Pardubice – 2. října
Když se Martin Málek prohnal pod šachovnicovou vlajkou rozjížďky s číslem jedna prohnal jako vítěz před Michaelem Hádkem, zdálo se, že osmý extraligový závod přece jen zalomcuje pilíři extraligové tabulky. Jenže oba středočeské celky čekal přece jen odlišný osud. Tři mšenské body byly nadlouho posledními, takže se na třetí přéčku prokousala Praha. Slaný se dostal do čela, které neopustil, byť se Pardubičané snažili o opak sebevíce. Lubomír Vozár při první vhodné příležitosti vyrukoval s žolíkem a Václav Milík se vskutku vrátil z dvanácté jízdy obtěžkaný šesti body. Nicméně Slaný jel dnes skvěle. Michal Dudek sice postupně zadřel jak GM, tak Jawu, avšak Jakuba Jamroga a Eduarda Krčmáře obral o body jedině Václav Milík. Srdnatě si počínal i Michael Hádek, jenž navzdory ztracenému háku v rozjížďce s číslem třináct vzdoroval až do posledního kola Tomáši Suchánkovi. Slaný nakonec závod vyhrál a splnil tak svou část podmínky zisku stříbrných medailí. Jenže Markéta skončila před Mšenem a byť ji Slaný předčil na malé body, Pražané měli převahu jednoho tabulkového bodu, jenž jim zajistil postavení vicemistra.

 

Slaný se drží

Extraliga evidentně skončila již v pondělí. Pardubice získaly titul, na nějž už Praha nemohla dosáhnout ani vysokozdvižnou plošinou. Slaný ji mohl sestřelit z pódia. Musel by však vyhrát, což by ve světle jeho výsledků z poslední doby nemuselo být nereálné tím spíše, byly-li Pardubice nejen bez cizince, ale i Hynka Štichauera.

Svěřenci Milana Macha by však potřebovali, aby byla Praha až poslední. Ani takový scénář by nemohl být označen za utopický, pakliže by Mšeno přivezlo Sebastiana Ulamka. Jenže byť mohlo stále pomýšlet na překonání Slaného za obdobných okolností, jako on mohl předčit Prahu, přijelo bez zahraniční posily a čtyřčlennou sestavu doplnilo Martinem Mejtským a Jaroslavem Petrákem.

Přesto to bylo právě Mšeno, které otevřelo skóre, protože Martin Málek vyhrál rozjížďku s číslem jedna ve stylu start – cíl. Jenže dalšího bodového zisku se Mšeno dočkalo až v půlce druhé série a dalšího triumfu až v rozjížďce s číslem patnáct a nepřestalo se krčit na chvostu průběžné klasifikace.

Na její čelo naproti tomu zamířil Slaný. Michael Hádek na úvod stínoval Martina Málka, aby Milan Mach záhy začal profitovat ze své osvědčené taktiky tříčlenného družstva s jedním náhradníkem. Do druhé jízdy proto putoval náhradník Jakub Jamrog, jenž během úvodních metrů za svá záda poslal postupně Michala Škurlu a Tomáše Suchánka.

Slaný konsolidoval své vedení v rozjížďce s číslem tři. Před zítřejším vyvrcholením jednadvacítek v Březolupech pojal Eduard Krčmář svůj duel se Zdeňkem Holubem prestižně. I když Pražan slynul lepším startem, on se kolem něj v první zatáčce přehnal, jako když ho potká.

Domácí slavili titul, před závodem pořádali autogramiádu se svými šampióny, avšak svého prvního vítězství se dočkali až v rozjížďce s číslem čtyři. Postaral se o něj Václav Milík, který by dnes marně svítil lucerničkou, aby našel přemožitele. Michal Dudek nejprve v úvodním oblouku odrazil Jaroslava Petráka, ale záhy mohl jet v klidu. Před pardubického matadora oblečeného v mšenské vestě totiž pronikl Ondřej Smetana.

Jemu však Jaroslav Petrák nedal ani vteřinku oddechu. A v předposlední zatáčce se vnějškem vrátil na třetí pozici. Poslední slovo si ale vyhradil Ondřej Smetana. V posledním oblouku navedl svůj motocykl na vnitřní stranu a Jaroslav Kocek jej odmával v cíli dříve než Jaroslava Petráka.

Václav Milík komentuje ruch ve svém boxu:

„První jízdu to nijak extra nejelo. Udělali jsme razantní změny. Převod, tryska, předstih.“

Druhou pětinu zahájil Eduard Krčmář dalším sólem před Alešem Drymlem, jehož Lubomír Vozár poslal na ovál dnes poprvé. Slaný měl už převahu čtyř bodů, což se hned v rozjížďce s číslem šest ukázalo jako nesmírně důležité. Michal Dudek odstartoval hned za Tomášem Suchánkem. V úvodním výjezdu jej podjel Josef Franc, avšak z předposledního oblouku už vyjel jen díky fyzikálním zákonům o setrvačnosti a jeho bod bral Martin Mejtský.

„Zadřel jsem,“ vysvětloval, zatímco jeho mechanikovi Zdeňku Uhlovi začínalo svítat, že musí připravit do akce rezervní Jawu. Slánské věci se ujal Michael Hádek. V sedmé jízdě vrátil pondělní prohru Janu Holubovi. A protože Patrik Mikel dojel do cíle až za Ondřejem Smetanou, Slaný odskočil Pardubicím na čtyři body.

Václav Milík kompletně přenastavil svůj motocykl a v rozjížďce s číslem osm se přehnal kolem Zdeňka Holuba ještě v úvodním nájezdu. Pražský junior se však musel spíše soustředit na hrozbu zezadu, odkud slyšel Jakuba Jamroga. Ten se ve druhém kole dostal po Pražanově levici v první zatáčce na druhou pozici.

 

Vítězství pro prestiž

Slánsko – pardubický duel bavil publikum i nadále, i když Praha evidentně nechtěla připustit prohru se Mšenem. Zdeněk Holub v deváté jízdě odstartoval na svého jmenovce Jana, zatímco Michal Dudek obral o bod Josefa Nováka a opět navýšil slánský náskok. Hned po něm uletěl Eduard Krčmář jako utržený vagón, který Tomáš Suchánek nemohl v první zatáčce chytit. A pak už vůbec ne.

