AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. září
Pardubice jely na včerejší poslední závod letošní extraligy už jako jistí mistři. A na pražské Markétě si jako skuteční šampióni počínali. Rozjížďky, po nichž se nehřály na čele průběžné klasifikace, by dokázalo spočítat i dítě předškolního věku. Hlavní část divácké pozornosti ovšem poutal boj o celkové stříbro. Záhy bylo jasné, že se nebude konat plzeňský zázrak. Zpočátku si drželo vrch Mšeno, avšak domácí stahovali jeho náskok, aby ho posléze předstihli. Po rozjížďce s číslem dvaadvacet byl dokonce pražský Olymp dva body před Mšenem. Jenže v závěrečných třech jízdách dokázal pokaždé mšenský závodník porazit pražského soupeře. A klub z městečka u Mělníka se dočkal stříbrné extraligové medaile.

Propaganda systému SWC
Pakliže by si zastánci extraligového modelu dle rozpisu světového poháru družstev naplánovali předvolební kampaň na prodloužení života svého kandidáta i na další sezónu, nemohli ji načasovat lépe. Po svítkovském kole nabídla extraliga skvělou podívanou také dnes na Markétě.

Z objektivního hlediska je však nutné vzít do úvahy, že na rozdíl od jarního prvního kola teprve tady o něco šlo. A to o hodně. Praha a Mšeno měly stejný počet tabulkových bodů. Život jim mohla zkomplikovat nejen Plzeň, s dvěma body méně, ale také Pardubice. By už vyhrály titul ve Svítkově, do hlavního města zamířily vskutku se silnou sestavou.

Hlavní otázka dne ovšem zněla, zda se Mšeno dokáže udržet na druhé příčce tabulky. Ve své krátké extraligové historii ještě nikdy nedosáhlo na medaile v celkovém pořadí. Nejblíže bronzu bylo v sezóně 2004, ovšem Olymp mu ho nakonec zdrcujícím finišem sebral. Houfy příznivců, které se z městečka pod Kokořínem vydaly do Prahy, doufaly, že se v tomto směru historie opakovat nebude.

Hned na úvod měly důvod k radosti. Piotr Protasiewicz, hlavní postava mšenské kampaně za stupni vítězů, triumfoval v rozjížďce s číslem jedna ve stylu start – cíl. Ve prospěch Mšena byly i dva body Aleše Drymla, zatímco Luboš Tomíček startující s nedoléčenými následky otřesu mozku obral o body pouze Jana Holuba.

Plzeňský benjamínek si zažil hektický vstup do závodu. Nešel mu roztlačit motocykl a nakonec musel vzít zavděk, když mu Jan Hádek přivezl stroj svého synovce. Ten však byl řečeno oděvní terminologií o několik čísel větší. Plzeňské problémy však nebraly konce. K rozjížďce s číslem dvě přijel Filip Šitera s bílým povlakem na helmě místo modrého. Chyba byla zakrátko napravena, ovšem závodník se nestačil divit, že motorka, která minulý týden při tříčlenných družstvech létala od jedné trojky ke druhé, najednou nestíhá.

Do depa přivezl jediný bod, když jej o druhé místo v prvním oblouku připravil Hynek Štichauer. Daniel Jeleniewski vzápětí tento zisk zdvojnásobil, nicméně přišla řada nul. Plzeň nepozvedl ani žolík Daniela Jeleniewskeho a už na začátku druhé série začalo být jasné, že se úřadující mistři dnes na pódium nedostanou.

Ale zpátky na čelo. Adrian Rymel ovládl rozjížďku s číslem dvě. V kombinaci s nulou Pavla Fuksy. Praha šla do čela, a protože Hynek Štichauer sebral druhou příčku Filipu Šiterovi, srovnaly s ní Pardubice krok. Avšak všeho do času. Ve třetí jízdě zůstal Josef Franc po vylétnutí pásky vzadu. K pražskému štěstí však Jan Jaroš, kterého v prvním oblouku rozházely díry, nakonec nenašel recept na Daniela Jeleniewskeho. Mšeno zůstávalo o bod třetí, ovšem Pardubice díky sólu Jespera B. Monberga začaly výrazně unikat.

Jenže Mšeno mělo v rukávu ještě dvě silná esa. Matěj Kůs ve čtvrté jízdě dokázal předčit Mateje Ferjana, avšak Norbert Kosciuch na čele unikal. Tomáš Topinka nenašel v rozjížďce s číslem pět sobě rovného, zatímco Richard Wolff a Tomáš Suchánek dosáhli na body až po chybě Michaela Hádka v první zatáčce.

Konec první pětiny zastihl na pozici vedoucího družstva Mšeno s deseti body. Pardubice měly o jeden, Praha o dva a Plzeň o sedm méně. Do konce podniku však zbývaly ještě takřka dvě hodiny, když Jesper B. Monberg suverénním triumfem v šesté jízdě vrátil do čela Pardubice. By Norbert Kosciuch v úvodním výjezdu neuhlídal zleva útočícího Luboše Tomíčka, Mšeno zůstávalo o bod před Prahou. A co víc, jeho náskok se stále více prohluboval.

Adrian Rymel se v sedmé jízdě držel vedoucího Mateje Ferjana jen do první zatáčky. V ní upadl. Tomáš Topinka visel dlouho za plzeňským žolíkem Danielem Jeleniewskim. Udeřil z posledního výjezdu, aby metu protínal o chvilku dříve. Do osmé jízdy nejrychleji odstartoval Josef Franc, avšak už po prvním výjezdu se díval na záda Piotra Protasiewicze. A když Pavel Fuksa v rozjížďce s číslem devět vyšel naprázdno, Olymp si příliš nepomohl. Matěj Kůs byl třetí, zatímco o prvenství si to rozdávali Aleš Dryml s Danielem Jeleniewskim.

Mšenská šastná hvězda
Po devíti rozjížďkách to vypadalo, že Mšenu svítí vskutku šastná hvězda. O dva body za Pardubicemi, ale především o tři před Prahou. Takový vývoj si nemohl přát ani ten nejzarytější mšenský optimista. Nicméně ono to bylo ještě lepší. Rozjížďka s číslem deset viděla triumf Jana Jaroše. Richard Wolff se serval o druhé místo s Miroslawem Jablonskim a na konci třetího kola byl úspěšný.

Po přestávce se svého prvního triumfu dočkala Plzeň. Filip Šitera si vzal druhý motocykl a v první zatáčce za sebou nechal Jana Jaroše. Před mšenského závodníka se dostal ve druhém kole také Matej Ferjan. Ale Luboš Tomíček zůstal za ním a mšenské konto bytnělo. A to tím spíše, poslal-li Norbert Kosciuch v rozjížďce s číslem dvanáct mšenský tým opět do vedení.

Neměl to však vůbec jednoduché, protože se startovalo dvakrát. Poprvé svítila červená světla kvůli pádu Adriana Rymela a Tomáše Suchánka ve druhé zatáčce, za nějž pykal pražský závodník. Podruhé vinou neregulérního startu. Teprve napotřetí mohl Norbert Kosciuch úřadovat naplno. Spodem protáhl nájezd do první zatáčky a byl rázem první místo Daniela Jeleniewskeho.

Mšeno mělo na svém kontě třiadvacet bodů, Pardubice jednadvacet, Praha patnáct a Plzeň čtrnáct. Třináctá jízda však poměry v průběžné klasifikaci mírně upravila. Aleš Dryml neměl se svým druhým vítězstvím sebemenší problém, stejně jako Josef Franc se svým druhým místem. Tomáš Topinka se sice v prvním oblouku protlačil pod Miroslawa Jablonskeho, ale v další zatáčce jel opět jako poslední.

