AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 21. června
Po remíze úvodní jízdy se v dnešním extraligovém klání třikrát změnil vedoucí tým. Počínaje rozjížďkou s číslem osm však se změnami na postu leadera jako když utne. Pardubičané měli problémy. Hynek Štichauer si nestihnul vyměnit správný povlak ve dvouminutovém limitu, Václav Milík řešil trable se zapalováním a Tomáš Suchánek přišel o dva motory. Po třech výhrách 5:1 Pražané konsolidovali své vedení, z něhož hosté znovu nemalý kousek ukrojili, avšak závěrečné dvě jízdy proběhly plně pod taktovkou domácích.

Na čele se střídají oba celky
Dopolední přeháňky se po obědě nezadržitelně sunuly východním směrem a česká metropole se koupala ve zlatých slunečních paprscích. Vladimír Vopat vyšel z boxu Michala Mitka, který při utkání se Mšenem tolik překvapil. „Jsem na něho zvědavej‘,“ uvedl na adresu mladého polského závodníka, „Jestli se chytne, vezmu ho i do Slaného a Mšena,“ připomínal, že po dnešním duelu čekají Pražany už jen dvě výjezdy.

V rozjížďce s číslem jedna však vše nasvědčovalo, že se polský junior na další české stadióny už nepodívá. V rozjížďce s číslem jedna sice odstartoval hned za Matějem Kůsem, avšak Stanislaw Burza se po něho nasunul už v první zatáčce. A Hynek Štichauer následoval jeho příkladu hned v dalším oblouku.

Václav Milík vyhrál juniorskou rozjížďku stylem start – cíl před Ondřejem Veverkou. Daniel Hádek při své extraligové premiéře připsal pardubickému týmu jeden bod na úkor Jaroslava Hladkého. Pardubice se ocitly ve dvojbodovém vedení, avšak hned vzápětí je na čele vystřídali Pražné. Michal Mitko si napravil reputaci, když perfektně kryl záda Josefu Francovi před útoky ze strany Tomáše Suchánka a Stanislawa Burzy.

Lukáš Dryml sledoval třetí jízdu s přilbou nasazenou na hlavě. Vrátil se prakticky rovnou z Anglie, kde v Coventry zatížil konto svého Eastbourne hned dvaceti body. „Uvidíme,“ komentoval pardubické vyhlídky před cestou na nástup a připomínal peripetie cesty přes kanál La Manche. „Spal jsem asi tři hodiny a dával si kafe, kafe, kafe…“

Při nastavení svého motocyklu vycházel ze svých zkušeností náhradníka české velké ceny, ale hned úvodní výjezd na dráhu ukázal, že v této oblasti bude třeba zapracovat. Po vylétnutí pásky se totiž dopředu dostalo domácí duo Renat Gafurov – Matěj Kůs. Lukáš Dryml ovšem nezapřel duši bojovníka. Ve druhém kole se v prvním výjezdu dostal pod Matěje Kůse a v akci připomínající blížící se začátek boje o krále letošní české ploché dráhy se posunul na druhou příčku.

Pražané zvýšili své vedení na čtyři body, aby další dva přidali v páté jízdě. Josef Franc podruhé triumfoval stylem start – cíl. Václav Milík s Tomášem Suchánkem jeli na remízu, jenže starší z pardubického dua musel na konci třetího kola zastavit se zadřeným motorem. Jeho bod zdědil Ondřej Veverka.

Pardubičané ale odmítali kapitulovat bez boje. Když Matěj Kůs zvládl nejlépe start rozjížďky s číslem šest, Stanislaw Burza a Hynek Štichauer byli ve střehu. Nepustili před sebe Michala Mitka a navíc se pardubický Polák vnitřní stranou úvodní zatáčky tlačil do vedení. O kolo později byl úspěšný. Ve třetím okruhu se v prvním oblouku dostal před Matěje Kůse také Hynek Štichauer, zatímco úřadující mistr republiky nakonec projel pod šachovnicovou vlajkou jako poslední.

Hned vzápětí proměnil Tomáš Suchánek jeden ze svých pověstných excelentních startů v hladké vítězství. Lukáš Dryml se po vylétnutí pásky loktoval s Josefem Francem. „Dali jsme si lokýtek, ale to se dalo čekat,“ líčil později Pražan. „Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

Lukáš Dryml jel třetí, ale s další prohrou s Renatem Gafurovem se nehodlal smířit. Ještě v úvodním kole byl ve výjezdu ze zatáčky u depa rychlejší. Rus však jeho dráhu na cílové rovince zablokoval, jenže to už se Lukáš Dryml nezadržitelně hnal vnějškem dalšího obloku na druhou příčku. Druhé maximální vítězství dostalo hosty opět do vedení a na digitální tabuli svítilo skóre 20:22.

Pražané už nechybují
„Dramatizujeme to,“ komentoval Vladimír Vopat vývoj střetnutí. „Dostaneme se do vedení a hned se to začne srát!“ Jenže Pardubice se jim v tomto ohledu záhy vyrovnaly. Hynek Štichauer stál u pásky, když byl upozorněn, že má na přilbě nevlečený bílý povlak. Z časového limitu zbývalo pouhopouhých patnáct sekund, když v boxech hostů odstartoval soukromý závod.

Daniel Hádek vezl správný žlutý povlak vstříc Hynku Štichauerovi, asistent pardubického kouče Martin Kratochvíl mu ho nasadil na hlavu, jenže to už svítilo žluté vylučovací světlo. Hynek Štichauer ho chvilku zkoušel nebrat na vědomí, avšak nakonec se musel s diskvalifikací smířit. „Systém je hodně hektickej‘,“ říkal. „Je tam jen jedna jízda pauza a mně zůstal na přilbě bílej‘ povlak.“

Mezitím osamocený Václav Milík statečně hájil pardubickou věc. V úvodním oblouku přišel o vedení ve prospěch Matěje Kůse, ale pevně se rozhodl, že výsledek rozjížďky s číslem osm ještě nebude pokládat za definitivní. Ve druhém nájezdu zůstal u vnitřní čáry a za půlkou zatáčky se mohl opět těšit z první pozice. A když byl pražský závodník ve druhém okruhu v zatáčce u depa vnějškem rychlejší, on kontroval okamžitě kontroval ve výjezdu po vnitřní straně.

