Dne 30. září dotlouklo srdce dlouholetého člena AMK Mariánské Lázně pana Svatopluka Majera v nedožitých 78 letech. Pomáhal v depu, odkud ho dobře znali jezdci i členové a příznivci klubu.  Čest jeho  památce!

Poslední rozloučení s Ing. Karlem Žáčkem, dlouholetou výraznou osobností pořadatelského týmu AMK Zlatá přilba Pardubice, proběhne ve čtvrtek 15. září ve 13:45 ve smuteční síni krematoria v Pardubicích.

Pardubice – 10. září
Pátek se nikterak nevymykal z řady krásných dnů letošního tropického babího léta. Sluneční paprsky tančily na zlaté přilbě, jež je vystavena na pardubické třídě Míru ve výloze Lejhancova klenotnictví. A zvyšovaly blyštivý lesk, který je jedním z jejich atributů. Svítkovský stadión zel prázdnotou. Jeho hlavní brána a vjezd do depa byly otevřeny, jakoby dávaly najevo, až jimi příští týden budou pospíchat tisícovky diváků a o poznání menší počet es ploché dráhy.

Vladimír Kalina dělal poslední úpravy na dlouhodrážním stroji Hynka Štichauera, zatímco druhý motocykl byl připraven k zapůjčení v Německu u Klause Petera Gerdemanna. Pardubický závodník dorazil později. Ještě než se s Jiřím Havlíčkem a Pavlem Fuksou vydali na cestu na evropské finále na trávě britského Swingfieldu, přišlo jim vhod občerstvení v klubovně.

Martin Kratochvíl, v současné době především mechanik Josefa Nováka, totiž slavil šedesátku, takže pozval své přátele. Společnost se rozcházela až někdy po půlnoci. František Kalina plánoval noční šichtu na ovále. Avšak sešlo s ní, protože historická červená kropící sedmsetšestka vypověděla poslušnost.

V sobotu nad ránem se ve Svítkově sešli brigádníci. Lubomír Vozár však neodolal a po poledni skočil za volant, aby stihnul přebor v Liberci, kde se s bílým koníkem na vestě objevila hned trojice závodníků. V Pavlovicích měl však v očích slzy, za něž však žhavé sluneční paprsky nemohly.

Dostihla jej totiž zpráva o skonu jeho velkého přítele.

Ing. Karel Žáček, dlouholetý tajemník AMK ZP Pardubice a jeden z předních funkcionářů klubu se s tímto světem rozžehnal po krátké, těžké nemoci v noci na sobotu ve věku nedožitých šestasedmdesáti let.

Čest jeho památce!

Foto: Petr Makušev

Bylo to jako rána z nebe. Ve středu ráno jsem chvíli nedýchal. Když jsem na internetu četl, že zemřela naše sportovní legenda paní Věra Čáslavská, tekly mě slzy. Vím, že jsem nebyl jediný. Znal jsem ji osobně. Občas jsme si volali, naposledy zhruba před čtrnácti dny. Věděla, že se jedná o veliký boj s těžkou nemocí, věděl jsem to i já.

Když jsem ji volal, cítil jsem, že je ráda za každé povzbuzení. 29. dubna 2013 paní Čáslavská přijala mé pozvání do Štětí. Dopoledne jsme měli besedu v kině pro žáky osmých a devátých tříd, učiliště a střední a vyšší odborné školy obalové techniky.

Kino bylo plné do posledního místečka. Na začátku jsme filmem připomněli, proč je paní Věra legendou. Atmosféra, která v kině panovala, byla úžasná, žáci a studenti hltali každé slovo. Místní gymnastky předvedly svoje umění, za což sklidily veliké uznání.

Protože nás čekala ještě večerní beseda s veřejností, nabídl jsem svému hostu společný oběd. Po něm při kávě a troše vína, jsme si povídali. To byla pro mě asi největší odměna. Poznat člověka takhle zblízka, se hned tak každému nepoštěstí. Obohacen o spoustu nových informací a zážitků, jsem moderoval večerní talk-show.

Diváci byli nadšeni, její přítomností a dobře si uvědomovali, jak cenný a vážený host do Štětí přijel. Bylo to poznat i v jejich otázkách.  Nejen já, ale i přítomní diváci poznali jak veliká osobnost a to nejen ve sportu paní Čáslavská je. Že je statečná žena, veliká bojovnice nám dokazovala po celý svůj život, stejně tak i ve chvíli, kdy bojovala o život.

Ve sportu málokdy prohrála. Souboj s těžkou nemocí nevyhrála, protože ho nemohla ovlivnit. Za to, co v životě dokázala, jak proslavila naši zemi, by měl každý Čech smeknout klobouk. Paní Čáslavská, já tak činím. Děkuji, že jsem Vás osobně poznal. Je a vždy to bude pro mě veliká čest. Nikdy nezapomenu. Čest Vaši památce!

Jan Holub nejstarší, který si užívá zasloužený důchod na své chatě u rybníku Mrhal poblíž jihočeského Jita, dnes slaví své čtyřiasedmdesáté narozeniny. Všechno nejlepší mu přejí syn Jan a vnuk Jan s rodinou a k zástupům dalších gratulantů se přirozeně přidává také magazín speedwayA-Z.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)