Neskládal však zbraně a znovu a znovu dotíral na Poláka v plzeňských službách. Ten ho v nájezdu do třetího kola tvrdě zavřel, avšak v další zatáčce musel přece jen kapitulovat. Tomáš Topinka se okolo něj protáhnul pro poslední bod. Vzápětí ukrojil z mšenského náskoku pořádný díl Matěj Kůs. Senzační na jeho výsledku nebyla ani porážka Hynka Štichauera jako spíš až třetí místo Piotra Protasiewicze!

Pardubice byly zpátky v čele, když Jesper B. Monberg vyhrál patnáctou jízdu. Krátce po startu zbavil vedení Filipa Šiteru, jenž však držel na uzdě Richarda Wolffa. Plzni to však moc nepomohlo a stupně vítězů se jí vzdalovaly víc a víc. „Aspoň nemáme takové nervy jako loni ve Slaným,“ bral celou situaci s nadhledem Leopold Klíma, šéf klubu.

Pražská kůže není zadarmo
Před závěrečnými deseti jízdami mítinku vedly Pardubice s devětadvaceti body. Jejich vítězství však v pořadí závěrečné tabulky neřešilo vůbec nic. Stejně tak jako čtvrtá příčka prozatím šestnáctibodové Plzně. Otázka postu vicemistra ovšem stále čekala na své konečné řešení.

Zdálo se, že Mšeno je od nevídaného zápisu do historických análů už jen opravdový kousíček. A to tím spíše, vyšli-li Pražané v úvodu čtvrté série naprázdno. Nejprve Luboš Tomíček jezdil takřka tři kola poslední, aby nakonec zastavil s defektem. A v rozjížďce s číslem sedmnáct se z poslední příčky nemohl povznést Adrian Rymel.

Mšeno využilo zaváhání obou Pražanů takřka stoprocentně. Nejprve se Tomáš Topinka ve druhé zatáčce probil před Hynka Štichauera, aby nakonec protnul metu jako druhý za Danielem Jeleniewskim. A vzápětí všechny přítomné nemohl nenadchnout Piotr Protasiewicz, když se během třech kol dokázal vypořádat s Jesperem B. Monbergem i Miroslawem Jablonskim.

Ovšem kůže pražského Olympu nebývá k mání zadarmo. V osmnácté jízdě o tom podal pádný důkaz Josef Franc. Nebýt chybičky v prvním oblouku čtvrtého kola, dovedl by Mateje Ferjana do cíle jako vítěz. Ale i tak jeho dva body v kombinaci s nulou Pavla Fuksy šlo brát jako dělostřeleckou přípravu závěrečné pražské ofenzívy.

Matěj Kůs nastoupil do rozjížďky s číslem devatenáct jako žolík. Po rychlém startu se usadil v čele a bravurně zvládl nájezd Jana Jaroše vnitřní stopou úvodního oblouku. Z devítibodového odstupu Mšena na Olymp byla rázem během třech jízd třetina. Na jejich vzájemném saldu nezměnila takřka nic ani nula Richarda Wolffa z dvacáté jízdy. Byla totiž hlavně o duelu Filipa Šitery s Alešem Drymlem, zatímco Norbert Kosciuch dodal do mšenských boxů jediný bodík.

Bohumil Brhel taktizoval i nadále. V rozjížďce s číslem dvacet jedna se neobjevil Luboš Tomíček, avšak takticky nasazený Josef Franc. Po vylétnutí pásky vyrazil razantně před Miroslawa Jablonskeho, Tomáše Suchánka a Pavla Fuksu. Do konce zbývaly čtyři jízdy a Mšeno mělo na Pražany k dobru jediný bod.

Adrian Rymel však neměl čas na matematická cvičení. Sotva vyjel na ovál k dvaadvacáté jízdě, jeho motocykl se zastavil. Závodník ho odstavil a spěchal pro náhradní. Vše klaplo v limitu, ale o pár vteřin později přesto blikala červená světla. Na vině byl Michael Hádek, respektive jeho děsivé kotrmelce v první zatáčce. „Byla tam tlačenice a odsral jsem to já,“ vysvětlil poté, co nezraněný seskočil z tandemu Jana Jaroše a spěchal připravit se na repete.

Ani napodruhé se dvaadvacátá jízda neobešla bez problémů. K zemi se poroučel Adrian Rymel, by za nesrovnatelně méně spektakulárních efektů než jeho plzeňský soupeř. Tím však byly rozdíly sečteny, protože i tento pád se obešel bez diskvalifikace. O chvilku později odstartoval Adrian Rymel na Aleše Drymla. Jan Jaroš jezdil třetí, leč ve druhé zatáčce třetího kola předvedl ukázkové hodiny jako ve škole smyků a propadl se za Michaela Hádka.

Praha rázně drapla po stříbru a tři jízdy před koncem byla před Mšenem v mžiku o dva body. Jenže Mšeňáci bránili vysněnou metu zuby nehty. Norbert Kosciuch si dával před startem rozjížďky s číslem třiadvacet hodně na čas. Po vylétnutí pásky ovšem pádil jako zběsilý, aby na své vítězné cestě k šachovnicové vlajce zmařil plejádu útoků Josefa France. Praha 37:Mšeno 36!

Předposlední jízda začala lépe z pražského úhlu pohledu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Matěj Kůs. Ještě před prvním nájezdem ho překonal Jesper B. Monberg, jehož krátce nato napodobil Filip Šitera. Tomáš Topinka ovšem zůstával za pražským juniorem. S tímto stavem se ale mšenský borec nehodlal smířit.

Ve druhé zatáčce zaútočil vnitřkem. Celou cílovou rovinku jel vedle Matěje Kůse, aby se v první zatáčce druhého kola definitivně prokousal na třetí místo. Jak se záhy ukázalo, jeho bod měl cenu stříbra. A do nejen obrazně, ale i doslova. Richard Wolff už stál ve vratech, aby najel na rošt závěrečné jízdy. Jako last minute cestovní kanceláře přišla z pražských boxů změna a na ovále se nakonec objevil Adrian Rymel v roli taktické rezervy.

Sedmatřicetibodový status quo mezi Mšenem a Prahou měl však vyřešit úplně jiný muž. Piotr Protasiewicz, o jehož astronomické gáži padají neuvěřitelné spekulace, opět nenašel sobě rovného. A po rychlém startu a čtyřech kolech bezpečného vedení korunoval Mšeno titulem vicemistra v obávané pražské jámě lvové. Slavit mohl i druhý Matej Ferjan, protože Pardubice se s extraligou 2008 rozloučili vskutku mistrovsky, ovšem pražská pilulka musela mít pořádně hořkou příchu.

Hlasy z depa
„Byl jsem spokojenej‘,“ netajil se Aleš Dryml. „Motorka fakala. Jsem nadšenej‘ z vítězství. Nechtěli jsme nic vypouštět. V poslední jízdě jsem odstartoval, ale bylo chybný rozhodnutí rozhodčího, když Aďa spadnul. Ale proti tomu se nedá protestovat. Z jedničky jsem pak už neodjel, ale dvanáct bodů a vítězství je super.“

„Dneska jo,“ odtušil Hynek Štichauer spěchající na stupně vítězů odpověď na otázku, zda byl spokojený. „Bodíků moc nebylo, ale jsem rád, že jsme vyhráli.“

„Nic moc,“ hodnotil svůj výkon Tomáš Suchánek. „Prašný. Měl jsem špatný starty. A když se mi povedl, zastavili to. A mistři jsme byli už, když jsme sem přijeli.“

„Je to v prdeli,“ komentoval Richard Wolff stručně, leč výstižně náladu v pražských boxech.