V rozjížďce s číslem jedenáct úřadoval Jakub Jamrog. Josef Franc na něho tlačil jako kriminalista na podezřelého z vraždy. Od úvodního výjezdu jel po levé straně Polákova motocyklu až do druhé zatáčky, kde však musel kapitulovat. Aleš Dryml, jemuž role náhradníka sedla asi stejně jako Václavu Milíkovi v Divišově, dovezl jediný bod.

Koho by za těchto okolností překvapilo, že Lubomír Vozár v rozjížďce s číslem dvanáct povýší Václava Milíka na žolíka? A on svého kouče, který dnes slavil své sedmdesátiny, nezklamal ani v nejmenším. V prvních metrech vedl pole závodníků Michal Škurla, avšak v první zatáčce viděl červenožlutou čáru zprava.

Václav Milík se přehnal do čela a díky jeho plné dávce násobené dvěma vedl Slaný již jen o dva body. Michael Hádek zachránil alespoň třetí místo, ale hned po přestávce si zase řekl o pořádné místo ve zpravodajství. Po startu se ujal vedení, které statečně hájil před Tomášem Suchánkem a Zdeňkem Holubem.

Teprve ve výjezdu z první zatáčky posledního kola se Tomáš Suchánek dostal dopředu. Zdeňka Holuba ovšem Michael Hádek před sebe nepustil. Jakou heroickou bitvu přitom svedl, bylo nabíledni, když se objevil v depu v ruce s hákem, který mu upadl již někdy během úvodního okruhu.

Michael Hádek komentuje jízdu bez háku:

„Honem rychle pryč, tak se jezdí bez háku. Viděl jsem, že něco ulítlo. A šlapu a šlapu. A šlapu do prázdna. O Zdendovi jsem věděl, že je pode mnou, o Suchošovi ne.“

Michael Hádek udržel Slaný ve vedení o jeden bod, což ovšem změnil Jakub Jamrog. V první zatáčce rozjížďky s číslem čtrnáct překonal Aleše Drymla, jehož ve druhém oblouku podjel ještě Josef Franc. Ten se vzápětí objevil na roštu znovu, když jej Tomáš Topinka delegoval coby žolíka. Jezdil druhý za Martinem Málkem, jenž pod čtyřech nulách o plnou třetinu navýšil mšenských devět bodů, avšak ve druhém kole zůstal stát.

„Odešel mi motor,“ vysvětloval Pražan ve svém depu. Jeho dva body zdědil Patrik Mikel a ustrážil je před Michalem Dudkem. V šestnácté jízdě vedl Zdeněk Holub, za nějž se zařadil Eduard Krčmář, který svého pražského soka záhy překonal. Jenže oba dva ve druhé zatáčce podjel Václav Milík.

Sérii nominačních jízd zahájil nejlépe Slaný. Eduard Krčmář odvedl Aleše Drymla. V osmnácté jízdě se opakovalo vinou letmého startu a při repete neodjel Jan Holub. „Ulítly mi úplně zuby ze spojky,“ kroutil hlavou. „Nevím, jak je to možný, ještě jsem to neviděl. Smůla, už aby to přešlo.“

To už kraloval Jakub Jamrog, který v prvním oblouku vyvezl Zdeňka Holuba, zatímco Tomáš Suchánek zaostal za nimi. Drama zhoustlo, když Michal Dudek v rozjížďce s číslem devatenáct zadřel i svůj druhý motor. Aleš Dryml však projel metou jako třetí za Josefem Francem a vítězným Martinem Málkem.

Při tříbodovém náskoku potřeboval Slaný k vítězství pouze jediný bod z poslední jízdy. Michael Hádek tuto podmínku splnil dvojnásobně. Václav Milík sice pádil za svým pátým vítězstvím, ale on udržel na uzdě Martina Málka, který záhy minul Ondřeje Smetanu. Slaný splnil svou stranu rovnice vedoucí ke stříbru. A dokonce překonal Pražany na malé body překonal. Jenže Markétě stačil l titulu vicemistra i třetí post.

 

Hlasy z depa

„Dneska super,“ pochvaloval si Eduard Krčmář. „Jen Venca mně sebral jeden bod. Jsem spokojenej‘, vyhráli jsme, to je super. Ještě aby tak vyšly ty tři závody do konce sezóny. A jsem spokojenej‘!“

„Normálně, od startu poslední, pak to tam spadlo samo,“ popisoval Michael Hádek své dnešní účinkování. „Já se jen držel řidítek a tím to hasne. Užíval jsem ti to, proč by ne?! A zaplaťpánbůh jsem porazil ségru Holubína.“

„Když jsem na začátku udělal dva body, myslel jsem, že je to v pohodě,“ vyprávěl Michal Dudek. „Ve druhý jízdě jsem zadřel motor a musel jsem skočit na Jawu. Netrefil jsem se do převodů, bylo to divoký. A teď jsem zadřel i tu Jawu. Čtyři body dobrý, pomohly, ale myslel jsem, že bodů bude víc. Hlavně jsem chtěl porazit Aleše jako vždycky (smích).“

„Dneska suprově,“ odpovídal Václav Milík na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „První jízdu to extra nejelo. Udělali jsme razantní změny. Převod, tryska, předstih. A pak už jsme na to nešáhli. Dráha byla super, jen ta zadní zatáčka byla rozbitá. Je to krása, škoda, že jsme nevyhráli, ale vyhráli jsme celkově, titul je krásnej‘, to je nádhera.“

„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek. „No, dobrý, mohlo to bejt‘ lepší, ale povedlo se to ve zdraví. Titul už doma byl, jelo se bez stresu. Dráha až moc tvrdá, s tím se peru už několik sezón.“

„Super, že jsme vyhráli,“ radoval se Aleš Dryml. „To byl náš cíl po loňským zpackaným play-off. Tam jsme to zvorali, proto jsme do toho šli víc namotivaný, že titul je letos prostě must. Jsem spokojenej‘, že ho máme.“

„Svez‘ jsem se dvakrát,“ hodnotil Josef Novák. „O tréninku jsem vypiloval motorku, ale když dvakrát poděláš start, nic s tím nenaděláš. Poprvý se mi to čaplo, vyhejbal jsem se Filipovi a už nestíhal. Ve druhý jízdě jsem zaspal a prohráb‘. Jsem mistr, jsem rád, ale moc jsem při tom nepomoh‘.“

