AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 28. září
I když březolupští závodníci vyhráli první ligu již v šestém závodě z osmi, v dnešním vyvrcholení na své domácí dráze si počínali podobně jako námořníci po dlouhé osamělé plavbě v domě s nevalnou pověstí. Dočkali se sice nečekaných porážek, jako kupříkladu Martin Málek, jehož skalp se stal cenným suvenýrem ve sbírce Stanislava Pouznara, či prasklého primárního řetězu Michala Dudka v posledním kole rozjížďky s číslem deset. Celkově však hráli prim a zakončili sezónu dalším vítězstvím, i když nutno dodat, že ani Lubomír Vozár, ani Tomáš Topinka nevyužili svých taktických možností naplno, aby se rovnoměrně svezli všichni jejich závodníci. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek ovládl Igor Kopec, Patriku Mikelovi stačilo druhé místo k titulu, zatímco Michal Škurla zasáhl do šampionátu jen, aby zaběhl nový čtyřventilový motor Shupa. Slovácký ovál se stal kořistí Václava Milíka, ukázkám flat tracku, jehož vábení neodolal ani Martin Málek, dominoval Pavol Pučko.

Závody v exkluzivním balení
Skvělé slunečné počasí vítalo závodníky již dlouho, než otočili volanty svých dodávek směrem ke stadiónu. Slovácký ovál byl tradičně rovněž silným lákadlem také pro diváky, by už prvoligový souboj byl víceméně rozhodnut. Domácí celek sice v Liberci prohrál druhý závod rozdílem jediného bodu, avšak to už byl jasným přeborníkem.

Březolupský mítink dával do banku prakticky jen druhé místo. Lepší vyhlídky na jeho zisk měly Pardubice, jejichž tabulkový náskok na Prahu činil dva body. Jelikož Mšeno ztratilo obrovský díl svých ambicí, když nedorazil Jan Jaroš, museli by Pražané vyhrát za současné podmínky druhého místa Březolup.

Nakolik je taková možnost reálná, ukázala hned rozjížďka s číslem jedna. Ondřej Veverka, vracející se po doléčení mononukleózou, sice nejlépe odstartoval, avšak z první zatáčky vyjel nejrychleji Hynek Štichauer. Ve druhém kole se před pražského juniora dostal rovněž Roman Čejka. Ondřeji Veverkovi však nebylo dopřáno inkasovat ani ten poslední bod.

Na počátku posledního okruhu zůstal stát. „Seknul se mi plyn,“ vysvětloval, když dotlačil svůj motocykl do depa. Že se březolupští závodníci coby jasní přeborníci nepřijeli na domácí kolbiště jenom plácat po ramenou, dokázal Michal Dudek ve druhé jízdě.

Po startu odvedl Václava Milíka, který však nehodlal kapitulovat jen tak. Na cílové rovince úvodního kola vedl svůj motocykl pod vedoucího závodníka. I když protáhl nájezd do dalšího oblouku a dostal se do čela, Michal Dudek se okamžitě tvrdě protlačil zase zpátky. Vzápětí se Martinu Gavendovi nepovedlo objet Michala Škurlu v první zatáčce, avšak spodní stranou té druhé byl úspěšný.

Kouř valící se z jeho motoru ovšem signalizoval, že jeho vítězství není prosté trablů. Martin Gavenda sice projel cílem, ale v dojezdovém kole sestoupil a došel do depa po svých. „Povolilo se ventilové víko,“ zněla posléze diagnóza závady současně se slyšitelnou úlevou, že jeho pohonný agregát nedoznal vážnější úhony. Když mezitím Martin Málek ovládl čtvrtou jízdu stylem start – cíl, bylo jasné, že Březolupy směřují k dalšímu vítězství.

Pardubice na druhém místě měly tříbodovou ztrátu, zatímco Praha se krčila na třech bodech společně se Mšenem, by ve své sestavě měla o dva závodníky navíc. Ke slovu se však ještě nedostal náhradník Zdeněk Holub, jehož Tomáš Topinka poslal do akce v rozjížďce s číslem pět v úloze žolíka. Souboj se Mšenem však vyřešila diskvalifikace Stanislava Pouznara za překročení dvouminutového limitu přímo na startovním roštu.

„Byl jsem tam,“ hájil se mšenský závodník, na jehož obranu je nutno dodat, že v Březolupech nebyla digitální časomíra. „Od toho je tam přece startmaršál, a si to uspořádá.“ Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Zdeněk Holub, avšak v prvním oblouku se kolem něho přehnal Roman Čejka.

Do křížku s dvouminutovým limitem se hned v šesté jízdě dočkal Michal Klein. Když si uvědomil, že nemá povlak a otočil se pro něj do depa, bylo již příliš pozdě. Michal Dudek bez větších problémů navýšil březolupský náskok, což se vzápětí podařilo i Martinu Gavendovi. Nejlépe sice odstartoval Václav Milík, který se na čele udržel i po průjezdu úvodním obloukem, jenže domácí borec nesložil zbraně.

Stále útočil zespodu, ve druhé zatáčce třetího kola byl už takřka před Pardubičanem, který ovšem využíval materiálu ve své stopě. Na počátku posledního kola však stejně musel před náporem Martina Gavendy kapitulovat. Až v rozjížďce s číslem osm opět neprojel domácí závodník cílem jako vítěz. Nejenže Martin Málek nestihnul Hynka Štichauera v prvním oblouku, ale navíc se ještě v prvním nájezdu stal obětí Stanislava Pouznara. A navzdory vší snaze se mu ho nepodařilo dostihnout až do cíle.

Sedmý triumf Březolup
Václav Milík během druhé přestávky konečně doladil nastavení motocyklu. A v rozjížďce s číslem devět se poprvé dnes zapsal mezi vítěze, když v první zatáčce objel Romana Čejku. Pardubice již dávno smetly pražské plány na útok na celkové stříbro ze stolu. A nyní se draly na vedoucí postavení Březolup.