„Začátek byl na hovno,“ nezastíral Filip Šitera. „Pak jsem si vzal jinou motorku. Dnes byla jiná dráha, minulej‘ tejden to tady letělo, teď ne. A čtvrtý místo? Co naděláš?! Sezóna byla blbá už s tím Zdendou. Pak to nešlo, musíme na to zapomenout, život jde dál. Nenaděláš nic, celej‘ tým musí tahat.“

„Tlačenice a odsral jsem to já,“ líčil Michael Hádek osudové momenty před svým pádem v rozjížďce s číslem dvaadvacet. „Bolí mě úplně všechno, nehejbám palcem, ale v pohodě. Výsledek se dal čekat, už když jsem viděl soupisky. Snažili jsme se všichni, ale nikdo neudělal víc než deset bodů. Tuto je v prdeli.“

1. ZP Pardubice		45
Aleš Dryml	2 3 3 2 2	12
Hynek Štichauer	2 0 2 1 1	6
Jesper B.Monberg, DK	3 3 3 1 3	13
Matej Ferjan, H	1 3 2 3 2	11
Tomáš Suchánek	1 0 1 0 1	3
Václav Milík		DNR
2. Grepl PDK Mšeno		40
Piotr Protasiewicz, PL	3 3 1 3 3	13
Pavel Fuksa	0 0 E 0 0	0
Jan Jaroš	1 3 1 2 0	7
Norbert Kosciuch, PL	3 1 3 1 3	11
Tomáš Topinka	3 2 1 2 1	9
Miroslav Horák		DNR
3. PSK Olymp Praha		38
Luboš Tomíček	1 2 0 E –	3
Adrian Rymel	3 F X 0 3 1	7
Josef Franc	0 2 2 2 3 2	11
Matěj Kůs	2 1 3 6* 0	12
Richard Wolff	2 2 1 0 –	5
Martin Gavenda		DNR
4. PK Plzeň		31
Jan Holub	0 – – 1 0	1
Filip Šitera	1 1 3 2 3 2	12
Daniel Jeleniewski, PL	2 2* 2 2 3 0	11
Miroslaw Jablonski, PL	0 1 0 2 2	5
Michael Hádek	0 0 0 1 1	2
Jiří Lang		DNR

Konečná tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	187	19
2. Mšeno	145	12
3. Praha	123	11
4. Plzeň	131	8

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 23. září
Už jen zhruba dvacet hodin zůstanou nezodpovězené poslední otázky, které se týkají extraligy anno domini 2008. I když Pardubice mohly slavit svůj titul už před dvěma týdny, rébus dalšího pořadí dojde svého konečného řešení až dnes večer na pražské Markétě. Prozatím se o druhé místo dělí Mšeno a Praha, zatímco Plzeň má o dva tabulkové body méně. Všechny celky jedou ve svých nejsilnějších sestavách a to včetně Pardubic, které už jsou v letošní extralize za vodou.

Nejdelší cestu ke stříbru má Plzeň. Obhájci mistrovského titulu by museli nejen vyhrát, ale zároveň spoléhat, že Olymp a Mšeno skončí až za Pardubicemi. „Pojedeme, na co budeme mít,“ zůstává Leopold Klíma na zemi. Na poslední chvíli mu totiž odřekl Grzegorz Walasek a rovněž Mathias Schultz dlouho neodpovídal na nabídku dnešní účasti.

Za těchto okolností zajistil plzeňský šéf Miroslawa Jablonskeho, který už oblékl plzeňskou vestu ve Slaném. Daniel Jeleniewski je už plzeňským synonymem, stejně tak česká část skládající se z Filipa Šitery, Michaela Hádka a Jana Holuba. Stejně jako v Pardubicích bude náhradníkem Jiří Lang.

Pakliže Plzeň nevyhraje, vicemistrem se stane Mšeno nebo Praha, přičemž při rovnosti tabulkových bodů rozhodne lepší umístění z dnešního večera. Do sestavy Olympu se po měsíci vrátili jak Matěj Kůs, tak Luboš Tomíček.

Ve spojení s Adrianem Rymelem, Josefem Francem, Richardem Wolffem a Martinem Gavendou, jehož Bohumil Brhel určil za náhradníka, jde o výběr, který v první části letošní extraligy jen opravdu velice těžko hledal soupeře. Navíc Pražané jsou mistry beznadějných situací. Stačí připomenout, jakým zničujícím způsobem předloni ve Slaném přeskočili barážovou propast.

„Pražané doma jedou slušně,“ uvědomuje si sílu svého arcirivala Petr Vandírek, aniž by ovšem předem kapituloval. „Ale doufám, že je uděláme a budeme stříbrný! Každopádně to budou docela hezké závody.“

Mšeno, které ve své historii neskončilo nikdy v extralize lépe než na posledním místě, evidentně větří historickou šanci. Ani dnes nebude chybět Piotr Protasiewicz, jehož posílí Norbert Kosciuch, Tomáš Topinka, Jan Jaroš, Pavel Fuksa a náhradník Miroslav Horák.

Vskutku v mistrovském stylu nastoupí Pardubice. „Člověk by si řekl, že by to měla být pohoda,“ přemítal včera odpoledne František Kalina. „Ale není… Najednou jsou lidi a někdo nemůže jet. Nechtěli jsme to vypustit.“

A tak bílý koník na červeném poli pojede, jako kdyby byla jeho mistrovská korunka stále ještě na vážkách. Jesper B. Monberg, Matej Ferjan, Aleš Dryml, Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek a náhradník Václav Milík dozajista skvěle zapadají do nabité společnosti pretendentů vicemistrovského titulu.

Sestavy nahlášené včera k 18:00:

PSK Olymp Praha:	1 Luboš Tomíček
	2 Adrian Rymel
	3 Josef Franc
	4 Matěj Kůs
	5 Richard Wolff
	21 Martin Gavenda
PK Plzeň:	6 Jan Holub
	7 Filip Šitera
	8 Daniel Jeleniewski, PL
	9 Miroslaw Jablonski, PL
	10 Michael Hádek
	22 Jiří Lang
Grepl PDK Mšeno:	11 Piotr Protasiewicz, PL
	12 Pavel Fuksa
	13 Jan Jaroš
	14 Norbert Kosciuch, PL
	15 Tomáš Topinka
	23 Miroslav Horák
ZP Pardubice:	16 Aleš Dryml
	17 Hynek Štichauer
	18 Jesper B. Monberg, DK
	19 Matej Ferjan, H
	20 Tomáš Suchánek
	24 Václav Milík

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	142	15
2. Mšeno	105	9
3. Praha	85	9
4. Plzeň	100	7

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 10. září
Systém letošní extraligy si upřímně řečeno nenašel příliš mnoho příznivců, protože rozpis dle světového poháru družstev negarantoval napínavou podívanou, jenž byla pro naši ligovou soutěž v předchozích letech typická. Avšak dnešní třetí finálový závod v tomto ohledu mnohonásobně překonal očekávání. A o vítězství se v některých fázích praly všechny čtyři týmy. Nakonec se díky strhujícímu finiši smály domácí Pardubice. Nejenže vyhrály třetí finálový mítink v řadě, ale poprvé od roku 2004 stanuly na extraligovém trůnu. Mezi Mšenem a Plzní nakonec rozhodovala dodatková jízda, kterou ovládl Piotr Protasiewicz. Černý Petr zbyl nakonec na pražský Olymp.

Neextraligově vyrovnaná partie
Letošní extraliga prozatím proslula jako soutěž, která se příliš nepovedla. Takřka ve všech případech vedl pozdější vítěz od začátku až do konce. K první změně na pozici průběžného leadera došlo až ve stotřinácté rozjížďce. A na další jsme si museli počkat až na začátek druhého finálového klání.