„Nemáme se, za co stydět,“ svěřoval se Josef Franc. „Byli jsme třetí, ostuda to nebyla, jelo, co mělo ruce a nohy. Prali jsme se, druhý místo celkově není ostuda. Průměrným věkem máme nejmladší tým. Odešel mně motor, při útoku na Martina Málka to zdechlo. Jel jsem na druhý motorce a to je, jako když začneš znova závodit. Neslaný, nemastný.“

„Žádná sláva,“ přemítal Ondřej Smetana. „Motorku jsme vyladili, že jela. Ale nejela od startu. První moment šla, ale do nájezdu mi ujeli. To se těžko dohání.“

„Začátek perfektní,“ svěřoval se Martin Málek. „První tři body v extralize letos a nevím po kolika letech. Ta druhá jízda nevyšla, potom jsem zkoušel a docela to jelo. Konečně jsem se v těch Pardubicích chytil. Celou sezónu to bylo docela trápení včetně Zlaté přilby. Škoda celé sezóny. Moje zranění a Filipa, na začátku to vypadalo slibněji.“

„Hrůza a děs,“ bilancoval Jan Holub. „S Hadem je to na střídačku, teď v Plzni budu na řadě já, potřebuju to. Jinak na prd, nedaří se, nedaří se.“

1. AK 3ton Slaný			42
Eduard Krčmář	3 3 3 2	3	14
Michal Dudek	2 E 1 1	E	4
st.č. 3 – neobsazeno
Michael Hádek	2 3 1 2	2	10
Jakub Jamrog, PL	3 2 3 3	3	14
2. ZP Pardubice			40
Václav Milík	3 3 6* 3	3	18
Patrik Mikel	1 0 – 2		3
Tomáš Suchánek	2 3 2 3	1	11
Josef Novák	1 – 0 –		1
Aleš Dryml	2 1 1	2 1	7
3. Markéta Praha			25
Filip Hájek	0 – – –		0
Michal Škurla	1 1 2 –	1	5
Ondřej Smetana	1 1 0 –	0	2
Zdeněk Holub	2 1 3 1 1	2	10
Josef Franc	2 2 2 E*	2	8
4. Grepl PDK Mšeno			16
Jan Holub	0 2 2 0	E	4
st.č. 2 – neobsazeno
Martin Mejtský, Pardubice	0 1 0 E		1
Jaroslav Petrák, Pardubice	0 0 0 0	0	0
Martin Málek	3 0 1 3	3 1	11

Konečná extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	tabulkové body
1. Pardubice	6-1-0-1	294	28
2. Praha	1-3-3-1	233	20
3. Slaný	1-3-2-2	236	19
4. Mšeno	0-1-3-4	203	13

Vložené jízdy 125 ccm:

I	1. Dušan Hlaváček, 2. Jan Jeníček
II	1. Jan Jeníček; Dušan Hlaváček E

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Pardubice – 1. října
Pět předcházejících podzimů dostávalo pořádné plochodrážní grády díky play-off české extraligy. Systém čtyřutkání s osmi podniky v řadě podobný vrchol letos nenabídne. Pardubice se staly šampióny již v pondělí v Divišově. A boj o další posty bere vážně již jen Milan Mach, který si jako jediný pro zítřejší pardubický závěr povolal cizince.

 

„Naši jezdci, proč brát cizince?“ reaguje Lubomír Vozár na dotaz po jezdeckém obsazení svého týmu, který může z extraligového trůnu spadnout nejdříve až zase v příštím ročníku. Ve své sestavě pravidelně oddělil seniorské opory s juniorskými mladíky, takže se do programů budou tisknout jména v pořadí Václav Milík, Patrik Mikel, Tomáš Suchánek, Josef Novák a Aleš Dryml.

„Na to stačíme sami,“ nepřestává pardubický kouč žertovat, i když se ho zeptáte, proč svému publiku nedopřál pohled na některého cizince. Nicméně seriózní reakce je již na cestě. „Matej Žagar je v Anglii, Martin Vaculík nemůže z rodinných důvodů. A v Anglii je i Hynek. Není to špatná sestava, protože všichni Pardubičani, co jsou, v Pardubicích pojedou. Jarda Petrák a Martin Mejtský budou hostovat za Mšeno.“

V dosavadním průběhu letošní extraligy zažily Pardubice šest vítězství a jedno poslední místo. „Jsme mistři, o nic nejde, ale měli bychom doma vyhrát,“ uvědomuje si Lubomír Vozár. „Uvidíme…“

Kromě vítěze není v tabulce rozhodnuto vůbec nic. Laťka podmínek výměny pořadí zbývajících třech družstev je však nastavena hodně vysoko. Praha může přijít o stříbro, pakliže skončí poslední, avšak Slaný musí vyhrát a hamonit malé body jako Harpagon.

„Může se stát, že budeme třetí,“ přemítá Tomáš Topinka. „Stát se může všechno, ale nejhůř můžeme bejt‘ třetí. A když vidím ty sestavy, může se to stát.“ Sám přitom posílá do boje pouze juniorský kvartet Zdeněk Holub, Michal Škurla, Ondřej Smetana a Filip Hájek doplněný o Josefa France na pětce.

„Vyhrát už nemůžeme,“ vysvětluje Tomáš Topinka, že ztráta šance na zlato byla jedním z faktorů na misce vah, zda pozvat do Svítkova cizince. „Držíme se strategie, že cizince voláme, až když nemáme český závodníky. Nepojede ani Matěj Kůs, má problém s krkem, hnulo se mu to, potřebuje voraz.“

Ve svých prognózách Tomáš Topinka favorizuje celek, který mu může nakonec sebrat stříbro. „Nevím, nevím,“ krčí rameny, když má tipovat zítřejší výsledek. „Myslím si, že Slaný může vyhrát, Eda jede dobře. Je konec sezóny, extraliga je rozhodnutá, možná kdyby to Pardubice nechaly otevřený do zítřka, postavili bychom se k tomu jinak.“

Zato Milan Mach má jasno, že pro něho extraliga ještě neskončila. „Jedeme se o to pokusit,“ je bojovné odhodlání to poslední, čím by chtěl šetřit. „Uvidíme, jak to dopadne.“

Strategii čtyřčlenného družstva si již vyzkoušel. Ovšem při hodnotě sázky v banku by si člověk dokázal představit, že vedle Eduarda Krčmáře, Michala Dudka a Michaela Hádka bude mít vestu s pětkou Adrian Miedzinski. „Líbil se mi v Divišově,“ zdůvodňuje slánský kouč pozvání Jakuba Jamroga. „Je to bojovník, líbil se mi. Proč ne?!“

