Archiv pro rubriku: MČR

MČR Juniorů

Díra v karteru vyřešila souboj o juniorského šampióna

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 29. srpna
Z trojice aspirující na titul letošního juniorského mistra republiky rozehrál nejhůře dnešní poslední závod pětidílného seriálu Jan Holub. V rozjížďce s číslem tři zůstal trčet vzadu. A by se probil na druhou příčku, vítězství Václavu Milíkovi nedokázal sebrat. Pardubičan ovšem podlehl v jedenácté jízdě Romanu Čejkovi, aby v závěru porazil doposud neporaženého Eduarda Krčmáře. Oba měli stejný počet bodů nejen v závodě, ale i v celkové klasifikaci. V rozjezdu se dostal do čela Václav Milík. Eduard Krčmář zůstával v bitevní vzdálenosti, jenže pardubického závodníka zastavila na konci druhého kola díra v karteru.

Na titul jsou už jen dva
Také o poslední závod seriálu byl mezi závodníky zájem, takže ke slovu musela přijít kvalifikace. V její úvodní jízdě bez větších patálií triumfovala Michaela Krupičková. Vzápětí její fenomenální počínání napodobil Michal Průcha, jehož skvělý start neměl být dnes posledním. René Vidner, který se ve druhé jízdě musel smiřovat s porážkou od slánského juniora, ovšem v poslední jízdě nezaváhal.

Dostal se dopředu současně s vylétnutím pásky. Stanislav Pouznar, jenž se z rozjížďky s číslem jedna vyřadil najetím do pásky, se nejprve zbavil spodem útočícího Zdeňka Růžičky, aby na protilehlé rovince sám zaútočil na vedoucího Pardubičana. Zůstal druhý, avšak postupový cíl byl splněn, zatímco na Zdeňka Růžičku a Filipa Hájka zbyly posty náhradníků.

Při veškeré úctě k účastníkům kvalifikace, oni nebyli pro většinu přítomných tím hlavním důvodem, proč dnes zamířili do Svítkova. Do ochozů lákal zejména duel třech závodníků o mistrovský trůn, který Michael Hádek uvolnil svým přechodem mezi seniory. Nejblíže k němu měli Eduard Krčmář a Václav Milík, avšak nebylo radno podceňovat ani Jana Holuba. Zadání jeho mise bylo ovšem nejsložitější. Jeho nejkratší dráha k titulu by vedla přes maximální bodový zisk, ale jeho rivalové by museli prohrát ještě jednou s někým jiným. Potom by o mistru rozhodoval tříčlenný rozjezd.

Jenže právě Jan Holub vypadl z boje o zlatou medaili jako první. Zatímco Václav Milík suverénně mířil za svým prvním triumfem, on zůstal trčet vzadu. Než se v úvodním kole probil před oba Mšeňáky, byl Václav Milík až příliš daleko. „Z výjezdu jsem dostal obrovskou cejchu a už se s tím nedalo nic dělat,“ povzdechl si, aby připomněl smolné okolnosti předcházejícího závodu. „O titul mě připravil už ten řetěz ve Mšeně.“

Naproti tomu Václav Milík protáhl sérii své neporazitelnosti ještě v sedmé jízdě, i když slibně vedený útok vnějškem první zatáčky v podání Ondřeje Smetany ho o první příčku takřka připravil. Ani Eduard Krčmář však v otázce hromadění bodů nezůstával rozhodně pozadu. Ve čtvrté jízdě se o jeho nenasytnosti v tomto ohledu přesvědčil Patrik Nagy.

Zatímco Slaňák perfektně odstartoval, maďarský závodník s českou licencí musel útočit. V první zatáčce si s ním ovšem Eduard Krčmář poradil stejně jako v té druhé, v níž Patrik Nagy svůj nájezd vnějškem zopakoval. V šesté jízdě byl Eduard Krčmář ještě mnohem více absolutistickým vládcem a na své cestě za triumfem ve stylu start – cíl se rozhodně nenechal rušit vůbec nikým.

Na záda obou neporažených však po druhé sérii dýchala řada pětibodových borců. Do rozjížďky s číslem jedna sice bleskurychle odstartoval Michal Průcha. Roman Čejka ho objel dříve než Zdeněk Holub, což se stalo základním kamenem jeho vítězství. Slaňák na něj nenavázal, protože šesté jízdě dominoval Eduard Krčmář. On se navíc dostal do křížku s Danielem Hádkem, jemuž nechybělo mnoho, aby na protilehlou rovinku vyjel na čele. Na sklonku druhého kola se však stal obětí Romana Čejky.

Podobnou cestou jako Roman Čejka se vydal také Michal Škurla. Hladce vyhrál druhou jízdu, ale v rozjížďce s číslem pět si ho na seznam skalpů připsal Patrik Nagy. Maďar se také dostal na pětibodovou hranici, na níž jako poslední dosáhl Jan Holub. Ten v první zatáčce druhého kola vnějškem předčil svého jmenovce Zdeňka.

Václav Milík napravil své zaváhání
Třetí série nepřinesla v otázce leaderů průběžné klasifikace vůbec nic. Jak Eduard Krčmář, tak Václav Milík protáhli sérii své neporazitelnosti a dál se udrželi na hrotu také v průběžném pořadí celého seriálu. Domácí Pardubičan v rozjížďce s číslem devět už v polovině úvodní zatáčky předčil Daniela Hádka, který na něho odstartoval. Slaňák dominoval jedenácté jízdě. Za nimi to ale vřelo jako polévka v hrnci.

