Archiv pro rubriku: MČR

MČR Na dlouhé dráze

Lázeňský víkend začíná dnes

Mariánské Lázně – 25. dubna
Plochodrážní motory zabouří na kilometrovém oválu v západočeských lázních už dnes. Možnost tréninku před nedělním šampionátem republiky, jemuž bude předcházet sobotní závod veteránů, vyzkouší při tréninku Aleš Dryml , Karel Kadlec a Antonín Klatovský. Do Mariánských Lázní se však dnes nestihne dostat Michael Hádek, který kvůli absenci kvalitního motoru nechtěl startovat vůbec. Trn z paty mu vytrhnul Bohumil Brhel, avšak Plzeňanův stroj bude připraven zřejmě až v pátek.

Foto: Wojta Zavřel

MČR Jednotlivců

Primární řetězy byly špatnými režiséry českého semifinále

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 18. dubna
V poměrně velkém počtu poruch při semifinále šampionátu jednotlivců AČR v Pardubicích hrály prim přetržené primární řetězy. Ty v konečném důsledku snížily úroveň dramatu. Kdyby Michal Škurla kvůli němu neopustil vedení ve dvaadvacáté jízdě, rozjíždělo by se hned pět závodníků o postup. Takhle se Michal Škurla mohl utěšovat náhradnickým postem a vidinou úsěpchu v konkurečním šampionátu ČSMS. Ronny Weis tak zamířil na druhou příčku pódia mezi neporazitelného Martina Gavenda a Patrika Nagyho. A o zbývající tři finálové vesty se konal rozjezd ve čtyřech.

Pád a prošvihnutá jízda sebraly Martinu Gavendovi sobě rovné
Šest volných míst a dva náhradnické posty ve finálové části mistrovství republiky jednotlivců AČR byly kromobyčejným katalyzátorem jezdeckého zájmu. V minulosti se jeho přebytek řešil kvalifikacemi, letos přišel ke slovu rozpis pro dvacet závodníků. Tolik borců v českém semifinále startovalo už před čtyřmi lety v Kopřivnici, ale tehdy se každý z nich postavil na start pouze čtyřikrát. Systém na pětadvacet rozjížděk tak dnes prožil svou premiéru.

Příliš husté síto stanovilo strategii pro úspěch jednoznačně. Každý bod byl klíčový a každá prohra mohla mít fatální důsledky. Kdo by se tedy divil skleslé náladě Zdeňka Holuba během druhé úpravy dráhy? V rozjížďce s číslem jedna neohroženě proniknul první zatáčkou před Ronnyho Weise, aby posléze mařil jeden Němcův útok za druhým. V posledním oblouku s vytrčenou pravou nohou ve stylu Vladimíra Višvádera.

„Koukám, že tam někdo jede, tak jsem tam dal nohu,“ svěřoval se o chvilku později ve svém boxu. Jenže v sedmé jízdě zůstal stát s poruchou zapalování ještě během prvního okruhu. Martin Gavenda mezitím odvrátil nájezd Patrika Nagye. A protože prve ve čtvrté jízdě za sebou nechal Ondřeje Veverku, Michaela Hádka a Vladimíra Višvádera už během úvodních metrů, stal se prozatím prvním z neporažených.

Po deseti jízdách však jeho příkladu následovali slánští junioři. Eduard Krčmář se na vítěznou dráhu vydal v rozjížďce s číslem dvě, kdy si po skvělém startu ani neměl čas všímat souboje Michala Dudka s Tomášem Jůzou v prvním oblouku. Stejně suverénně si počínal i v osmé jízdě, takže se opět největší drama odehrávalo za jeho zády. Stanislav Pouznar v první zatáčce přeskočil Ondřeje Smetanu, leč prázdná zadní pneumatika mu zabránila bodovat vůbec.

Roman Čejka svého prvního triumfu dosáhl se stejnou lehkostí jako jeho mladší klubový kolega. Ve třetí jízdě panoval od startu až do cíle, zatímco Krzysztof Nowacki zvládal odvracet nápor Michala Kleina. V rozjížďce s číslem devět se však musel slánský junior bránit sám. Startovní manévr jej vynesl do čela před Ronnyho Weise, jenž ho posléze urputně proháněl celá čtyři kola.

Jenže slánským juniorům nebylo dopřáno, aby létajícímu Martinu Gavendovi sekundovali dlouho. Eduard Krčmář se s pražským Moravanem střetnul v rozjížďce s číslem jedenáct, avšak oba je svým skvělým startem zaskočil Michal Klein. Z prvního výjezdu vylétl na čele Martin Gavenda, avšak mšenský závodník držel druhé místo.

Před druhou zatáčkou však upadl. Eduard Krčmář už nemohl nic dělat a po střetu s padajícím Mšeňákem letěl až do bariéry. Okamžitě pro něho vyrazila ambulance, avšak slánský závodník odešel po svých. Otřesený však nemohl v závodě pokračovat, což později potvrdil slovy: „Vůbec nevím, co se stalo.“

Repete s Jaromírem Otrubou coby jediným soupeřem Martin Gavenda proměnil v další velké sólo. Roman Čejka ho vzápětí napodobil, když nebezpečného Ondřeje Veverku připravil o druhé místo Ondřej Smetana. Slánský závodník však z vedení vypadl hned na začátku čtvrté série, přičemž prohrál de facto sám se sebou.

Soupeři už stáli na roštu šestnácté jízdy, leč po Romanu Čejkovi nebylo ani vidu, ani slechu. Konečně vyrazil z boxu v zadní části depa a hnal se plným tryskem na ovál. Práh na dráhu doslova přeskočil, ale to už na digitální časomíře svítily pouze čtyři červené nuly. A tak se mohl pouze otočit a vyjete zpátky do kopečka ke svým mechanikům. „Zapomněl jsem, že mám jízdu,“ láteřil za doprovodu nadávek na svou adresu, které by klidně mohly sloužit jako zvuková kulisa tvrdého pornofilmu.