Avšak ani slánský manažer nechce být prorokem. „Uvidíme, těžko se to říká,“ nepouští se do tipování. „Může vyhrát Praha, můžou vyhrát Pardubice, můžeme vyhrát my, může vyhrát i Mšeno. Kolikrát si myslíš, že je to jasný, ale ono ne.“

Slaný však může nejen postoupit na druhé místo, ale také ztratit to třetí. V takovém případě by však Mšeno muselo vyhrát a Slaňákům se stupně vítězů vyhnout širokým obloukem. Ani Mšeno však nestaví žádného cizince, takže Jaroslav Petrák dal přednost hostování v jeho vestě pře svým mateřským týmem, protože větří více příležitostí dostat se do akce. Spolu s ním přijde s Jaroslavem Líbalem na nástup i jeho pardubický kolega Martin Mejtský a soupiskoví Mšeňáci Jan Holub a Martin Málek.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZPPardubice:	1 Václav Milík
	2 Patrik Mikel
	3 Tomáš Suchánek
	4 Josef Novák
	5 Aleš Dryml
Markéta Praha:	1 Filip Hájek
	2 Michal Škurla
	3 Ondřej Smetana
	4 Zdeněk Holub
	5 Josef Franc
AK 3ton Slaný:	1 Eduard Krčmář
	2 Michal Dudek
	3 neobsazeno
	4 Michael Hádek
	5 Jakub Jamrog, PL
Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Holub
	2 neobsazeno
	3 Martin Mejtský, Pardubice
	4 Jaroslav Petrák, Pardubice
	5 Martin Málek

Foto: Mirek Horáček

Slaný – 29. září
Od včerejška má česká extraliga staronového mistra, když se na nejvyšší příčku po roční pauze vrátily Pardubice. Boj o další medaile však zůstává stále otevřený, byť předpokládá oslnivý úspěch jednoho a naproti tomu katastrofální výpadek jiného celku. Slaný je přitom mezi dvěma mlýnskými kameny, protože může skončit se stříbrem stejně jako s prázdnýma rukama. Milan Mach, který je s třináctou kroucenou sezónou služebně nejstarším koučem české extraligy, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v páteční derniéře letošního ročníku žádné zemětřesení neočekává.

 

Slaný na druhé příčce ztrácí tři body na Prahu a stejný náskok má na Mšeno. Aby překonal Prahu, musel by vyhrát za současné podmínky posledního místa Pražanů. To jsme sice viděli včera, ale borce z hlavního města favorizuje v boji o stříbro i převaha čtrnácti malých bodů.

„Vyhrát se nám nedaří,“ připomíná Milan Mach svá tři druhá místa a přidává další faktor, který může zakonzervovat extraligové pořadí na současném stavu. „Předpokládám, že Pardubice nebudou chtít doma prohrát.“

Waterloo svěřenců Lubomíra Vozára ve Slaném však také nikdo nečekal. „Líbilo by se mi bejt‘ stříbrný,“ netají se Milan Mach. „Škoda toho Slanýho, tam jsme vyhrát mohli. A včera to taky nebylo daleko. To by to potom bylo ještě dramatičtější!“

Byť Slaný může atakovat stříbrný post, nemá jistý ani bronz. Sebrat mu jej může Mšeno. K tomu by však potřebovalo zvítězit a Slaný by musel být poslední s alespoň osmibodovou ztrátou.

 

Slaný v extralize od návratu Milana Macha do manažerského křesla:

sezóna:	systém:	počet účastníků:	výsledek:
2003	čtyřutkání	4	2.
2004	čtyřutkání	4	2.
2005	čtyřutkání	4	mistři
2006	čtyřutkání	4	mistři
2007	čtyřutkání	5	3.
2008	čtyřutkání	5	5.
2009	čtyřutkání	5	3.
2010	dvojutkání	5	5.
2011	dvojutkání	4	4.
2012	dvojutkání	5	4.
2013	dvojutkání	4	3.
2014	dvojutkání	3	3.

Funkční období současných koučů extraligy:

	počet sezón:	první sezóna:	poznámka:
Milan Mach, Slaný	13	2003	koučem již v 90. letech
Petr Vandírek, Mšeno	8	2008	comeback roku 2011 po rezignaci Františka Liebezeita
Lubomír Vozár, Pardubice	6	2010	koučem již v Racku
Tomáš Topinka, Praha	4	2012
Jaroslav Líbal, Mšeno	1	2015

Kdo bude stříbrný v extralize?

Foto: Mirek Horáček

Divišov – 28. září
Úplněk zbarvený do červena je dle lidí dopřávajících sluchu astrologickým výkladům spíše než astronomické vědě špatným znamením. A pokud se spojí ještě s úplným zatměním zemské oběžnice, je prý zaděláno na pořádný malér. Každopádně konec světa dnes nenastal, avšak boj o extraligový titul ano. Ve své podstatě se tak stalo ovšem již včera večer, když se Tomáš Topinka při návratu z Debrecenu dozvěděl o zranění Patryka Dolneho a do Divišova přivezl jen čtyřčlennou sestavu. Pardubičané šli zásluhou Hynka Štichauera do vedení už po rozjížďce s číslem jedna. Po triumfech Jakuba Jamroga a Eduarda Krčmáře je vystřídal Slaný, jenže hned vzápětí zůstal Michal Dudek stát s rozlomenou svíčkou. Od té doby východočeský tým pod taktovkou Lubomíra Vozára mířil k vítězství a potažmo k titulu, když ustál závěrečný tlak soupeřů. V těsném finiši si druhou příčku zajistil Slaný o jeden bod před Mšenem, zatímco Markéta navzdory jasnému odpoledni prožívala menší soukromé zatmění slunce, zůstaneme-li u úvodních astrálních úkazů.

 

 

Pardubičané odmítají kompromisy

Po triumfu ve Slaném se Pražané dostali zpátky do hry o titul. Avšak takové podmínky by nedokázal akceptovat ani pohádkový Jiřík, beznadějně až po uši zamilovaný do spanilé Zlatovlásky. Aby se mohli pyšnit obhajobou loňského zlata, museli by vyhrát jak dnes, tak v pátek v Pardubicích. A bílý koník by přitom nesměl ani v jednom případě vyskočit výše než na druhou příčku.

