AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 18. května
Dvoudenní deště napáchaly na pavlovickém ovále dost škody, nicméně liberecká parta věřila, že dnešní druhé kolo první ligy zvládne bez problémů. Jenže počasí na nabídku příměří nereflektovalo. Při pohledu na dráhu odstoupil Steven Mauer a své vybavení do dodávky předčasně naložil i Tomáš Suchánek, který si srovnal priority ve prospěch evropského semifinále příští týden v Žarnovici. Po tréninku navíc začalo mžít, bolesti v rameni donutily hodit ručník do ringu i Martina Málka a po pádu v rozjížďce s číslem zři řekl adieu i Michal Dudek. Ke všemu během druhé série už šlo mluvit o regulérním dešti a nechu pokračovat se šířila boxy rychlostí morové epidemie. Manažeři si ke všemu uvědomili hodnotu malých bodů v konečné tabulce, takže sílilo jejich přesvědčení odpískat závod před jeho polovinou, aby se nemohl počítat a musel se odjet znovu od začátku v regulérních podmínkách. V tomto duchu se vyslovili i na krátkém brífingu s rozhodčím Miroslavem Topinkou po osmé jízdě, která byla dnes poslední.
Zvětšující se díry v sestavách
Liberec se nesl ve znamení comebacků. Vůbec poprvé od své nešastné mšenské prvomájové kolize s Michalem Dudkem se do sedla posadil Martin Málek. „Nic moc,“ komentoval své aktuální rozpoložení. „Byl jsem hodně pobouchaný‘ a pohmožděný. Žádná zlomenina není, ale v určité pozici to rameno zabolí. Jezdím to, bolí to, ale dá se s tím jet, ale na motorce jsem to nezkoušel.“
Po návratu z tréninku na dráze, kde si vytrvalé deště vzaly svou daň ještě výrazněji než fikaný ministr financí, byl ještě větším skeptikem. Spolu s březolupským koučem Jaroslavem Gavendou rychle dohodli, že nastoupí jen do jediné jízdy. „Bolí to,“ neskrýval moravský závodník. „Párkrát mě to nakoplo. Nemám sílu, sere mi, že je příští týden v Žarnovici Evropy.“
Mezitím se z tréninku Ondřej Smetana vracel pěšky, avšak naštěstí příčinou bylo jen banální vypadlé lanko z plynu. Větší díl pozornosti se proto upřel na jeho klubového kolegu Zdeňka Holuba, jemuž srážky zabránily naskočit zpět do závodního kolotoče již včera při divišovské juniorce. „Moc nic to není,“ koulel očima. „Párkrát mě to nakoplo, uvidím, jak se to zlepší.“
Trénink skončil a startovní listina začínala mít první díry. Steven Mauer odmítl na těžké dráze nastoupit a své vybavení do své dodávky rychle naložil rovněž Tomáš Suchánek. „Nejedu, seru na tuhle dráhu, je nebezpečná,“ nebral si vůbec servítky. „Já bych to zvládnul, ale jde o druhý, co tam jsou s tebou, mám před mistrovstvím Evropy a světa. Nepotřebuju riskovat, že mě někdo sestřelí. Za to mě to nestojí.“
Časový harmonogram už dávno mohl skončit roztrhaný v koši. Pořadatelé usilovně makali na dráze jako úderníci v padesátých letech. Jenže drobné mžení kazilo jejich úsilí. Krátce po půl čtvrté dal rozhodčí Miroslav Topinka povel ke startu první jízdy. Eduard Krčmář se vrátil k depu, protože mu vypadla spojka na řetěz.
Jakoby se přitom stal poslem špatných zpráv, protože neviňoučké mžení přešlo v regulérní déš. Slánský závodník nestihl dvě minuty, Tomáš Suchánek se díval na travnatém svahu a Martin Gavenda se vůbec nerozjel. „Vypad‘ mi chcípák,“ odrážel výčitky o zavřených palivových kohoutcích, zatímco osamocený Filip Hájek mířil za triumfem ve stylu start – cíl.
Pražané se díky tomu usadili na čele průběžné klasifikace, ovšem hned v rozjížďce s číslem dvě s nimi srovnali krok Slaňáci. Steven Mauer nenastoupil, jak již byla řeč, a Roman Čejka již na konci úvodního okruhu měl k dobru osm metrů na Ronnyho Weise a Jaroslava Petráka. Třetí jízda zažila velikánské sólo Michala Škurly, kdežto Michal Dudek upadl, než stačil zaútočit na druhého Hynka Štichauera.
„Je to šílený a smutný, že to chtěj‘ odjet za každou cenu,“ komentoval Hynek Štichauer stav dráhy. „Nevadí jim, že lidi příště nepřijdou, protože závody jsou hnusný. A my se můžeme zranit, to je bezohlednost!“
Hlavní slovo má déš
Mezitím v rozjížďce s číslem čtyři nejlépe odstartoval Michael Härtel, který rychle vyřešil souboj s Václavem Milíkem. Po přestávce Hynek Štichauer v první zatáčce podjel Piotra Dziatkowiaka, aby si na vítězství už nenechal sáhnout. Dráha se však rychle měnila a bohužel k horšímu, protože se nebeská stavidla otevřela naplno.