Hynek Štichauer v desáté jízdě nepustil před sebe Michala Dudka, který prahnul posunout se v první zatáčce před něho. Útoků slánského závodníka v březolupských službách se ale nezbavil. V závěrečném okruhu jim však zatnul tipec přetržený primární řetěz.

„Jinak bych ho určitě předjel, byl jsem rychlejší,“ uvedl Michal Dudek v boxech na adresu Hynka Štichauera. Březolupský náskok se v ten okamžik zmenšil už na tři body, avšak Martin Gavenda se postavil na počátek hnutí odporu, jež mělo za cíl pardubický převrat jednou provždy udusit.

V jedenácté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Martin Málek dlouho do noci ladil své motory, ale v rozjížďce s číslem dvanáct se opět přesvědčil, že se vydal směrem do slepé uličky. Václav Milík byl od vylétnutí pásky jednoznačně rychlejší.

Michal Dudek si vzal na třináctou jízdu druhý motocykl. A ani v jeho případě nešlo o příliš šastnou volbu, protože se od startu mohl jen dívat na záda Jaroslava Petráka a Zdeňka Holuba. Naštěstí pro březolupské aspirace se pražský junior v první zatáčce dostal před pardubického matadora.

Další vlna pardubické ofenzívy se však zastavila dva body za Březolupy. Ve čtrnácté jízdě totiž hladce zvítězil Roman Čejka. Dominik Hinner se v první zatáčce dostal přes Zdeňka Růžičku, ale Jaromír Otruba zůstal poslední.

V rozjížďce s číslem patnáct měl Martin Gavenda situaci plně ve své moci a nedokázal ho ohrozit ani Hynek Štichauer. Na závěr základní části sice Václav Milík vnějškem první zatáčky minul Martina Málka, avšak pětibodový náskok domácího celku dával Pardubičanům ve finálové jízdě jen pramalé naděje.

Aby se sami postavili na stupně vítězů, nesměl by do cíle dojet ani jeden Březolupák. Pokud jde o první část podmínky, Václav Milík a Hynek Štichauer se o její splnění postarali více než dokonale. Už s vylétnutím pásky se dostali do čela před domácí tandem. Jenže šachovnicová vlajka uvítala v cíli nejen posledního Martina Málka, ale především třetího Romana Čejku. A právě jeho bod se definitivně postaral o sedmý prvoligový triumf moravského celku.

Finálovou jízdou se však program na březolupském stadiónu neuzavřel. Následoval Slovácký ovál, opět v podobě nadstavbového klání. Jeho první semifinále suverénně opanoval Václav Milík. Druhé finálové místo si zajistil Roman Čejka. V první zatáčce předčil Martina Málka, aby posléze vzdoroval jeho nájezdům až do cíle.

Druhé semifinále mělo zpočátku mnohem poklidnější průběh. Martin Gavenda jezdil první před Hynkem Štichauerem na čele až do poslední zatáčky. V ní mu prasknul primární řetěz, takže se finálové brány na poslední chvíli otevřely pro Michala Dudka.

Reakci na pohyb pásky měl ve finále nejlepší Hynek Štichauer, ale v prvním oblouku se vnějškem prosadil Václav Milík. Na Hynka Štichauera si vyšlápnul také Roman Čejka, avšak jako druhý byl jen půl kola. Václav Milík projel cílem a jel naplno i v pátém kole. „Sluníčko mi svítilo do očí a nebyl jsem si jistej‘, jestli nás odmávali,“ vysvětloval v depu. „Nechtěl jsem to posrat.“

Polák vyplenil mistrovo území
Dnešní závod byl jediný, kdy se mistrovské stopětadvacítky představily v jiné společnosti, než jsou juniorská družstva. Startovní listina se nakonec zaplnila osmi jmény a to nejen zásluhou debutujícího Dušana Hlaváčka.

Michal Škurla se nabídl technikům Shupa Teamu, že jejich nový čtyřventilový motor zajede přímo v závodním tempu. A na poslední chvíli potvrdil svou účast také Kryštof Rybář. Hlavní roli však měl hrát polský závodník Igor Kopec.

Ten rozehrál mítink hladkým vítězstvím v první jízdě. Vzápětí ho napodobil Patrik Mikel, který se ovšem musel v první zatáčce dostat před Michala Škurlu. Ve třetí jízdě sice na Igora Kopece odstartoval, ovšem polský závodník se vnitřkem poslední zatáčky protáhl pro vítězství.

Ve čtvrté jízdě neměl Michal Škurla sobě rovného, leč v páté jízdě byl nucen si celá tři kola prohlížet Igora Kopece zezadu. Patrik Mikel vyhrál šestou jízdu a netrpělivě očekával další duel s Polákem v rozjížďce s číslem osm.

František Kalina v ní dlouho držel pásku, což se stalo osudným Romanu Mádymu, který do ní najel a musel na trestnou čáru. Patrik Mikel byl vzápětí pomalejší. „Nešla zařadit trojka,“ vysvětloval mistr republiky, proč mu Igor Kopec tolik ujel a připravil ho na domácí dráze o nejvyšší stupínek pódia.