Neskutečné drama vyprodukovala zejména rozjížďka s číslem deset. Technické problémy Michala Škurly vyprovokovaly jeho mechanika Michaela Gregora ke sprintu z depa na startovní rošt. I když posléze lépe odstartoval Jan Holub, Michal Škurla zůstával v jeho bezprostřední blízkosti. Ve druhé zatáčce se spodní stranou dostal dopředu.

Jenže Jan Holub se v posledním juniorském mistrovském klání své kariéry nechtěl vzdávat jenom tak. Zatáhl a v první zatáčce druhého okruhu se vrátil zpátky. Pražského pronásledovatele se nezbavil, avšak vítězství mu zůstalo.

Roman Čejka tentokrát zůstal vzadu a podařilo se mu získat jenom skalp René Vidnera, avšak v rozjížďce s číslem čtrnáct měl výrazně zasáhnout do boje o titul. Skvěle odstartoval, zatímco Václav Milík zaostal vzadu. Až začátkem třetího okruhu dokázal spodní stranou podjet Patrika Nagye, který prve ve dvanácté jízdě nepustil k vítězství Zdeňka Holuba.

Václav Milík posléze atakoval vedoucí post Romana Čejky, ale ten tři body před srdnatým Pardubičanem uhájil. Ve chvílích, kdy oba projížděli pod šachovnicovou vlajkou, Eduard Krčmář osaměl ve vedení nejen dnešního závodu, ale i průběžné klasifikace. V předchozí jízdě totiž hladce odvedl Jana Holuba.

Šance Václav Milíka však definitivně nezhasla. Oba pretendenti mistrovského trůnu měli změřit své síly ještě v rozjížďce s číslem dvacet. V ní Václav Milík perfektně odstartoval. Eduard Krčmář se v prvním oblouku posunul před Michala Škurlu, ale se svou první dnešní porážkou už nemohl nic dělat.

Předčasný konec bitvy v rozjezdu
Šampionát dospěl ke svému konci, ale Eduard Krčmář a Václav Milík na tom byli úplně stejně jako na začátku. Nerozhodně. V rozjezdu se spolu objevili už ve Slaném a v Plzni, jenže tentokrát nešlo jen o číslici na poháru, ale o nic menšího než titul. Oba aktéři se dohodli, že nepojedou rozjezd o umístění v závodě, ale rovnou o triumf v celém šampionátu.

Václav Milík se v něm ujal vedení současně s letem pásky. Eduard Krčmář však zůstával v nebezpečné vzdálenosti. Borci projeli cílem úvodního okruhu, projeli zatáčkou a řítili se po protilehlé rovince. „Chytil jsem fofr, dával to nad něj, ale zakouřilo se mu z motoru,“ vyprávěl Eduard Krčmář, kterak se stal bezprostředním aktérem smůly Václava Milíka. Tomu nezbylo než v zatáčce u depa odstavit motocykl s obrovskou dírou v karteru.

Vítězství v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe, v jehož finále porazil Eduarda Krčmáře, už de facto potřetí v řadě, se pro Václava Milíka stalo slabou náplastí. „V rozjezdu jsem měl start jako sviňa,“ hledal jen obtížně slova u vědomí, jak blízko titulu byl. „Jel jsem dobrou stopu, motor začal řvát už kolo předtím. Říkal jsem si, že to vydrží, ale ono se to posralo.“

Z řady uchazečů o stupně vítězů nakonec na nejnižším stupínku stanul Jan Holub. Roman Čejka sice po výhře nad Václavem Milíkem triumfoval ještě v osmnácté jízdě, ale nakonec mu chyběl bod. Michala Škurlu vyděsil kouř v rozjížďce s číslem patnáct, ale záhy zjistil, že nejde o motor, ale o pneumatiku. Díky špatně uchycenému kolu začala dřít o blatník a Pražan nestačil vrátit předjetí Davidu Štěrovskému. Vyhrál Ondřej Smetana, jemuž náhle svitla naděje na premiérové pódium v české juniorce.

A vskutku v rozjížďce s číslem devatenáct k němu vykročil, když se dostal do čela. Jenže Jan Holub dobře věděl, kolik udeřilo. Už na konci prvního kola si najel na venek, aby v následující zatáčce pronikl před Pražana. Ten v nájezdu do posledního kola neuhlídal ani Patrika Nagye. „Kdybych to nedával na lajnu, nemusel mě předjet ani jeden,“ vzal si Ondřej Smetana ze své prohry ponaučení.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ zářil Eduard Krčmář. „Akorát jsem v rozjezdu zkurvil start. Pak jsem na rovince chytil fofr, dával to pod něj, ale zakouřilo se mu z motoru. Co se dát dělat?! Ve dvacátý jízdě mě porazil, ale nakonec jsem vyhrál já, tak neřeším, co tam bylo.“

„Paráda, až do jízdy, kde mě porazil Čejkin,“ říkal Václav Milík. „A až do rozjezdu, kterej‘ jsem si vybojoval. A tam se mi rozlítla jawka. Nejsou na ní díly, a dokud nebudou, bude fabrika v prdeli. Kdyby měli nový díly, dali bychom je tam, takhle jsme museli poskládat dva motory. To je pak těžký jezdit. V rozjezdu start jako sviňa. Jel jsem si dobrou stopu, říkám si, že pojedu po lajně. Měl jsem dobrou stopu, ale posralo se to. Řvalo to už kolo předtím, říkal jsem si, že to vydrží, ale ono se to posralo.“

