Berlín – 5. a 6. března
Historie ledové ploché dráhy v Berlině začíná rokem 1975. Hned dva reprezentanti ČSSR Milan Špinka s Janem Vernerem stáli na stupních vítězů. Podlehli pouze vítězi, Švédovi Hansi Johanssonovi. Od té doby Berlin pořádá každoročně závod této velice atraktivní motoristické discipliny. Závod Grand Prix se naposledy jel v roce 2010 a pak německá metropole zažila jen kvalifikační závody a dvě finále světového šampionátu družstev. Zajímavé je, že oba posledně jmenované závody skončily ve stejném pořadi Rusko, Rakousko a Česká republika. Takže letos, po šestileté odmlce Eis Speedway Union znovu udělal závod finále individuálního mistrovství světa na ledové ploché dráze.
Anglický fotbalový kanonýr Gary Lineker svého času prohlásil: „Football is a simple game. Twenty-two men chase a ball for 90 minutes and at the end, the Germans always win.“ Abych ho parafrázoval, finále světového šampionátu na ledové dráze je takový jednoduchy závod, ve kterém šestnáct jezdců odjede dvacet čtyřkolových jízd, 2 semifinále a finále a nakonec vždy vyhrávají Rusové.
Nebylo tomu jinak ani v prvním březnovém víkendu na berlínském Horst-Dohm-Eisstadionu. Oba dva dny finále úplně ovládli Rusové a v celkovém pořadi jen skvělý Franz Zorn dokázal odsunout první den Jegora Myškovce na šesté místo. Kouzlo ledového speedway ale nespočívá ve výsledcích samotných, ale v cestě jejích dosažení.
Zářným příkladem tohoto tvrzení budiž Jan Klatovský, jediný český účastník berlínského finále. Jel velice dobře, ale jak je u něj zvykem na první pohled lehce promarnil několik bodů. Startoval dobře a soupeřil se sobě rovnýma. Na Rusy k lítosti tentokrát neměl. A zaslouženě se v první den probojoval do semifinále. Vydřel bod po pádu Niklase Svenssona ze třetího místa v poslední zatáčce čtvrté jízdy.
Vyhrál opakovanou šestou rozjížďku, ve které byl předtím za pád vyloučen Daniel Henderson a dovezl dva body z poslední dvacáté jízdy, ve které pro změnu upadl Ove Ledström, když Jan Klatovský byl v čele. Opakovanou jizdu sice vyhrál domaci veterán Günther Bauer a dosáhl stejný počet šesti bodů co Jan Klatovský, ale právě druhé místo posunulo Čecha do semifinále. A to mne velice potěšilo, protože si tento nesporný úspěch zasloužil. Druhy den dle mého skromného názoru jel Jan Klatovský mnohem lépe s větším nasazením a bravurou, ale nestačilo to. Už v druhé serii přepálil souboj o druhé místo se Svensonem a propadl se na poslední místo za Němcem Weberem, kterého pravidelně poráží. A místo dvou, anebo alespoň jednoho bodu, byla z toho nula.
Podobně skončil za Nidermaierem, kterého taky umí porazit, na třetím místě v páté jízdě, kterou vyhrál Rus Myškovec. V jedenácté jízdě měl nejtěžší los toho dne Rusy Kononov a Chomiceviče a Rakušana Zorna. Skončilo to další nulou. Franz Zorn ale jel ještě lépe než v sobotu a opakovaně si zadával s ruskými jezdci. Klatovský pak jel v šestnácté jízdě proti Němcům Pletschacherovi a Bauerovi a Niklasi Svenssonovi. To byli právě ti soupeři, proti kterým Jan Klatovský dokáže zajet a dovézt výsledek. Po startu vypadalo, že si přiveze až tři body do okamžiku, kdy upadl Švéd Niklas Svensson.
Opakovaný start ve třech se zase povedl a Jan Klatovský sváděl vyrovnaný souboj s Pletschacherem. Jenomže Günther Bauer nezvládl motocykl a odstřelil českého závodníka.
O Bauerovi si myslím, že je velice nerozvažným jezdcem, který často přeceňuje své možností a stává se nebezpečným. Naštěstí se obešlo bez zranění a startovalo se do třetice, tentokrát ve dvou. Jenomže Jan Klatovský prohrál na cílové čare. A teď se chci vrátit k myšlence, že někdy bodový výsledek je to méně důležitý, pokud jsme viděli skvělou jizdu. Souboj Pletschacher – Klatovsky patřil k tomu nejlepšímu, co nabídl berlínský víkend.
To klíčové pro vývoj MS se odehrálo, jak bylo zmíněno hlavně mezi pěticí Rusů s příspěvkem Franze Zorna. Prvého dne Rakušan porazil v sedmé jízdě Myškovce a v neděli si to zopakoval v rozjížďce s číslem třináct, ve které jel proti třem Rusům. Vyhrál Koltakov a Danil Ivanov dojel poslední, ale ten měl nejspíš problém s technikou, protože po druhém kole se najednou propadl na samotný chvost a dojížděl v pomalém tempu a daleko vzadu. Hvězdná chvíle Franze Zorna přišla v druhém semifinále, do kterého se probojoval naprosto po zásluze. Franz Zorn, znovu proti třem Rusům, odstartoval nejlépe a dlouho se držel v čele. Už vypadalo, že se senzačně dostane až do finále, aby byl předjet nejdřív Chomicevičem a pak v posledním kole Kononovem. Nadšení publika neznalo hranic a odměnilo účastníky nejlepší jízdy dlouhým aplausem.
Jak sobotní, tak nedělní finále, byly dle očekávání, ruskou záležitostí. Překvapivě oba dva dny se neprosadil úřadující šampión Danil Ivanov. V sobotu upadl a byl vyloučen a v neděli skončil třetí Smolná pro něj nedělní třináctá jízda ho viděla na posledním nebodovaném místě a tak ztratil cenné body do celkové klasifikace.
Ledová plocha dráha se moc neliší od klasické a taky se padá poměrně dost. Jenomže se padá poněkud jinak, protože motocykly nejezdí ve smyku. Pozoruhodný pád měl prvního dne Švéd Niklas Svensson. To když Jan Klatovský získal svůj první bod, který tentokrát doslova mu spadl do klína. Švedova motorka se odrazila a uklouzla dovnitř oválu. V Berlině je tam asfalt, takže motocykl zastavil teprve někde uprostřed plochy. Na štěstí nikoho po cestě nesebral, jinak to mohlo skončit velice špatně.
Ještě hrůzostrašněji vypadal pád v poslední dvacáté jízdě sobotního večera. Upadl Ledström a zůstal ležet na ledě. Na poslední chvíli si mezi ním a motorkou položenou na ledu prokličkoval poslední Niedermaier. Niedermaier měl skvělou reakci, správný odhad a ukázal velké umění v ovládání motocyklu. Nezpanikařil a tím možná přejel velkému neštěstí. V důsledku těchto pádů, pořadatele další den vykázali těch málo fotografu, který původně pustily do vnitřku oválu. Takže si užívejte fotek a těšme se na rozhodující poslední dvě kola v německém Inzellu.
Teď už známe vysledky z nizozemského Assenu a o víkendu budeme svědky nevyrovnanějšího finále posledních let. Dalším bonusem bude účast Antonína Klatovského a budu mu hodně držet palce, protože jeho oslavná jízda po vyhraném závodě je velkou podívanou. Ledová plocha dráha prostě není jen o výsledku.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