Teorie je teorie, praxe praxí. A ruku na srdce, kdo by čekal, že Lubomír Vozár ponese své svěřence ze Slaného na štítě. Ovšem Tomáš Topinka byl stále plný euforie z bronzových medailí z evropských dvojic, když mu cestou z Debrecenu zazvonil mobilní telefon. Neuslyšel dobrou zprávu, protože se dozvěděl o zranění Patryka Dolneho v play-off druhé polské ligy v Gdaňsku.

Tomáš Topinka vysvětluje, proč na nástup přišel jen s čtveřicí závodníků:

„Dozvěděl jsem se to v deset večer. Byl jsem na cestě z Maďarska a nestihnul jsem nikoho dohnat.“

Tomáši Topinkovi nezbylo, než přesunout Josefa France ze čtyřky na náhradnickou pětku. A doufat, že se třeba stane plochodrážní zázrak. Jenže Pardubičané byli těmi posledními, kdo by si přál pražské naděje protahovat. Aleš Dryml snadno unikl soupeřům v rozjížďce s číslem jedna. Jejím možná ještě větším hrdinou se stal Michael Hádek, když do slánského měšce přidal dva body. Michal Škurla za jeho zády skřípal zuby především v úvodním oblouku, kde ho Plzeňan ve slánských službách vyvezl až málem mezi diváky.

Slaný ve druhé polovině předvádí výkony, díky nimž by mohl atakovat stříbro. Jakub Jamrog po startu s razancí raketové střely vyhrál druhou jízdu, byť se jej Tomáš Suchánek pokoušel zpočátku tvrdě atakovat. Další trojku dovezl Milanu Machovi Eduard Krčmář v juniorské rozjížďce. Stalo se tak za mnohem dramatičtějších okolností.

Všechny protivníky zaskočil Filip Hájek oblečený v mšenské vestě, jenž rychle vypálil dopředu. Wheelie ovšem bylo šokem i pro něho samotného, takže se propadl na poslední příčku. Vedl Zdeněk Holub, s čímž se však Eduard Krčmář nehodlal smířit jen tak. Nedopřál klidu ani sobě, ani svému pražskému rivalovi, dokud se ve druhém okruhu neposunul do čela vnějškem druhé zatáčky.

Slaný se hřál na postu leadera aktuální klasifikace, což nevydrželo ani do rozjížďky s číslem čtyři. V jejím třetím okruhu zůstal Michal Dudek stát s rozlomenou svíčkou. To už vedl Hynek Štichauer, který v první zatáčce objel Jana Holuba. Na něho si dělal zálusk i Josef Franc. Pražský náhradník jel do druhého kola po Mšeňákově pravém boku a dokázal se dostat dopředu.

A jak byl rozjetý, dal si do hledáčku svého zaměřovače i Hynka Štichauera. Jenže to už se jel závěrečný okruh. Josef Franc jej najel vnějškem, aby rychle zlomil svůj motocykl na spodní stranu. Hynka Štichauera však nezaskočil, takže projel cílem sice těsně, ale přece jen až druhý.

 

Aktuální klasifikace se chvěje zemětřesením taktizování

Hynek Štichauer vrátil svým vítězstvím Pardubice na špici aktuální klasifikace. Slaný ztrácel bod, Praha čtyři a Mšeno sedm. Na závěry však bylo přece jen příliš brzy. Na taktizování ovšem nikoliv, takže se na startu rozjížďky s číslem pět sešla čtveřice závodníků s číslem pět na zádech svých vest. Start vynesl dopředu Václava Milíka.

V první zatáčce se ale prosadil mšenský Sebastian Ulamek, zatímco duel Jakuba Jamroga s Josefem Francem skončil v Pražanův neprospěch. Slánský Polák se na třetí příčku na chvilku podíval ve druhém kole vnějškem druhé zatáčky. Tehdy ještě Josef Franc stačil kontrovat, avšak v dalším oblouku již nikoliv.

V rozjížďce s číslem šest se podruhé prosadil Hynek Štichauer. Zdeněk Holub stihnul v první zatáčce pouze Martina Málka, který však prakticky ve svém domácím prostředí sváděl s pražským juniorem tuhý souboj až do cíle. Hned vzápětí Jaroslav Líbal svěřil žolíka do rukou Sebastiana Ulamka.

A ten překonal Aleš Drymla ještě v prvním nájezdu. Pardubický kapitán neuhlídal ani druhou příčku, o níž jej při nájezdu do druhého kola připravil Michal Dudek. Slaný stáhnul náskok vedoucích Pardubic již na čtyři body a boj o vedení byl správným katalyzátorem dramatu osmé jízdy.

Vedení v ní se ujal Tomáš Suchánek. Za jeho zády Eduard Krčmář a Jan Holub odstavili Michal Škurla. A Slaňák se ve výjezdu nekompromisně dostal do čela. Jenže Tomáš Suchánek osnoval odvetu. Ve třetím okruhu už Eduard Krčmář tušil, že má problém. Pardubický závodník užuž po vnějšku druhého oblouku proklouzl do vedení.

Eduard Krčmář své postavení uhájil, avšak Tomáš Suchánek se nenechal zlomit. V poslední zatáčce před cílem zopakoval úder po venku. Tentokrát byl úspěšný a Pardubice byly po třech sériích o pět bodů před Slaným, který měl stejně jako Mšeno. Pražanům již svítalo, že je útok na titul pasé, protože se s pouhými sedmi bodíky krčily u dna průběžné klasifikace.

Eduard Krčmář zpytuje své svědomí po rozjížďce s číslem osm:

„Jsem vůl! Otáčel jsem se a ztrácel. A Suchoš mě do cíle předjel.“

Tomáši Topinkovi tudíž nezbylo, než taktizovat. V deváté jízdě proto nechal sedět v boxu Ondřeje Smetanu, jenž prozatím skončil se dvěma nulami, a nahradil jej Zdeňkem Holubem. Suverénem se ovšem stal Sebastian Ulamek, který triumfoval ve stylu start – cíl. Hynek Štichauer vzal první zatáčku zprava doleva a nechal za sebou Zdeňka Holuba a Eduarda Krčmáře, jehož ke všemu zastavila mechanická porucha.