„Co se dá dělat?,“ rozhodil Jan Holub rukama nad realitou, že opustí juniorskou věkovou kategorii pouze s jedním titulem. „V první jízdě jsem z výjezdu dostal obrovskou cejchu a už se s tím nedalo nic udělat. Snažil jsem se, ale chce to klid a nohy v teple (smích). S Edou jsem neodjel, jelo mu to dobře. Můžu se ještě pokusit o Stuhu, ale o juniorskej‘ titul mě asi připravil ten řetěz ve Mšeně.“

„Se sebou jsem spokojenej‘,“ nezastíral Roman Čejka. „Dneska jsem poprvý za celou sezónu s tím motorem odjel celej‘ závod bez poruchy. Akorát se mi z toho nějak ztrácí olej. Musím zaklepat, nezadřelo se to. Zasáh‘ jsem to bitvy o titul, někomu pomoh‘, někoho poškodil, ale nakonec se ti nejlepší rozjeli mezi sebou. Já jedu domů spokojenej‘.“

„Jde to,“ odkryl Zdeněk Holub své niterné pocity. „Mohlo to bejt‘ lepší. Díky tý poslední jízdě nebylo. Nepoved‘ se mi start. Mohla bejt‘ bedna, škoda, příště… Těším se na devatenáctky ve Svitavách.“

„Hele, neviděl bych to špatně,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Po delší době jsem zase klukům stačil. Škoda tý poslední jízdy. Dal jsem to na lajnu. Kdybych to tam nedal, nemusel mě předjet ani jeden.“

„Celej‘ závod v prdeli,“ nadával Daniel Hádek. „Dráha mi nesedla, v posledních dvou jízdách mi táhla spojka a tak jsem nestartoval. Je to beton, není tu materiál, ale hlavně mi sere, že jsem moh‘ zabojovat o lepší umístění, mít víc bodů a polepšit si.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Michaela Krupičková, Divišov 1.    
2. Michal Průcha, Slaný   1.  
3. René Vidner, Pardubice   2. 1.
4. Stanislav Pouznar, Mšeno T   2.
5. Zdeněk Růžička, Mšeno   3. 3.
6. Filip Hájek, Praha 2.   4.

Hlavní závod:

1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 3 2 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 2 3 14
3. Jan Holub, Plzeň 2 3 3 2 3 13
4. Roman Čejka, Slaný 3 2 1 3 3 12
5. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 2 3 3 1 2 11
6. Zdeněk Holub, Praha 2 2 2 3 0 9
7. Ondřej Smetana, Praha 1 2 2 3 1 9
8. Michal Škurla, Praha 3 2 2 1 1 9
9. Daniel Hádek, Plzeň 2 1 2 1 0 6
10. David Štěrovský, Pardubice 0 1 1 2 1 5
11. Michal Průcha, Slaný 0 1 0 0 3 4
12. Michal Klein, Mšeno 1 0 1 0 2 4
13. René Vidner, Pardubice 1 1 E 2 E 4
14. Filip Hájek, Praha (res) 0 0 2 2
15. Dominik Hinner, Praha 1 0 M 1 0 2
16. Zdeněk Růžička, Mšeno (res) 0 1 0 X 1
17. Stanislav Pouznar, Mšeno 0 0 0 – – 0
18. Michaela Krupičková, Divišov F – – – – 0

Poznámka: zvláštní rozjezd o pořadí v závodě nebyl vypsán, rozhodl rozjezd o celkové pořadí v závěrečné klasifikaci.

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ LIB MŠE PCE TOT
  13.4. 23.5. 14.7. 28.7. 29.8.  
1. Eduard Krčmář, Slaný 13 (13) 14 14 14 56+3 (67)
2. Václav Milík, Pardubice 13 13 NS 15 14 56+E
3. Jan Holub, Plzeň NS 13 15 11 13 52
4. Michal Škurla, Praha (8) 13 13 10 9 45 (53)
5. Zdeněk Holub, Praha 11 10 12 (8) 9 42 (50)
6. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 11 (5) 11 7 11 40 (45)
7. Ondřej Smetana, Praha (7) 8 10 10 9 37 (44)
8. Roman Čejka, Slaný 11 NS NS 10 12 33
9. Daniel Hádek, Plzeň 6 11 8 8 (6) 33 (39)
10. Ondřej Veverka, Praha 11 11 NS NS NS 22
11. Michal Klein, Mšeno (3) 4 8 5 4 21 (24)
12. David Štěrovský, Pardubice 2 (2) 7 6 5 20 (22)
13. Dominik Hinner, Praha 3 7 3 4 (2) 17 (15)
14. Michal Průcha, Slaný 1 5 5 (1) 4 15 (16)
15. Michaela Krupičková, Divišov NS NS 7 7 0 14
16. Roland Benkö, H 13 NS NS Q-NS NS 13
17. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 4 2 1 7
18. Stanislav Pouznar, Mšeno 4 NS NS 2 0 6
19. René Vidner, Pardubice NS 0 NS NQ 4 4
20. Filip Hájek, Praha NS NS 2 0 2 4
21. Vít Janoušek, Liberec 2 1 NS NS NS 3