Proto dnešní závod začal od počátku vypadat jako účinný penicilín na zažitý nudný stereotyp. Pár minut po čtvrt na sedm poslal Daniel Jeleniewski do průběžného čela svou Plzeň. Polák v charakteristických zelených barvách nedal ani náznak šance Adrianu Rymelovi, zatímco Jaroslav Petrák zajistil první bod domácím na úkor Vladimíra Višvádera.

Pardubice, které tentokrát hnalo do čela nejen tradičně ortodoxní domácí prostředí, ale i vidina předčasných oslav titulu, však vzápětí kontrovaly. Hynek Štichauer si nechal připravit speciálně na dnešní mítink nový motor. A ve druhé jízdě mařil jeden útok Josefa France za druhým. Jan Holub dojel třetí, takže Plzeň, Praha a Pardubice na tom byly stejně.

Když vzápětí Lukáš Dryml v nájezdu do druhé zatáčky podjel vedoucího Norberta Kosciucha, Pardubice se ujaly vlády. Tu jim nesebral ani incident z prvního kola rozjížďky s číslem čtyři. Aleši Drymlovi se v zatáčce u depa vzepjal motocykl na zadní. Jeho majitel se ocitl na dráze, na dnes jen pršela kritika z mnoha úst. Ta svým způsobem i částečně zastínila premiéru nafukovacích mantinelů.

Opakování se samozřejmě muselo obejít bez něho. Nicméně Piotr Protasiewicz i tentokrát ujel všem soupeřům. Filip Šitera byl v cíli dřív než Pavel Ondrašík, takže Praha s Plzní zaostávali za Pardubicemi o jediný bod. Ale Matej Ferjan svým sólovým triumfem v páté jízdě jejich vedení ještě upevnil. Grzegorz Zengota udržel Plzeň v těsném závěsu, ovšem Pražanům zkomplikoval život Jan Jaroš.

Už v první zatáčce druhého kola měl na lopatě Martina Gavendu. Pražský junior se urputně bránil, leč v nájezdu do třetího kola musel přece jenom podlehnout. Jan Jaroš se ovšem staral o vzruch i nadále. Během přestávky zahříval s Jakubem Fenclem svůj motocykl, když ten zničehonic vzplanul. Požár se naštěstí podařilo zvládnout už v zárodku.

Chvíle Mšena však přišla i na ovále. Norbert Kosciuch se už už viděl jako vítěz rozjížďky s číslem šest. Leč v poslední zatáčce se zvenku přiřítil Filip Šitera, který ve svém boxu kýchal, smrkal a stěžoval si na bolesti hlavy. Jeho nájezd však neodpovídal stavu maroda, který ještě ráno polykal prášky a zapíjel je citrónovým čajem.

Stačil mžik a triumf byl jeho. „Dělal jsem to napínavý,“ nepřecházela ho nálada na žerty navzdory nemoci, když odpovídal na otázku, proč si svůj atak načasoval až do posledního oblouku. Zato Petru Vandírkovi splynulo ze rtů výmluvné: „Škoda.“

Vzápětí však neměl sebemenší důvod litovat. Do sedmé jízdy odstartoval jako první Richard Wolff, ale Piotr Protasiewicz ho překonal ještě v první zatáčce. Navíc třetí Hynek Štichauer za sebou nechal Grzegorze Zengotu a Mšeno srovnalo bodový krok s Plzní.

Daniel Jeleniewski ale v rozjížďce s číslem osm vyšel vítězně z trojboje první zatáčky a na protilehlou rovinu vyjel jako první před Janem Jarošem a Josefem Francem. Dopředu se dral i Lukáš Dryml, který za sebou ve druhém oblouku nechal pražského závodníka. A vzápětí se pustil i do Jana Jaroše. Nakonec však zůstal těsně třetí.

Smrtelně vážný plzeňský boj o prvenství
Po osmi jízdách vedla Plzeň se čtrnácti body, zatímco Pardubice a Mšeno měly po třinácti a Praha osm. Ovšem už rozjížďka s číslem devět přinesla návrat Pardubic do čela. Aleš Dryml jezdil první od začátku až do konce před Richardem Wolffem. Nicméně Jan Holub v posledním oblouku nakonec udolal Vladimíra Višvádera a Plzeň zůstala o bod za Pardubicemi.

Po třech beznadějných nulách zvedal Olymp hlavu. Do desáté jízdy sice nejlépe odstartoval Michael Hádek, ale Adrian Rymel a Matej Ferjan se okolo něho v první zatáčce přehnali jako rozjetý expres. Matej Ferjan proháněl pražského závodníka až do cíle, avšak ten mu nedal sebemenší šanci.

„Měl jsem oči i vzadu,“ komentoval své vítězství. „Jen tak dál!“ V tomto ohledu byl ovšem Adrian Rymel špatným prorokem. A Pražanům bylo souzeno skončit už podruhé v řadě jako poslední. O prvenství si to dlouhodobě rozdávaly Pardubice s Plzní a Mšenem.

Mšenské aspirace vzrostly opět v rozjížďce s číslem jedenáct. I když měl Michael Hádek opět fantasticky rychlý start, z prvého výjezdu se prosadil Piotr Protasiewicz. Avšak mšenský výtah do vyšších pater vzápětí notně zaskřípal. Jan Jaroš se dostal na ovál ve chvíli, kdy číslice digitální časomíry ukazovaly devětatřicet. A po nepovedeném startu zůstal poslední, by Hynka Štichauera proháněl ze všech sil. Se stejným výsledkem dopadl ve třinácté jízdě i Vladimír Višváder.

Pardubicko – plzeňský duel ovšem pokračoval s nezmenšenou intenzitou. Ve dvanácté jízdě ale ještě na malou chvilku pozvedl pražské ambice Richard Wolff. Pardubice mu opět sedly a nyní se radoval z velkého sóla. Filip Šitera se sice pokusil zopakovat svůj předchozí zničující úder poslední zatáčky, jenže Pražan si ho tentokrát pohlídal.

Ve třinácté jízdě ujel Lukáš Dryml všem, ale hlavně Grzegorzi Zengotovi. A Pardubice se opět dostaly na stejnou úroveň s Plzní. Vzápětí však byli Západočeši opět o bod vpředu. Daniel Jeleniewski letěl po vylétnutí pásky nezadržitelně vpřed. Aleš Dryml se v první zatáčce vnějškem posunul před Martina Gavendu, ale pak mu zkřížil cestu vedoucí Polák.

Pardubičan však nesložil zbraně a dělal maximum pro průnik do čela. „Aleši, bacha jsou tam díry,“ volal na něj spontánně z depa jeho fandící bratr, aby jej upozornil na zrádné místo v posledním výjezdu. Aleš Dryml nakonec přivezl dva body, ale konec třetí pětiny přece jenom zastihl na čele Pardubice.

Matej Ferjan udržel vedoucí příčku před permanentně dotírajícím Norbertem Kosciuchem, který se v prvním okruhu prokousal před Adriana Rymela. Jan Holub zůstal trčet vzadu a tak skóre před poslední desítkou rozjížděk ukazovalo Pardubice 27, Plzeň 25, Praha 20 a Mšeno 18.

Konečné slovo Pardubic i Mšena
Devět bodů rozdílu mezi všemi týmy letošní extraliga ještě nezažila. Nicméně Petr Vandírek tuto skutečnost rozhodně nevnímal z pohledu historika či statistika, nýbrž jako impuls pro vynesení jokera. „Musíme se vrátit do hry,“ říkal, když vyprovázel pohledem Piotra Protasiewicze na start rozjížďky s číslem šestnáct.