Hlasy z depa
„Dobře jsem to viděl,“ reagoval Martin Gavenda na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z. „V první jízdě se mi povolilo víčko na motoru. Nic se naštěstí nestalo, drželo to a jelo furt dobře. Vyhráli jsme, splnili jsme, co jsme chtěli. V semifinále mi prasknul přední řetěz. A to jsem tam dal nový. Měl jsem tam asi nechat starý, ale to by mi třeba praskl ve finále. Byl to poslední řetěz, co jsem měl doma v regálu, a nevydržel.“

„Skvělej závod,“ zářil Roman Čejka. „Závěr byl super a po dlouhý době mám konečně pohár. Prostě krása, super, fantastický. Skvělí fanoušci a dobrej‘ trénink na zejtra na Svitavy. To doufám bude ještě lepší než teď.“

„Zezačátku jsem to viděl pěkně,“ svěřoval se Michal Dudek. „Měli jsme to pěkně rozjetý. Pak mi prasknul řetěz, jinak bych Hynka předjel, byl jsem rychlejší. Je to smůla, musel jsem jet na druhý motorce a ta je horší. Mrzelo mě to kvůli týmu, ale vyhráli jsme. V Oválu jsem k tomu přišel jako slepej‘ k houslím. Skončil jsem čtvrtej‘, taky dobrý.“

„Včera jsem se hrabal v motoru do jedná ráno,“ líčil Martin Málek. „Chtěl jsem to vylepšit, ale neosvědčilo se to. Abych se přiznal, zkoušel jsem něco na mistrovství Evropy v Murecku na zítra. O nic tady nešlo, vítězství jsme měli jisté. Nebylo to ono, musím to ještě předělat. Slovácký ovál byl o start a ten se mi nepovedl jako tradičně. Flat tracku přicházím na chu, chtělo by to ale jiné gumy. Je to moc hladké a dost to klouže.“

„Dobře jsem to viděl, bodej by ne,“ říkal Václav Milík s pohárem za vítězství ve Slováckém oválu v rukou, aby vysvětlil, proč ve finále závodil ještě po projetí cílem. „Svítilo mi sluníčko do očí, neviděl jsem praporek, nechtěl jsem to prosrat. Všechno šlo v cajku, fungovalo až do konce. Akorát první dvě jízdy to nešlo, tak jsme to museli doladit.“

„Dobrý, závod od závodu se to zlepšuje,“ hlásil Hynek Štichauer dobré zprávy. „Budu spokojenej‘, když Zlatou přilbu odjedu bez zranění, udělám pár hezkejch‘ jízd a ukážu, že to umím. Dneska jsem spokojenej‘ trošku. Jak dráha ztvrdla, začali jsme se v tom vrtat. V Oválu jsme na tom byli s Vencou Milíkem stejně, ve výjezdu to zalomil. A tak si říkám ‚druhý místo je dobrý, ale musím se připravit na rok 2013‘.“

„Šlo to, akorát jsem na to přišel až v poslední jízdě,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Tomáš Topinka mi pořád radil, ale já to zkusil až na tu poslední jízdu. A najednou to šlo. Snad jsem si dneska vybral smůlu a zejtra ve Svitavách už bude štěstí.“

„Stojí to za hovno,“ mávnul rukou Ondřej Veverka. „Nemůžu se do toho dostat, je konec sezóny. Tak nějak v klidu, žádnej‘ slavnej‘ comeback to není…“

„První jízda celkem dobrý, ale pak se mi vytočily vůle na vejfukovejch‘ ventilech,“ popisoval Michal Klein. „Přeskakovali jsme na druhou motorku a přehazovali sedlo. Startovalo to, ale já si na jawský rámovině připadám jako na babetě. Chce to rychlost, až bude, bude to dobrý. Jak jsem dlouhej‘, začínám se už na motorce skládat, jak potřebuju.“

„Viděl jsem to hezky,“ pochvaloval si Stanislav Pouznar. „Hlavně tu jízdu, jak jsem podjel Martina Málka. Jinak jsem měl špatný kola, to je pokaždý, dvě defekty jsou znát. Škoda vyloučení, není mi to jasný, rád bych si to ujasnil. Spokojenost je jenom s tou jednou jízdou, jinak ne. Ale dráha byla nádherná na to, že dělaj‘ závody jednou za půl roku.“

1. AK Březolupy			38
Martin Málek	3 1 2 2	1	9
st.č.2 -neobsazeno
Michal Dudek	3 3 E 1		7
Roman Čejka	2 3 2 3	0	10
Martin Gavenda	3 3 3 3		12
2. ZP Pardubice			37
st.č.13-neobsazeno
Hynek Štichauer	3 3 3 2	2	13(1)
Jaromír Otruba	0 1 – 0		1
Jaroslav Petrák	2 1 2 2		7
Václav Milík	2 2 3 3 3	3	16
3. Markéta Praha			22
Michal Škurla	2 – 2 1		5
Ondřej Smetana	1 2 – 1		4
Dominik Hinner	0 0 – 2		2
Ondřej Veverka	E 1 1 –		2
Zdeněk Holub	4* 1 1 3		9
4. Grepl PDK Mšeno			7
st.č.5-neobsazeno
Stanislav Pouznar	1 M 2 0 E		3
Zdeněk Růžička	0 0 1 1 0		2
st.č.8-neobsazeno
Michal Klein	1 1 M 0 0		2

Konečná prvoligová tabulka:

	body z jízd	tabulkové body
1. Březolupy	304,5	31
2. Pardubice	216	22
3. Praha	212,5	19
4. Mšeno	98	8

9. Slovácký ovál:

		SF1	SF2	FIN
1.	Václav Milík, Pardubice	1.		1.
2.	Hynek Štichauer, Pardubice		1.	2.
3.	Roman Čejka, Slaný	2.		3.
4.	Michal Dudek, Slaný		2.	4.
5.	Martin Málek, Březolupy	3.
	Jaroslav Petrák, Pardubice		3.
7.	Ondřej Veverka, Praha	4.
	Martin Gavenda, Březolupy		E

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Igor Kopec, PL	3 3 3 3	12
2. Patrik Mikel, Březolupy	3 2 3 2	10
3. Michal Škurla, Praha	2 3 2 1	8
4. Kryštof Rybář, Divišov	1 1 1 3	6
5. Roman Mády, Plzeň	2 2 2 0	6
6. Filip Hájek, Praha	0 F 1 2	3
7. Josef Novák, Pardubice	1 1 0 1	3
8. Dušan Hlaváček, Pardubice	– 0 0 –	0

Konečný stav seriálu:

	SLA	LIB	PCE	PLZ	BŘE	TOT
	14.4.	16.6.	25.7.	12.9.	28.9.
1. Patrik Mikel	(6)	12	10	12	10	44 (50)
2. Roman Mády	8	6	(5)	9	6	29 (34)
3. Filip Hájek	4	9	4	6	(3)	23 (26)
4. Igor Kopec	NS	10	NS	NS	12	22
5. Kryštof Rybář	4	4	NS	NS	6	14
6. Michaela Krupičková	11	3	NS	0	NS	14
7.Richard Geyer	NS	NS	11	NS	NS	11
8. Josef Novák	NS	3	0	3	3	9
9. Celina Liebmann	8	1	NS	NS	NS	9
10. Michal Škurla	NS	NS	NS	NS	8	8
11. Mike Jacopetti	7	NS	NS	NS	NS	7
12. Dušan Hlaváček	NS	NS	NS	NS	0	0
13. Lukáš Kovařík	0	NS	NS	NS	NS	0

Ukázkové jízdy flat track:

I	Pavol Pučko (Husaberg 650), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)
II	Pavol Pučko (Husaberg 650), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)
III	Pavol Pučko (Husaberg 650), Martin Málek (Jawa 500), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)

Foto: Eva Palánová

Březolupy – 27. září
Do druhého půlstoletí existence svého klubu vstoupili březolupští závodníci poměrně impozantně. Tandem Martin Gavenda – Marcin Jedrzejewski vybojoval stříbro v mistrovství republiky dvojic, prvoligový tým vyhrál soutěž už bez ohledu na výsledek posledního závodu a Patrik Mikel po triumfu ve zlatém poháru mládeže UEM směřuje rovněž k českému titulu ve stopětadvacítkách. Jeho poslední mítink je na programu zítra, kdy doprovodí závěr první ligy a nadstavbový devátý ročník Slováckého oválu.

Pro návštěvníky jsou připraveny nejen tombola, ukázka flat tracku a další doprovodný program, ale především bohaté plochodrážní menu. Jeho hlavním bodem programu je poslední závod první ligy. Březolupy vybojovaly titul už v šestém klání ze šesti minulou neděli v Liberci. Přesto vůbec poprvé v letošní sezóně staví čtyřčlenný tým. V něm se o místa podělí Martin Málek, Martin Gavenda, Michal Dudek a Roman Čejka.

V Liberci vykročily na druhým místem Pardubice, které se v tabulce odlepily od Prahy. Východočeši chtějí evidentně v nastoupeném trendu pokračovat, takže na jih Moravy posílají Hynka Štichauera, Jaroslava Petráka a Václava Milíka. René Vidner přišel v úterním extraligovém finále již podesáté v letošní sezóně o motor a David Štěrovský se chystá na sobotní devatenáctky, takže pardubickou vestu oblékne i Jaromír Otruba.

Pražané jako jediní staví pětičlenný tým, jelikož se do sestavy po nemoci vrací Dominik Hinner. Další složení je obvyklé, tedy Ondřej Smetana, Ondřej Veverka, Michal Škurla a Zdeněk Holub. Neobvyklá není ani trojice mšenských juniorů Michal Klein, Stanislav Pouznar a Zdeněk Růžička. Filip Šitera do Březolup nemůže, protože se vypravil pro své vybavení za kanál La Manche, nicméně úlohu opory družstva převezme Jan Jaroš.

V Březolupech vyvrcholí šampionát stopětadvacítek. V nich je Patrik Mikel jenom krůček od titulu, avšak život se mu chystá znepříjemnit Polák Igor Kopiec a dokonce i Michal Škurla. Mnohokrát korunovaný král kolibříků do letošního šampionátu na klasické dráze vstoupí vůbec poprvé.

Na závěr se nejlepší borci z ligového klání střetnou v nadstavbovém klání o Slovácký ovál. Mítink, který poprvé vstoupil na českou scénu v říjnu 2004, bude mít svého individuálního vítěze opět po roční pauze, jelikož se loni konal v rámci mistrovství republiky dvojic.

Startovní listina:

AK Březolupy:	1 Martin Málek, 2 neobsazeno, 3 Michal Dudek, 4 Roman Čejka, 17 Martin Gavenda
Grepl PDK Mšeno:	5 neobsazeno, 6 Stanislav Pouznar, 7 Zdeněk Růžička, 8 Michal Klein, 18 Jan Jaroš
AK Markéta Praha:	9 Michal Škurla, 10 Ondřej Smetana. 11 Dominik Hinner, 12 Ondřej Veverka, 19 Zdeněk Holub
ZP Pardubice:	13 neobsazeno, 14 Hynek Štichauer, 15 Jaromír Otruba, 16 Jaroslav Petrák, 20 Václav Milík

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Igor Kopec, PL

2 Dušan Hlaváček, Pardubice

3 Josef Novák, Pardubice

4 Roman Mády, Plzeň

5 Filip Hájek, Praha

6 Michal Škurla, Praha

7 Patrik Mikel, Březolupy

8 neobsazeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Eva Palánová

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 23. září
Účast Martina Málka a Martina Gavendy ve slovenském šampionátu v Žarnovici, donutilo Březolupy improvizovat se svou sestavou na dvojici dnešních prvoligových závodů. Přestože zadání pro trojici Roman Čejka, Michal Dudek a Daniel Hádek znělo dobýt v boji s posílenými soupeři alespoň tři třetí místa, březolupští závodníci se nevydali cestou kompromisu. Polední klání bylo nesmírně vyrovnané, ve vedení se střídaly Březolupy a Praha, kterou nakonec na pomocná kritéria vyřadili Pardubičané z finálové jízdy. Když však Hynek Štichauer upadl, Březolupy se mohly radovat nejen z vítězství v závodě, ale i v celé soutěži. Moravský tým udával tempo i odpolednímu klání. Kvůli tradiční absenci dvou závodníků však musel dvě rozjížďky vynechat a na pozici leadera vystřídaly Pardubice. Stalo se tak ovšem jen na krátko, Václav Milík se vrátil z třinácté jízdy s hřebíkem v pneumatice a Březolupy šly do finálové jízdy s převahou třech bodů. V ní se však prosadil tandem Tomáš Suchánek – Václav Milík, jehož 5:1 stačilo na překonání moravského celku minimálním rozdílem jediného bodu.