Jenže na ve třetím kole zůstal Václav Milík stát. Bezmocné gesto směrem k depu, náznak kopance do motocyklu naštěstí záhy vystřídaly projev chladného rozumu a logické potřeby zachránit alespoň poslední zbývající bod. Václav Milík starší a Radim Janouch v depu identifikovali závadu na zapalování.

Pražané těžili z pardubických potíží a svůj návrat do čela přivítali dalšími maximálními triumfy. Renat Gafurov s Michalem Mitkem v deváté jízdě ujeli Stanislawu Burzowi s Lukášem Drymlem. A hned na to Josef Franc a Matěj Kůs, jenž už při své honičce s Václavem Milíkem seděl na svém druhém motocyklu, podobně naložili s Hynkem Štichauerem a Tomášem Suchánkem.

Pardubická ztráta se prohloubila už na deset bodů. Strategické modely v hlavě Lubomíra Vozára musely kalkulovat s žolíkem, nicméně pardubický kouč prozatím na otázky vedené tímto směrem negativně kroutil hlavou. V rozjížďce s číslem jedenáct zahrál Renat Gafurov sólo Lukáši Drymlovi a Václavu Milíkovi, na jejichž štítě zůstal pouze Ondřej Veverka. „Takový dělo od startu a pak je to úplně na hovno,“ komentoval Václav Milík nastavení svého stroje.

V rozjížďce s číslem dvanáct se přece jen zdálo, že se hostům začíná blýskat na lepší časy. Stanislaw Burza reagoval na pohyb pásky jako hladový vlk při pohledu na zajíce. Renat Gafurov ho minul ještě před prvním nájezdem, jenže Polák protáhnul nájezd do druhé zatáčky a vedení mu říkalo pane už natrvalo. Ondřej Veverka dlouho hájil třetí místo před Tomášem Suchánkem, aby mu podlehl ve druhém okruhu ve druhém oblouku.

Lubomír Vozár se v tom okamžiku rozběhl k přístřešku s telefonem. A každému, kdo ho zpozoroval, bylo jasné, že Lukáš Dryml nastoupí do třinácté jízdy jako žolík. Pardubický kouč přitom ještě netušil, že právě přišel o Tomáše Suchánka. „Rachotí v tom,“ ukazoval na svůj druhý motor, jímž nahradil ten, který zadřel v páté jízdě.

Žolíkový útok pardubických proměnil remízu ve vítězství. Lukáš Dryml úřadoval ve vedení od startu až do cíle, ale Václav Milík neohrozil domácí tandem Michal Mitko – Josef Franc. S pěti body náskoku ovšem Pražané neměli před závěrečnou dvojicí nominačních jízd vůbec nic jisté.

Poslední úprava dráhy byla dlouhá, takže Josef Franc stačil skočit do garáže pro novou duši, aby jí společně s mechanikem Janem Hlačinou osadil místo původní, kterou píchnul v rozjížďce s číslem třináct. Na roštu čtrnácté jízdy se místo Tomáše Suchánka objevil Hynek Štichauer, ale musel zpátky, protože hosté neztráceli šest bodů a nedisponovali právem užití taktické rezervy.

Václav Milík už stál u roštu místo Daniela Hádka, takže situace mohl zachránit jedině Jaroslav Petrák. Věčný náhradník si pod tlakem dvou minut nasadil přilbu s klidem anglického gentlemana. Michal Mitko s Josefem Francem ovšem věkově nevyrovnané pardubické dvojici zmizeli už s vylétnutím pásky a s definitivní platností rozhodli mítink v pražský prospěch.

Matěj Kůs na poslední rozjížďku obul zbrusu novou pneumatiku, kterou šetřil celý závod. Dlouho se s Renatem Gafurovem radil o strategii, která jim nakonec vyšla. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Rus. Lukáš Dryml se Stanislawem Burzou se po něm hnali, jenže odkryli střed první zatáčky. Matěj Kůs se jím posunul do čela a Renat Gafurov mu přikryl záda.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ radoval se Matěj Kůs. „Až když jsem změnil motorku po tý nule, začal jsem bodovat. Druhá motorka byla dobrá, ale nedokážu si poradit s nastavením na novej‘ tlumič výfuku. Není to ono.“

„Pěkný závody,“ svěřoval se Josef Franc. „Zkoušel jsem obě motorky. Obě dobrý, ale ta, co jsem měl na začátku a na konci, byla lepší. Píchli jsme a museli měnit duši. A ta nula? Nic, odpálil jsem dobře, ale dali jsme si s Lukášem lokýtek. Ale to se dalo čekat. Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

„Ne, nejlepší, ale nejdárkovatější,“ opravil Ondřej Veverka myšlenku, že šlo prozatím o jeho životní extraligový mítink. „Kromě první jízdy jsem všechno dostal. Ale dobrý, nejel jsem špatně, snažil se, i to štěstí bylo dobrý.“

„Škoda jedný nuly, nebylo to optimální,“ rozhovořil se Lukáš Dryml. „Měl jsem trošku špatný nastavení. Na body jsem se nadřel a bojoval. Chyběl nám brácha, ale podívej, to nebyly vyrovnaný týmový výkony. Na výjezdu je to málo, to se musí jet v nejsilnější sestavě, není tady domácí výhoda. Ztratili jsme body hloupostma, povlak, defekty a to jsou prohraný závody. Oproti ligám venku tady chybí těžkej‘ profesionální přístup. Já spal tři hodiny, dával si kafe, kafe a kafe a dělal maximum. Měl jsem to nastavený z Grand Prix, dneska byla docela slušná dráha a já to prostě měl špatně zpřevodovaný. Pak jsem to dotáh‘, ale v poslední jízdě jsem ztratil na startu a byli tam. Semifinále doma by bylo fajn, ale nesmí to skončit jako loni, kdy jsme odešli s prohrou. Nejsem ten, kdo by si bral servítky, brácha tady chybí. Jsem rád, že jsem udělal maximum po těžkým tejdnu v Anglii. Jedu za koně a do Pardubic vždycky rád přivezu dobrej‘ výsledek.“