Té sudičky nadělily do vínku vstoupit do extraligové historie ještě menším odstupem. Piotr Protasiewicz splnil úlohu favorita beze zbytku a vodil zbytek pole od startu až do cíle. Jaroslav Petrák srdnatě hájil druhou příčku. Během úvodního okruhu ho však překonal Grzegorz Zengota, v první zatáčce druhého kola i Richard Wolff.

V průběžné klasifikaci se vše zamotalo. Plzeň opět dotáhla Pardubice, zatímco Mšeno bylo se třemi body za nimi, když přesně o stejnou bodovou sumu překonalo Prahu. Obhájce titulu pokračoval v ofenzívě. Daniel Jeleniewski neměl konkurenta ani v rozjížďce s číslem sedmnáct. Josef Franc v poslední zatáčce těsně podlehl razantnímu útoku Norberta Kosciucha, zatímco Hynek Štichauer postupně poznával, že skvěle vypadající motor bude ještě cosi navíc potřebovat.

Opatrnost Františka Kaliny, který odmítal předčasné gratulace, ukázala nyní svou oprávněnost. Plzeň byla o tři body před Pardubicemi, jimž s jediným bodem ztráty dýchalo na krk Mšeno. A že Mšeno pomýšlí vysoko, ukázala osmnáctá jízda. Kvůli pádu Martina Gavendy v první zatáčce se musela startovat ještě jednou. Ani v jednom případě však Piotr Protasiewicz neváhal a odvedl Lukáše Drymla a Jana Holuba.

V rozjížďce s číslem devatenáct zaznamenala extraliga ve stylu SWC další historický primát. Jan Jaroš v první zatáčce podjel Aleše Drymla. A protože Michael Hádek nenašel zbraň na třetího Adriana Rymela, stalo se Mšeno už třetím celkem na čele dnešního závodu. Jeho vláda byla ovšem záhy minulostí. Vladimír Višváder ve dvacáté jízdě vyšel naprázdno. Matej Ferjan vyřešil Filipa Šiteru a stav byl Pardubice 34, Plzeň 33, Mšeno 32 a Praha 24.

Schylovalo se k dramatickému závěru, který česká extraliga už minimálně rok nezažila. Pardubicím pořádně zatrnulo, když Jaroslav Petrák upadl v první zatáčce jednadvacáté jízdy. „Trefil jsem ho na střed,“ popisoval svůj střet s Richardem Wolffem. „Jel jsem, najednou zahnul a já byl vyloučenej!“

Repete opanoval Richard Wolff nasazený jako žolík, který šesti body ztvrdil svou pozici dnešní pražské jedničky. Místa za ním brali Jan Jaroš a Jan Holub a všechny tři vedoucí týmy byly na stejných bodech. Přesto jsme však nakonec viděli pardubický večer, protože od této chvíle domácí jen vyhrávali.

Triumfální sérii začal Hynek Štichauer. Odrazil počáteční nápor Michaela Hádka, jenž měl ke konci starosti s Vladimírem Višváderem, který ujel Martinu Gavendovi. Třiadvacátou jízdu přerušil pád Adriana Rymela, který tak ve druhém kole prohrál svůj souboj s Filipem Šiterou. Opakovaný start poslal znovu do čela Lukáše Drymla, kterého Filip Šitera v první zatáčce nestihl.

Vzápětí Aleš Dryml vyhrál nejen jízdu, ale i závod a s ním také titul. Boj o druhé místo vyzněl ve prospěch Norberta Kosciucha, který celá čtyři kola dokázal ohlídat Grzegorze Zengotu. Před závěrečnou rozjížďkou měla druhá Plzeň k dobru na Mšeno jeden jediný bod.

Když se Daniel Jeleniewski po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem dvacet pět vydal do vedení, zdálo se být rozhodnuto. Zezadu se však dral Matej Ferjan. V první zatáčce mu útok nevyšel, ve druhém kole však ano. Dopředu se cpal i Piotr Protasiewicz. A na začátku posledního kola svého krajana v plzeňských přece jen objel.

Rozjezd se stal jakýmsi pokračováním duelu z pětadvacáté jízdy. Piotr Protasiewicz v něm Daniela Jeleniewskeho porazil podruhé. A zatímco Pardubice slavily po čtyřech letech titul, o všem dalším rozhodne až pražský závod.

Hlasy z depa
„Podmínky nebyly domácí,“ posteskl si Lukáš Dryml. „Dráha byla absolutně odbytá. Matroš natáhli dovnitř. Ještěže jsme tady byli s bráchou ráno a řekli, že to není možný a že je potřeba udělat moc práce. Byly tam boule a bylo to roztrhaný. Závody byly spíš o tom, kdo udělá chybu. Hrozně velikou radost mám z titulu. S Álou jezdíme za Pardubice srdcem, to je priorita. A se to tady drží a ožívá, to je základ. Je potřeba oživit mládež a dělat to pořádně.“

„Jsem unavenej‘, ale šastnej‘,“ svěřil se Aleš Dryml. „Včera jsem byl ve Švédsku a přijel na poslední chvíli jako vždy. Dneska jsem byl smutnej‘, včera jsem spadnul a teď byl po tréninku naštvanej‘ na dráhu. V první jízdě mě překvapila, ale pak se to otočilo.“

„Hlavně, že tam spad‘ titul,“ oddechl si Hynek Štichauer. „Byl to těžkej‘ závod. První jízda se mi povedla. Měl jsem nově udělanej‘ motor a myslel si, že to bude fakt dobrý. Ale zjistil jsem, že se s tím musí něco udělat. Mohlo bejt víc bodíků, ale to je teď už jedno. Hlavně, že je titul!“

„První jízda špatnej povlak, špinavý brejle, bez manželky to byla tragédie,“ smál se Jan Jaroš. „Rozruch (přezdívka Jakuba Fencla – pozn. redakce) makal, ale hořela nám v depu motorka. Předveď jsem standard. Možná jsem posral lehčí jízdy, ale těžší dokázal dobře zajet. Takže v pohodě. Až na tu jednu jízdu jsem spokojenej‘, ale jsou to závody a patří to k tomu. Zůstáváme v boji o druhý místo a to je super. V Praze uvidíme, jak to dopadne. Bude to těžkej‘ boj, kluci z Prahy jedou pěkně.“

„Dneska to šlo, chyběl kousek,“ komentoval plzeňské třetí místo Filip Šitera. „Vždycky chybí bod, někdy i víc… Jsem nemocnej‘,ležel jsem v posteli a bral prášky. Zvedl jsem se, že to nějak dopadne, ale jsem nachcípanej‘ a bolí mě hlava. Zkoušeli jsme motory na finále juniorskýho mistrovství světa. Něco se předělalo a letělo to. Díky Bohoušovi.“

„Konečně bojuju a mám dobrý starty, ale štve mě něco jako vždycky,“ říkal Michael Hádek. „Nechci si to přičítat za vinu, že jsme byli třetí, ale v první jízdě jsem se nechal předjet. Ale dařily se starty a jinak to bylo pěkný. Myslel jsem, že dráha bude děravá, ale dobrý. Jezdím sem strašně rád.“

„Nečekal jsem ty starty,“ neskrýval Jan Holub příjemné překvapení. „Ani celkově, že to pojede tak dobře. Zůstáváme v pásmu útoku na druhý místo, mohlo by se to povést.“

„Jsem nasranej‘ za Zengotu,“ ležel Richardu Wolffovi v hlavě ještě konec rozjížďky s číslem šestnáct. „Posral jsem to v posledním vinglu. Na to nejsem zvyklej‘ a dělá mi to zle. Bylo špatný nastavení. Dráha se měnila, ale na poslední jízdu jsem to přehnal a udusil to. Mrzí mě, že jsme byli čtvrtý. Doma musíme zatáhnout, děláme pro to všechno. O tříčlenných družstvech vyzkouším nastavení. Škoda, že jsou zranění Luboš a Matěj. Ale nevzdáme to, musíme bejt druhý.“