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

9. Cena Jiřího Marxe:

    SF1 SF2 FIN
1. Václav Milík, Pardubice   2. 1.
2. Eduard Krčmář, Slaný 1.   2.
3. Jan Holub, Plzeň 2.   3.
4. Roman Čejka, Slaný   1. 4.
5. Ondřej Smetana, Praha 3.    
  Zdeněk Holub, Praha   3.  
7. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 4.    
  David Štěrovský, Pardubice   4.  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

MČR Juniorů

Další plochodrážní drama je na programu již zítra

Pardubice – 28. srpna
Současné dny jsou nabité plochodrážními podniky, které českého fanouška rozhodně nemohou nechat v klidu. V sobotu se v Liberci rozhodlo o korunovaci Zdeňka Holuba za českého přeborníka, dnes v Praze a pozítří v Divišově se bude bojovat o extraligové play-off a zítřejší večer rozhodne, zda se z juniorského titulu bude radovat Eduard Krčmář, Václav Milík nebo Jan Holub.

Jan Holub dozajista lituje první rozjížďky mšenského závodu, v němž spadlý řetěz přihrál jeho tři body do náručí Václava Milíka. Nebýt nešastné poruchy, byl by to právě on, kdo by do Svítkova přijel jako vedoucí muž průběžné klasifikace, samozřejmě zohledníme-li škrt jednoho nejlepšího výsledku.

S ním však plzeňský závodník rozhodně nemůže kalkulovat, jelikož jemu se škrtat nebude vůbec nic. Úvodní závod ve Slaném totiž vynechal kvůli svým zdravotním komplikací zkraje letošní sezóny.

V tom je naprosto stejně s Václavem Milíkem, jenž pauzíroval v Liberci, když mu týden předtím spadl na dlaň motor při práci v jeho dílně. Za těchto okolností je na tom nejlépe Eduard Krčmář, který se může pochlubit konzistentními výsledky.

Jeho nejhorším výsledkem bylo třináct bodů ze Slaného, které zopakoval v Plzni. Z Liberce a ze Mšena odjížděl se čtrnáctkou na svém kontě. Pakliže zítra porazí Václava Milíka, s nímž ho pojí zisk jednačtyřiceti bodů, je titul jeho. Pakliže to bude obráceně, bude se z titulu radovat Pardubičan. Naproti tomu Jan Holub s devětatřiceti body musí kalkulovat s plným ziskem patnácti bodů a přitom doufat, že jeho rivalové alespoň dvakrát zaváhají. V tomto případě by ovšem ke slovu musel přijít rozjezd.

Jan Holub změří své síly s Václavem Milíkem hned v rozjížďce s číslem tři, zatímco Eduard Krčmář ho bude očekávat na startovním roštu třinácté jízdy. Slaňák se s Pardubičanem utká až v úplně poslední jízdě základního rozpisu.

Po dvacáté jízdě přijde ke slovu již devátý ročník Ceny Jiřího Marxe. Na opačném pólu časového harmonogramu bude kvalifikace, jejíž počátek je naplánován na deset minut před osmnáctou hodinou. Zúčastní se jí šest závodníků a bude se skládat ze tří jízd. Z prvních dvou postoupí vítězové přímo, třetí bude opravná a nabídne dvě místa v hlavní sestavě a dvě vesty náhradníků.

Startovní listina:

kvalifikace: Michaela Krupičková, Divišov
  Michal Průcha, Slaný
  Zdeněk Růžička, Mšeno
  Stanislav Pouznar, Mšeno
  Filip Hájek, Pardubice
  René Vidner, Pardubice
 
hlavní závod: 1 druhý z kvalifikace
  2 Roman Čejka, Slaný
  3 Ondřej Smetana, Pardubice
  4 Zdeněk Holub, Praha
  5 Michal Škurla, Praha
  6 Daniel Hádek, Plzeň
  7 Dominik Hinner, Praha
  8 vítěz kvalifikace
  9 Michal Klein, Mšeno
  10 čtvrtý z kvalifikace
  11 Václav Milík, Pardubice
  12 Jan Holub, Plzeň
  13 Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR)
  14 Eduard Krčmář, Slaný
  15 třetí z kvalifikace
  16 David Štěrovský, Pardubice
  17 pátý z kvalifikace
  18 šestý z kvalifikace

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorů

Přátelé nezapomínají na Jiřího Marxe ani letos

Pardubice – 27. srpna
Ve středu vyvrcholí v pardubickém Svítkově letošní juniorský šampionát. Ve chvíli, kdy už bude jasné, zda se na trůnu po Michaelu Hádkovi objeví Jan Holub, Václav Milík či Eduard Krčmář, odstartuje další závod. Někdejší kolegové a přátelé Jiřího Marxe, který podlehl svým zraněním utrpěným při prvoligovém klání v Březolupech, nezapomněli ani letos.

Nadstavbové klání na uctění památky pardubického závodníka se bude konat již podeváté v řadě a je jako v předchozích letech svázáno s pardubickým juniorským závodem. Zúčastní se ho prvních sedm z průběžné klasifikace hlavního závodu, přičemž organizátoři si vyhrazují právo nominace jednoho závodníka.

Osmička závodníků nejprve změří své síly ve dvojících semifinálových jízd, odkud první čtyři proniknou do finále. Jeho vítěz si kromě poháru a pneumatiky Mitas odnese tři tisícovky, přičemž rozdělovník prémií pamatuje i na posledního osmého borce alespoň třemi stovkami.