Strategie bleskového útoku na začátek
Zkoušet psát objektivní reportáž a přitom být koučem jednoho ze soutěžících týmů, je v podstatě to samé jako řešit kvadraturu kruhu. A tak dnešní článek bude spíše odrazem zážitků novináře, který si vyzkoušel poněkud méně obvyklou úlohu.

Zkusit se má všechno a zvídavost by měla být atributem každého správného žurnalisty. A tak, když za mnou ve Mšeně dorazil Jaroslav Gavenda, že bude dnes ve slovenské Žarnovici, a zda bych ho ve vedení družstva nezastoupil, souhlasné ano splynulo z mých úst takřka současně, co jeho prosba odezněla.

Konec konců, zkušenosti z této branže by už tady byly. Antonín Kasper se nebál zeptat na spoustu věcí ohledně dnes už legendární baráže o extraligu. Záskok za Milana Špinku při výjezdu pražské Markéty do Rawicze v dobách jejího působení ve druhé polské lize bylo hodně poučné minimálně v nazírání na naše delegované činovníky ve světle zkušeností s renomovaným polským sudím. A stopětadvacítky loni v Divišově byla spíše zábava. Vzít si nejlepšího závodníka v kombinaci se dvěma benjamínky a zkusit prohnat Láďu Šifaldu a Zbyňka Nejezchleba s jejich družstvy, bylo hodně motivační.

Úkol koučovat doposud neporažené družstvo vypadal jednoduše. Jenže záhy bylo jasné, že oproti původním předpokladům bude chybět Eduard Krčmář, který si v sobotu před slánskou extraligou narazil kostrč. Naproti tomu soupeři nazbrojili, a když jsem v Mariánských Lázních tvrdil Lubomíru Vozárovi, že jedeme do Liberce prodloužit vítěznou šňůru Březolup, od srdce se smál. Tomáš Topinka mě dnes při podobné rozmluvě obdařil útrpným pohledem, který doprovodil školení, jak učí své svěřence dávat si reálné cíle. Skončilo to sázkou, kdo skončí hůře, platí klobásu a pivo.

Trénink proběhl v pohodě, i když si Daniel Hádek na něj zapomněl obout plechovou botu. Strategie vznikla během okamžiku. Soustředit se hlavně na Prahu, která byla březolupskému týmu v průběžné tabulce o kousek blíže než Pardubice. Dělat body a překvapit. To se Michalu Dudkovi v rozjížďce s číslem jedna povedlo více než dokonale.

Už na konci prvého kola měl náskok více než deseti metrů před Ondřejem Veverkou. Místo třináctky do druhé jízdy byl Roman Čejka jasnou volbou. Z vítězství se radoval Zdeněk Holub, avšak Roman Čejka objel v první zatáčce Davida Štěrovského. Pardubický junior se vzápětí pustil do křížku s lepšícím se Zdeňka Růžičkou a nakonec na sklonku druhého kola dobyl bod. Třetí jízda se nevyvedla Danielu Hádkovi, který nedovezl ani bod. Nevadí, dostal instrukce soustředit se na další jízdu. Navíc Filip Šitera obral o body Hynka Štichauera i Ondřeje Smetanu.

V rozjížďce s číslem čtyři přišel čas na další útok náhradníkem. Michal Škurla měl lepší start, a i když ho Roman Čejka objel v úvodní zatáčce, dokázal se ve druhé zatáčce vrátit zpátky. Roman Čejka si však nedopřál klidu, dokud mu nakonec vítězství nesebral. A tak jsme první sérii končili na pozici spoluleadera s Prahou.

Prvoligový festival
Strategie dvou jezdců v základní sestavě a jednoho náhradníka je rozhodně úsporná. Může být zdrcující pro soupeře, ale má své nevýhody. Tou největší je vynechání dvou jízd, protože náhradník může na start jen šestkrát a zbývající čtyřikrát. Pokud ovšem neprohráváte aspoň o šest bodů, což jsme si rozhodně nechtěli dovolit. Na druhou stranu, náhradníka hlásíte rozhodčímu nejpozději s vypršením dvouminutového limitu, takže může čekat v plné zbroji u vrat na pokyn.

Přesně tohle jsme zinscenovali před startem páté jízdy. Po pražském či pardubickém náhradníkovi nebylo ani vidu, ani slechu. Dal jsem Romanu Čejkovi zelenou a utíkal ohlásit změnu. Filip Šitera kraloval, avšak náš náhradník za sebou dle předpokladů nechal Ondřeje Veverku a Davida Štěrovského. Byli jsme v čele průběžné klasifikace.

Daniel Hádek se v rozjížďce s číslem šest porval o vítězství se Zdeňkem Holubem, ale Pražan nakonec tahal za delší konec provazu. Jaroslav Petrák však záhy zastavil a rozhodl se nepokračovat. „Než se přemáhat, radši se na to vyprdnu,“ nechal se slyšet matador, jenž se po svém jarním zranění stále vlastně ještě vrací.

Do rozjížďky s číslem sedm zamířil Václav Milík, takže Roman Čejka dostal volno. Pardubický náhradník svůj první start na pavlovickém kolečku proměnil ve velké sólo. Naší věci pomohl svým způsobem Michal Klein. Mšenský závodník celé čtyři okruhy držel v šachu Ondřeje Smetanu.

„Poslední kolo jsem byl rád, že jsem dojel, říkal jsem si, že to v poslední zatáčce nedržím,“ svěřoval se. Nicméně Praha nám utekla jenom o bod. K osmé jízdě se chystal Michal Dudek. Odstartoval na něho Michal Škurla, navíc se okolo něj ve druhé zatáčce tvrdě protlačil dopředu Hynek Štichauer. Pardubičan záhy zamířil do čela, zatímco Michal Dudek se pral o druhou příčku až do cíle.