„Dneska žádná sláva, ale co se dá dělat,“ odtušil Josef Franc. „Jednou to jede, jednou ne, nevím proč a co s tím mám dělat. Z Pardubic nedělám závěry, uvidíme v Praze. Dnes to byly super závody. Líbily se mi moje jízdy, by jsem byl poslední. Ale dráha byla hrozná. Pardubice asi jdou do Slanýho.“

1. ZP Pardubice		46
Jaroslav Petrák	1 1 0 0 X	2
Hynek Štichauer	3 1 1 0 3	8
Lukáš Dryml	3 1 3 2 3	12
Aleš Dryml	X 3 2 2 3	10
Matej Ferjan	3 2 3 3 3	14
Václav Milík		DNR
2. Grepl PDK Mšeno		40
Vladimír Višváder	0 0 0 0 1	1
Pavel Fuksa	0 0 0 – 1	1
Norbert Kosciuch, PL	2 2 2 2 2	10
Piotr Protasiewicz, PL	3 3 3 6* 3 2	20+3
Jan Jaroš	1 2 0 3 2	8
Miroslav Horák		DNR
3. PK Plzeň		40
Daniel Jeleniewski, PL	3 3 3 3 1	13
Jan Holub	1 1 0 1 1	4
Michael Hádek	0 1 2 0 2	5
Filip Šitera	2 3 2 2 2	11
Grzegorz Zengota, PL	2 0 2 2 1	7
Jiří Lang		DNR
4. PSK Olymp Praha		30
Adrian Rymel	2 2 3 1 1 X	9
Josef Franc	2 0 1 1 1 0	5
Richard Wolff	1 2 3 1 6* 0	13
Pavel Ondrašík	1 – 1 – –	2
Martin Gavenda	0 0 1 X 0	1
Pavel Pučko		DNR

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	142	15
2. Mšeno	105	9
3. Praha	85	9
4. Plzeň	100	7

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 10. září
Už dnes může padnout definitivní rozuzlení v otázce letošního extraligového šampióna. Pardubice vedou v průběžné tabulce o tři body před pražským Olympem. Pakliže tedy dokáží i třetí finálový podnik na své domácí dráze proměnit ve vítězství, za dva týdny jim na pražské Markétě stačí už pouze nastoupit. Vedle výhody domácího prostředí, kterou východočeský tým tradičně přetavuje v maximální tabulkové aktiva, jim do karet hraje rovněž nabitá sestava.

Chybí v ní jen Adrian Gomolski. Polský junior totiž v neděli upadl během střetnutí Ostrowa s Bydhoští. Těžký otřes mozku a především komplikovaná zlomenina klíční kosti znamená stop do konce sezóny.

I tak však složení domácího týmu nahání soupeřům hrůzu. Nechybí oba bratři Drymlovi, Matej Ferjan, ani Hynek Štichauer, který před čtrnácti dny na plzeňských Borech opět exceloval. V základní pětici se místo zraněného Adriana Gomolskeho objeví Jaroslav Petrák a v roli náhradníka Václav Milík.

Pardubická filozofie je tedy nabíledni. Získat titul už dnes před svým vlastním publikem. Nicméně kouč František Kalina je už tradičně opatrný. „Samozřejmě, že ne,“ odpovídá briskně na otázku, zda ho už nyní můžeme oslovovat slovem mistr. „Může to dopadnout všelijak. Takže uvidíme…“

Nicméně výhra v šampionátu není rozhodně daleko. „Stačí jen vyhrát, nic menšího to skutečně nechce,“ směje se pardubický manažer. „Ale víš, jak to je. Někdy to holt nejde, jak by si člověk představoval.“

V pražském týmu, který jako jediný může představovat reálnou hrozbu na pardubické cestě za prvním titulem od roku 2004, chybí Luboš Tomíček, jenž má otřes mozku. Zastoupí jej Pavel Ondrašík, jinak zůstává vše stejné jako předminulý týden v Plzni. Josef Franc, Richard Wolff, Adrian Rymel a Martin Gavenda v základní pětici a Pavel Pučko s náhradnickým číslem na vestě.

Zatímco otázka mistra může být vyřešena už dnes, boj o stříbro může zuřit až do posledních okamžiků. Za Prahou je o dva body Mšeno, o další tři Plzeň. A především středočeský celek řádně nazbrojil. „Do Pardubic jedu jen jako trenér,“ říká Petr Vandírek, který se v Plzni sám posadil po dvou letech do sedla závodního motocyklu. „Vlado Višváder je tam doma.“

Vedle slovensko – českého světoběžníka bude mít Petr Vandírek k dispozici ještě Pavla Fuksu, náhradníka Miroslava Horáka a především silnou trojku Piotr Protasiewicz, Norbert Kosciuch a Jan Jaroš. „Chybí Tomáš Topinka, který je v Anglii,“ uvědomuje si svou slabinu mšenský kouč. „Kdyby byl, můžeme přemýšlet o druhém místě. Ale nikdo neví…“

Konkrétní ve svých prognózách nemohl být ani plzeňský šéf Leopold Klíma, který se opět musel smiřovat s absencí Grzegorze Walaska mířícího opět do Ruska. „Může se z toho špatného ještě něco udělat,“ nepodléhá defétistickým náladám navzdory poslednímu místu v aktuální tabulce. „Když se nám dnes povede začátek, věřím, že to bude šlapat. Potřebujeme zajet hlavně na Mšeno.“

Vzhledem ke zranění Jiřího Štrobla došlo k mírnému posunu v plzeňském týmu. V základní části jsou nejen oba Poláci Daniel Jeleniewski a Grzegorz Zengota, nýbrž i celá domácí trojka Filip Šitera, Michael Hádek a Jan Holub. Náhradníkem se stane Jiří Lang. Jiří Štrobl se však možná ve Svítkově objeví v roli diváka. „Je po operaci,“ uvádí na jeho adresu Leopold Klíma. „Měl dost těžký otřes mozku a utržené vazy na rameni.“

Sestavy nahlášené včera k 18:00:

ZP Pardubice:	1 Jaroslav Petrák
	2 Hynek Štichauer
	3 Lukáš Dryml
	4 Aleš Dryml
	5 Matej Ferjan, H
	21 Václav Milík
PSK Olymp Praha:	6 Adrian Rymel
	7 Josef Franc
	8 Richard Wolff
	9 Pavel Ondrašík
	10 Martin Gavenda
	22 Pavel Pučko
PK Plzeň:	11 Daniel Jeleniewski, PL
	12 Jan Holub
	13 Michael Hádek
	14 Filip Šitera
	15 Grzegorz Zengota, PL
	23 Jiří Lang
Grepl PDK Mšeno:	16 Vladimír Višváder
	17 Pavel Fuksa
	18 Norbert Kosciuch, PL
	19 Piotr Protasiewicz, PL
	20 Jan Jaroš
	24 Miroslav Horák

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	96	11
2. Praha	55	8
3. Mšeno	65	6
4. Plzeň	60	5

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 27. srpna
Zapadající sluníčko nad oválem na plzeňských Borech představuje zapeklitý problém. Jeho paprsky totiž svou intenzitou přesvítí zelené světlo. Včerejší druhý finálový mítink letošní extraligy dokonce musel být na pár minut kvůli tomuto efektu přerušen. Jenže naše životodárná hvězda komplikovala plochodrážní život i nadále. Záhy zmizela za obzorem a nastalá tma přinutila jury ukončit mítink po dvacáté jízdě. Závodu dominovali pardubičtí jezdci, by se na podmínky letošní extraligy ujali vlády netradičně až ve druhé sérii. Upevnili si své vedení na čele tabulky, k čemuž pomohl i pražský syndrom z plzeňské dráhy. Pražané skončili poslední, zatímco domácí nakonec těsně překonali Mšeno.