Foto: Wojta Zavřel

MČR tříčlenných družstev

Zdeněk Holub odmítl cestu kompromisů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 25. srpna
I když Zdeňku Holubovi stačilo ke korunovaci za českého přeborníka dojet v dnešním čtvrtém podniku jako druhý, pražský junior se rozhodl nevydávat se cestou kompromisů. V rozjížďce s číslem jedna sice podlehl Michalu Škurlovi, avšak pak třemi triumfy pronikl do finále A. Před ním si ve skládacím křesílku s chrániči sluchu na uších srovnal myšlenky, aby se v klíčové jízdě rázně vypořádal se všemi nájezdy Michala Škurly a Ronnyho Weise.

Dvě ztráty ve startovní listině
Tři borci mohli před závodem pomýšlet, že na stupních vítězů budou stříkat šampaňským v roli nového českého přeborníka. Protože startovní čísla korespondovala s pořadím v průběžné klasifikaci, sešli se po delší opravě startovacího zařízení už v rozjížďce s číslem jedna.

Nejlepší start vyprodukoval Ronny Weis, avšak Michal Škurla protáhl nájezd do druhé zatáčky. Spolu s ním před Němce pronikl i Zdeněk Holub. Prvních čtrnáct rozjížděk však nebylo určujících pro pořadí v konečné klasifikaci, o němž se rozhodovalo ve trojici finálových jízd.

Michal Škurla prodloužil sérii své neporazitelnosti v rozjížďce s číslem pět, v níž záhy po vylétnutí pásky zmizel z dohledu Davida Štěrovského a Martina Hracha. Se šesti body se mu po dvou startech mohl rovnat pouze René Vidner.

Pardubický junior už několikrát měl příležitost dokázat, že mu pavlovický ovál náramně chutná. Zatímco Stanislav Pouznar se chytil do pásky, aby nakonec stejně neviděl cíl ani z trestné čáry kvůli trucujícímu karburátoru, René Vidner triumfoval ve stylu start – cíl. A že mu to pod Ještědem jde, se v rozjížďce s číslem šest přesvědčil i Ronny Weis.

Ten přitom nejlépe odstartoval, avšak záhy musel zastavit stejně jako jeho soupeři kvůli pádu Dominika Hinnera v první zatáčce. Opakovačku už ovládl René Vidner, avšak Jaroslav Líbal opět zablikal červenými světly. Ve druhé zatáčce druhého kola upadl Filip Hájek a přerušení přišlo ve chvíli, kdy už byl i se svým motocyklem mimo tra.

Arbitr v tomto případě ctil zásady bezpečnosti, ale že přehlédl muldu materiálu, jež zůstala na rovince po druhé úpravě, a pustil na ní sedmou jízdu, nebo si nevšiml dvou stejných startovních čísel na startu dvou jízd, jeho kreditu rozhodně neprospělo.

Ale zpět k rozjížďce s číslem šest. Dominik Hinner v její první zatáčce opět upadl, avšak hbitě se vrátil do sedla a přivezl ještě poslední bod. Avšak i tentokrát se René Vidner usadil v čele a přivedl Němce k šachovnicové vlajce hned za svým výfukem.

Vzhledem k netradičnímu rozpisu se René Vidner potkal s Ronny Weisem hned v rozjížďce s číslem osm. A znovu mu chystal porážku. Ronny Weis ho sice v půli první zatáčky objel, ovšem pardubický závodník vedl protiútok po levé straně protilehlé rovinky. Do druhé zatáčky se dostal dříve než německý závodník, aby první kolo ukončil v čele.

Ronny Weis zkusil pár útoků po vnitřku, avšak René Vidner vedení nepustil ani na okamžik. Jenže ve třetím kole upadl ve výjezdu ze zatáčky u depa Krzysztof Nowacki. Držel se za pravé rameno a brzy zmizel v sanitce. Její posádka přivolala ambulanci, která ho převezla do liberecké nemocnice. Tam polského závodníka zaskočili požadavkem úhrady v hotovosti, ačkoliv se vykázal platnou pojistkou, takže jim zdvořile poděkoval a vrátil se na pavlovický stadión. Až doma prošel důkladným vyšetřením, které neprokázalo zlomené kosti.

Za viníka pádu byl označen Zdeněk Růžička, který svou lepšící formu prokázal úspěšným soubojem s Dominikem Hinnerem o vítězství ve třetí jízdě. Incidentu si sám nebyl vědomý. „Vůbec jsem nevěděl, že upad‘,“ krčil rameny. „Až když zvedli praporky, jsem si toho všimnul. Ale vůbec jsem necejitl, že bych do něj vrazil. Jestli si o mě škrtnul, nevím.“

Bez rázovitého Poláka dostala startovní listina další díru, protože už po tréninku odstoupil Jaromír Otruba kvůli fatální poruše motoru. Další pády už naštěstí nebyly tak vážné. Ve druhé zatáčce čtrnácté jízdy upadl Martin Hrách a Filip Hájek raději složil svůj motocykl také. Podobné šlechetné gesto učinila si Michaela Krupičková v rozjížďce s číslem deset.

V ní Michal Klein jezdil jako první až do začátku posledního okruhu, než v jehož úvodním oblouku spadl. „Naprostá blbost,“ kroutil hlavou sám nad sebou. „Klapnul jsem a nedoložil.“ Michaela Krupičková byla těsně za ním. Neměla moc času na přemýšlení, ale reagovala bezchybně. „Položila jsem to taky,“ svěřovala se později v depu.