Roman Čejka jen kroutil hlavou nad rozdílem mezi druhou a šestou jízdou. V ní jel kolo za kolem na třetí příčce, zatímco Václav Milík permanentně dotíral na vedoucího Michal Škurlu. Ostří jejich duelu neotupil ani průjezd do pátého okruhu, v jehož druhé zatáčce se Václav Milík spodkem natáhl pro tři body.
„Myslel jsem, že je to pátý kolo, ale nechtěl jsem ubrat plyn, aby si to mysleli i oni,“ vysvětloval Pardubičan. „Kolik to bylo, to viděl jen Topas na věži.“ Sudí výsledek nezměnil, zatímco Michal Škurla měl jasno: „Na sto procent jsem přesvědčenej‘, že to bylo pátý kolo.“
Ve stále silnějším dešti Zdeněk Holub vzdoroval jako skála Michaelu Härtelovi celá čtyři kola rozjížďky s číslem sedm. Pražanům nemohl vzít vedoucí postavení ani Eduard Krčmář, by v osmé jízdě odvedl Eduarda Krčmáře.
„Tohle nemá s plochou dráhou nic společnýho,“ tvrdil Jaroslav Petrák, než se odebral na operativní poradu manažerů s Miroslavem Topinkou. By stačilo uskutečnit ještě jednu jízdu, aby se závod přehoupnul do své druhé půle a jeho výsledky mohly být uznané za platné, čtveřice manažerů řekla možnosti pokračování unisono ne.
Pauzírující Mšeno by bylo zvýhodněno možností získat až o čtyřiadvacet malých bodů více, přičemž loni o březolupském stříbru rozhodl jeden jediný. Nicméně pravou podstatu věci vystihl Tomáš Topinka. „Kašlu na malý body,“ říkal. „Nechci, aby se tady někomu ještě něco stalo.“
Hlasy z depa
„Dobrý, super, pěkný to bylo,“ líčil Zdeněk Holub okolnosti svého jediného výjezdu na liberecký ovál. „Naštěstí jsem vyhrál, jsem zpátky a teď pojedu, co půjde.“
„Špatný,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana. „Mně to jelo dobře. Hlavně to bylo o startech a ty jsem měl špatný. Škoda, že se nedojela ještě ta devátá jízda. Závod by byl odjetej‘.“
„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Václav Milík. „Je rozumný, že to zrušili, mám určitě důležitější závody než první ligu. A něco si udělat tady, by byla kravina.“
„V první jízdě to vypadalo celkem dobře,“ svěřoval se Roman Čejka. „Nebylo to špatný. Když jsem ale jel tu druhou, nemoh‘ jsem se srovnat. Bylo to kolo za kolem, takže nesjízdný. Rozhodnutí skončit bylo rozumný, možná to měli ukončit i dřív.“
„Ani jsem moc nezávodil,“ krčil rameny Eduard Krčmář. „Dráha byla trošku těžší. Šel jsem spát v Lotyšsku a probudil se až tady, celou noc jsem chrápal.“
„Viděl jsem to stejně jako všici,“ říkal Martin Gavenda. „Nejrozumnější, co může být, že to ukončili. Závodů bude dost a je lepší závodit, než se trápit celý závod, do toho pak nikdo nemá chu.“
| 1. Markéta Praha |
|
14 |
| Ondřej Smetana |
1 2 |
3 |
| Zdeněk Holub |
– 3 |
3 |
| Steven Mauer, D |
– – |
DNR |
| Filip Hájek |
3 0 |
3 |
| Michal Škurla |
3 2 |
5 |
| |
| 2. ZP Pardubice |
|
12 |
| Hynek Štichauer |
2 3 |
5 |
| Václav Milík |
2 3 |
5 |
| Jaroslav Petrák |
1 1 |
2 |
| Tomáš Suchánek |
– – |
DNR |
| st.č.19 – neobsazeno |
|
|
| |
| 3. AK Slaný |
|
10 |
| Petr Babička |
– 1 |
1 |
| Eduard Krčmář |
M 3 |
3 |
| Michal Dudek |
F – |
0 |
| Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) |
0 2 |
2 |
| Roman Čejka |
3 1 |
4 |
| |
| 4. AK Březolupy |
|
8 |
| Martin Gavenda |
E 0 |
0 |
| Ronny Weis, D |
2 1 |
3 |
| Michael Härtel, D |
3 2 |
5 |
| st.č.8 – neobsazeno |
|
|
| Martin Málek |
R |
0 |
Foto: Antonín Škach a Ludmila Málková