Pardubice míří do čela
Všechny letošní extraligové závody měly jedno společné. Každý z nich vyhrál celek, který se do čela dostal už v rozjížďce s číslem jedna. A poté už čelo průběžné klasifikace neopustil. Dnes jsme však zažili nepatrnou výjimku.

Úvodní jízda patřila Adrianu Gomolskemu. Nicméně jeho cesta ke třem bodům nebyla nikterak přímá. V první zatáčce ho objel Luboš Tomíček. Jenže na protilehlé rovince skončil v hrozivých saltech Jiří Štrobl. Když jej odvezla sanitka, přišlo ke slovu repete. Luboš Tomíček zadřel motor svého jediného motocyklu už na startovním roštu. Polák v pardubických službách neměl posléze problém uhlídat Petra Vandírka, který se po dvou letech znovu posadil do sedla závodního motocyklu.

V duchu zavedených tradic si nyní Pardubáci měli hlídat svou vedoucí příčku až do konce. Jenže podruhé v letošní extralize došlo ke změně průběžného leadera. Aleš Dryml, který mezi nedělní Lendavou a dnešním kláním stihnul britskou a švédskou ligu, ve druhé jízdě nebodoval. Sice se jednu chvíli pohyboval na třetím místě před Grzegorzem Klopotem, ovšem nakonec vyšel naprázdno.

A po něm nebodoval ani Tomáš Suchánek. A tak se na čele začalo hřát Mšeno. Daniel Pytel triumfoval v rozjížďce s číslem dvě ve stylu start – cíl. Vzápětí sice nejlépe odstartoval Filip Šitera, ovšem v prvním oblouku podlehl útoku Piotra Protasiewicze. Mšeno mělo rázem o pět bodů více než ostatní tři celky.

Leč dny jeho vedení byly sečteny. Pardubice jako by si uvědomily, že současnou extraligu vyhrává úvodní vítěz. A jak Hynek Štichauer, tak Matej Ferjan neměli v rozjížďkách s čísly čtyři a pět sobě rovného. Dopředu se drala i Plzeň a Michael Hádek a Daniel Jeleniewski vždy protínali metu na druhých příčkách.

Mšeno bodovalo pouze Janem Jarošem ve čtvrté jízdě. „Sluníčko hrozně svítí na zelený světlo,“ stěžoval si, když svému celku připsal jediný bod. „Neviděl jsem nic a neodjel.“ Když posléze Pavel Fuksa nebodoval, Pardubice srovnaly mšenské skóre. A ve druhé sérii zašly ještě dál.

Hynek Štichauer prožil dnes excelentní závod. V rozjížďce s číslem šest mu ujel pouze Josef Franc. Nicméně jeho triumf ukončil období pražských nadějí na pozdvihnutí se ze třetí příčky, protože na další tři body Pražané potřebovali celých osm jízd. Ve druhé sérii bodoval pouze Luboš Tomíček v deváté jízdě, který si musel vypůjčit motocykl od Adriana Rymela. Ten se v další rozjížďce objevil na dráze jako žolík, ovšem v nájezdu do třetího kola musel kvůli poruše zastavit.

„Dostal jsem šutrem do hlavy a přestal přemejšlet,“ zastíral závodník prasklou hadičku, kterou mu vytekl metyl. Čelo mezitím opanovaly Pardubice. Rozjížďka s číslem sedm viděla další sólo Mateje Ferjana. Grzegorz Klopot dokončil druhý, ovšem Petr Vandírek až k šachovnicové vlajce vzdoroval Richardu Wolffovi a udržel vyrovnanou bilanci Mšena s Plzní.

Ta však vzápětí vzala za své. Filip Šitera si na osmou jízdu vzal svůj druhý motocykl, aby ho vzápětí přivedl vítězně do cíle před Adrianem Gomolskim. Mšeno ovšem ještě jednou otočilo pořadím ve svůj prospěch. V předposlední zatáčce rozjížďky s číslem devět sebral Piotr Protasiewicz vedení Aleši Drymlovi. A Michael Hádek současně nebodoval. „Pepe mě zavřel v nájezdu a už jsem je nedohnal,“ popisoval příčiny.

Druhá série však nakonec v otázce druhého místa skončila smírně. Zatímco Tomáš Suchánek vodil všechny od vylétnutí pásky k šachovnicové vlajce, Daniel Jeleniewski ohlídal Adriana Rymela i Jana Jaroše. Mšenský závodník inkasoval bod až po popisovaném Pražanově defektu. A tak třetí pětina začínala za stavu Pardubice 21, Mšeno a Plzeň po 15 a Praha 8.

Čekej do tmy
Začátek třetí série však průběžný stav mírně vyrovnal. Tomáš Suchánek se po předešlém triumfu opět vrátil k nule. Filip Šitera však v roli taktické rezervy přijel do cíle jako první a přivedl za sebou Daniela Pytela. Trojici vedoucích družstev tím pádem dělily pouhé čtyři body.

Avšak dlouhodobá vyrovnanost je v novém extraligovém rozpise téměř utopií. Hned vzápětí triumfoval Hynek Štichauer stylem start – cíl. Velkou senzací se ovšem stalo, že celá čtyři kola dokázal odvracet Piotra Protasiewicze. „Kazit mu nájezdy,“ prozradil pardubický junior svůj recept na skalpování někdejšího stálého účastníka cyklu velkých cen. „Dával jsem to na lajnu a pouštěl ven. Měl to rychlejší, slyšel jsem ho, ale věděl, že do nájezdu budu rychlejší zase já. Svítí sluníčko, musíš tam jezdit poslepu.“

Grzegorz Klopot vyšel naprázdno, poslední bod připadl takticky nasazenému Josefu Francovi. Mšeno bylo okamžitě o bod před Plzní a vydrželo tam i po třinácté jízdě. Zatímco Matej Ferjan opět neměl soupeře, Jan Jaroš konečně odstartoval a hned za sebou nechal Filipa Šiteru i Luboše Tomíčka.

Ostré paprsky zapadajícího sluníčka působily skutečné problémy. Proto padlo rozhodnutí pět minut počkat, až se naše životodárná hvězda posune na své pouti po nebeské klenbě o kousek dál. Leč závod nabral další zpoždění. Adrian Rymel se v první zatáčce rozjížďky s číslem čtrnáct dostal před třetího Pavla Fuksu, avšak ve třetím kole upadl.

Byl samozřejmě vyloučen, navíc s bolavou rukou odstoupil z celého závodu. A šance pražského Olympu na pódium tály jako sníh na jaře. Také při opakování odstartoval nejlépe Adrian Gomolski. Druhý Michael Hádek porážkou Pavla Fuksy snížil plzeňský odstup od druhého Mšena na pouhý bod. Hned nato udeřil Daniel Jeleniewski. Za celá čtyři kola patnácté jízdy nikomu nedal náznak sebemenší šance.

Petr Vandírek nebodoval, takže se Plzeň mohla opět radovat z průběžného druhého místa. Jezdící kouč Mšena si sice pohrával s myšlenkou poslat na startovní rošt místo sebe Piotra Protasiewicze. Polský borec však nechtěl startovat ze třetí dráhy. Jak se nakonec ukázalo, právě toto rozhodnutí mělo definitivní vliv na obsazení stupínků pódia.

V rozjížďce s číslem šestnáct Piotr Protasiewicz opět exceloval. A před Danielem Jeleniewskim startmaršál odmával ještě Mateje Ferjana. V další jízdě upadl ve druhé zatáčce Grzegorz Klopot a skončil v hrozivých kotrmelcích. Stejně jako prve i při repete poslal rychlý start do čela Josefa France. Jan Jaroš však neměl problémy s porážkou Adriana Gomolskeho. A to tím spíše, brzdil-li pardubického Poláka přidírající se motor.