Kromě pódia nebylo jasné vůbec nic
Smůla obou Slaňáků zamotaly postupovou zápletkou. K dramatu přispěl i samotný Martin Gavenda. Dosavadní suverén totiž na startu osmnácté jízdy zaváhal a mohl jen sledovat, jak Michal Škurla v první zatáčce objíždí Reného Vidnera. Avšak role pasivního pozorovatele, jak se o vítězství perou jiní, mu neseděla a do druhého okruhu najížděl jako první už on. „Trošku jsem to podcenil, ale zabojoval jsem,“ svěřoval se později.

V ten moment byl jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci Ronny Weis. Ten se do Svítkova vrátil podruhé během více než patnácti let minulou středu. Perfektně však vystihnul nastavení motocyklu. Na úvod nestačil dohnat Zdeňka Holuba a potom Romana Čejku, nicméně nikdo další už dnes před ním do cíle dorazit neměl.

V rozjížďce s číslem třináct rychle zmizel ze startovního roštu. A když se Patrik Nagy v zatáčce u depa druhého okruhu spodní stranou posunul pod Michala Škurlu, vedoucího Němce už ohrozit nedokázal. Ve dvacáté jízdě měl proti sobě pouze Ondřeje Veverku, na něhož odstartoval. Pražan kousal, kousal, ale cestu k předjetí nenašel, což ho později motivovali k přiznání: „Jízdu s Ronnym jsem posral!“

Ronny Weis další triumf ve stylu start – cíl přidal v rozjížďce s číslem dvaadvacet. V těch chvílích už věděl, že může být nejhůře druhý. Patrik Nagy sbíral zpočátku jednu dvojku za druhou, aby po osudné diskvalifikaci Romana Čejky sám ovládl šestnáctou jízdu. V předposlední rozjížďce objel Vladimíra Višvádera už v první zatáčce a jeho skóre se zastavilo na dvanácti bodech.

Bylo jasné, že v semifinále českého šampionátu skončí na stupních vítězů dva cizinci. O vítězi se rozhodlo až na úplný závěr. Martin Gavenda měl tak velký apetit na body, že na něho nestačil ani Roman Čejka. Zatímco Pražan v červeném se mohl chystat na pěší výlet na nejvyšší stupeň, slánský borec zdaleka netušil, jakou roli bude hrát ve finále.

Jedenáct bodů neměl jenom on, ale i Ondřej Veverka, Michael Hádek a Zdeněk Holub. Chyběla jen dvě kola a mezi aspiranty na poslední tři místa ve finále byl i Michal Škurla. Jenže stejně jako předtím Krzysztofu Nowackemu, René Vidnerovi a Stanislavu Pouznarovi i jemu prasknul primární řetěz. A to zrovna ve chvíli, kdy mu dva body už nedokázali sebrat ani Michal Dudek, ani Michal Klein. „Posral bych se z toho,“ nadával Michal Škurla. „V životě mi neprask‘ řetěz, až teď když o něco jde!“

A tak zatímco si přeplněné depo začalo ulevovat vyklízením motocyklů a dalších závodnických propriet, chystal se čtyřčlenný rozjezd na závěr. I když prakticky každý závodník se bezpočtukrát vyjádří, že žádné kdyby v ploché dráze neplatí, tady se nešlo onoho slůvka nedovolávat. Nejžárnější příklad poskytl Roman Čejka. O technické smůle Zdeňka Holuba již byla řeč, i když tomu Štěstěna svou nepřízeň vynahradila hned v rozjížďce s číslem patnáct. Vítězství získal, až když se v poslední zatáčce roztrhnul primární řetěz vedoucího Reného Vidnera.

Ondřej Veverka litoval především dvanácté jízdy, o níž už byla řeč, a také rovněž zmiňované prohry s Ronny Weisem. V třiadvacáté jízdě ovšem dokázal uštvat Zdeňka Holuba a vydobýt si poslední šanci v rozjezdu. Michaelu Hádkovi k ní zase pomohl Adrian Rymel. Po třech sériích totiž plzeňskému závodníkovi poradil dokonalé nastavení motocyklu a ten šel záhy od vítězství k vítězství.

Po triumfech v posledních dvou sériích vystřelil rychle do čela také v dodatkové jízdě. Ondřej Veverka a Roman Čejka hned za ním, zatímco Zdeněk Holub uzavíral řadu. Během čtyř kol si každý dával bedlivý pozor, aby o svou pozici nepřišel, takže finálovou tajenku víceméně rozhodl už start rozjezdu.

Hlasy z depa
„Báječné,“ shrnul Martin Gavenda své pocity. „Jel jsem sem s pocitem, že chci vyhrát. A vyšlo to. V předposlední jízdě jsem to trošku podcenil, ale zabojoval jsem. Ani bych nevěřil, že moje vítězství vypadalo lehce. A lehký to taky nebylo. Teď bych chtěl zamíchat kartami v boji o mistra.“

„Lepší než minulý týden,“ porovnal Ronny Weis semiifnále s předcházejícím přeborem. „To jsem byl v Pardubicích poprvé od roku 1995, kdy jsem jel Zlatou stuhu, a celý závod pršelo. Všechno jsem musel zkoušet, ale dneska už bylo všechno super. Jsem ve finále českého mistrovství a to je vynikající.“

„Bída a utrpení,“ hodnotil Michael Hádek svou letošní závodní premiéru, by našel cestu do finále. „První tři jízdy byly utrpení. Jednou jsem vyhrál, ale motorka byla všelijaká. Aďa Rymlů mně poradil a pak to byla střelba. Pražáci se zlepšili, kdybych jel juniory, letos bych titul neudělal. Ale Milíčka bych spráskal vždycky (smích). Dneska si většina lidí myslela, že bych moh‘ vyhrát, ale hovno, hovno, slavný soude. Ale hlavní je postup.“

„Spokojenej‘ nejsem, ale postoupil jsem, takže je to docela dobrý,“ bilancoval Ondřej Veverka. „Ale pátý místo, s tím nemůže bejt‘ nikdo spokojenej‘. Posral jsem dvě rozjížďky. A ani mi nepřipomínej‘, že mi moh‘ prasknout primár! To slovo pro mě neexistuje, už je mrtvý. Štěstí, že jsem neposral ještě ten rozjezd.“