„Musíš,“ reagoval Tomáš Topinka na dotaz, proč do rozjížďky s číslem deset posílá Josefa France coby žolíka. „Nějak to musíš dohnat. Lepší by byl teď v devátý jízdě, ale tam strčili Ulamka, takže teď to bude lepší.“

Pražský kouč byl vskutku jasnozřivý jako bájná Sybila. Josef Franc byl jediný, koho Martin Málek nepředjel. Mšenský závodník po nepovedeném startu nejprve ve druhé zatáčce překonal Patrika Mikela, aby ve třetím okruhu ve výjezdu z úvodního oblouku objel Michala Dudka. Průběžná klasifikace vypadalo jako po zemětřesení. Pardubice měly dvacet, Mšeno osmnáct a Slaný s Prahou po čtrnácti bodech.

 

Celá čtyřka je v rozpětí čtyř bodů

O žolíkovi uvažoval také Milan Mach. Jenže Eduard Krčmář si nebyl v jedenácté jízdě příliš jistý startovní pozicí úplně nalevo startovního roštu. A tak jej slánský kouč nahlásil jen jako taktickou rezervu místo Michaela Hádka. Avšak jeho junior vystřihnul start jako z učebnice. Tomáš Suchánek prokormidloval první zatáčkou před Josefa France, jenže Eduarda Krčmáře nyní navzdory veškeré své snaze neohrozil.

Filip Hájek skončil s nulou stejně jako záhy ve dvanácté jízdě Jan Holub. A Josef Franc stejně jako prve Zdeněk Holub přivezl s jedničkou. Jakub Jamrog ale odvedl Václava Milíka a Slaný se vracel na pozici týmu číslo dvě. A co víc od vedoucích Pardubic jej dělily jen čtyři body!

Aleš Dryml reagoval v rozjížďce s číslem třináct jako správný kapitán. V první zatáčce poslal za svá záda Josefa France, jenže na cílové rovince úvodního kola měla plné ruce práce, aby nevrazil do ohrazení. Záhy zůstal stát, Josef Franc se vrátil do čela a druhý Eduard Krčmář snížil slánský odstup už jen na dva body.

Aleš Dryml líčí své patálie v rozjížďce s číslem třináct:

„Nastavil jsem motorku, aby byla agresivnější. Táhlo mě to už v zatáčce, snažil jsem si udržet rychlost. Byl jsem ale blízko k prknům. Jezdecká chyba. Aspoň mě to nakoplo, že se musí vyhrát.“

Avšak ani Mšeno, ani Praha ještě nepokládali mítink za uzavřený. A díky nasazení celé čtyřky jsme právě dnes viděli extraligový závod roku. Ve čtrnácté jízdě opět kraloval nedostižný Sebastian Ulamek. Zdeněk Holub nepustil druhou příčku dravému Tomáši Suchánkovi a Michal Dudek vyšel naprázdno.

Všechny týmy byly v rozmezí pouhých čtyřech bodů! Pardubice a Slaný však opět dokázaly své posty uhájit. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem patnáct sice odrazil útok Josefa France zvenčí první zatáčky, ale ve výjezdu se přes oba dostal Jakub Jamrog. Pardubice se dostaly na pětadvacet bodů. Slaný ztrácel dva, Mšeno a Praha po pěti.

 

Pardubice vyřešily otázku mistra

Situace se stala ještě zašmodrchanější v šestnácté jízdě. Ondřej Smetana v ní ani svůj třetí výjezd na divišovský ovál nepřetavil na bodový zisk. Praze začal docházet dech, ovšem Jan Holub dal Mšenu křídla svým vítězstvím ve stylu start – cíl.

Neměl to však vůbec jednoduché. Jeho odvěký kamarád a rival Michael Hádek totiž ve druhé zatáčce překonal Patrika Mikela. A pustil se do stíhání mšenského závodníka. Několikrát měl jeho skalp již ve svých rukou, nejblíže k předjetí byl v předposlední zatáčce. Jan Holub však ani nepovolil ani v závěrečném oblouku, kdy Michael Hádek musel všechno vsadit na jednu kartu.

Michael Hádek komentuje svůj souboj s Janem Holubem v šestnácté jízdě:

„V tom posledním vinglu jsem málem překous‘ řidítka! Nejdřív přetáčečka, pak to udělalo zvuk, jako když bleju. Zdechlo to, musím shodit ten svůj airbag.“

Tomáš Suchánek byl prvním, kdo v rozjížďce s číslem sedmnáct začal sunout k rozuzlení nejen dnešní mítink, ale i boj o titul. Nejlepší reakci na let pásky sice měl Zdeněk Holub, ale než zkrotil vzepjatý motocykl, byl Pardubičan před ním.

Michal Dudek nebodoval, Pardubice zvedly svůj odstup před Slaným na čtyři body. A v osmnácté jízdě mohly jedním šmahem triumfovat jak v závodě, tak v celém šampionátu. „A proč si myslíte, že jsme tam poslali Milíka?“ opáčil Lubomír Vozár na připomenutí této skutečnosti.

Avšak Václav Milík není evidentně stavěný na úlohu věčně vyčkávajícího náhradníka. Zatímco Jakub Jamrog proháněl vedoucího Sebastiana Ulamka až na cílovou metu, Pardubičan inkasoval poslední bod na úkor Ondřeje Smetany. Pražský junior stejně neviděl cíl, když ve třetím okruhu zaroloval na trávník. „Prask‘ malej‘ řetěz,“ vysvětloval. „Nevím proč, přimazávání jsem měl zaplý, nevydrželo to…“

Tím bylo jasné, že Praha dnes nevyhraje, takže Pardubice jsou mistři, ať už skončí dnes jakkoliv. V devatenácté jízdě definitivně zhasla mšenská naděje na top stupínek pódia, když se Michal Škurla v nájezdu do druhého kola sebral Janu Holubovi poslední bod.

Eduard Krčmář však odolal Hynku Štichauerovi a před závěrečnou jízdou vedly Pardubice před Slaným již jen o dva body. Jaroslav Petrák už odložil mšenskou vestu a vychutnával si opečenou klobásu, když Aleš Dryml vystřelil do čela. Dokonalým startem však jeho show neskončila. Ostrážil Sebastiana Ulamka, jemuž dnes přivodil jedinou prohru. Novopečení mistři se tak z Divišova vraceli se svým šestým letošním vítězstvím.

