct je třiatřicet, což ve Slaném stačilo Mšenu na stříbro. Markétě v Praze dokonce ještě o tři méně.

„A Patrik Mikel by moh‘ taky nějaký body přidat, včera jel moc pěkně,“ přisazuje si Lubomír Vozár se svým juniorem, který na poslední chvíli nahradil Josefa Nováka s poraněnou rukou. „Každý závod je jiný. Záleží, jak bude vypadat dráha. Dneska má pršet a ve Mšeně se netrénuje, ani se tam nejezdí. Necháme se překvapit.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Holub
	2 Ondřej Smetana (Praha)
	3 neobsazeno
	4 Filip Šitera
	5 Norbert Kosciuch, PL
AK Markéta Praha:	1 Michal Škurla
	2 Filip Hájek
	3 Matěj Kůs
	4 Zdeněk Holub
	5 Josef Franc
AK 3ton Slaný:	1 Eduard Krčmář
	2 Roman Čejka
	3 Michael Hádek
	4 Michal Dudek
	5 Adrian Miedzinski, PL
ZP Pardubice:	1 Aleš Dryml
	2 Tomáš Suchánek
	3 Patrik Mikel
	4 Jaroslav Petrák
	5 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)