V rozjížďce s číslem devět nešlo zpochybňovat další nasazení Romana Čejky. Od mantinelu se startovalo jako ďas. On toho perfektně využil a v první zatáčce posléze objel všechny své soupeře, aby dojel do cíle před Hynkem Štichauerem. Opět jsme se dotáhli na vedoucí Prahu, ale na taktizování tady byli i ostatní manažeři. A tak nám v desáté jízdě na Michala Dudka nasadili všechny své náhradníky.

Filip Šitera si dojel pro další suverénní triumf, avšak Michal Dudek na něho nestále dorážel. Sám se přitom musel bránit Zdeňku Holubovi a Václavku Milíkovi. Celá čtveřice se od sebe nehnula na víc než pár centimetrů. Michal Dudek hrál vabank poslední zatáčky. Ve vysoké hře ale přišel o všechno a projel cílem jako poslední.

Blesková porada, co dělat, vedla ke změně strategie. Původně měl Roman Čejka stát, ale nakonec jsme ho použili v jedenácté jízdě. Změna se ukázala jako velice šastný tah, protože náš náhradník triumfoval stylem start – cíl. Opět jsme se vrátili do čela a naše vyhlídky zůstávali skvělé. Daniel Hádek perfektně odstartoval do dvanácté jízdy. Na protilehlou rovinu však vyjeli dříve Michal Škurla a Václav Milík. Ten v posledním oblouku nakonec překonal Michala Škurlu a přehradil pražskou cestu do vedení.

Titul s plnou parádou
Závěr sliboval vskutku nervy drásající podívanou. S dvaceti body jsme se opět dělili o vedení s Prahou, Pardubice měly o tři a Mšeno o pět bodů méně. Zkrátka a dobře, první liga se dnes rozhodla, že nechce být jen přehlíženou sestřičkou populárnější extraligy.

Do konce zbývaly čtyři rozjížďky a my museli ještě jednu vynechat. Operativně jsme rozhodli, že to bude hned ta třináctá. S přehledem v ní triumfoval Zdeněk Holub. Porazil v ní Hynka Štichauera, zatímco Filip Šitera upadl v první zatáčce.

Před čtrnáctou jízdu bylo v pardubických boxech pořádně rušno. Václav Milík zjistil závadu na motocyklu. Rychle přeskočil na druhý, avšak Lubomír Vozár ho včas upozornil na neoznačenou pneumatiku. Vrátil se k původnímu motocyklu. René Vidner se ho snažil roztlačit, Hynek Štichauer nabízel svůj stroj, ale mechanik Jakub Fencl dokázal bleskově přezout rezervní stroj Václava Milíka.

Pardubičan stanul na roštu na poslední chvíli, ale přesto nejlépe odstartoval a úspěšně čelil náporu Daniela Hádka až do cíle. Ondřej Veverka upadl ve druhé zatáčce druhého kola, takže Praha měla na čele už jenom jediný bod k dobru na nás a Pardubice. Záhy to už neplatilo, Michal Dudek opanoval rozjížďku s číslem patnáct. Zdeněk Holub udržel druhým místem pražskou Markétu na stejném počtu bodů, jako jsme měli my.

Po nule Davida Štěrovského byly Pardubice rázem o tři body za námi. Avšak do poslední jízdy základní části si Lubomír Vozár nechával v záloze Václava Milíka. Oleje do ohně přilil i Rudolf Grepl, když povýšil Filipa Šiteru na žolíka. Kvůli pádu Romana Čejky, jenž neměl v nájezdu do první zatáčky místo, se opakovalo.

Potřebovali jsme o bod víc než Praha, což se povedlo. O vítězství Václava Milíka nebylo ani pochyb. Filip Šitera odstartoval před Romanem Čejkou, avšak Michal Škurla vyšel bodově naprázdno. Strhující závod dospěl nečekaného rozuzlení. Vyhráli jsme základní část, zatímco Praha při rovnosti bodů vypadla z finálové jízdy na pomocná kritéria.

Za daného stavu nám ve finále stačila remíza. Lubomír Vozár si ušetřil náhradníka Václava Milíka, zatímco u nás Roman Čejka měl svých šest jízda za sebou. Pardubický junior se ujal vlády hned po vylétnutí pásky, Michal Dudek sváděl boj o druhé místo s Hynkem Štichauerem. Jenže ten nakonec upadl a finále skončilo nerozhodně.

Vítězství bylo naše a s ním i titul. Jaroslav Gavenda nechtěl v Žarnovici věřit svým uším, když jsem mu hlásil radostnou zprávu. Nakonec nám popřál štěstí do odpoledního závodu. Polední stres byl ten tam, přesto jsme se rozhodli útočit na nejvyšší mety. A zvolili jsme stejnou strategii jako prve.

Odpoledne podobné poledni
Pro odpolední závod připravil zásadní změnu Lubomír Vozár, když na náhradníka dal Tomáše Suchánka. My jsme opět útočili od začátku, avšak Václav Milík byl v cíli rozjížďky s číslem jedna dříve než Roman Čejka. Start druhé jízdy zvládl nejlépe Michal Dudek, jenže v prvním oblouku ho překonal Filip Šitera. Hynek Štichauer se ale zapletl do šarvátky s Ondřejem Smetanou, jehož musel ve druhé zatáčce vyhnal daleko z optimální stopy.

Do rozjížďky s číslem tři jsem poslal opět Romana Čejku, který v prvním oblouku objel Zdeňka Holuba. Rázem jsme byli na čele průběžné klasifikace. Vítězství našeho náhradníka se přitom neobešlo bez komplikací. „Povolila se matka a vyjel šroub, co drží motor,“ hlásil v depu svému mechanikovi Antonínu Polákovi.