Přeborníkem bez kompromisu
Pády v deváté a v desáté jízdě neměly naštěstí vliv na podobu startovní listiny. Čtveřice favoritů se obírala o body pouze navzájem a mířila vstříc finále A bez dalších ztráty. I když René Vidner přerušení osmé jízdy v jejím posledním kole litoval. „Ještě jedna zatáčka a byl by konec,“ upozorňoval, jak málo mu scházelo ke druhé porážce Ronnyho Weise. Ten mu totiž při druhém repete zmizel z dohledu až proklatě rychle.

Po své úvodní prohře už Zdeněk Holub bral jedno vítězství za druhým. V rozjížďce s číslem čtyři odvedl Michaelu Krupičkovou, aby se o tři jízdy později pomstil Michalu Škurlovi. Skvěle odstartoval, avšak Michal Škurla přece jen našel cestu dopředu vnějškem první zatáčky. Do té druhé však Zdeněk Holub vedl svůj motocykl vnitřkem a do čela se vrátil.

K překvapení na úkor favoritů nedošlo ani v závěrečné sérii. V rozjížďce s číslem jedenáct triumfoval Michal Škurla ve stylu start – cíl před Michaelou Krupičkovu, která musela na poslední chvíli měnit červený povlak přilba za správný modrý. Podobně si počínal i Zdeněk Holub ve třinácté jízdě, kdy se Michal Klein ve svém útoku zastavil až za jeho zády.

Mezitím v rozjížďce s číslem dvanáct musel Ronny Weis potvrdit vítězstvím svou účast ve finále A. měl namále a to hned dvakrát. Nejprve ho potrápil Stanislav Pouznar, který ho předjel v úvodním zatáčce. Vedení mšenského juniora však bylo ohraničeno ve druhém oblouku. Mnohem větší problém Ronnymu Weisovi připravil defekt zadního kola. Cílem stačil ještě projet, ale do depa už přišel po svých.

S devíti body však Ronny Weis musel ještě čekat na výsledek rozjížďky s číslem čtrnáct, v níž ho mohla ohrozit Michaela Krupičková. Ta se vskutku po vylétnutí pásky dostala do čela, ale v první zatáčce se stala obětí René Vidnera. Se stejným bodovým ziskem rozhodla dvě vítězství v Němcův prospěch, zatímco o postupu Reného Vidnera nemohlo být sebemenších pochyb.

Finálové jízdy charakterizovaly opravy startovacího zařízení, ale také poměrně strhující průběh. V céčku slavil triumf Stanislav Pouznar, jemuž Jan Jaroš pomohl s trucujícím karburátorem. Zdeněk Růžička si zajistil druhé místo, když ve druhé zatáčce podjel Martina Hracha.

Ve finále B nezaváhala Michaela Krupičková. I když nejlepší start vystřihl David Štěrovský, dívka v zeleném se přes něho dokázal přenést už v první zatáčce. „Příště bude bedna,“ říkala při zmínce, že mít jeden bod navíc, jela ve finále A.

Vedle určení pořadí na stupních vítězů byla rozjížďka čtyř nejlepších rozhodující pro závěrečné pořadí celého přeboru. Michal Škurla si volil dráhu jako první a sáhnul po žluté. Zdeněk Holub si vybral červenou a René Vidner modrou.

Zatímco na počátku Zdeněk Holub sledoval závod v křesílku se žlutými chrániči na uších, své účasti v áčku se nemohl dočkat. Na dráhu se otevřenými vraty sápal jako první. Start měl skvělý, ale vzápětí se přes něj dostal Michal Škurla.

Na protilehlé rovince byl však Zdeněk Holub zpátky. Dopředu se tlačil i Ronny Weis, ale ten zůstal vzadu, což byl konec konců úděl i Michala Škurly. Navzdory veškeré snaze, Zdeněk Holub neuhnul ze své dráhy za titulem ani o milimetr. Šachovnicový praporek ho uvítal v cíli jako vítěze jízdy i celého přeboru, k čemuž by mu ovšem stačilo i druhé místo. Radostný jásot z pod přilby byla neklamná známka, že si pražský junior svůj první titul adekvátně považuje.

Hlasy z depa
„Jsem strašně moc šastnej‘,“ zářil Zdeněk Holub. „Šastnej‘ jako prase, hodně moc. V první jízdě mi Škurlík, ujel, ale pak jsem mu to vrátil. A teď ve finále taky. Konečně nějaký první místo. Start a první výjezd byly klíčový.“

„Start dobrej‘,“ líčil Michal Škurla, jak se to ve finále A seběhlo. „Pak jsem dostal pecku od Zdendy. Byl jsem pořád za ním a nemoh‘ ho dojet. Ve výjezdu z první zatáčky byl rychlejší a dostal se tam. Je to škoda, že jsem přišel o titul, ale snad příští rok.“

„Nejsem spokojenej‘,“ neskrýval Ronny Weis. „První dvě jízdy jsem neměl kompletně nastavenou motorku. Pak to šlo dobře. Bohužel ve finále jsem nemohl najít dobré místo na startu, ale přesto je třetí místo OK. Škoda, že nebyly poháry, ale jenom květiny. Ale je vidět, že junioři jsou dobří, že se s nimi v Čechách dobře pracuje.“