„Docela by to šlo, všechno fungovalo, myslím, že jsem moh‘ bejt‘ druhej‘,“ krčil rameny Roman Čejka. „Ale v šestnáctý jízdě došlo k chybě, byla to moje chyba. Zapomněl jsem nastoupit na jízdu. Nestih‘ jsem to. V rozjezdu nebyly nervy, věřil jsem, že se do finále dostanu a nakonec se to povedlo. S velkým štěstím. Šestý místo, aspoň tak.“

„Paráda,“ zářil Zdeněk Holub. „Kdyby nebyl ten defekt, bylo by to ještě lepší. Přestala jet cívka, vyměnil jsem ji a bylo to lepší. Jsem náhradník, škoda, ale snad se ve finále svezu, je to ještě daleko.“

„Do prdele, to je škoda,“ zněla bezprostřední reakce Michala Škurly, když zjistil, že ho defekt vyřadil z rozjezdu o přímý postup do finále. „Prasknul mi řetěz, nevydržel, už se mu tam asi nelíbilo. V životě mi neprask‘ řetěz, až když o něco jde. To bych se z toho posral!“

„Chyběl kousek,“ uvědomoval si Ondřej Smetana. „Měl jsem udělat ještě tři body. Ale dobrý, bavilo mě to, škoda, ve finále letos nebudu. Jede se ještě mistrák ČSMS, tam se budu snažit postoupit. Ale říkám, že než bejt‘ náhradník a zasrat si motorku jenom na tréninku je horší než tohle.“

„Nevím, přijel jsem sem s tím, že bych postoupil,“ protáhl Michal Dudek obličej. „Zkouším nový GM a chybí mi zkušenosti. Laborovali jsme s tím a až na poslední dvě jízdy jsme na to přišli. Snad to v úterý na extralize bude lepší, tam bych toho chtěl udělat víc. Doufám, že to bude líp než tady.“

„Po první jízdě jsem usoudil, že motor po dvanácti závodech už němá rychlost,“ tvrdil Vladimír Višváder. „Jel jsem na náhradním. Bral jsem ho jako tutovku, ale něco se tam děje, asi zapalování. A devítka guma na tu tvrdou dráhu nebyla vhodná.“

„Na stojáku se mi jede líp,“ vysvětloval Tomáš Jůza, proč jako jediný nemá v rámu ležatý motor. „Ale tady je to už pomalý a na rovinkách nestíhám. Zkusil jsem to minulej‘ tejden o přeboru, ale dnes byla dráha tvrdá. Zkusil bych stojáka ještě na malý dráze, ale tady je to od startu dobrý, ale pak už to nestíhá.“

„Dvakrát guma, jednou řetěz, na dílně se vyhrávaj‘ závody.“ uvědomoval si Stanislav Pouznar. „Ale už tomu začínám přicházet na kloub na dráze, příště to bude lepší. Škoda těch defektů, jinak to bylo super a líbilo se mi to.“

1. Martin Gavenda, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 2 2 3 3 3 13
3. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 2 2 2 3 3 12
4. Michael Hádek, Plzeň 1 3 1 3 3 11+3
5. Ondřej Veverka, Praha 2 3 1 2 3 11+2
6. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 M 2 11+1
7. Zdeněk Holub, Praha 3 E 3 3 2 11+0
8. Michal Škurla, Praha 3 2 2 2 E 9
9. Ondřej Smetana, Praha 1 2 2 2 1 8
10. Michal Dudek, Slaný 2 1 0 2 2 7
11. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 F/R – – 6
12. Vladimír Višváder, Mšeno 0 0 3 1 2 6
13. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 2 E 2 1 1 6
14. René Vidner, Pardubice 1 1 1 1 2 6
15. Tomáš Jůza, Pardubice 0 1 0 2 1 4
16. Jaromír Otruba, Pardubice 0 1 2 1 0 4
17. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 0 1 F 1 3
18. David Štěrovský, Pardubice 0 2 F – R 2
19. Michal Klein, Mšeno 1 0 X 0 1 2
20. Michal Průcha, Slaný 0 1 0 0 0 1

Poznámka: z přímo nasazených nestartoval Jan Holub; do finále postoupilo prvních šest a další dva jako náhradníci.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

MČR Juniorských družstev

Na dietním menu si nejvíce pochutnali Slaňáci

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 14. dubna
Absencí pražských závodníků nejsou letošní česká juniorská družstva příliš početně obsazená. Jejich úvodní kolo ve Slaném vyhrála domácí dvojice Eduard Krčmář – Roman Čejka. Stahovaly je Pardubice především zásluhou Václava Milíka, který vyhrál všechny jízdy základního rozpisu i tu s číslem dvanáct, kdy zadřel motor. Když v předposlední jízdě zůstal s prázdnou pneumatikou stát Eduard Krčmář, náskok domácích se smrskl na dva body. V samotném závěru však Roman Čejka dokázal porazit i Václava Milíka. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Michaely Krupičkové, která na závěr půjčila motocykl svému největšímu rivalovi, jehož stroj stávkoval. Poprvé na pódium vystoupil Roman Mády, jenž se blýsknul triumfem z trestné čáry, a který se v rozjezdu vypořádal s Celinou Liebmannovou.

Rozfoukaná jména startovní listiny
Studený vítr ochlazoval slunečný jarní den, ale také rozháněl dešové mraky, které dle předpovědi meteorologů měly dnes vtrhnout do Čech. Pořádně rozfoukaná byla ovšem i startovní listina. Pouze Mšeno naplnilo družstvo maximálním počtem čtyř závodníků, avšak Michal Klein se nakonec objevil s vestou triumvirátu Dak Moto Plzeň – Divišov.

Právě ten měl největší personální potíže. Jan Holub je nemocný a plán na ostaršení Michaely Krupičkové ztroskotal na vetu od lékařů. Původně se po boku Daniela Hádka měl objevit nějaký pražský závodník. Avšak Markéta, v soutěži nestartující, žádné hostování nepovolila. Otázka, která strana by tratila více v případě extrémního řešení vztahu AČR – ČSMS dostala zajímavou nápovědu svého řešení.