 

Hlasy z depa

„Užil jsem si to rozhodně více než včera v Glasgow,“ připomínal Hynek Štichauer svůj jeden bod s jedním bonusem v domácí odvetě finále League Cupu Premier League. „Jak mi šly starty, včera jsem byl na tohle hodně slabej‘. Ale Edinburgh vede ligu a jsou dobrý. Pardubice jsou mistři, já jsem dneska mistr a možná i třetí se Slaným a poslední se Mšenem. Spokojenej‘ jsem, ale pořád se na mě věší, že jsem to nemoh‘ jet celý. A na příští rok to takhle nechci.“

„Dneska výherní,“ konstatoval Tomáš Suchánek. „V pohodě, sice jsem moh‘ dělat víc bodíčků. V zatáčce po startu to bylo tvrdý a ztrácel jsem tam. Nejelo to a musel jsem to rozject ve druhý zatáčce. Je to první letošní titul, spokojenost. Hlavně že v pátek doma pojedeme už v klidu.“

„Mistr byl náš cíl už před sezónou,“ připomínal Aleš Dryml. „Po loňským nepovedeným finále play-off to byl rozhodně cíl. Letos jsme věděli, že se každej‘ závod počítá a jen jednou se nám to nepovedlo. Udělal jsem jednu jezdeckou chybu, ale aspoň mě to nakoplo, že se musí vyhrát.“

„Moc jsem svátek neoslavil bodama,“ připomínal Václav Milík své jmeniny. „Ale vyhráli jsme, mám radost. A jeden z těch drinků bude na mistra, druhej‘ na svátek. Nesedlo mi to, jel jsem třikrát, to bylo o ničem, člověk z toho vyleze. Pak je kosa, každej‘ to vyladí víc, rezerva pro mě není dobrá.“

„Dneska dobrý,“ byl Eduard Krčmář spokojený se slánským umístěním. „Škoda, že mě Suchoš předjel do cíle. Jsem vůl, otáčel jsem se a ztrácel. Jinak dobrý závody, moh‘ jsem akorát mít lepší starty. Musím na tom zapracovat a bude to dobrý.“

„Holubín mně zkazil celej‘ den,“ tvrdil Michael Hádek. „Příště mu musím naříznout i druhou hadičku (smích). Mančaftu jsem nepomoh‘, ale dvě jízdy jsem si užíval, dvě jízdy jsem na tom skákal jako opice. Kámen úrazu jsou starty, to musím natrénovat.“

„V tréninku to vypadalo nadějně,“ říkal Martin Málek. „ale starty jsou mimo. Jede to, ale musím se do toho ještě dostat. Cítím takovou únavu po té proležené sezóně, musím se do toho zase dostat. Jinak škoda mých startů, mohlo být zase o pár bodíků víc. Jinak dobré závody, super dráha, akorát to prostředí mi nepřidalo. Přišlo se podívat hodně známých a donesli nervozitu. Ale už to má stoupající tendenci, když se podívám na začátek sezóny, tak si myslím, že dobré.“

„Na hovno, úplně na hovno,“ kroutil hlavou Jan Holub. „Pral jsem s dráhou. A s Hadem taky. Aspoň, že s ním mi to vyšlo. Jinak nic moc.“

„Škoda, chyběla nám pomoc z vesmíru,“ nešetřil Josef Franc bonmoty navzdory prohře. „Snažili jsme se i ve čtyřech lidech, každej‘ z nás ale moh‘ mít o pár bodíků víc. Snažil jsem se, dopadlo to, jak to dopadlo.“

„Nelíbilo se mně to,“ nezastíral Zdeněk Holub. „Nemoh‘ jsem se spasovat s dráhou. Nesedlo mi to. Týmovej‘ výsledek byl úplná tragédie. Mistři budeme asi až za rok, jestli se nějaká extraliga pojede.“

1. ZP Pardubice			37
Patrik Mikel	1 – 0 1	–	2
Hynek Štichauer	3 3 2 2	2	12
Tomáš Suchánek	2 3 2 1	3	11
Aleš Dryml	3 1 – R	3	7
Václav Milík	2 2	1	5
2. AK 3ton Slaný			32
Michael Hádek	2 0 – 2	0	4
st.č.2-neobsazeno
Michal Dudek	E 2 1 0	0	3
Eduard Krčmář	3 2 E 3 2	3	13
Jakub Jamrog, PL	3 1 3 3	2	12
3. Grepl PDK Mšeno			31
Jan Holub	1 1 0 3	0	5
Filip Hájek, Praha	0 – 0 0		0
Martin Málek	1 1 2 1	1	6
Jaroslav Petrák, Pardubice	0 – – –	–	0
Sebastian Ulamek, PL	3 6* 3 3	3 2	20
4. AK Markéta Praha			26
Ondřej Smetana	0 0 – 0	E	0
Michal Škurla	1 0 – 1	1	3
Zdeněk Holub	2 2 1 1 2	2	10
st.č.4-neobsazeno
Josef Franc	2 0 6* 1 3	1	13

Poznámka: v pražské sestavě byl s číslem pět nahlášen Patryk Dolny, který se však o den dříve zranil ve finále play-off 2. polské ligy v Gdaňsku

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	tabulkové body
1. Pardubice	6-0-0-1	254	25
2. Praha	1-3-2-1	208	18
3. Slaný	0-3-2-2	194	15
4. Mšeno	0-1-3-3	187	12

Vložené jízdy 125 ccm (klasická dráha):

I	Milan Dobiáš, Petr Chlupáč, Pavel Kuchař, František Klier, Jan Hlačina
II	Milan Dobiáš, Petr Chlupáč, Pavel Kuchař, František Klier, Jan Hlačina
III	Milan Dobiáš, Petr Chlupáč, Pavel Kuchař, František Klier, Jan Hlačina

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Divišov – 27. září
Účet divišovského stadiónu v české vyšší lize je prozatím skromný, nicméně zajímavý. V osmapadesátém tady startoval Kurt Eldh jako první cizinec v soutěži, který posílil nejen RH Praha, ale i Plzeň. V devadesátém poskytla dráha neutrální prostředí pro finále šampionátu družstva. O dva roky později Slaný těsně porazil Pardubice. A krátké, ale přesvědčivé působení trojkoalice z roku 2012 máme v živé paměti určitě všichni. Zítra můžeme být pod Blaníkem svědky korunovace letošních šampiónů. Pardubice ovšem musí skončit nejhůře druhé, což jim ostatní celky nikterak neusnadňují.