„Dobrý, jenom škoda, že jsem ve finále neodstartoval,“ litoval René Vidner. „Chtěl jsem aspoň třetí místo, když jsem Ronnyho dvakrát odved‘. Doufal jsem, že skončím na bedně. Ale ve finále jsem měl na hovno start a už mě bolely ruce. Doufám, že to takhle půjde dál.“

„Nevadí,“ komentovala Michaela Krupičková skutečnost, že jí o pouhý bod unikla šance bojovat o stupně vítězů. „Bedna bude příště. Dobře se jelo, bylo to super. Když Michal spad‘, položila jsem to, bylo to v pohodě.“

„Docela dobrý, škoda toho finále,“ litoval David Štěrovský, že nepronikl mezi nejlepší čtyřku. „V béčku jsem měl dobrej‘ start, ale Míša mě zavřela a už jsem to nestih‘ dohnat. Bylo to moc tvrdý. Chtělo to pár bodů navíc, ale každej‘ den není posvícení.“

„Celkem dobrý,“ pochvaloval si Michal Klein. „Honza Jaroš mi pomáhal jako mecháno. Jak jsem upad‘, klapnul jsem a nedoložil. Naprostá blbost, podjelo to. Bylo hned o tři body míň. Díky Míše, že byla pohotová, já stihnul tak jenom odskočit, jsem na to přetočení zvyklej‘ z dřívějška. Nejsem ale nespokojenej‘, dobrej‘ trénink.“

„Karburátor,“ odhalil Stanislav Pouznar příčinu svých potíží. „Na novej‘ není. V první jízdě začal prskat a jak jsme to tady štelovali, nestih‘ jsem tu druhou. Ve třetí jízdě jsem vyhrál, když mi to pan Jaroš opravil. Na konci to začalo zase prskat. Technický zklamání.“

„Jsem celý dobitý,“ hlásil Krzysztof Nowacki. „Nejvíc utrpěla moje klíční kost, ale naštěstí nemám žádné zlomeniny. Jsem jenom hodně potlučený, ale není to zase až tak zlé, protože kosti jsou celé. A opět jsem byl v celkové klasifikaci na třináctém místě, to už byly čtvrté závody v sezóně, kdy jsem skončil třináctý. Škoda, že k tomu pádu došlo, ale to je plochá dráha, kolega z dráhy to neudělal schválně, to se prostě stává, že v souboji dojede ke kontaktu. Chtěl bych poděkovat záchranářům ze sanitky za rychlou pomoc a také panu Štěrovskému z Pardubic, že nám pomohl balit. Sezóna se pomalu blíží ke konci. Já už myslím na novou, chtěl bych samozřejmě být závodníkem AK Slaný, kde se mi líbí spolupráce s manažerem Milanem Machem. Pozdravuji všechny plochodrážní fanoušky a své syny Martina a Alana a zvu všechny na závody.“

    TOT C B A
1. Zdeněk Holub, Praha 2 3 3 3 11     1.
2. Michal Škurla, Praha 3 3 2 3 11     2.
3. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 1 2 3 3 9     3.
4. René Vidner, Pardubice 3 3 2 3 11     4.
5. Michaela Krupičková, Divišov 2 3 2 2 9   1.  
6. David Štěrovský, Pardubice 0 2 2 2 6   2.  
7. Michal Klein, Mšeno 2 1 X 2 5   3.  
8. Dominik Hinner, Praha 2 1 2 0 5   4.  
9. Stanislav Pouznar, Mšeno E – 3 E 3 1.    
10. Zdeněk Růžička, Mšeno 3 0 U 1 4 2.    
11. Martin Hrách, Plzeň 1 0 X 1 2 3.    
12. Filip Hájek, Praha 1 X 1 1 3 4.    
13. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACR) 1 1 F/R – 2      
14. Jaromír Otruba, Pardubice – – – – DNR      

Poznámka: Jaromír Otruba odstoupil po tréninku kvůli poruše motoru.


Konečné pořadí seriálu:

  PCE MŠE PCE LIB TOT
  10.4. 1.5. 11.7. 25.8.  
1. Zdeněk Holub, Praha (6) 22 (5) 25 47 (58)
2. Ondřej Smetana, Praha (4) 16 25 NS 41 (45)
3. Michal Škurla, Praha (12) 18 (16) 22 40 (68)
4. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) (16) NS 18 18 36 (42)
5. Filip Šitera, Mšeno NS 25 NS NS 25
6. Václav Milík, Pardubice 25 NS NS NS 25
7. Michal Klein, Mšeno (2) (1) 14 10 24 (27)
8. Tomáš Jůza, Pardubice (8) 12 12 NS 24 (32)
9. Vladimír Višváder, Mšeno 14 10 NS NS 24
10. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 18 6 NS NS 24
11. René Vidner, Pardubice (5) (0) 6 16 22 (27)
12. David Štěrovský, Pardubice (7) (5) 10 12 22 (34)
13. Daniel Hádek, Plzeň NS NS 22 NS 22
14. Ondřej Veverka, Praha 22 NS NS NS 22
15. Stanislav Pouznar, Mšeno 10 NS (3) 7 17 (20)
16. Michaela Krupičková, Divišov NS NS 0 14 14
17. Zdeněk Růžička, Mšeno (0) (2) 8 6 14 (16)
18. Jan Jaroš, Mšeno NS 14 NS NS 14
19. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 3 (3) 7 (3) 10 (16)
20. Dominik Hinner, Praha NS (0) 1 8 9
21. Vít Janoušek, Liberec 0 8 NS NS 8
22. Michal Dudek, Slaný NS 7 NS NS 7
23. Jaromír Otruba, Pardubice (0) (0) 4 2 6
24. Martin Hrach, Plzeň 0 NS NS 5 5
25. Michal Průcha, Slaný 1 4 NS NS 5
26. Filip Hájek, Praha NS NS 0 4 4
27. Karel Kadlec, Kadlec NS NS 2 NS 2
NC Antonín Klatovský, Divišov NS 0 NS NS 0
NC Hynek Štichauer, Pardubice 0 NS NS NS 0