Pardubice byly bez nemocného René Vidnera, ale přesto se díky přítomnosti Václava Milíka zařadily do pomyslné lepší skupiny se Slaným. Domácím chyběl Michal Průcha, který se v depu objevil s obvazem na ruce zraněné loni v červnu. „Dráha včera nebyla špatná, ale po závodech mě ta ruka začala bolet,“ vysvětloval svůj přerod do role diváka. „Ani jsem se kvůli tomu nemoh‘ vyspat.“

Série úvodních čtyř rozjížděk se nesla v duchu nerozhodných výsledků. Nejprve v rozjížďce s číslem jedna ujel osamocený Václav Milík slánské dvojici. Stejné obsazení plus David Štěrovský přinesla třetí jízda. V ní měl lepší start Eduard Krčmář, avšak pardubický junior se okolo něj prohnal vnějškem první zatáčky.

Na šest bodů se dostaly i zbývající dva celky. V rozjížďce s číslem dvě dominoval Patrik Nagy. Jeho kolega Stanislav Růžička musel ve třetím kole opustit třetí místo vinou píchlé pneumatiky. Zdeněk Růžička, jenž se objevil vedle Daniela Hádka, krátce před tím upadl, ale promptně se zvednul a dojel si pro bod. Ob jednu rozjížďku Daniel Hádek objel Patrika Nagye v první zatáčce.

Druhá série vyslala Slaný do čela průběžné klasifikace. V rozjížďkách s čísly pět a sedm se domácí tandem natáhl pro pět bodů už v prvních metrech, by je ve druhém případě lehce trápil Stanislav Pouznar. Naproti tomu Pardubice nedokázaly kontrovat plnými bodovými dávkami. Václav Milík sice vyhrál v šesté jízdě, avšak David Štěrovský se nedostal přes Daniela Hádka. V rozjížďce s číslem osm Václav Milík dodal další triumf stylem start – cíl, avšak David Štěrovský v zápalu boje upadl.

Ani sedm bodů převahy neznamená absolutní jistotu
V poslední třetině základní části nepředstavoval trojkoaliční celek sílu schopnou zatřást slánskou pevností. Rozjížďka s číslem devět zažila velké sólo Romana Čejky a Eduardem Krčmářem na úkor samotného Zdeňka Růžičky. Se stejnou samozřejmostí si domácí tandem počínal i o dvě jízdy později, by se ke Zdeňkovi Růžičkovi přidal Daniel Hádek.

Naproti tomu Pardubice byly schopny na slánský trhák reagovat pouze smírnými výsledky. David Štěrovský totiž musel odejít z roštu desáté jízdy kvůli prasklému kabelu vypínání. Václav Milík se záhy usadil před mšenským tandemem Patrik Nagy – Michal Klein. V rozjížďce s číslem dvanáct hrál Václav Milík znovu suveréna.

Svůj náskok před Michalem Kleinem a Stanislavem Pouznarem neustále zvyšoval, avšak kouř z motoru nevěstil vůbec nic pozitivního. Projel cílem a na rovince zůstal stát. Zběžná prohlídka v depu přinesla krutý verdikt. „Vytek‘ olej,“ vysvětloval Václav Milík příčiny fatálního defektu. „Upad‘ výpusák.“

Letošní juniorská družstva budou vrcholit trojicí finálových rozjížděk, jichž se ovšem účastní jednotlivci na základě svých bodových zisků. V té první mířil Stanislav Pouznar neohroženě za vítězství, avšak nakonec mu ho v poslední zatáčce sebral spadlý řetěz. Zdeněk Růžička byl už ze hry vinou pádu, takže se mšenský borec rozběhl vstříc metě po svých. Avšak rychlejší než David Štěrovský logicky být nemohl.

Slaný třináctou jízdu nemohl obsadit, takže Pardubice z jeho sedmibodové převahy ukrojily rázem takřka polovinu. Náskok domácích měl tát i ve čtrnácté jízdě. Ta přitom začala s Eduardem Krčmářem na čele a Davidem Štěrovským na chvostu. Jenže v nájezdu do druhého oblouku si Michal Klein škrtnul o druhého Daniela Hádka a skončil v kotrmelcích.

Zatímco Mšeňákův motocykl do depa přinesli, on dorazil sanitkou. Naštěstí z ní vyskočil a odešel po svých. „Haďas říkal, že to dal na vnitřek a trošku klapnul, čekal, že to dám na venek,“ popisoval okolnosti kolize. Daniel Hádek se zase před startem repete nechal uklidňovat otcem Bořivojem, že uštípnutý kousek nového blatníku se dá snadno opravit.

Při opakování zamířil Eduard Krčmář opět neomylně do vedení. Jenže od třetího kola začal výrazně zpomalovat, aby v nájezdu do čtvrtého kola zajel na trávník s prázdnou zadní pneumatikou. Vítězství si tedy připsal Daniel Hádek, zatímco David Štěrovský bral dva body za druhé místo. Před poslední rozjížďkou bylo zaděláno na pořádné drama.

Slaný vedl už jen o dva body před Pardubicemi, zatímco trojkoalice se dělila o třetí místo se Mšenem. Daniel Hádek si rychle doplňoval metyl a po chvilce na třetím místě ve druhé zatáčce podlehl Patriku Nagymu. Boj o vítězství byl vyřešen ještě dříve, když Roman Čejka v úvodním oblouku objel Václava Milíka.

Zchromlé koně v motoru nedohnaly dvacet kilo navíc
Před začátkem mistrovského závodu stopětadvacítek byla Michaela Krupičková poměrně skeptická v otázce svého postavení v roli favorita. „Patrikovi to jede,“ říkala. „A má pětačtyřicet kilo a já o dvacet víc.“ Jenže hned rozjížďka s číslem jedna postavila její předpověď vzhůru nohama.

Dívka v zeleném předvedla nejlepší start, avšak Patrik Mikel se hnal první zatáčkou dopředu. Jenže Michaela Krupičková se do čela vrátila dříve než záhy. A její rival se v nájezdu do druhého kola propadl až na poslední příčku. Prozatím ještě netušil, že jej přesně to samé čeká už ve čtvrté jízdě. Po bezchybném startu se ujal vedení, leč na protilehlou rovinku vyjel jako poslední.