„Špatný,“ nebylo Tomáši Suchánkovi vůbec do řeči. „Smolnej‘ den pro celej‘ tým. A nejvíc pro mě. Jednou jsem natvrdo zadřel. S druhým motorem se taky něco dělo, proto jsem nakonec ani nejel. Rachotilo v tom, ani by to možná neodjelo kolo. Dva motory v prdeli, takže drahá extraliga. Oba byly udělaný na Terenzano. Jeden odjel Terenzano, druhej‘ dvě extraligy a trénink v Terenzanu.“

„Povlak mě mrzí, ale byl to fofr,“ vrátil se Hynek Štichauer ke své diskvalifikaci v rozjížďce s číslem osm. „Systém je hodně hektickej‘. Je tam pauza jedna jízda. Vyčistil jsem si brejle, udělal nějaký změny na motorce a povlak jsem zapomněl vyměnit. Poučení pro příště, musím si dávat bacha. Ale stejně bychom rupli. Teď se připravím na Plzeň, když bude den, za postup bych byl rád.“

„Trošku jsem to zachraňoval,“ říkal Jaroslav Petrák. „Akorát to nevyšlo. Jak nejedeš celej‘ závod, nevíš, co to potřebuje.“

1. PSK Olymp Praha			53
Michal Mitko, PL	0 2 1 2 2	3	10(2)
Josef Franc	3 3 0 2 1	2	11(3)
Matěj Kůs	3 1 0 3 3	3	13
Renat Gafurov, RUS	3 1 3 3 2	2	14(1)
Ondřej Veverka	2 1 2 0 0		5(1)
Jaroslav Hladký	0		0
Zdeněk Simota			DNR
2. ZP Pardubice			40
Stanislaw Burza, PL	2 0 3 1 3	0	9
Tomáš Suchánek	1 E 2 0 1		5
Hynek Štichauer	1 0 2 M 1		4(2)
Lukáš Dryml	2 2 R 2 6*	1	13(1)
Daniel Hádek	1 – – – –		1
Václav Milík	3 2 1 1 0	0	7(1)
Jaroslav Petrák		1	1

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	3	154:122	6
2. Praha	4	188:162	4
3. Pardubice	4	190:181	4
4. Slaný	3	115:162	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 20. června
Základní část letošní extraligy se zítra v Praze přelomí do své druhé půle. Utkání Olympu a Zlaté přilby přitom může být dost určující pro další vývoje soutěže. Případné vítězství by domácí vzdálilo od posledního Slaného. Hostům by pomohlo v úsilí dotáhnout Mšeno, aby se pak o vítězi úvodní části rozhodlo mezi nimi ve Svítkově.

Ruská posila
Při modelu se sedmi závodníky v jednom týmu už ani pražský Olymp není schopen postavit konkurenceschopnou sestavu jen s využitím vlastních jezdeckých zdrojů, jako tomu bývalo ještě v nedávné minulosti. Na úterý ovšem připadají utkání švédské ligy, což Vladimíru Vopatovi zkomplikovalo život. V sobotu při mistrovství světa v Divišově netajil angažmá Michala Mitka, jenž příjemně překvapil při střetnutí se Mšenem, avšak na otázku po druhém cizinci nedokázal odpovědět.

Nakonec se s pražskou vestou objevuje Renat Gafurov, po Igoru Kononovovi druhý Rus, který kdy nastoupil za Prahu. „Je jediný z našich zahraničních hostů, kdo má volno,“ vysvětluje svou volbu pražský kouč, který magazínu speedwayA-Z prozradil další podrobnosti ze vzájemných námluv. „Už loni na Tomíčkově memoriálu jsme se domluvili, že ho dáme na soupisku a vše pak budeme řešit přes Matěje Kůse. A to je plusový výsledek Matějovy cesty do Murecku.“

Renat Gafurov se na semifinále mistrovství Evropy v Murecku přesunul rovnou po ose z dánské Esbjergu, takže do Prahy dorazil už dnes. Z českých seniorů se do sestavy vešli ještě Josef Franc a Matěj Kůs, zatímco Zdeněk Simota má co napravovat z pozice náhradníka. By Vladimír Vopat zvažoval hostování juniora z jiného klubu, kde se skloňovalo především jméno Michal Dudek, nakonec nahlásil Ondřeje Veverku a Jaroslava Hladkého.

„Otevřeně řečeno, myslím si, že oba mají šanci se ukázat,“ vysvětluje svou volbu. „Ondra zajel o víkendu slušně v Krosně a má možnost to potvrdit. Jarda si to zkusí dneska o tréninku. Nateklé to už nemá, snad to bude v pořádku. Oba mají chu.“

Pražané by už po prohrách v Pardubicích a doma se Mšenem potřebovali dvojbodový impuls do tabulky jako sůl. „Výsledek snad bude pozitivní pro nás,“ věří pražský kouč. „Je to hodně z klíčových utkání. Nebránili bychom se vyhrát a ještě kdyby to šlo, o devět bodů. O osm jsme s nimi prohráli u nich. Bude to těžké, ale každý závod je jiný.“

Žádný důvod k obavám
Zatímco nad Prahou se vznáší Damoklův meč vyřazení z play-off, Pardubice stále pomýšlejí na triumf v základní části. Na vedoucí Mšeno ztrácí dva tabulkové body. A pakliže by je dodaly zítra, s největší pravděpodobností by se o vítězi základní části rozhodovalo v jejich srpnovém domácím střetnutí se Mšenem.