Jenže Plzeň mobilizovala síly k ofenzívě, která by definitivně odkázala Mšeno na třetí post. Navíc každému muselo být jasné, že s rychle padajícím šerem nebude možné uskutečnit všech pětadvacet jízd. V rozjížďce s číslem osmnáct se místo Pavla Fuksy objevil taktik Daniel Pytel.

Na Filipa Šiteru byl však krátký, i když jeho nájezd vnější stranou první zatáčky vypadal velice slibně. Aleš Dryml dokončil jízdu až za nimi. A tím pádem chybělo Mšenu patřičných osm bodů na nasazení žolíka v rozjížďce s číslem devatenáct. Navíc by se Piotru Protasiewiczovi evidentně nechtělo stoupat si na rošt až k mantinelu.

A tak na start putoval opět Petr Vandírek. Body však nedovezl, zato Michael Hádek skóroval naplno. Plzeň byla hnedle o dva body před Mšenem, ale její útok pokračoval i ve dvacáté jízdě. V ní měl problémy Luboš Tomíček. Vypůjčený motocykl se zadřel a Pražan vjel na ovál takřka současně s rozsvícením červených světel.

Daniel Jeleniewski nakonec na začátku třetího kola vrátil Hynku Štichauerovi předjetí z úvodního oblouku. Hodiny ukazovaly takřka čtvrt na devět a kvůli tmě nebylo možné pokračovat. Petr Moravec, šéf jury, bleskově svolal čtveřici manažerů. Jednání bylo krátké a výsledek jasný. V daných podmínkách nelze pokračovat a výsledky po dvaceti jízdách platí.

Hlasy z depa
„Dobrý, vyhráli jsme,“ pochvaloval si Hynek Štichauer. „A zaslouženě. Škoda, že se to nedojelo. Kdyby nebyly ty pády, dalo by se to. Ale hlavně, že to vítězství tam je. Motor po generálce jede stejně dobře. Jsem spokojenej‘. Když vydrží forma a zdraví do konce sezóny, budu šastnej‘.“

„Myslel jsem, že jsem míň unavenej‘,“ odtušil napůl v žertu Aleš Dryml. „Ale český kafe mě nenastartovalo. Čtvrtek Anglie, v pátek trénink v Lendavě, kde jsme zkysli až do neděle, pondělí Anglie a včera Švédsko. Každej‘ den úplně někde jinde. Škoda poslední jízdy, nespravil jsem si chu. Vedeme o tři body a doma chceme vyhrát. Myslím, že pojedeme i s bráchou. V Praze nevíme, jestli budeme, to vypadá bledě. A tak se soustředíme na Pardubice.“

„Víc štěstí než rozumu,“ shrnul své dojmy Filip Šitera. „Po první jízdě jsem si vzal druhou motorku. A pak jsem jeden start neodjel. To je asi tak všechno. Chybí nám Zdenda, bez něj je to těžký. Uvidíme, jak to dopadne. Vyhrát nemůžeme, bejt druhý už taky ne, tak aspoň třetí. Každej‘ závod je jinej‘. Teď se nedařilo, třeba se zase začne.“

„Sere mi ta nula,“ nezastíral Michael Hádek. „Odstartoval jsem s nima stejně. Pepe mě ale zavřel v nájezdu a už jsem to nedohnal. Byli rychlejší. Se sedmi body jsem ale spokojenej‘. A konečně nejsme poslední. Dnes byla pohoda, konečně domácí dráha. Byla dobrá, ale škody tmy. Tady je vždy nějaký extempore.“

„Zezačátku závodu hrozně svítilo sluníčko na zelený světlo,“ říkal Jan Jaroš. „Neviděl jsem nic a nedokázal odjet. Sluníčko bylo drsný a pak zapadlo. Dráha byla dobrá. Super. A tak je škoda, že se to nedojelo. Začínat v šest hodin nebylo zrovna moc rozumný. Co v tom bylo, člověk ale neví. O rozjížďku míň, mohlo se to promíchat. Ke druhýmu místu nám chyběly čtyři body… Škoda, škoda, škoda. Nemůžu říct, že by noha byla stoprocentní, ale závodit se s ní nechá. Teď je čtrnáct dnů pauzy, můžu rehabilitovat.“

„Nejde dělat dvě věci najednou,“ filozofoval Petr Vandírek. „Nemůžeš závodit a ještě vymejšlet taktický věci. Škoda, že jsme nebyli druhý. Mrzí mě to. Nevím, jestli ještě pojedu, slíbil jsem Memoriál Josefa Leifra…“

„Super, jsem spokojenej‘,“ ostře kontrastoval Josef Franc s všeobecně posmutnělou náladou v pražském týmu. „Druhej‘ super závod týhle sezóny. První byla Lendava (finále ME jednotlivců – pozn. redakce). Ocucával jsem tam bronzovou medaili, ale zkurvil jsem poslední jízdu. Dneska jsem spokojenej‘. Bylo hodně sluníčka, ale pak tma (smích). Po dlouhý době se mi jelo dobře. Další extraligy budou pro nás lepší. Tohle je Plzeň, tady nám to nejde, ale nakonec stejně vyhrajeme.“

„Škoda,“ smutnil Luboš Tomíček. „V první jízdě jsem oddělal motor. Měl jsem jen jednu motorku, nestih‘ jsem to ze Švédska. Pokračoval jsem na Adrianově, ale v poslední jízdě na ní odešel motor taky. Co zmůžeme?! V Čechách se nebavím, letos mi tady nevychází absolutně vůbec nic. Daří se mi v jinejch ligách. Dneska jsem chtěl, ale nevím, čím to bylo způsobeno…“

„Plzeň, vole,“ nebral si servítky Richard Wolff při komentáři o svém jediném bodu. „Nevím, je to tak. Všichni víme, o čem to je. Jsem nasranej‘. Člověk se snaží odevzdat to nejlepší. Bohužel to nešlo, musel jsem měnit nastavení, aby to bylo rychlý. Zaslech‘ jsem šeptandu, že jsem se na to vyprd‘. Ale to ne, každej‘ závodník má oblíbenou a neoblíbenou dráhu.“

1. ZP Pardubice		39
Adrian Gomolski, PL	3 2 3 1	9
Aleš Dryml	0 2 1 1	4
Tomáš Suchánek	0 3 0 2	5
Hynek Štichauer	3 2 3 2	10
Matej Ferjan, H	3 3 3 2	11
Luboš Velinský		DNR
2. PK Plzeň		34
Jiří Štrobl	X – – –	0
Grzegorz Klopot, PL	1 2 0 X	3
Filip Šitera	2 3 3 1 3	12
Michael Hádek	2 0 2 3	7
Daniel Jeleniewski, PL	2 2 3 1 3	11
Jan Holub	1	1
3. Grepl PDK Mšeno		30
Petr Vandírek	2 1 0 0	3
Daniel Pytel, PL	3 1 2 2 1	9
Piotr Protasiewicz, PL	3 3 2 3	11
Jan Jaroš	1 1 2 2	6
Pavel Fuksa	0 0 1 –	1
Miroslav Horák		DNR
4. PSK Olymp Praha		16
Luboš Tomíček	E 1 0 M	1
Adrian Rymel	2 E* X –	2
Josef Franc	1 3 1 3 3	11
Richard Wolff	0 0 1 0 0	1
Martin Gavenda	1 0 – 1	2
Pavel Pučko		DNR

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	96	11
2. Praha	55	8
3. Mšeno	65	6
4. Plzeň	60	5

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)