„Vždycky to umře,“ smutnil nad svým motocyklem a nakonec mu nezbylo, než druhou polovinu mítinku dokončit na stroji Michaely Krupičkové. Ta po úvodním vítězství přidala další v rozjížďce s číslem tři. O vedení se však prozatím dělila s Celinou Liebmannovou.

Dcera německého ledaře na úvod slavila dvě poměrně snadná vítězství, vezmeme-li ovšem do úvahy trable Patrika Mikela. V rozjížďce s číslem pět se však její vítězná šňůra přetrhla za více než dramatických okolností, když upadla ve druhé zatáčce. Při repete bez vyloučené Němky vyzrál Patrik Mikel na Michaelu Krupičkovou, by ta prve měla vrch.

Patrik Mikel ovládl sedmou jízdu, ale šest bodů na stupně vítězů nestačilo ani náhodou. Michaela Krupičková zvítězila v poslední jízdě zkomplikované úvodním trucováním startovacího zařízení. Zatímco se mohla těšit z triumfu, o němž ještě před dvěma hodinami sama pochybovala, pořadatelé museli vypisovat rozjezd o druhé místo.

Řekl si o něj Roman Mády a úhelným kamenem jeho prvního pódia se stala šestá jízda. V ní se přitom nejprve chytil do pásky a z trestné čáry rychle předčil Lukáše Kovaříka. Tím se jeho tříkolová stíhací jízda v žádném případě nezastavila. Ve druhé zatáčce přišel na řadu Filip Hájek. A pak už před plzeňským závodníkem byla jenom červenobílá kombinéza Mike Jacopettiho, v barvách Ebner Teamu, důvěrně známých z českých ledů.

Syn přítelkyně Charly Ebnera staršího se nechtěl vzdát, ale v posledním oblouku se nechal rozházet. Roman Mády jeho zaváhání nekompromisně potrestal předjetím. Dostal se na bodovou úroveň s Celinou Liebmannovou a v sedmé jízdě prohrál s Patrikem Mikelem. Jenže německé děvče nakonec prohrálo s Michaelou Krupičkovou.

Bojovností Roman Mády nešetřil ani v rozjezdu. Celina Liebmannová měla lepší start, ale Plzeňan si nedopřál pokoje, dokud jí ve druhé zatáčce druhého kola nepodjel. Premiérové vavříny tak byly cennější svým stříbrem.

Hlasy z depa
„Dneska super na to, že jsem po zranění,“ připomínal Roman Čejka svůj nešastný pád při soustředění v Kršku. „Hezky jsem se svez‘. Nejlepší přišlo nakonec, byla to nejtěžší jízda a takhle to vyšlo. Rozhod‘ start. Start – cíl a domů.“

„Na hovno, nedařilo se, měl jsem nějaký defekty,“ zažíval Eduard Krčmář absolutně odlišné pocity než jeho kolega. „Tu jízdu jsem měl dojet na prázdný gumě, měl bych bod a bylo by to jistý. Aspoň že tak. Čekal jsem ale od sebe lepší výsledek. Byla jiná dráha než včera, až na poslední dvě jízdy jsem se srovnal.“

„Nesundali mě, udělal jsem stejně nejvíc bodů,“ komentoval Václav Milík fakt, že ve čtvrtém závodě tohoto týdne poprvé nestál na nejvyšším stupni vítězů. „Škoda bodu v poslední jízdě. Posral jsem start. Roman byl v tom startě lepší a už jsem ho nedohnal. Motor se zadřel v cíli, upadnul vypusák na olej a ten vytek‘.“

„Prasknul kabel od vypínání,“ vysvětloval David Štěrovský svou absenci v desáté jízdě. „Jedna jízda byla ztracená. Pak se povolil spojkovej‘ koš a pak to chtělo bojovat. S Vaškem jsme to zalepili, udělal mně spojku, až jsem se lek‘. Výsledek byl zásluhou Vaška. Snad to bude příště líp, teď se ale budu soustředit na středu na semifinále.“

„Trošku mě brní ručička, asi pojedu na rentgen,“ svěřoval se Michal Klein. „Lepší bedna než nic, ale moc konkurence nebyla. Je to ale příjemný, povzbuzení to je, aspoň malinký. Konečně jsem se začal cejtit dobře.“

    C B A TOT
1. AK Slaný         29
Eduard Krčmář 1 1 3 2 2 3   E   12(4)
Roman Čejka 2 2 2 3 3 2     3 17(2)
 
2. ZP Pardubice         26
Václav Milík 3 3 3 3 3 3     2 20
David Štěrovský 0 1 F – – 3 2   6
 
3. Grepl PDK Mšeno         17
Patrik Nagy, H (ACCR) 3 2 1 2     1 9
Stanislav Pouznar E 1 L 1 2     4(1)
Michal Klein 1 0 1 2   X   4(2)
 
4. DaK Moto Plzeň-Divišov         16
Daniel Hádek 2 3 2 2 – 1   3 0 13
Zdeněk Růžička 1 E – 1 1 0 F     3(2)

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michaela Krupičková, Divišov 3 3 2 3 11
2. Roman Mády, Plzeň 2 1 3 2 8+3
3. Celina Liebmann, D 3 3 X 2 8+2
4. Mike Jacopetti, A 2 2 2 1 7
5. Patrik Mikel, Březolupy 0 0 3 3 6
6. Filip Hájek, Praha 1 2 1 0 4
7. Kryštof Rybář, Osečná 1 1 1 1 4
8. Lukáš Kovařík, Praha 0 0 0 0 0

Foto: Eva Palánová

MČR Juniorů

Václav Milík šel na nejvyšší stupeň potřetí během čtyř dnů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 13. dubna
Po Markéta Open v Praze a přeboru v Pardubicích se Václav Milík postavil na nejvyšší stupeň pódia rovněž při úvodním kolem českého juniorského šampionátu AČR. V rozjížďce s číslem čtrnáct sice po horším startu mohl jen sledovat, jak ho Roland Benkö a Eduard Krčmář obírají o body. Nakonec však celá trojice skončila na stejné úrovni. Záhy po startu upadl Roland Benkö a poranil si nohu, avšak s ohledem na zítřejší domácí start ve své zemi ani nechtěl své zranění uvádět v oficiálním zápise. Přerušení přišlo vhod Václavu Milíkovi, který během pauzy stačil vyměnit poškozenou pneumatiku, a posléze úřadoval na čele od startu až do cíle.