Lubomír Vozár už měl v sobotu jasno, že se Aleš Dryml neobjeví ani v zítřejším klání na Markétě. A že ho v jeho výběru nahradí osvědčený Polák Stanislaw Burza, přičemž jiného cizince už povolávat nebude. „Říkal jsem, že nikoho dalšího už nebudeme mít,“ komentuje složení svého týmu. „Ale oni tvrdili,že budou mít jen Mitka a mají Gafurova. Asi se nás bojí, jenže teď se bojíme my (smích).“

Na skutečné obavy však Pardubice disponují kvalitním týmem. Stanislawa Burzu doplní trojice ostřílených kozáků Lukáš Dryml, Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer. Jaroslav Petrák bude připraven ve své tradiční úloze, která mu zřejmě nikdy neodpáře náhradnické číslo z jeho vesty.

Pardubičanům se navíc povedl husarský kousek v otázce juniora. Po výtečných výkonech, které Daniel Hádek předvádí od svého květnového debutu v sedle pětistovky, si jeho služby zajistili pro extraligu. A nejmladší z rodu plzeňských Hádků se v české extralize poprvé představí právě zítra jako druhý junior vedle Václava Milíka. „Uvidíme,“ hodnotí jeho výhlídky Lubomír Vozár. „Posledně porazil Jaroslava Hladkého. Mohl by to zopakovat a Venca vyhrát všechno.“

Zeptáte-li se ovšem na možný vývoj pardubického výjezdu do Prahy, nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led spekulací. „Nebudu tipovat,“ říká jednoznačně. „Bude to vyrovnané, každý závod je jiný, po závodech budeme chytřejší.“ A trochu optimismu si pardubický kouč na závěr přece jen neodpustil. „Postavili Gafurova na Lukáše, tak je to dobrý.“

Historické okénko:
9. listopadu 1991 – Závod roku se nekonal
Po Sametové revoluci se kromě celé československé společnosti měnila i podoba domácích plochodrážních soutěžích. Šampionát družstev, tehdy zahrnující extraligu a první ligu, se po dvaceti letech čtyřutkání opět v roce 1991 vrátil ke stylu střetnutí dvou týmů.

Papírovými favority extraligy 1991 se staly pražský Olymp a pardubická Zlatá přilba. Pražané své pověsti dostáli a šli od vítězství k vítězství, lhostejno zda na Markétě či v Chabařovicích, Březolupech, Svitavách či Slaném. Pardubice však klopýtly v Chabařovicích, kde červencové utkání skončilo nerozhodně 45:45. V srpnu se vracely s porážkou z Březolup, které se tehdy počínaly drát na extraligové výsluní.

Duely Olympu a Pardubic však byly všemi fanoušky očekávány jako vrchol sezóny. Ale ouha, závod v Praze plánovaný na 2. července musel být přeložen kvůli pohřbu Jiřího Hurycha. Náhradní termín byl stanoven na 12. října, ale znovu padl kvůli březolupskému Memoriálu Josefa Trojáka, který se ve stejný den konal za účasti televizních kamer.

Mezitím se 9. října mělo jet utkání Pardubice vs. Praha, avšak Pražané uplatnili požadavek, aby se dle kalendáře jelo nejprve v Praze. Kluby se dohodly na 13. říjnu, ale to bylo ještě před odložením pražského závodu kvůli Trojákově memoriálu. V Pardubicích nakonec 30. října domácí prohráli 33:57, čímž Praha definitivně získala titul.

Proti odvetě naplánované až na 9. listopadu se paradoxně postavila tehdejší plochodrážní komise dirigující československý sport levých zatáček. Vyhověla pardubickému protestu proti listopadovému termínu vzhledem k nařízení, aby extraliga skončila do konce října. Jeden z vrcholů sezóny se tím pádem před dvaceti lety nekonal.

Historik by ještě mohl dodat, že listopadový termín byl na dobu před dvaceti lety už hodně pozdní. V minulosti však máme mnoho příkladů, kdy se v jedenáctém měsíci na plochých drahách ještě závodilo. Absolutní rekord však drží finále Poháru Světa motorů, který v sezóně 1967 přinesl renesanci ligového závodění po pětileté pauze. Jeho první finále na Spořilově se konalo 2. prosince, druhé na pražské Markétě ještě o den později.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

PSK Olymp Praha:	1 Michal Mitko, PL
	2 Josef Franc
	3 Matěj Kůs
	4 Renat Gafurov, RUS
	5 Ondřej Veverka
	6 Jaroslav Hladký
	7 Zdeněk Simota
ZP Pardubice:	8 Stanislaw Burza, PL
	9 Tomáš Suchánek
	10 Hynek Štichauer
	11 Lukáš Dryml
	12 Daniel Hádek
	13 Václav Milík
	14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Jiří Havlíček a Lubomír Hrstka

Praha – 20. června
Sestavy zítřejšího extraligového duelu mezi pražským Olympem a pardubickou Zlatou přilbou už nabraly konkrétní obrysy. Potvrdily se avíza o účasti Michala Mitka a Stanislawa Burzy. V barvách domácích se poprvé objeví Renat Gafurov, vestu s bílou polovinou koně se premiérově oblékne Daniel Hádek.

Sestavy zítřejšího duelu:

PSK Olymp Praha:	1 Michal Mitko (PL), 2 Josef Franc, 3 Matěj Kůs, 4 Renat Gafurov (RUS), 5 Ondřej Veverka, 6 Jaroslav Hladký, 7 Zdeněk Simota
ZP Pardubice:	8 Stanislaw Burza (PL), 9 Tomáš Suchánek, 10 Hynek Štichauer, 11 Lukáš Dryml, 12 Daniel Hádek, 13 Václav Milík, 14 Jaroslav Petrák

Foto: Wojta Zavřel

Praha – 19. června
Grzegorz Walasek se po svém přestupu ze Mšena do Prahy v české extralize etabloval jako výrazná osobnost pražského klubu. Vzhledem ke svým švédským závazkům bude ovšem při úterním utkání s Pardubicemi chybět. Personální starosti nemá ovšem jen Vladimír Vopat, ale i Lubomír Vozár.