Ve čtvrté jízdě předvedl nejlepší start Daniel Hádek, jenž se sám divil, jak se mu v nepříliš oblíbeném Liberci dobře vede. By ho v první zatáčce předčil Michal Škurla, na pozici leadera se nic nezměnilo. A to ani po přestávce, kdy Michal Dudek dovezl tři body za vítězství stylem start – cíl. Za jeho zády udolal Ondřej Veverka Michala Kleina až ve druhém kole.

Rozhodli jsme se pokračovat v útoku také v šesté jízdě, abychom najeli co nejvíce bodů, i když se v ní objevil Tomáš Suchánek. Pardubičan, který se na předchozí závod jen díval, vnesl sice čerstvý duch do svého týmu, ale poznal ostré zuby Romana Čejky. Ten ho v první zatáčce objel zvenčí, ale Pardubičan se do čela vrátil spodní stranou následující zatáčky.

V rozjížďce s číslem sedm neměl Daniel Hádek zrovna jednoduchý život. Ale to konec konců ani Filip Šitera, který navzdory perfektnímu startu, byl v cíli třetí. Vítězství si vychutnal Václav Milík, ovšem Zdeněk Holub byl v cíli jen o pouhý okamžik později.

V osmé jízdě Roman Čejka triumfoval, když v úvodním oblouku objel Hynka Štichauera. V půlce základní části jsme vedli o čtyři body před Pardubicemi, pět před Prahou a jedenáct před Mšenem. Dostatečný náskok nás motivoval, abychom dvě povinné přestávky dopřáli Romanu Čejkovi právě ve třetí sérii.

O vedení jsme přesto přicházeli jen zvolna. Devátou jízdu totiž vyhrál Filip Šitera a uštědřil porážku Tomáši Suchánkovi. Na něho hned vzápětí odstartoval rovněž Daniel Hádek. Pardubičan sice našel cestičku dopředu v první zatáčce, ale Ondřej Smetana už ne. Na Pardubice jsme stále měli jeden bod k dobru a jedenáctou jízdu opět vynechali. V ní vyhrál Hynek Štichauer, ale my měli jasno, že až do konce už musíme jet naplno.

Jako první si to z naší sestavy otestoval Michal Dudek. Po svém skvělém startu ho sice v první zatáčce překonal Václav Milík, ale dva body byly doma. Boj o finále se postupně zúžil jen na nás a Pardubice. Ve třinácté jízdě se Václav Milík dostal v první zatáčce před Filipa Šiteru, zatímco Roman Čejka hlídal jeden bod.

V poslední zatáčce však Pardubičan zůstal stát s prázdnou zadní pneumatikou. Zevrubná prohlídka v depu odhalila obrovský hřebík v běhounu. „Ještěže jsem netrefil třeba kladivo,“ žertoval Václav Milík. Vzápětí neviděl cíl ani Hynek Štichauer. Bez větších problémů zvítězil Zdeněk Holub, avšak Daniel Hádek si neváhal v první zatáčce úspěšně vyšlápnout i na Filipa Šiteru v roli žolíka.

Závěr základní části byl v našem podání drtivý. I když do patnácté jízdy nejlépe odstartoval Tomáš Suchánek, Michal Dudek v první zatáčce objel nejen Zdeňka Holuba, ale i jeho. Pardubičan se v nájezdu do druhého kola vrátil zpátky, ale Michal Dudek v prvním oblouku zopakoval svůj manévr z předchozího kola.

Roman Čejka v šestnácté jízdě zahrál velké sólo Tomáši Suchánkovi a byli jsme ve finále o tři body před Pardubicemi. V poslední jízdě jsme potřebovali dva body. I když se však Michal Dudek pral jako lev, dvojblok Tomáš Suchánek – Václav Milík nedokázal rozlomit. Po předchozím vítězství s titulem jsme nabitým Pardubicím podlehly o jediný bod. Dvě láhve skvělé frankovky od Jardy Gavendy jsou jasným důkazem skvělé práce, kterou jsem s jeho týmem dnes v Liberci odvedl. Nicméně děkovat jsem musel také já, protože vyzkoušet si koučovat družstvo v ostrém závodě splnilo jeden z mých snů.

Hlasy z depa
„Dneska skvělý,“ radoval se Roman Čejka. „Jelo se mi docela dobře, předjížděl jsem a šlo to. Hezký závody, krásně jsem se svez‘. A doufám, že tolik bodů budu dělat i v extralize.“

„Od středy jsem nemocnej‘, ale zvládal jsem to,“ hlásil Michal Dudek. „Bylo to nad očekávání, ale mohlo to bejt‘ lepší. Beru prášky, ale je to dobrý. Akorát mě mrzí ta poslední jízda u toho druhýho závodu. Snažil jsem se, ale měl jsem zkoušet se tam cpát už od začátku.“

„Paráda,“ jásal Daniel Hádek. „Mně Liberec nikdy nešel, ale jel jsem docela dobře. Čekal jsem to horší, hlavně, že jsme překvapili. Dobrý jízdy, vůbec jsem tohle nečekal, prostě paráda, ani se to jinak říct nedá.“

„Dobrý závody,“ hodnotil Václav Milík. „Ale ty první byla na hovno, neměli jsme zápalko, ale potom to šlapalo. Jelo to, akorát mě sere ta jedna jízda, že jsem píchnul. Nemaj‘ tady mít hřebíky na dráze, ale jsem rád, že jsem netrefil třeba kladivo.“

„Hele, dobrý,“ reagoval Hynek Štichauer na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Jízdu od jízdy je to lepší, ale dva závody za den je masakr. Škoda tý jízdy, kdy jsem to zahodil, ale jsem rád, že jsem to dal dolů a nezahodil to. Stačím už všem a je jen otázka času, než se zase dostanu do rutiny.“