Pod nadvládou žluté
Úvodní podnik české juniorky si dával na čas. Přešvihnout začátek o pár minut nebývá tolik nezvyklé, avšak dnes ve Slaném zkomplikoval pořadatelům život ještě přeseknutý elektrický kabel. Kvalifikace a slavností nástup si proto přehodily svá místa v časovém harmonogramu a o čtyři místa v hlavním závodě se začalo bojovat až těsně před pátou.

Oproti původním záměrům se podoba kvalifikace musela upravovat. Jana Holuba stále trápí nemocná kyčle, takže jho místo v hlavním závodě obsadil Michal Klein. Nedorazil ani pardubický navrátilec René Vidner, takže se místo čtyř plánovaných rozjížděk konaly jen tři. Nejkratší cesta do šestnáctky přitom vedla přes vítězství v jedné ze dvou úvodních.

Dobyli je nejprve Roland Benkö a Michal Průcha, přičemž oba strávili v čele celou dobu od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Rozjížďku s číslem tři zpočátku ovládl Vít Janoušek, který prve připravil Davida Štěrovského o druhé místo hned v první zatáčce. Nyní však nadešla hodina Pardubičanovy pomsty. Sice špatně odstartoval, avšak ve druhé zatáčce za sebou nechal Zdeňka Růžičku. A když o kolo později upadl vedoucí Vít Janoušek, triumf byl jeho.

V prvních fázích hlavního závodu bylo důležité mít na přilbě nasazený žlutý povlak. „Ta čtyřka startuje jako kráva,“ nechal se slyšet Roman Čejka. Krátce po rekonvalescenci své naštípnuté klíční kosti nečekal žádné zázraky a do závodu šel s předsevzetím především si ještě více neublížit. V rozjížďce s číslem tři už v úvodních metrech za sebou nechal Zdeňka Holuba. Zato Eduard Krčmář začátek s jedním bodem na svém kontě dozajista nečekal. „Moc se to zvedlo,“ láteřil na svůj špatný start. Avšak ruku na srdce mítink byl ještě opravdu příliš mladý.

Z úvodních vítězů dokázali ve druhé sérii získat další trojku jen Patrik Nagy a Václav Milík. Pardubičan musel ve čtvrté jízdě startovat dvakrát, jelikož na počátku třetího kola blikala červená světla kvůli pádu Zdeňka Růžičky. Při repete si Václav Milík počínal neméně suverénně. „Ze žlutý to startuje, ale té hrany je škoda,“ nechal se slyšet před rozjížďkou s číslem pět. V ní mu rozpis přisoudil primát, aby byl dnes první, kdo projede vítězně cílem, aniž by měl na své přilbě žlutý povlak.

Patrik Nagy nejprve za podobných okolností jako později Roman Čejka připravil ve druhé jízdě o vedoucí příčku Michala Škurlu. V rozjížďce s číslem osm měl přestřihnout vítěznou šňůru nejen Ondřeji Veverkovi, který na samotný úvod dokázal v první zatáčce objet Rolanda Benkö, ale i Romana Čejku. Přitom Ondřej Veverka pěkně odstartoval a byl mšenskému Maďarovi pořádně tvrdým soupeřem.

Patrik Nagy se nenechal zaskočit Pražanovým postartovním manévrem, v první zatáčce udržel stopu a na protilehlou rovinku vyjel jako první. I když měl v posledním oblouku problémy se zvládnutím motocyklu a Ondřej Veverka vmžiku zaútočil, bylo na změnu pořadí už pozdě. Roman Čejka protnul metu jako třetí. Mechanik Antonín Polák ovšem prezentoval rachtající kolečko vačky a slánský závodník musel narychlo přesedávat na druhý stroj.

Každý byl alespoň jednou poražen
Dnešní mítink neměl mít vůbec žádné suverény. Jako první z tandemu neporažených přišla řada na Patrika Nagye. V rozjížďce s číslem jedenáct se rozhodně nemusel stydět za reakci na let pásky, avšak Ondřej Smetana opět přímo v praxi demonstroval výhody čtvrté dráhy. „Tam bylo materiálu jako kráva, tam to lítá,“ vracel se zpátky na startovní rošt. To samozřejmě v myšlenkách, když se vrátil zpátky do depa, jelikož na dráze nekoukal napravo, ani nalevo a řítil se před Maďara do čela.

Václav Milík prodloužil svou sérii, když záhy po startu dvanácté jízdy strčil své zadní kolo přímo do trajektorie útočícího Zdeňka Holuba, avšak v patnácté jízdě se musel sklánět nejen před jedním, ale hned dvěma přemožiteli. Jak Roland Benkö, tak Eduard Krčmář sdíleli společný osud. Oba museli dohánět bodové manko z první série a oběma se to náramně dařilo.

Slaňák s přehledem vyhrál sedmou jízdu, aby své neohrožené vítězství zopakoval hned dvakrát v rozjížďce s číslem deset. Ve druhé zatáčce předposledního okruhu totiž upadl Zdeněk Růžička. Všichni soupeři se mu stačili bezpečně vyhnout, avšak rozhodčí Jaroslav Líbal přesto raději rozsvítil červená světla, by už slánský závodník byl takřka v cíli. Zatímco Eduard Krčmář želel ojeté hrany na pneumatice, Michal Klein přišel při repete o body. Když se dostal k roštu, startmaršál František Moulis ho přivítal černou vlajkou. „Tvrdili mi, že mi daj‘ víc času,“ divil se své diskvalifikaci za překročení dvouminutového limitu. „Ale depo nemělo spojení s věží.“

Roland Benkö v šesté jízdě záhy sebral vedení Zdeňku Holubovi, aby ho vzápětí v rozjížďce s číslem deset žlutá dráha rychle katapultovala před Romana Čejku. V patnáctí jízdě ovšem za nejdelší konec provazu tahal Eduard Krčmář. Roland Benkö sice po něm okamžitě vyrazil, avšak zůstal za ním. A Václav Milík byl ještě dál vzadu.