Poznámka: do klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky

Foto: Eva Palánová

MČR 1. liga

Noví svitavští adepti plochodrážního řemesla se poprvé představili veřejnosti

Svitavy – 19. srpna
Na minulou neděli dozajista nikdy nezapomenou Zdeněk Peša mladší a Marek Berger. Při prvoligovém závodě ve svitavské Cihelně se v jedné exhibiční stíhací rozjížďce poprvé představili divákům. Oba začali s tréninkem letos zjara pod vedením otce Zdeňka Pešy a strýce Richarda Bergera. Potíže s náhradními díly zapříčinily, že noví adepti speedwaye ve Svitavách nemají naježděno tolik, co by si představovali, nicméně stále mají plán stihnout podzimní Memoriál Jana Bechera v Pardubicích.

Foto: Eva Palánová

MČR tříčlenných družstev

Řešení korunovace přeborníka rozhodně nebude tuctově přímočaré

Liberec – 24. srpna
Závody českého přeboru už třetím rokem svou vitalitou prokazují svou smysluplnost. Letošnímu ročníku se dá opět vytknout pouze jediné, a sice nízký počet závodů. I když startovní listina nepřetéká oslnivými jmény, její vyrovnanost je zárukou dramatické podívané. Tuctové nebude ani řešení otázky letošního přeborníka, kterého budeme znát zítra po čtvrtém závodu seriálu v Liberci. Reálnou šanci mají totiž hned čtyři závodníci a tři z nich nebudou ve startovní listině chybět.

Zjednodušeně řečeno, pro korunovaci je potřeba překonat čtyřicet jedna započtených bodů tabulkových bodů současného leadera Ondřeje Smetany, který ovšem zítra v polském Opole pojede finále juniorského mistrovství Evropy. Aby to ovšem nebylo jednoduché, do celkové klasifikace se počítají pouze dva nejlepší výsledky.

Filip Šitera, Václav Milík, Patrik Nagy a Ondřej Veverka, kteří by mohli směle pomýšlet na titul, zítra v libereckých své motocykly nevyloží. Šanci překonat Ondřeje Smetanu tak mají Ronny Weis, Michal Škurla a Zdeněk Holub.

Ronny Weis a Michal Škurla ovšem musí vyhrát, protože na skok do čela potřebují pětadvacet bodů do tabulky. Dvaadvacet, které inkasuje druhý v pořadí, je pro ně málo. Zdeněk Holub by se s nimi mohl spokojit, ovšem za předpokladu, že se z vítězství bude radovat někdo jiný než Ronny Weis nebo Michal Škurla.

Ve startovní listině figuruje čtrnáct závodníků. Svá startovní čísla obdrželi podle svého pořadí v průběžné klasifikaci přeboru, jehož oficiální podoba prozatím nezohledňuje škrtání žádného výsledku a pracuje se součtem bodů ze všech závodů. Právě číslice na zádech je jedním z kritérií postupu do finálových jízd.

Budeme totiž svědky premiéry nového rozpisu. Jeho základní část bude obsahovat čtrnáct rozjížděk, během nichž se každý startující dostane na ovál čtyřikrát. Vyvrcholení zajistí trojice finálových rozjížděk, které určí pořadí v závodě. Je tedy klidně možné, že tajenka křížovky s názvem přeborník republiky 2012 dojde svého řešení až v samotném závěru podniku.

Vyhlídky kandidátů na titul:

  body celkem: body započítané: maximální zisk v LB: teoretický zisk celkem:
Ondřej Smetana 45 41 nestartuje 41
Ronny Weis 34 34 25 mínus 16 43
Michal Škurla 46 34 25 mínus 16 43
Zdeněk Holub 33 28 25 mínus 6 47

Podmínky pro zisk titulu:

Ondřej Smetana zůstane přeborníkem, pokud Ronny Weis a Michal Škurla nevyhrají za současné podmínky, že Zdeněk Holub neskončí alespoň druhý
Ronny Weis musí vyhrát
Michal Škurla musí vyhrát
Zdeněk Holub musí vyhrát, pokud skončí druhý, nesmí nad ním na stupních vítězů stát Ronny Weis nebo Michal Škurla

Startovní listina:

1 Michal Škurla, Praha
2 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)
3 Zdeněk Holub, Praha
4 David Štěrovský, Pardubice
5 Michal Klein, Mšeno
6 Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)
7 Stanislav Pouznar, Mšeno
8 René Vidner, Pardubice
9 Zdeněk Růžička, Mšeno
10 Jaromír Otruba, Pardubice
11 Dominik Hinner, Praha
12 Filip Hájek, Praha
13 Michaela Krupičková, Divišov
14 Martin Hrách, Plzeň

Foto: Wojta Zavřel