„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek, aby vysvětlil, proč jel jeden závod. „Nevím, jestli by dědeček motor vydržel dva závody. Docela pěkný závody, dlouho jsem takovou první ligu neviděl. Pěkná poslední jízda, ale ani jeden z Březolup neměl šanci.“

„Vůbec nevím,“ krčil Jaroslav Petrák rameny. „Nemoh‘ jsem to tady vůbec dopasovat. Říkal jsem si, že se nebudu přemáhat a vyprdnu se na to.“

„Pěkný,“ pochvaloval si Zdeněk Holub. „Jsem spokojenej‘, ale mohlo to bejt‘ lepší. Bylo by lepší, kdyby byl jeden závod jeden den a druhej‘ závod druhej‘ den, ale všechno šlapalo, takže se to zmáklo.“

„Lepší než extraliga,“ hodnotil Filip Šitera svůj výkon. „Dva závody dobrý, to je v Anglii taky. Ale ručičky už bolely, jak ty závody nemám častějc.“

závod ve 12:00:
1. AK Březolupy			29
st.č.13-neobsazeno
Michal Dudek	3 1 0 3	2	9
Daniel Hádek	0 2 1 2	1	6(1)
st.č.16-neobsazeno
Roman Čejka	2 3 2 3 3 1		14
2. ZP Pardubice			28
Jaroslav Petrák	0 E – –		0
David Štěrovský	1 0 – 0		1
René Vidner	E – – –		0
Hynek Štichauer	2 3 2 2 2	F	11
Václav Milík	3 1 3 3 3	3	16
3. AK Markéta Praha			25
Michal Škurla	2 2 2 0		6
Ondřej Smetana	1 1 0 –		2
st.č.3-neobsazeno
Ondřej Veverka	2 1 1 F		4
Zdeněk Holub	3 3 2 3 2		13
4. Grepl PDK Mšeno			21
st.č.9-neobsazeno
Stanislav Pouznar	1 1 0 1		3
Zdeněk Růžička	0 0 – 1		1
Michal Klein	1 2 0 –		3
Filip Šitera	3 3 3 1 F 4*		14
závod v 16:00:
1. ZP Pardubice			33
David Štěrovský	1 0 – –		1
Jaroslav Petrák	0 – – –		0
Hynek Štichauer	1 2 3 E		6
Václav Milík	3 3 3 E	2	11(1)
Tomáš Suchánek	3 2 3 2 2	3	15
2. AK Březolupy			32
st.č.5-neobsazeno
Michal Dudek	2 3 2 3	1	11
Daniel Hádek	2 0 2 2	0	6
st.č.8-neobsazeno
Roman Čejka	2 3 2 3 2 3		15
3. AK Markéta Praha			22
Michal Škurla	3 1 1 1		6
st.č.2-neobsazeno
Ondřej Smetana	0 1 1 1		3
Ondřej Veverka	1 2 1 –		4
Zdeněk Holub	2 2 1 3 1		9
4. Grepl PDK Mšeno			16
st.č13-neobsazeno
Stanislav Pouznar	0 0 0 0		0
Zdeněk Růžička	0 0 L –		0
Michal Klein	1 1 – – E		2
Filip Šitera	3 1 3 2 3 2*		14

Průběžná prvoligová tabulka:

	body z jízd	tabulkové body
1. Březolupy	266,5	27
2. Pardubice	179	19
3. Praha	190,5	17
4. Mšeno	91	7

Foto: Michal Kohout

Liberec – 21. září
Všech pět doposud odjetých prvoligových kol skončilo zdrcujícími triumfy Březolup. Moravský tým si postupně vypracoval náskok sedmi bodů na Prahu a osmi na Pardubice. Tyto kluby větří poslední šanci za zvrat a na nedělní dva mítinky v Liberci notně posílily. Naproti tomu březolupské opory Martin Málek a Martin Gavenda ve stejném termínu pojedou slovenský šampionát v Žarnovici.

Josefu Mizerovi za těchto okolností nezbylo, než povolat do boje slánský tandem Michal Dudek – Roman Čejka, který doplní Daniel Hádek. Všichni ostatní týmy však hlásí plné sestavy s výjimkou pražské Markéty, která bude postrádat nemocného Dominika Hinnera.

Do akce se však vrací Ondřej Veverka, jemuž onemocnění mononukleózou vzalo nejlepší část sezóny. Zbytek sestavy budou tvořit Michal Škurla, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub. V silném složení do Pavlovic zamíří i Pardubice a překvapivě Mšeno.

Středočeské družstvo, v němž nechybí juniorská trojice Stanislav Pouznar, Zdeněk Růžička a Michal Klein, bude výrazně podpořena Filipem Šiterou a Janem Jarošem. Jeho přítomnost na postu náhradníka dává jasně najevo, že Rudolf Grepl plánuje hodně taktizovat.

To se týká rovněž Lubomíra Vozára, který nasadil Václav Milíka na stejnou pozici ve svém družstvu. Pardubický kouč bude přitom doufat, že se jeho náhradník stihne včas vrátit z finále evropských párů v ukrajinském Rovnu. Vestu s bílým půlkoníkem obléknou ještě Jaroslav Petrák, Hynek Štichauer, René Vidner a David Štěrovský.

Startovní listina:

Markéta Praha:	1 Michal Škurla, 2 Ondřej Smetana, 3 neobsazeno, 4 Ondřej Veverka, 17 Zdeněk Holub
ZP Pardubice:	5 Jaroslav Petrák, 6 David Štěrovský, 7 René Vidner, 8 Hynek Štichauer, 18 Václav Milík
Grepl PDK Mšeno:	9 Filip Šitera, 10 Stanislav Pouznar, 11 Zdeněk Růžička, 12 Michal Klein, 19 Jan Jaroš
Březolupy:	13 neobsazeno, 14 Michal Dudek, 15 Daniel Hádek, 16 neobsazeno, 20 Roman Čejka

Poznámka: sestavy odpoledního závodu mají svou uzávěrku v neděli v 15:00

Foto: Eva Palánová