„Špatně jsem si stoupnul, moc se to zvedlo a dva body mi utekly,“ vyhodnotil bleskově situaci v průběžném pořadí. Eduard Krčmář s Rolandem Benkö se s ním rázem dělili o vedení. Zato Patrik Nagy, který v rozjížďce s číslem patnáct zůstal beznadějně poslední, přišel o vidinu pódia. Nepomohlo mu ani těžce vydřené vítězství před Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem sedmnáct, před něhož se posunul až v první zatáčce třetího kola.

Další triumfy si ovšem mezi sebou rozebíral už jen trojlístek vedoucích závodníků. Roland Benkö dvakrát vyhrál osmnáctou jízdu opakovanou kvůli pádu Zdeňka Růžičky. Václav Milík se vzápětí nesmlouvavě nacpal před Romana Čejku. Nejvíce se na vítězství nadřel Eduard Krčmář, protože do dvacáté jízdy nejlépe odstartoval Michal Škurla. Slaňák se ujal vedení ještě v úvodním nájezdu, avšak vynořilo se nové nebezpečí v podobě Ondřeje Veverky ženoucího se středem úvodního oblouku.

Eduard Krčmář si ovšem dobře uvědomoval, která bije. Protáhnul nájezd do druhé zatáčky, udržel se v čele a také on se zařadil mezi účastníky rozjezdu o vítězství. V něm šel dopředu Václav Milík, který udržel oba své rivaly na uzdě. Roland Benkö upadl ještě v první zatáčce a skončil s poraněnou nohou v sanitce.

By ho museli podpírat hned dva členové jeho doprovodu, nechtěl se o svých zdravotních újmách příliš šířit kvůli zítřejším závodům. Přestávka přišla vhod Václavu Milíkovi, jenž vyměnil poškozenou zadní pneumatiku. Při repete se vrátil do vedení, aby se do dějin letošní juniorky zapsal jako první vítěz, by se o průběžné vedení dělí.

Hlasy z depa
„Dobrý, akorát ta jedna jízda,“ objasňoval Václav Milík, co mu chybí ke spokojenosti. „Stoupnul jsem si špatně a moc se to zvedlo. Dva body utekly, tak moc spokojenej‘ nejsem. Ale hattrick je paráda, doufám, že zejtra bude quatro. Doufám, že tohle bude nejhorší výsledek a teď budu dělat už jen samejch‘ patnáct bodů. Uvidím, budu se snažit to držet a udělat titul.“

„Super,“ zářil Eduard Krčmář. „Akorát první jízdu jsem to zkurvil, moc se to zvedlo. Moh‘ jsem ji vyhrát a to bych byl první. Jsem rád, že jsem porazil Vendu. Je to docela dobrej‘ jezdec, je vidět, že má zkušenosti a je vyježděnej‘. Po první jízdě jsem si říkal, že bedna nebude, ale pak se to povedlo. Moh‘ jsem udělat o dva body víc, ale hlavně, že vše šlapalo. V rozjezdu jsem ho zkoušel, dráha byla těžší a mě bolí noha z toho Chorvatska.“

„Vůbec,“ opáčil Ondřej Veverka na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnešní závod líbil. „Čekal jsem víc. Jedenáct bodů má skoro každej‘ a já chtěl víc. Nejsem vůbec spokojenej‘. Udělal jsem chybu z modrý, že jsem šel moc na venek. To byla zásadní chyba.“

„Dneska jsem se svým výkonem moc spokojenej‘,“ svěřoval se Roman Čejka. „Jelikož jsem po zranění, měl jsem tu kličku, říkal jsem si, že se rozjedu. A najednou tohle, jsem velice spokojenej‘. Bedna by i šla, ale začal jsem na GM a něco tam začalo cvakat. Narychlo jsem skočil na jawičku a ta jede jako drak.“

„Zezačátku jsem si myslel, že to bude na hovno,“ připouštěl Zdeněk Holub. „Dráha mně o tréninku nesedla, byla děravá a houpavá. Nakonec jsem se s tím vyrovnal a šlo to. Jsem spokojenej‘. Škoda bodu, jak jsem se přetočil, předjel mě. Doufám, že bedna bude příště, teď se mi přiblížila, ale ty dva bodíky chyběly.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Roland Benkö, H 1.    
2. Michal Průcha, Slaný   1.  
3. David Štěrovský, Pardubice 3.   1.
4. Zdeněk Růžička, Mšeno   2. 2.
5. Vít Janoušek, Liberec 2.   3.

Hlavní závod:

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 1 3 13+3
2. Eduard Krčmář, Slaný 1 3 3 3 3 13+2
3. Roland Benkö, H 2 3 3 2 3 13+X
4. Patrik Nagy, H – Slaný (ACCR) 3 3 2 0 3 11
5. Ondřej Veverka, Praha 3 2 1 3 2 11
6. Roman Čejka, Slaný 3 1 2 3 2 11
7. Zdeněk Holub, Praha 2 2 2 3 2 11
8. Michal Škurla, Praha 2 2 1 2 1 8
9. Ondřej Smetana, Praha 1 1 3 2 0 7
10. Daniel Hádek, Plzeň 2 2 0 2 E 6
11. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 1 2 E – 4
12. Dominik Hinner, Praha 0 1 1 1 0 3
13. Michal Klein, Mšeno 1 F M 1 1 3
14. David Štěrovský, Pardubice F E 0 0 2 2
15. Vít Janoušek, Liberec (res) 1 1 2
16. Michal Průcha, Slaný 0 0 0 1 – 1
17. Zdeněk Růžička, Mšeno X 0 X F X 0

Poznámka: z účastníků kvalifikace nedorazil René Vidner, z přímo nasazených Jan Holub. Michal Klein proto postoupil rovnou, zatímco kvalifiakční formát byl upraven ze čtyř rozjížděk na tři.