„Škoda, že se nám nepodařilo vyhrát, šance byla až do poslední jízdy,“ komentuje Grzegorz Walasek strhující drama, které se na pražské Markétě rozehrálo při duelu se Mšenem. „Jako tým jsme propásli začátek závodu a to rozhodlo o porážce. Ze svého vystoupení jsem byl spokojený a jestli všechna utkání v mém podání budou takové, bude dobře. A ve Mšeně se pokusíme o odvetu.“

Do Mšena ovšem Praha vyrazí až na sklonku srpna. V úterý jí čeká důležité utkání s Pardubicemi. Pakliže by získala dva body, v tabulce by se vzdálila Slanému. Po vítězství ale prahnou i Pardubice, kterým by dva body přiživily naději na dostižení vedoucího Mšena. Triumf v základní části totiž přináší přímý postup do finále na domácí dráze. Rovněž ušetřené finance za semifinále jsou výraznou motivací.

Lubomír Vozár už má jasno, že se bude muset obejít bez Aleše Drymla, jehož nahradí Polák Stanislaw Burza. S Vladimírem Vopatem se předběžně dohodl Tomasz Gapinski, avšak ve čtvrtek ho povolala Valsarna. Na Markétu určitě přijede Michal Mitko, jenž tolik překvapil v duelu se Mšenem. Pražané mají problémy i v otázce juniorské jízdy. Pavol Pučko je na neschopence minimálně do středy a Jaroslav Hladký stále řeší problém s nohou.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 15. června
Středeční horoskop Milana Macha a jeho slánských svěřenců musel být pořádně hororové čtení. V extraligovém klání se Mšenem jim nevyšlo vůbec nic. Robert Kosciecha nenavázal na svá úvodní dvě vítězství a s žolíkem v rukou dojel až třetí. Slaňáci nevyhráli jedinou jízdu a prohráli obrovským rozdílem 32:59. Domácí příznivce v ochozech rozjásal prakticky jen Eduard Krčmář, s přehledem triumfující při svém jediném nasazení v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Se Slaným to jde z kopce
Nádherná hasičská sedmsetšestka s dlouhou kabinou mířila ke slánskému stadiónu. Nepřijela hasit požár, ale dobrovolní hasiči z Vinařic vytrhli trnu paty pořadatelům. Jejich kropička totiž stála neschopná pohybu a bezmocně čekala na nový kardanový hřídel. Město bylo ochotné pomoci, avšak s jeho novým kropícím vozem může jezdit jen jediný řidič, který si zrovna čerpal dovolenou.

Zatímco požární veterán kroužil po ovále, v depu se čtrnáctka závodníků chystala na utkání, jemuž se oprávněně připisovaly ambice stát se vyrovnanou a vzrušující podívanou od první až do poslední jízdy. Michael Hádek se svěřoval, že příčinou jeho včerejšího trápení při juniorských družstvech v Praze byla prasklá hlava. Chystal se nástup a na něho prozatím nezbyla klubová vesta. Chotíkovští borci jsou ovšem muži činu, takže vyvedli nápis Mšeno černým fixem na pásku nalepenou na prázdnou vestu.

Ale to už byl čas vydat se na nástup. A hned po něm se začala kácet představa o dramatickém klání, by to v rozjížďce s číslem jedna ještě nevypadalo. Robert Kosciecha odstartoval s Martinem Málkem v těsném závěsu. Pod něho se však na protilehlé rovince dostal Norbert Kosciuch. Jan Jaroš slánského závodníka vyhnal ve druhé zatáčce na venek a postaral se p úvodní remízu.

Juniorská jízda dostala hosty do vedení. Michael Hádek a Jan Holub nedali Michalu Dudkovi s Romanem Čejkou ani náznak šance. Vzápětí rozehrál Luboš Tomíček, který řídil sám půldruhého tisíce kilometrů z britského Yeowillu, nulou. Jeho pohyb vpřed zastavila až páska a Pražan hostující ve Slaném musel na trestnou čáru.

Robert Kosciecha okamžitě zamířil za svým druhým vítězstvím. Jan Jaroš se seřadili za jeho zády a by Luboš Tomíček okamžitě vygumoval svůj handicap, víc než náznak útoku na Filipa Šiteru nestihnul. Po druhém nerozhodném výsledku to začalo jít se Slaným z kopce dolů.

Sebastian Ulamek proměnil svůj první výjezd na slánskou dráhu v suverénní triumf stylem start – cíl. Martin Málek svého někdejšího klubového kolegu v první zatáčce nestihnul. Nepolevil v útocích, avšak nakonec se musel sám bránit před Norbertem Kosciuchem. Tomasz Chrzanowski na úvod vyšel bodově naprázdno. Rozjížďka s číslem pět začala povedeným startovním manévrem dvojice Filip Šitera – Jan Holub. Michal Dudek se vnitřkem úvodního oblouku dostal na druhé místo, avšak záhy musel klapnout.

Luboš Tomíček přivezl druhou nulu a skóre ukazovalo hrozivých 10:20. „Ještě zkusím počkat,“ nechtěl se Milan Mach pouštět do nasazování žolíka předčasně.. Přitom však mobilizoval mechanika Antonína Poláka, aby připravil motocykl Romana Čejky na sedmou jízdu místo Luboše Tomíčka.

V šesté jízdě se Slanému opět zablesklo na lepší časy, když se Robert Kosciecha dostal po vylétnutí pásky do vedení. Na protilehlé rovině se ale okolo něj přehnal Norbert Kosciuch.. Martin Málek přitom předčil Jana Jaroše, který nedokončil ani jediný okruh. Zastavil u vjezdu do depa a jen strhnul zablácené brýle.

Na startu rozjížďky s číslem sedm dal Filip Šitera ránu loktem Tomaszi Chrzanowskemu, jenž se lekl a vrazil do Sebastiana Ulamka. Mšenské duo se usadilo v čele, zatímco Tomasz Chrzanowski své zpoždění už nedohnal. Roman Čejka mohl jen zpytovat svědomí, proč se mu nedaří pořádně odstartovat.