 

Mšeno koketovalo s využitím divišovské dráhy již před šesti lety, avšak nakonec k němu dochází až zítra v závodě, které z konce července přeložily požadavky reprezentace. Mšeňáci slibují výrazný divácký import a opustili filozofii čtyřčlenné sestavy.

Za tímto účelem si vypůjčili dva hosty. Pražský Filip Hájek nahrazuje obligátního Ondřeje Smetanu, jehož využívá Tomáš Topinka, na postu povinného juniora, zatímco pardubický matador Jaroslav Petrák pojede se čtyřkou. Náhradníkem bude Sebastian Ulamek a zbývajícími muži sestavy se stanou Jan Holub a Martin Málek.

Milan Mach pojede se čtyřmi závodníky i zítra. V akci za jeho Slaný se objeví Michael Hádek, Michal Dudek a Eduard Krčmář. Ke změně dochází na postu náhradníka, na nějž byl nominován Jakub Jamrog.

Největší pozornost bude upřena na duel Pardubic s Prahou, protože nikdo jiný už letos na trůn zasednout nemůže. Zajímavé je, že oba manažeři změnili svůj postoj v otázce cizinců. Lubomír Vozár je vynechal pouze pod tlakem okolností.

A to je konec konců i případ zítřejšího závodu, k němuž z osobních důvodů nemůže Martin Vaculík. Nicméně Východočeši nazbrojili v maximální možné míře. O hostování Hynka Štichauera proto nemohlo být ani řeči. Doplní jej Patrik Milík, Tomáš Suchánek, Aleš Dryml a na pozici náhradníka Václav Milík.

Naproti tomu Markéta preferovala své domácí závodníky. Avšak vzhledem k nutnosti zvítězit, chce-li se udržet v pásmu boje o obhajobu svého loňského zlata, nemůže Tomáš Topinka při absenci Matěje Kůse jinak.

Patryk Dolny si o nominaci řekl už před čtrnácti dny ve Slaném. Rovněž zítra bude náhradníkem, když základní čtyřku obsadí zkušený Josef Franc a špičkoví junioři Zdeněk Holub, Ondřej Smetana a Michal Škurla.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Holub
	2 Filip Hájek, Praha
	3 Martin Málek
	4 Jaroslav Petrák, Pardubice
	5 Sebastian Ulamek, PL
AK 3ton Slaný:	1 Michael Hádek
	2 neobsazeno
	3 Michal Dudek
	4 Eduard Krčmář
	5 Jakub Jamrog, PL
ZP Pardubice:	1 Patrik Mikel
	2 Hynek Štichauer
	3 Tomáš Suchánek
	4 Aleš Dryml
	5 Václav Milík
AK Markéta Praha:	1 Ondřej Smetana
	2 Michal Škurla
	3 Zdeněk Holub
	4 Josef Franc
	5 Patryk Dolny, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Divišov – 24. září
Sedmý říjnový den roku 1990 se v Divišově po dlouhatánské přestávce znovu otevíraly brány plochodrážního stadiónu. Tehdy se československý šampionát družstev naposledy konal jako prolínací soutěž napříč spektrem obou lig, takže mistrem mohl být kdokoliv. Nakonec zlatými věnci mávali Antonín Kasper, Petr Vandírek, Lubomír Jedek, Robert Ráliš, Jan Fejfar a Jan Štěpánek. S vestami Olympu A za sebou nechali o jediný bod pardubické SVS, zatímco Jan Holub v rozjezdu s Vlastimilem Červenkou poslal na bronzovou pozici béčko Olympu na úkor Březolup, jež se poprvé ve své historii objevily mezi domácí elitou. Takřka na chlup po pětadvaceti letech můžeme v pondělí být pod Blaníkem svědky korunovace ligové šampióna, jelikož Pardubicím stačí ke zlatu druhé místo.

 

Aleš Dryml se ve Slaném netajil zklamáním z posledního místa. Nicméně se vyjádřil ve smyslu, že Pardubice takovou lekci potřebovaly, aby si z ní vzaly ponaučení pro dvě závěrečná kola. O sestavě je samozřejmě ještě předčasné mluvit, nicméně jak duel o zlato vnímá Lubomír Vozár?

„Závod je závod,“ přemítá, přičemž připouští, že mu pardubický super víkend poněkud odvedl myšlenky jiným směrem. „Ještě musíme vyřešit sestavu. Teď jsme měli starosti okolo Přilb, všechno jsme museli uklízet.“

Praha se dostala ve Slaném do hry o titul, nicméně vzhledem k situaci v tabulce nemůže hrát nic jiného než vabank. Tomáš Topinka neztrácí ani půdu pod nohama, ani humor. „Jako tygr,“ reaguje na dotaz, jak se bude prát o obhajobu loňského zlata. „Zařvu a lehnu (smích).“

Ptát se po konkrétních jménech v pondělní sestavu přinese stejný výsledek jako renesančnímu alchymistovi pokusy najít kámen mudrců. „Kdybych byl v kůži Pardubic, udělal bych to tak, že bych vyhrál titul až doma,“ stylizuje se pražský kouč do kůže svého pardubického protějšku. „S takovou sestavou si to mohou dovolit. Stačí jim jedno druhý místo a určitě by to bylo z pohledu domácích fanoušků zajímavější, jako to bylo třeba při finále loni. To jim sice nevyšlo, vyhráli jsme my, ale zajímavý to bylo (smích).“

Zda se budou nakonec radovat Pardubice či Praha, bude jasné na sklonku příštího pracovního týdne. Ví se pouze, že na zlato už nemohou dosáhnout ani Slaný, ani Mšeno, byť by se Milan Mach a Petr Vandírek stavěli v boxech na hlavy a k pohybu se odráželi ušima.

 

Východisko k titulu:

Pardubice:	V současné době mají jednadvacet tabulkových bodů. Kdyby si z Divišova odvezly tři body za druhou příčku a doma by skončily až poslední, skončí s pětadvaceti. I kdyby Praha vyhrála v Divišově a v Pardubicích, dostala by se také na pětadvacet tabulkových bodů, avšak převaha pětatřiceti bodů z jízd je ve dvou závodech propastná.
Praha:	Se sedmnácti body musí dvakrát zvítězit. Potom by v tabulce měla pětadvacet bodů, avšak Pardubice by musely skončit třetí jak v pondělí v Divišově, tak v pátek ve svém Svítkově.

Skončí boj o extraligový titul již v pondělí nebo budeme čekat do pátku?

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)