Foto: Eva Palánová

MČR Juniorských družstev

Juniorská družstva startují s novým rozpisem

Slaný – 13. dubna
Letošního šampionátu juniorských družstev se neúčastní pražská Markéta, která má pro své juniory jiné preference. Zbývající čtyři celky budou závodit dle nového rozpisu, v němž je možné tři členy doplnit náhradníkem. Při zítřejší premiéře ve Slaném je zatím ve startovní listině jen jedenáct jmen. Juniorská klání už tradičně doplňují stopětadvacítky s osmi závodníky.

Čtyřčlennou kvótu svého týmu naplňuje pouze Mšeno, jehož leaderem bude Maďar Patrik Nagy. Slaný, který se právem může počítat za favorita díky kompaktnímu celku, a Pardubice přijedou ve třech. U trojkoaličního družstva Dak Moto Plzeň – Divišov však prozatím figuruje pouze Daniel Hádek s tím, že další účastník bude doplněn dodatečně.

I po změně rozpisu zachovává šampionát juniorských družstev formuli jízdy v páru, avšak pouze ve dvanácti jízdách základního rozpisu. Ten vyvrcholí trojicí finálových rozjížděk, v nichž se představí závodníci ze všech čtyř týmů na základě svých bodových zisků.

Premiéry mistrovských stopětadvacítek se zúčastní také zahraniční účastníci, Mike Jacopetti, syn přítelkyně ledaře Charly Ebnera, a Celina Liebmannová. Největší pozornost však bude upřena na duel Michaely Krupičkové s Patrikem Mikelem, jenž se zřejmě stanem hlavním motivem letošní sezóny kolibříků.

Startovní listina:

AK Slaný: 1 Eduard Krčmář, 2 Roman Čejka, 3 Michal Průcha, 13 neobsazeno
ZP Pardubice: 4 Václav Milík, 5 René Vidner, 6 David Štěrovský, 14 neobsazeno
DaK Moto Plzeň-Divišov: 7 Daniel Hádek, 8 dodatečně, 9 a 15 neobsazeno
Grepl PDK Mšeno: 10 Patrik Nagy (H – ACCR), 11 Stanislav Pouznar, 12 Michal Klein, 16 Zdeněk Růžička

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michaela Krupičková, Divišov
2 Filip Hájek, Praha
3 Patrik Mikel, Březolupy
4 Mike Jacopetti, A
5 Roman Mády, Plzeň
6 Celina Liebmann, D
7 Lukáš Kovařík, Praha
8 Kryštof Rybář, Praha

Foto: Wojta Zavřel

MČR Juniorů

Václav Milík rozhodně neplánuje ústup z nejvyššího stupně

Slaný – 12. dubna
V otázce závodníka stojícího na nejvyšším stupni vítězů byla ještě hodně mladá letošní půllitrářská sezóna poměrně monotematická. Václav Milík se radoval nejen při pražském Markéta Open, ale také o den později při přeborové premiéře ve Svítkově. Pardubický junior se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by rozhodně z vítězného piedestalu nechtěl sestupovat ani zítra, kdy ve Slaném startuje juniorský šampionát pod gescí AČR. Aspirantů na zlatý věnec je ovšem více, a to tím spíše, je-li startovní listina nabitá odhora až dolů a hlavnímu závodu bude předcházet kvalifikace s osmi účastníky.

Včera večer v Pardubicích litoval Václav Milík jediné věci. „Mohlo to bejt‘ lepší a měl bych kompletku,“ upozorňoval na jediný bod, který mu v rozjížďce s číslem jedenáct uzmul Ondřej Veverka. Jenže během rozběhlé plochodrážní kampaně se minulostí příliš nežije. A také Václav Milík už upírá ohnisko své pozornosti ke Slanému.

„Chtěl bych vyhrát s plným počtem,“ nezastírá. „Body budou důležitý. Celou zimu jsem se připravoval, chodil do posilky. Hattrick by byl pěknej‘, ale mohli bychom vyhrát ještě i v sobotu juniorský družstva, to se může klidně stát.“

Z české juniorky sice s Michaelem Hádkem a Michalem Dudkem vypadly dvě hvězdy, avšak letos prozatím nepanují žádné personální obavy. Zítra se začne kvalifikací, jíž se zúčastní sedm závodníků. Nejpřímější cesta do hlavního závodu povede přes triumf v jedné z prvních jízd. Rozjížďka s číslem tři přinese poslední šanci, ale také první dva vyřazené. O definitivním složení postupujících nakonec rozhodne čtvrtá jízda.

Hlavní závod slibuje napínavou podívanou už jen při zběžném pohledu. A by Václav Milík coby úřadující vicemistr a po odchodu Michaela Hádka i prozatím nekorunovaný král české juniorky se logicky řadí mezi nejžhavější favority, s obdobnými ambicemi se to bude hemžit i v sousedních boxech. A tak se zdá, že letošní ročník šampionátu,jehož historie se táhne až zpátky k sezóně 1974, bude patřit k těm povedenějším.

Startovní listina:

kvalifikace: Roland Benkö, H
  Michal Klein, Mšeno
  Zdeněk Růžička, Mšeno
  David Štěrovský, Pardubice
  René Vidner, Pardubice
  Vít Janoušek, Liberec
  Michal Průcha, Slaný
 
hlavní závod: 1 Stanislav Pouznar, Mšeno
  vítěz kvalifikační jízdy 1
  3 Dominik Hinner, Praha
  4 Ondřej Veverka, Praha
  5 Michal Škurla, Praha
  6 Jan Holub, Plzeň
  7 vítěz kvalifikační jízdy 2
  8 Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR)
  9 vítěz kvalifikační jízdy 4
  10 Zdeněk Holub, Praha
  11 Eduard Krčmář, Slaný
  12 Roman Čejka, Slaný
  13 Václav Milík, Pardubice
  14 Ondřej Smetana, Praha
  15 Daniel Hádek, Plzeň
  16 druhý z kvalifikační jízdy 4
  17 třetí z kvalifikační jízdy 4
  18 čtvrtý z kvalifikační jízdy 4

Foto: Wojta Zavřel