Domácím nevyšlo vůbec nic
Po sedmi rozjížďkách vedlo Mšeno vysoko 28:14. „Za nás boduje akorát Robert Kosciecha,“ uvědomoval si Roman Čejka, když pokukoval po vyplněném programu, aby vzápětí čelil dotazu, co s tím bude on sám dělat. „Snažím se, ale první start se mi nepoved‘ jako nikomu z tý dráhy. Pak ze žlutý lepší start, ale jsou rychlejší.“

Osmá jízda poslala do vedení Martina Málka. Ten se však v první zatáčce přetočil a klesl za Jan Holuba a Norberta Kosciechu. Záhy si vyšlápl na Poláka, ve druhém oblouku se spodní stopou dostal před něho, avšak ve výjezdu bylo zase třetí. Ke vší slánské smůle, zůstal Michal Dudek stát ještě během úvodního okruhu.

„Přestalo to jet,“ hlásil slánský junior v depu. Jeho otec Antonín, který hnal svůj kamión z ruského Petrohradu, aby dnešní mítink stihnul, se stylizoval do role zkušebního jezdce. Zevrubná prohlídka odhalila závadu na zapalování.

František Liebezeit nechal v deváté jízdě stát Jana Jaroše a místo něj vyslal do boje Michaela Hádka. Tomu dlouhá přestávka od rozjížďky s číslem dvě evidentně nesvědčila. Dovezl nulu, zatímco jeho parák Sebastian Ulamek odvedl domácí duo Robert Kosciecha – Tomasz Chrzanowski.

Když se Robert Kosciecha vrátil do boxů, Milan Mach jej už šikoval k žolíkovému útoku. Jenže Slaný musel bohyni Fortunu pořádně rozčílit. Po startu letěli dopředu Norbert Kosciuch a Filip Šitera. Robert Kosciecha statečně útočil. Ve třetím kole podjel v zatáčce u depa Filipa Šiteru.

Mšeňák ovšem odpověděl podobným nájezdem a v posledním výjezdu tvrdě a nekompromisně zamířil vnitřkem zpátky na druhé místo. Nasazení žolíka přineslo domácím jen zvýšení ztráty z osmnácti na jednadvacet bodů! A bylo ještě hůř.

Sebastian Ulamek v rozjížďce s číslem jedenáct sebral vedení Tomaszi Chrzanowskemu ještě v úvodní zatáčce, když Jan Holub udržel pod kontrolou Michala Dudka. Po přestávce se Tomasz Chrzanowski už nenechal zaskočit a při svém pátém startu konečně projel cílem jako vítěz. Jenže Roman Čejka zaknihoval další nulu, když se musel dívat na výfuky tandemu Jan Jaroš – Filip Šitera. A konečně ve třinácté jízdě Sebastian Ulamek s Michaelem Hádkem naprosto převálcovali Roberta Kosciechu s Lubošem Tomíčkem. „Dvojka byla nejlepší a odlít‘ jsem jak pánbůh,“ popisoval Michael Hádek svůj skvělý start.

Za stavu 26:53 vyvrcholil mítink dvojicí nominačních jízd. Jan Holub v té první nechal jet Michaela Hádka. „A má každej‘ čtyři jízdy,“ vysvětloval František Liebezeit. Eduard Krčmář sledoval závod se stále zachmuřenějším výrazem. Když ho Milan Mach poprvé v rozjížďce s číslem čtrnáct povolal do akce, pomalu už vyklízel box.

Nyní však ožil jako politý vodou. Po nájezdu na dráhu k sobě posuňkem přivolal svého otce. Vrata výjezdu už byla zavřená, takže Eduard Krčmář starší musel skákat přes nafukovací bariéry stylem uchazeče o olympijskou nominaci. Bleskově povolil svému synovi spojku a pak se uchýlil do bezpečí. A nestačil zírat stejně jako všichni přítomní.

Druhá dráha na startovním roštu byla v optimálním stavu a slánský benjamínek toho náležitě využil. Už v úvodním nájezdu byl daleko před Filipem Šiterou a Michaelem Hádkem, kteří před sebe nepustili Martina Málka. Úvodní zatáčkou projel jako bílý blesk černou noční oblohou. A bylo vymalováno, mšenský tandem se mu nedokázal ani přiblížit.

V posledním výjezdu si Eduard Krčmář neodpustil vítězné gesto a pokynutím hlavy směrem k ochozům rozjásal diváky stejně jako při loňském zlatém poháru dvěstěpadesátek. Nečekaná remíza vzbudila v domácích naděje, že by lepší extraligové časy mohly nastat dříve, než se ze Slánské hory stane opět činná sopka.

Na závěr Sebastian Ulamek zkompletoval svým šestým prvenstvím osmnáctibodové maximum. Robert Kosciecha s Tomaszem Chrzanowskim pojistili remízu na úkor Norberta Kosciucha. Zatímco v mšenské části depa neskrývali nadšení a konec konců i překvapení nad obrovskou porážkou nebezpečného soka, Slaňáci dali průchod zklamání. A kdo by se divil, polovina základní části je za námi a oni nemají v tabulce ani jediný bod.

Hlasy z depa
„V pohodě, až na tu první jízdu,“ bilancoval Filip Šitera. „Neodjel jsem, čtyřka byla dobrá, ale trojka ulitá. V poslední jízdě Eda odjel dobře. Do půlky závodu se dalo předjíždět, šel venek, lajna a bylo to rychlý. Pak se z toho stala tvrdá jednokolejka. Jsme mistři a dnes jsme ukázali, že chceme vyhrávat. Dneska tahali všichni. Ukázali jsme, že jsem silnej‘ tým.“

„Půl závodu jsem stál jako ocas,“ komentoval Michael Hádek svoje nasazování. „Pak jsem vyfrk‘ nulu. Byl jsem nasranej‘ a nechtěl jet. Fanda mě přemlouval, a jedu. Mohlo bejt‘ hůř. Klukům to sedlo, vyhráli jsme.“

„Defekt,“ nechtěl Jan Jaroš se synkem Honzíkem na ramenou odhalit příčinu svého odstoupení v šesté jízdě. A ani dalším slovům se z jeho úst nechtělo. „Nezlob se, jsem dost unavenej‘.“

„Co k tomu dodat?,“ krčil Martin Málek rameny. „Nechci se vymlouvat, ale po měsíci je těžké začít sezónu. Chystám se, všechno dolaďuju, ale kluci jsou rozjetí a já začínám pomalu. Myslím, že všichni jsme měli docela špatné starty. Na nich jsme to kazili. Dráha nebyla špatná, dalo se předjíždět. Prostě nám to nevyšlo.“

„Suprový,“ byl Eduard Krčmář ze slánského týmu jediný, kdo neseděl po závodech pohroužený do mlčenlivosti. „Čekal jsem, že se nesvezu. Měl jsem moc utáhlou spojku, trošku si ji povolil, abych neztratil na startu. Pocity jsou dobrý, už o tréninku jsem věděl, že je to dobrý. Čekal jsem, že mě dá už dřív, ale vyšlo to až v poslední jízdě.“

„Mraky peněz a domů,“ komentoval Roman Čejka dnešní závod se značnou stopou sarkasmu v hlase. „Dneska se vůbec nedařilo. Nepoved‘ se mi ani jeden start. Kdyby se tak dařilo jako včera. Nastavení bylo dobrý, chyba je na to startu, ale netuším kde.“

„Z mý stránky to bylo na hovno,“ nevymlouval se Luboš Tomíček. „Začal jsem blbě první jízdou, pak druhou. Celej‘ závod jsem stála a nechytnul se po tý pauze. Prostě to tak přišlo. Přijel jsem autem, 1500 kiláků sem, teď zpátky a zejtra závody v Redcaru.“

1. Grepl PDK Mšeno			59
Jan Jaroš	1 2 E – 2		5
Filip Šitera	1 3 2 2 1	2	11(4)
Norbert Kosciuch, PL	2 1 3 2 3	0	11(1)
Sebastian Ulamek, PL	3 3 3 3 3	3	18
Jan Holub	2 2 3 1 –		8(2)
Michael Hádek	3 0 2	1	6(2)
Ondřej Smetana			DNR
2. AK Slaný			32
Robert Kosciecha, PL	3 3 2 2 2* 1	2	15
Luboš Tomíček	0 0 – – 0		0
Martin Málek	0 2 1 1 0	R	4(1)
Tomasz Chrzanowski, PL	0 1 1 2 3	1	8(2)
Michal Dudek	1 1 E 0 –		2
Roman Čejka	0 0 0		0
Eduard Krčmář		3	3

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	3	154:122	6
2. Pardubice	3	150:128	4
3. Praha	3	135:142	2
4. Slaný	3	115:162	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Slaný – 14. června
Slaný ve svých dvou letošních extraligových závodech nezískal prozatím nic. Mšeno ve stejném počtu utkání úplně všechno. Oběma celkům však v zítřejším vzájemném duelu, v němž základní část extraligy dospěje do své poloviny, půjde o všechno. Slanému by vítězství pomohlo na cestě k postupu do play-off. Obhájci dvou předchozích titulů by chtěli dosáhnout vítězství v základní části, které garantuje finále na domácí dráze a úsporu za semifinále.

Očekávání bodu zlomu
Nula může být sympatické čísílko, když se vyskytuje ve větším počtu za jinými číslovkami u výpisu z bankovního účtu. Samotná je však protivná a když se jedná o zisk v extraligové tabulce po dvou závodech, jde o alarmující jistotu. Navíc se česká vyšší soutěž letos jede jen na šest utkání v základní části a vítězství je o to sladší a prohra bolí dvojnásobně s menším počtem příležitostí pro sjednání nápravy.

Podobné myšlenky se objevují v hlavě Milana Macha. „Už by mohl nastat bod zlomu,“ svěřuje se se svými nadějemi pro zítřejší večer. „Potřebujeme body a rád bych Mšeno porazil.“ Loni se mu skutečně porazilo na své domácí dráze mšenský výběr porazit, avšak dodatečná anulace bodů hostujícího Václava Milíka skóre otočila.

V utkání, které je pro slánskou podzimní budoucnost v extralize dost určující, by přítomnost hvězdného závodníka nebyla zase až tak překvapivá. „Chtěl jsem Emila,“ tuší slánský kouč předem, jaká bude otázka. „Ale ten má ligu v Rusku. Vsadil jsem na osvědčenou dvojici.“

A tou budou polští závodníci Robert Kosciecha a Tomasz Chrzanowski. Kromě nich pojedou Luboš Tomíček, Martin Málek a juniorské trio Michal Dudek, Roman Čejka a Eduard Krčmář. „Hádek s Holoubkem jednou hezky,“ uvědomuje si Milan Mach. „Myslím, že rozhodovat budou Martin Málek s Lubošem Tomíčkem.“

By Mšeno letos nepoznalo hořkost porážky, zítřejší utkání postrádá jednoznačného favorita. „Máme respekt před soupeřem,“ tvrdí Milan Mach. „Sestavu máme kompaktní, bude záležet,jestli pojedeme lépe než v Pardubicích. Ale to bude jednoduché, protože hůř to už nejde. To se samozřejmě týká české enklávy. Měly by to být vyrovnané závody a věřím, že se šastnějším koncem pro nás.“

Na pořadatelskou přípravu pro finále je ještě dost času
Vedle obvyklého osazenstva se letos ve mšenských boxech na návštěvě střídají Štěstěna s Smůla. Naštěstí pro ambice klubu se ta milejší dáma objevuje častěji. I proto se Mšeno dělí o průběžné vedení s Pardubicemi, by má na svém kontě o jeden závod méně.

„Doufám, že ano,“ neskrývá František Liebezeit svou touhu, aby své družstvo přivedl zítra k hattricku.. „Když budu upřímný, chci vyhrát.“ V otázce možného vývoje duelu se ztotožňuje s Milanem Machem. „Koukal jsem na výkonnost našich a jejich Poláků,“ říká. „A jedou plus mínus tejně. Lámat chleba budou naši kluci. Martin Málek s Lubošem Tomíček a Honza Jaroš s Filipem Šiterou. Psal jsem si to na papír a bude to o tom, kdo koho porazí. V juniorské jízdě nemůžeš kalkulovat s 5:1 ani náhodou. Když Michal Dudek odfrkne, nikdo ho ve Slaným nechytí.“

Mšeno pokračuje v politice pravidelného střídání zahraničních posil, aby se ke slovu dostali všichni. Zítra proto vedle Sebastiana Ulamka letos poprvé nastoupí Norbert Kosciuch. Česká část zůstává beze změn. Mšenské vesty obléknou Jan Jaroš, Filip Šitera a mladíci Jan Holub, Michael Hádek a Ondřej Smetana.

Michael Hádek ovšem v uplynulém týdnu absolvoval plochodrážní maratón. Středeční domácí juniorka sice uplavala v záplavách dešové vody, avšak ve čtvrtek jel extraligu v Praze, v sobotu první ligu ve Svitavách, v neděli v Krosně. Dnes ho čekají juniorská družstva na Markétě. Je tedy startovním číslem odrazem tohoto stavu? „Je to proto, že ho chci použít jako náhradníka do mančaftu jako v Praze,“ odhaluje František Liebezeit svou taktiku pro závod.

Pakliže by Mšeno zítra ve Slaném vyhrálo, stalo by se leaderem tabulky a směřovalo by k naplnění svého cíle přímého postupu do finále. „Play-off je ještě daleko,“ nechce se o tom František Liebezeit ještě bavit. „S tím se nedá ještě kalkulovat, musí se pořád do plnejch‘. Když je vůle a prostředky, musí se sehnat to nejlepší a jít do toho.“

Historické okénko:
14. října 2006 – Slánská ikona pomohla Mšenu do extraligy
Ideálně fungující dvoustupňová ligová soutěž u nás skončila s rokem 2006. Čtyři týmy bojovaly v extralize, čtyři v první lize. A cesta o patro výše vedla jedině přes úspěch v baráži, němuž prvoligový vítěz vyzval posledního z extraligy.

Před pěti lety dominoval vyšší soutěži Slaný. V první lize razantně úřadovalo Mšeno, které se z celkového triumfu mohlo radovat už po šestém z osmi závodů. Extraliga skončila na sklonku září ve Slaném a hned vzápětí dostaly čtvrté Pardubice mšenskou výzvu k baráži.

Antonín Kasper starší, který tehdy mšenský celek koučoval, si uvědomoval, že jeho sestava stačí na první ligu, ale pro rozhodující utkání je potřeba se řádně posílit. A to tím spíše, uskutečnilo se jako duel sedmičlenných družstev na rozdíl od běžných ligových klání, které se konaly rozpisem čtyřčlenných týmů.

Adriana Rymela, který ve Mšeně hostoval celou sezónu, měl pojištěného. Potřeboval však dalšího střelce, jehož ovšem domácí prostředí nemohlo nabídnout. Na své prvoligové soupisce ovšem žádného cizince mít nemohl, jelikož se nižší soutěž už od sezóny 2003 jezdila výhradně s českými závodníky.

Mšenský kouč proto nelenil a oslovil Milana Macha, zda by mu nepůjčil Sebastiana Ulamka, jenž byl tehdy ikonou slánského týmu. Manažer Slaného souhlasil, už jen kvůli finančním podmínkám, protože mšenská nabídka výrazně převyšovala slánskou gáži polského závodníka.

Antonín Kasper posléze poskládal svůj tým s vědomím, že ve vyrovnaném klání nebude příliš mnoho příležitostí nasazovat taktickou rezervu, k jejímuž užití byla třeba šestibodová ztráta od svého soka. Adrian Rymel se proto představil v roli náhradníka. Odvážná myšlenka vyšla. Aleš Dryml se zotavoval ze svého těžkého zranění v britské lize a nezávodil ani jeho bratr Lukáš. Josef Laštovka, pardubický kouč, však měl k dispozici Mateje Ferjana a Leigha Adamse, přesto prohrál o čtyři body.

Netrvalo dlouho a všechno bylo vzhůru nohama. Do Mšena dorazila kontrolní komise Antidopingového výboru ČR, zřejmě na udání vůči Věroslavu Kollertovi. Vedle něho měl ovšem pozitivní nález na marihuanu i Hynek Štichauer. Jejich body byly odečteny. Utkání skončilo nerozhodně, extraliga se rozšířila na pět celků a první liga zanikla.

Sebastian Ulamek, který tehdy mšenskému celku přivezl čtrnáct bodů, závodil v české extralize za Slaný i nadále. Až loni se objevil s mšenskou vestou. Za vším stála dlouholeté známost s Petrem Vandírkem, jenž Antonína Kaspera v křesle mšenského kouče vystřídal roku 2008. Petr Vandírek jezdíval za Czestochowou a malý Sebastian Ulamek mu pomáhal vykládat motocykly. V sestavě týmu, jemuž pomáhal do extraligy, se představí také zítra shodou okolností proti Slanému, kde se stal v půlce minulého desetiletí slavnou ikonou.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

AK Slaný:	1 Robert Kosciecha, PL
	2 Luboš Tomíček
	3 Martin Málek
	4 Tomasz Chrzanowski, PL
	5 Michal Dudek
	6 Roman Čejka
	7 Eduard Krčmář
Grepl PDK Mšeno:	8 Jan Jaroš
	9 Filip Šitera
	10 Norbert Kosciuch, PL
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Jan Holub
	13 Michael Hádek
	14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel