Archiv pro rubriku: MČR

MČR 1. liga

Boj o prvoligový titul neponechává prostor náhodě


Sekáček se zlatou přilbou aneb celý život u ploché dráhy – zbrusu nová kniha s biografií legendárního Antonína Kaspera staršího a rozborem šedesátých let s doposud nepublikovanými fotografiemi a fakty bude k dostání v přímém prodeji na stadiónu

Mšeno – 27. října
Nejprve uvolnil své místo v kalendáři jadranskému poháru dvojic, poté na žádost březolupského klubu i slovenskému šampionátu. V náhradním termínu náhradního termínu lilo jako z konve, takže pořadatelé jej odvolali raději již den předem. Druhý mšenský prvoligový mítink nakonec zítra po obědě uzavírá sezónu a zapíše se mezi rarity jako mítink na klasické dráze pořádaný po změně letního času na normální středoevropský. Nadto slibuje boj minimálně o bronzovou medaili, jelikož Tomáš Topinka nedává žádný prostor náhodě a při hájení dvoubodové převahy pražské Markéty se neopírá o nikoho menšího než Josefa France.

O poslední příčce Pardubic se rozhodlo již před dvěma týdny ve Svitavách. Východočeský tým si vybírá volný los a v duchu nepsané tradice letošní první ligy jeho závodníci hostují v sestavách svých soupeřů. Jenže i to má háček, jelikož nikdo nepostrádá závodníky označené jako TOP, takže Václav Milík a Hynek Štichauer zůstanou na státní svátek doma. A stejně tak i Tomáš Suchánek.

V domácím výběru se však objeví Jaroslav Petrák, jenž se po operaci své nohy ve čtvrtek po svítkovském areálu pohyboval za pomoci berlí. Zítra doplní Filipa Šiteru, Michala Kleina a Jana Holuba, s nimiž se pokusí eliminovat dvoubodový náskok pražské Markéty.

Jenže tento úkol se jeví prakticky jako nemožný. Tomáš Topinka totiž nominoval do svého týmu, jenž v počtu čtyř vítězných mítinků letos postrádá konkurenci, Josefa France. Navíc jej nasadil na náhradnickou devatenáctku, s níž v případě šestibodové ztráty může startovat pětkrát místo kohokoliv ze čtveřice Michal Škurla, Zdeněk Holub, Ondřej Smetana a Filip Hájek.

Koaliční Březolupy/Míšeň a Slaný zůstávají o dva body za druhým Mšenem, nicméně místo útoku na stříbro se spíše zahledí sami do sebe ve vzájemném zápolení o bronz. A to tím spíše, jsou-li Jaroslav Gavenda i Jaroslav Drbal personálně oslabeny.

Slaný nebude mít k dispozici Eduarda Krčmáře, koaliční celek svou německou část a také Patrika Mikela. Březolupský benjamínek si totiž v sobotu z Pardubic odvezl nejen celkovou sedmou příčku z juniorského šampionátu, nýbrž také zadřený GM.

Slaný si vystačí se svými zdroji. V jeho sestavě se objeví Radim Chod, Petr Babička, Michal Dudek a Roman Čejka. Moravský celek se ale musel poohlédnout po posilách. Po boku Martina Gavendy a Martina Málka budou hostovat pardubický junior Josef Novák a padesátiletý veterán Dan Macl, který nefiguruje na soupisce žádného celku.

Startovní listina:

Grepl PDK Mšeno: 1 Filip Šitera, 2 neobsazeno, 3 Jaroslav Petrák (Pardubice), 4 Michal Klein, 17 Jan Holub
AK Slaný: 5 neobsazeno, 6 Radim Chod, 7 Petr Babička, 8 Michal Dudek, 18 Roman Čejka
AK Markéta Praha: 9 Michal Škurla, 10 Ondřej Smetana, 11 Filip Hájek, 12 Zdeněk Holub, 19 Josef Franc
AK Březolupy/SC Míšeň: 13 neobsazeno, 14 Martin Gavenda, 15 Dan Macl (mimo soupisky), 16 Josef Novák (Pardubice), 20 Martin Málek
ZP Pardubice: volný los

Foto: Mirek Horáček

MČR Juniorů

Eduard Krčmář vyřešil dopolední pat odpoledním maximem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 25. října
Pravá podzimní syrovina se plížila do svítkovských boxů. Slibované sluníčko nikde a prodavač ve stánku registroval tolik objednávek na grog, až mu došla i železná zásoba rumu a prokřehlí doprovod juniorských závodníků musel vzít zavděk sladkým punčem. Dopolední předposlední závod české juniorky začal ovládat Václav Milík. Pardubičan v natřískané rozjížďce s číslem dvanáct porazil svého největšího konkurenta v boji o juniorský titul Eduarda Krčmáře, avšak kvůli vypadlému karburátoru v patnácté jízdě neobjel ani dva okruhy. Slaňák sice podlehl ještě Zdeňku Holubovi, ovšem nakonec vyhrál v rozjezdu o zlatý věnec, ale především dotáhl Václava Milíka na hrotu průběžné klasifikace. Zdeněk Holub přitom zůstával o pouhé dva body za nimi. V odpoledním závodě vyrazil Eduard Krčmář nekompromisně za titulem. Ovšem v šesté jízdě jej Zdeněk Holub za sebou vodil až do posledního okruhu. Slánský závodník vytrvale útočil, nicméně bez kýženého předjetí. Až v poslední zatáčce udeřil zespodu, jenže Pražan se po jeho útoku ocitnul na zemi. Rozhodčí Pavel Váňa důsledně dodržel postoj mrtvého brouka, z něhož nevybočil ani na zasedání jury. Námitku Tomáše Topinky, že svým jednáním negativně ovlivnil nejen výsledek závodu, ale i celého šampionátu odmítl zanést do zápisu, takže kouč pražského klubu nevylučuje případné další kroky proti sudímu. Eduard Krčmář celou situaci vyřešil gentlemansky. Po průjezdu cílem pospíchal s napraženou pravicí ke Zdeňkovi Holubovi s upřímnou omluvou. Když posléze porazil Václava Milíka v rozjížďce s číslem deset, od zlaté medaile jej dělil opravdu jen kousíček. Nový šampión, který se na nejvyšší juniorský piedestal vrátil shodou okolností po dvou letech opět v Pardubicích, se stal vítězem nejen obou závodů, nýbrž i Ceny Jiřího Marxe, jejíž pořadí vzešlo ze součtu bodů dnešních mistrovských klání. V doprovodném mistrovském klání stopětadvacítek potvrdil Kamil Studzinski svůj mistrovský titul.

Václav Milík sprintuje za titulem
„Mistři netrénujou,“ odtušil Eduard Krčmář, sotva z tréninku přitlačil do depa svůj motocykl s prasklým primárním řetězem. Slánský závodník se letos stal domácím šampiónem do devatenácti let a minulý víkend spolu s Václavem Milíkem a Tomášem Suchánkem vyhrál evropský šampionát dvojic. Avšak na juniorský trůn si nedělal čáku jenom sám.

Při zohlednění škrtu nejhoršího výsledku měl Václav Milík stále jednobodovou převahu nad slánským závodníkem, na něhož se z opačné strany tlačil Zdeněk Holub se ztrátou pouhých dvou bodů. Celá trojice hrála na vítěznou strunu hned od počátku studeného ranního závodu.

S hromaděním trojek začal Zdeněk Holub. V rozjížďce s číslem dvě mu jeden sok vypadl ještě před startem. „Něco mi přeskočilo ve spojce,“ zdůvodňoval Ondřej Smetana své najetí do pásky. Ve chvíli, kdy předčasně mířil do boxů, nemohl tušit, že jej během dopoledního závodu čeká nejen nula z nejnabitější rozjížďky, nýbrž také zadřený motor a nepříliš lichotivé dvanácté místo.

Mezitím Zdeněk Holub odvedl Patrik Búriho. Hned nato Václav Milík vyhrál stylem start – cíl třetí a Eduard Krčmář čtvrtou jízdu. Slánský borec úřadoval rozvněž v rozjížďce s číslem pět. Václav Milík s ním šestibodový krok srovnal v šesté jízdě. Zdeněk Holub jej v první zatáčce nestihl, takže se musel zařadit za jeho záda.

Po třetí sérii však mohl zůstat na hrotu průběžné klasifikace závodu pouze jediný závodník. V duchu tradice přidělování startovních čísel se totiž na startovním roštu dvanácté jízdy potkala nejlepší čtveřice oficiální aktuální klasifikace šampionátu. Ta ovšem nepracuje se škrtáním nejhoršího výsledku před koncem seriálu, takže neporažené Eduarda Krčmáře a Václava Milíka zde očekávali Michal Škurla a Ondřej Smetana.

O úvodní smůle Ondřeje Smetany již byla řeč. První body inkasoval až v rozjížďce s číslem sedm, kdy jej ani závěrečné nasazení nepřeneslo přes vítězného Žigu Kovačiče. Zato Michal Škurla nastupoval do rozhodující rozjížďky bez ztráty květinky.

V rozjížďce s číslem jedna pádil dopředu a boj o druhé místo ponechal Michalu Tomkovi a Josefu Novákovi. O sedm jízd později zase v prvním výjezdu zmařil slibný nájezd Patrika Mikela, jenž vnějškem prvního oblouku za sebou nechal Patrika Búriho a Adama Čaradu.

Veledůležitá rozjížďka s číslem jedenáct vynesla do čela Eduarda Krčmáře. Jenže v první zatáčce vyjel lehce na venek a Václav Milík mu z opačné strany sebral vedení. Z duelu o třetí příčku nakonec vyšel lépe Michal Škurla.

I přes poruchu motoru nejvíc inkasoval Zdeněk Holub
Po třech pětinách se zdálo, že není co řešit. Václav Milík se s devíti body hřál na čele průběžné klasifikace. Osm bodů jako Eduard Krčmář dosáhl i Žiga Kovačič. Slovinec však za ně mohl z velké části děkovat Pavlu Váňovi. Sudí až možná přespříliš velkoryse k okolnostem boje o mistrovský titul ignoroval jeho pozdní příjezd k pásce rozjížďky s číslem devět.

iga Kovačič logicky netruchlil, že za překročení dvouminutového limitu nepykal diskvalifikací. A po vylétnutí pásky za sebou nechal Zdeňka Holuba, který třetí sérii ukončil se sedmi body na svém kontě. Přesně tolik měl i Michal Škurla.

Žiga Kovačič dokázal ve třinácté jízdě odstartovat také na Eduarda Krčmáře. Jenže Slaňák se s něčím podobným rozhodně nehodlal smířit jen tak a zasypal vedoucího Slovince útočnou salvou. Ve třetím okruhu změnil taktiku. Zatímco doposud se snažil o průnik do čela vnějškem, nyní navedl svůj motocykl na spodní stranu druhé zatáčky.

Když míjel Žigu Kovačiče, ani ve snu by jej nenapadlo, že se současně dostává rovněž do čela průběžné klasifikace dopoledního závodu. Václav Milík hravě vedl v rozjížďce s číslem patnáct. Avšak jeho motocykl ve druhém kole viditelně zpomaloval, až zastavil docela.

„Vypad‘ mi karburátor,“ pokrčil Václav Milík ve svém depu smutně rameny. Z jeho ztráty samozřejmě profitoval také Zdeněk Holub. Rozjížďku s číslem šestnáct ovládl ve stylu start – cíl před Michalem Škurlou a rázem se spolu s Žigou Kovačičem dělil o průběžné druhé místo o bod za vedoucím Eduardem Krčmářem.

Václav Milík neměl konkurenci v sedmnácté jízdě, nicméně s dvanácti body musel na stupně vítězů zapomenout. Navíc protože v půlce srpna vynechal závod v Liberci, nemohl počítat, že se mu tento výsledek v průběžné klasifikaci bude škrtat.

V rozjížďce s číslem devatenáct nevyšel Eduardu Krčmářovi vůbec start. Zdeněk Holub se už dávno hřál v čele, když se slánský závodník ve druhém okruhu probil v nájezdu do druhé zatáčky přes Adama Čaradu.

Slovenské trio mohlo obecně být spokojené. Samozřejmě Patrik Búri, Michal Tomka a Adam Čarada profitovali z okolností typu zadřeného motoru Ondřeje Smetany v osmnácté či vypadlého karburátoru Václava Milíka v patnácté jízdě. V rozjížďce s číslem deset stál dokonce Adam Čarada úplně sám. Nicméně žarnovičtí závodníci dokázali svádět vyrovnané souboje nejen s Patrikem Mikelem či Josefem Novákem, jemuž však v třinácté jízdě praskl karter.

Avšak zpátky k boji o pódium. By Eduard Krčmář za sebou nechal Adama Čarada, Zdeněk Holub už jel příliš daleko, aby jej mohl ohrozit. Tím pádem oba měli po třinácti bodech. Na stejnou metu se v rozjížďce s číslem dvacet dostal rovněž Žiga Kovačič, i když to měl o poznání složitější.

Zatímco Michal Škurla mířil po vylétnutí pásky dopředu, on se v prvním oblouku zapletl do kolize s Jannikem Kleinem. Rakušan za ni pykal diskvalifikací. Při repete měl Slovinec lepší start, avšak Michala Škurly se nezbavil, dokud jej Jaroslav Kocek neodmávnul šachovnicovou vlajkou.

Na protilehlé rovince se Pražan dostal zprava na Slovincovu úroveň. V nájezdu do cíle zaútočil spodem, nicméně ambiciózní manévr se nesetkal s úspěchem. A Žiga Kovačič se mohl chystat na rozjezd o vítězství se Zdeňkem Holubem a Eduardem Krčmářem.

V něm na let pásky reagoval nejrychleji Zdeněk Holub. Zametl se svým motocyklem před Eduardem Krčmářem, takže ten vyjel na protilehlou rovinku až jako třetí. Ve druhé zatáčce podjel Žigu Kovačiče a nakonec vyhrál. Motor vedoucího Zdeňka Holuba se totiž na konci třetího okruhu odmlčel. Pražan však přesto bral z dopoledního závodu nejvíc.

Dvanáct bodů Eduarda Krčmář se mělo škrtat. Slaňák tím pádem pouze srovnal krok s Václavem Milíkem, který se už nemohl dočkat vydatného oběda u McDonald’s. Zdeněk Holub byl o dva body za nimi.

Eduard Krčmář triumfoval třikrát
Startující gripeny, které dočasně přemístily z Čáslavi na pardubické letiště, svým hřmotem zahájily odpolední závod. Triumvirát pretendentů mistrovského trůnu jim začal sekundovat hned vzápětí. Eduard Krčmář dal trojku hned v první jízdě. Vzápětí jej se stejnou rutinou napodobil Václav Milík. Žiga Kovačič se seznamu jeho soupeřů ubyl ještě před startem.

Čtyřicet sekund před vypršením dvouminutového limitu stál ještě před vraty depa a jeho mechanik se skláněl u motocyklu. Nakonec sebral na zemi ležící stáhnutou dečku a odtlačil stroj do depa. Z praxe suverénních triumfů nevybočil ani Zdeněk Holub, který ve čtvrté jízdě odrazil všechny nájezdy Michala Škurly.

První runda tedy nezměnila na rozložení pozic v průběžné klasifikaci šampionátu vůbec nic. Proto všichni napjatě očekávali rozjížďku s číslem šest s duelem Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba. Na startu zbyli jen oni dva. Lukáši Ševčíkovi ulétly štefty ve spojce, takže nevyjel na ovál vůbec. A Jannik Klein se k pásce nepostavil, jelikož mu cestou k ní prasknul sekundární řetěz.

Oba pretendenti mistrovského trůnu se hrnuli na dráhu tak vehementně, že závoru v depu otvírali pomalu kšilty svých přileb. Po vylétnutí pásky se do čela dostal Zdeněk Holub. Eduard Krčmář se snažil ze všech sil, nicméně Pražan si vedení uhlídal. Ve Slaňákově hlavě samozřejmě musela pracovat kalkulačka, na jejímž displeji pokaždé vyšlo, že si žádnou bodovou ztrátu prostě nemůže dovolit.

V posledním oblouku zaútočil spodní stranou. Dostal se dopředu, leč Zdeněk Holub po několika kontaktech upadl. Zůstal na ovále, opřel se zády o mantinel a čekal na verdikt Pavla Váni. Jenže sudí neudělal nic, než že uznal tři body Eduarda Krčmáře. Ten se okamžitě přijel svému soupeři omluvit a podali si ruce.

K incidentu se ani jeden z nich nechtěl vyjadřovat. Zato Tomáš Topinka otevřel stavědla své výmluvnosti. „Řekl mi, že Holub vůbec nemusel padat,“ kroutil hlavou, když se vrátil od telefonu v depu. „Nic proti Edovi, ale rozhodčí svým počínáním necitlivě ovlivnil výsledek nejen dnešního závodu, ale celého mistráku.“

Eduard Krčmář musel ovšem složit ještě jednu prubířskou zkoušku. V desáté jízdě jej očekával Václav Milík, který k ní přijel také se šesti body. Nyní předvedl nejlepší start, avšak Eduard Krčmář jej minul na protilehlé rovince. „Venca odstartoval líp,“ popisoval slánský závodník. „Já šel z čtyřky, v první zatáčce jsem ho předjel a už jsem to jen hlídal.“

V poslední zatáčce se Václav Milík pokusil o odvetu po vnější straně, avšak Eduard Krčmář byl po středu rychlejší. Ve čtrnácté jízdě odstartoval na Žigu Kovačiče, jenž jej ovšem objel v první zatáčce. O dvě kola později mu Slaňák oplatil stejnou mincí, a když opanoval osmnáctou jízdu, mohl slavit hned třikrát.

Stal se totiž vítězem odpoledního závodu. Zároveň mistrem republiky a díky největšímu součtu bodů z obou dnešních podniků triumfoval i v Ceně Jiřího Marxe. Václav Milík v půlce první zatáčky patnácté jízdy objel Michala Tomku, jemuž přetržený primární řetěz v rozjížďce s číslem čtyři zničil spojkový koš natolik, až musel přesednout na náhradní motocykl.

Po vítězném průjezdu cílem zůstal Václav Milík stát. Čekala jej ještě závěrečná jízda. V ní si na něho od startu vyšlápnul Zdeněk Holub. A zatímco Pardubičan bral druhé místo v závodě i v šampionátu, Pražan musel do rozjezdu o zelený věnec s Michalem Škurlou. Jako staronový druhý vicemistr tankoval na poslední chvíli, aby jej již o pár sekund později o dnešní třetí místo připravil Michal Škurla.

Polský mistr slaví český titul vítězstvím
Stopětadvacítky se dostaly do akce na samotný závěr dopoledního klání velkých hochů. Marcel Studzinski se netajil svým přáním stát se prvním Polákem, který by se ozdobil českým titulem ve stopětadvacítkách. A Adama Fencla, který by jej mohl ohrozit, ukázal záda již z prvního výjezdu rozjížďky s číslem dvě.

Filip Šifalda se na protilehlé rovince posledního kola ocitl na zemi. Snažil se sice svůj motocykl dotlačit do cíle, ale se zařazenou rychlostí to nešlo. Jak se záhy ukázalo, právě tady přišel o dnešní pódium. K němu naopak nakročil Milan Dobiáš.

V rozjížďce s číslem jedna byl ještě bezprostředním svědkem triumfu Petra Chlupáče, avšak třetí jízdu opanoval ve stylu start – cíl. Filip Šifalda zatím sváděl bezúspěšný boj o druhou příčku se Sindy Weber, jíž přesedlání z osmdesátky TM na čtyřventilovou Shupu slušelo více než její copánky.

Adam Fencl ve čtvrté jízdě opět odstartoval na Marcela Studzinskeho, avšak i v tomto případě byl polský závodník rychlejší vnějškem první zatáčky. Pátou jízdu posléze vyhrál stylem start – cíl. Adam Fencl se vzápětí dočkal svého prvního dnešního prvenství se stejnou převahou.

Na nejvyšší stupínek pódia však namohl zamířit, by dvakrát opanoval rozjížďku s číslem sedm, opakovanou kvůli pádu Petra Chlupáče. Filip Šifalda sice ve druhém oblouku osmé jízdy podjel Marcela Studzinskeho, avšak ten s jedenácti body mohl slavit titul jako vítěz závěrečného mítinku.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ konstatoval Eduard Krčmář. „První závody to nestartovalo, tak jsem na druhý skočil na druhou motorku. Chtěl jsem, aby bylo všechno jistý už po prvním závodě, ale porazil mě Holubín. A tak se muselo se rozhodovat v tom druhým. Venca odstartoval líp, já šel z čtyřky, v první zatáčce jsem ho předjel a už si to jen hlídal. Spokojenost, jsem mistr, doufám, že i příští rok. A že překonám tři tituly Pepeho.“

„Měl jsem ohromnou smůlu,“ připomínal Václav Milík. „Z prvního místa se mi vysrala motorka. A pak když Eda sestřelil Holoubka, rozhodčí je slepej‘. Ve vzájemný jízdě jsem si Edu nepohlídal. A na závěr sezóny jsem nechtěl bejt‘ tvrdej‘. Pak to nešlo, je tady debilní dráha, není tam materiál. Se sezónou 2014 jsem spokojenej‘, ale tenhle závod jsem nejel.“

„Dobrý,“ radoval se Michal Škurla. „Poprvý se mi tady podařil nastavit motor. V rozjezdu to vyšlo. Sice jsem ho slyšel za sebou, ale bůhvíkde.“

„Nevím, nemám chu se k tomu vyjadřovat,“ smutnil Zdeněk Holub nad postupem Pavla Váni. „Loni se mi stalo skoro to samý akorát s Vencou. Taky jsem byl pro změnu vyloučenej‘ já…“

„Dva motory a celej‘ den úplně na hovno,“ nechal se slyšet Ondřej Smetana. „V první jízdě se povolil spojkovej‘ koš a najel jsem do pásky. Pak se zadřel motor. O přestávce před druhým závodem jsem dal náhradní a teď se posral i ten. Hrozný. Už aby byl konec sezóny. Je toho dost a motorky neodcházej‘ jenom nám.“

závod v 10:00:    
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 2 3 2 13+3
2. Žiga Kovačič, SLO 2 3 3 2 3 13+2
3. Zdeněk Holub, Praha 3 2 2 3 3 13+E
4. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 E 3 12
5. Michal Škurla, Praha 3 3 1 2 2 11
6. Patrik Mikel, Březolupy 2 2 1 2 3 10
7. Patrik Búri, SK 2 1 3 1 F 7
8. Adam Čarada, SK 1 F 3 2 1 7
9. Michal Tomka, SK 1 1 1 3 0 6
10. Josef Novák, Pardubice 2 2 0 E 2 6
11. Filip Hájek, Praha 0 1 2 1 2 6
12. Ondřej Smetana, Praha T 2 0 3 E 5
13. Jannik Klein, A 1 1 0 1 X 3
14. Lukáš Ševčík, Praha – – – – – DNR
 
závod v 14:00:    
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 2 3 2 13
3. Michal Škurla, Praha 2 3 1 3 3 12+3
4. Zdeněk Holub, Praha 3 F 3 3 3 12+2
5. Adam Čarada, SK 2 1 3 2 2 10
6. Žiga Kovačič, SLO – 3 2 2 2 9
7. Ondřej Smetana, Praha 3 2 0 E 3 8
8. Patrik Búri, SK 2 2 3 1 E 8
9. Patrik Mikel, Březolupy 2 0 1 2 2 7
10. Filip Hájek, Praha 1 2 2 1 E 6
11. Lukáš Ševčík, Praha 1 – 2 0 1 4
12. Michal Tomka, SK E 1 1 1 1 4
13. Josef Novák, Pardubice E 1 0 2 E 3
14. Jannik Klein, A 1 E – – – 1

Poznámka: Lukáš Ševčík nestartoval v dopoledním závodě kvůli technickým problémům

Konečné pořadí seriálu:

  SLA PHA LIB PCE PCE TOT
  12.4. 15.4. 15.8. 25.10. 25.10.  
1. Eduard Krčmář, Slaný 13 13 15 (13) 15 56 (69)
2. Václav Milík, Pardubice 14 15 NS 12 13 54
3. Zdeněk Holub, Praha 12 NS 14 13 12 51
4. Michal Škurla, Praha (9) 11 12 11 12 46 (55)
5. Žiga Kovačič, SLO 11 6 NS 13 9 39
6. Ondřej Smetana, Praha 8 10 10 (5) 8 36 (41)
7. Patrik Mikel, Březolupy 7 (5) 9 10 7 33 (36)
8. Roman Čejka, Slaný 15 10 7 NS NS 32
9. Patrik Búri, SK 8 NS 7 7 8 30
10. Josef Novák, Pardubice 5 7 7 6 (3) 25(28)
11. Michael Härtel, D NS 11 12 NS NS 23
12. Adam Čarada, SK 0 NS 1 7 10 18
13. Filip Hájek, Praha 3 3 (3) 6 6 18 (21)
14. Michal Tomka, SK NS NS 5 6 4 15
15. René Vidner, Pardubice 8 7 NS NS NS 15
16. Lukáš Ševčík, Praha NS NS NS DNR 4 12
17. Damian Dabrowski, PL NS NS 11 NS NS 11
18. Zdeněk Růžička, Mšeno 4 2 4 NS NS 10
19. Jannik Klein, A 2 NS 3 3 1 9
20. Mike Trzensiok, PL NS 9 NS NS NS 9
21. Matič Ivačič, SLO NS 6 NS NS NS 6
21. Damian Albrecht, PL NS 2 NS NS NS 2

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

11. Cena Jiřího Marxe:
Čtveřice oceněných tentokrát nevznikla z nadstavbového klání, nýbrž součtu bodů nejlepší čtveřice z obou mistrovských závodů: 1. Eduard Krčmář 28, 2. Václav Milík 25, 3. Zdeněk Holub 25, 4. Michal Škurla 23
Při rovnosti bodů mezi Václavem Milíkem a Zdeňkem Holubem rozhodl lepší výsledek v odpoledním závodě

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Marcel Studzinski, PL 3 3 3 2 11
2. Adam Fencl, Chabařovice 2 2 3 3 10
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 3 1 1 7
4. Petr Chlupáč, Praha 3 1 2 X 6 (los)
5. Filip Šifalda, Chabařovice F 1 2 3 6 (los)
6. Sindy Weber, D 1 2 1 2 6
7. Dušan Hlaváček, Pardubice E 0 E 0 0

Konečné pořadí seriálu:

  PLZ PCE SLA SLA PCE TOT
  26.4. 26.7. 2.8. 20.9. 25.10.  
1. Marcel Studzinski, PL 12 10 (9) 11 11 44 (53)
2. Adam Fencl, Chabařovice 8 11 (6) 11 10 40 (46)
3. Petr Chlupáč, Praha 4 4 12 NS 6 26
4. Milan Dobiáš, Chabařovice NS 4 5 4 7 20
5. Roman Mády, Plzeň 5 11 NS NS NS 16
6. Filip Šifalda, Chabařovice NS 8 NS NS 6 14
7. Sindy Weber, D NS 0 3 2 6 11
8. Dušan Hlaváček, Pardubice NS NS NS 5 0 5
9. František Klier, Mšeno NS NS 1 3 NS 4
10. Kryštof Rybář, Divišov 1 NS NS NS NS 1

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

MČR Juniorů

Evropští šampióni si to rozdají o český juniorský titul

Pardubice – 25. října
Deštivé počasí letošní sezóny se již postaralo o nejeden historický primát. A juniorský šampionát republiky není žádnou výjimkou. Vyvrcholí dnes v Pardubicích dvěma závody, jejichž plánovaný začátek od sebe dělí dvě stě čtyřicet minut. Oba mítinky však již začaly tréninky, první v červenci ve Mšeně, druhý v srpnu v Pardubicích. A kromě předčasného zrušení s ohledem na stav drah mají za sebou i odložení v půlce září kvůli malému počtu přihlášených závodníků. I kdybych jich však bylo více, stejně by padly na oltář boha deštivého počasí.

Mistrovský titul do jednadvaceti let je předposlední nedopsanou kapitolou letošní české plochodrážní knihy před úterním prvoligovým koncem ve Mšeně. Vezmeme-li v poraz škrtání jednoho výsledku, zůstává na čele průběžné klasifikace Václav Milík s devětadvaceti body.

Pardubičan má ovšem v těsném závěsu Eduarda Krčmáře. Pardubičanův kolega z reprezentace, ale také dlouholetý závodní rival ztrácí jeden jediný bod. Aby toho nebylo málo, Zdeněk Holub nasbíral šestadvacet bodů. Roman Čejka, který mu loni sebral celkové stříbro, je sice o bod pozadu, nicméně trable s motory pročistily jeho rozpočet lépe než protřelí tuneláři.

A tak se Slaňák vyvrcholení. Na medaile však stále mohou myslet i Michal Škurla s Ondřejem Smetanou. Startovní listiny pro oba závody čítají čtrnáct jmen, když personální posily dorazí tradičně ze Slovenska, Slovinska a Rakouska.

Pardubický organizační tým po předvčerejší extralize čeká další náročný úkol, nicméně plochodrážní maratony jsou jejich specialitou. V jejich plánech zůstává rovněž tradiční Cena Jiřího Marxe. Letos však nepůjde o závod navíc, ale její pořadí vzejde ze součtu bodů obou závodů.

Startovní listiny:

dopoledne 10:00: 1 Josef Novák, Pardubice
  2 neobsazeno
  3 Michal Tomka, SK
  4 Michal Škurla, Praha
  5 neobsazeno
  6 Zdeněk Holub, Praha
  7 Ondřej Smetana, Praha
  8 Patrik Búri, SK
  9 Filip Hájek, Praha
  10 Václav Milík, Pardubice
  11 Žiga Kovačič, SLO
  12 Adam Čarada, SK
  13 Eduard Krčmář, Slaný
  14 Jannik Klein, A
  15 Lukáš Ševčík, Praha
  16 Patrik Mikel, Březolupy
 
odpoledne 14:00: 1 Filip Hájek, Praha
  2 Eduard Krčmář, Slaný
  3 Patrik Mikel, Březolupy
  4 neobsazeno
  5 Václav Milík, Pardubice
  6 Jannik Klein, A
  7 Adam Čarada, SK
  8 Žiga Kovačič, SLO
  9 Josef Novák, Pardubice
  10 Lukáš Ševčík, Praha
  11 Patrik Búri, SK
  12 Ondřej Smetana, Praha
  13 neobsazeno
  14 Zdeněk Holub, Praha
  15 Michal Škurla, Praha
  16 Michal Tomka, SK

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

MČR Jednotlivců

FotoStory Mirka Horáčka – začátek březolupského dramatu v podání Václava Milíka

Březolupy – 11. října
Druhé finále mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech bylo oproti pondělní Praze závodem naruby. Od začátku se prosazovali závodníci, jejichž bodové konto na Markétě příliš nezbytnělo. A to i na úkor favoritů, jimž se průběžné vedení vzdalovalo. Jedinou konstantou se zdál Václav Milík, jenž svým pěti pražským trojkám na jižní Moravě přidával další sestřičky. V rozjížďce s číslem dvanáct protáhl spodem nájezd do druhé zatáčky a posunul se před vedoucího Zdeňka Holuba. Stále zvyšoval svůj náskok a v hlavě mu zrál plán projet pod šachovnicovou vlajkou po zadním kole. V poslední zatáčce se ohlédl, zda svým počínáním nikoho za sebou neohrozí. Přitom ubral plyn, zadní kolo se mu protočilo, zastavilo a šokovaný stadión mu místo třech bodů připisoval pád. Příběh pardubického juniora skončil happy endem, avšak jen Osud se svou věrnou družkou Štěstěnou vědí, proč nakonec z nejvyššího stupínku pódia nemával Matěj Kůs, Josef Franc či Tomáš Suchánek. Nicméně držme se materiálních pozemských věcí a podívejme se, jak Mirek Horáček skrz svůj Nikon viděl Pardubičanův pád, který v konečném důsledku nejstarší motoristický šampionát naší země zkomplikoval.

Foto: Mirek Horáček

MČR 1. liga

Pardubické prvoligové Waterloo nese jméno Cihelna

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 12. října
Napůl domácí prostředí ve Svitavách nebylo pranic platné Pardubicím v devátém kole první ligy. Hynek Štichauer si stěžoval na své nepodařené starty a Jaroslav Petrák dle svých slov postrádal šávu. Výsledkem se stalo beznadějně poslední místo nejen v dnešním klání, ale také v konečné tabulce, jelikož v závěrečném závodě ve Mšeně si východočeský klub vybere volný los. Ke triumfu, jenž je posunul blíže vedoucí Praze, se natáhlo Mšeno. Jaroslav Gavenda byl proti němu prakticky bezbranný, jelikož Středočechy nedokázal překonat, avšak na druhou stranu byla ztráta jeho koaličního klubu příliš nízká na použití strategických prostředků.

Mšeno se stylizuje do role favorita
Počasí se dnes přímo překonávalo, jakoby všem plochodrážním příznivcům chtělo vynahradit vše, o co je v letošní sezóně připravilo. Sluníčko svítilo o sto šest a na nebi se tu a tam převaloval nevinný bílý obláček.

Lubomír Vozár, který přijel pomoci Jaroslavu Petrákovi s koučováním, však poněkud vrátil čelo. Tomáš Suchánek nemohl dorazit z rodinných důvodů. A protože nebylo možné včas sehnat náhradu, mohl jen Hynka Štichauera přehodit z dvojky na sedmnáctku pro rezervního závodníka.

Potíže měl i Jan Holub, v jehož boxu stálo jenom GM. „Včera Jéňovi prasknul ve třetí jízdě rám,“ říkal jeho dědeček Jan, že motocykl ve druhém finále šampionátu v Březolupech vskutku s takovým handicapem nemohli na tvrdnoucí povrch přizpůsobit. „Prasklo to v místě pod trubkou, co drží motor, navíc pod dečkou, kde to není vidět.“

Kvůli sanitě se začalo o dvacet minut později, ovšem za nádherného babího léta nikdo zpoždění neřešil. Mšeno se rozhodlo stylizovat se do role favorita. Stále se lepšící Filip Šitera posunul svůj comeback ještě do lepší roviny. Triumfoval stylem start – cíl před Martinem Gavendou, jenž v první zatáčce objel Michala Dudka.

Šest bodů Rudolfu Greplovi, jenž přijel osobně koučovat svůj tým, vzápětí dovezl Jan Holub. Ani jeho vítězství nebylo zpochybnitelné, protože mšenský závodník měl ve druhém kole náskok už půl rovinky. Jaroslav Petrák v úvodním oblouku podjel Petra Babičku, na něhož PatrikMikel dorážel stejně vytrvale jako marně.

Mšenský stroj na vítězství se ale zastavil v rozjížďce s číslem tři. „Start byl dobrej‘, ale kluci v nájezdu jeli dál a vyvezli mě,“ vysvětloval příčinu hostující Ondřej Smetana. „A tady se mimo první zatáčku nedá předjíždět.“ Původcem tlačenice v prvním oblouku byl Hynek Štichauer startující od vnitřního obrubníku, který své soupeře vyhnal daleko na venek. Jenže Martin Málek se ho držel jako klíště a ve výjezdu šel vnějškem dopředu.

Michael Härtel se vzápětí pokusil o stejný fígl jako prve Hynek Štichauer, nicméně Michal Škurla ve slánské vestě zopakoval předchozí Málkovu fintu. Michal Klein jedním bodem na úkor Luboše Velinského udržel Mšeno na společném sedmibodovém vedení s Březolupy/Míšní.

Pardubice ztrácely čtyři body, Slaný jeden, což ovšem změnil Roman Čejka svým velkým sólem v rozjížďce s číslem pět. Michal Klein však opět udržel Mšeno na pozici společného leadera, když nepustil před sebe Josefa Nováka a Patrika Mikela.

Počínaje šestou jízdou se Mšeno usadilo v čele natrvalo. Postaral se o to Ondřej Smetana, jenž své úvodní zaváhání splatil velkým sólem. Na štít mu ulehli Michal Škurla, Martin Gavenda a Jaroslav Petrák.

Pardubice se stále nemohly odlepit od dna průběžného pořadí. Lubomír Vozár nemohl příliš váhat a v sedmé jízdě poslal do akce Hynka Štichauera v roli taktické rezervy. Jenže nakonec se smál Michael Härtel. „Měl jsem jít víc ven,“ vracel se Jan Holub, který odstartoval nejrychleji, do první zatáčky, v níž ho Němec předčil vnějškem. „Ale bál jsem se, že tam bude Hynek.“

Jenže ten zůstal viset vzadu. „Žral jsem cejchu, že jsem měl chu vystoupit a jít pryč,“ nechal se slyšet. Skončil až třetí a nad Pardubicemi se stahovala mračna. Slaný byl už o pět bodů před nimi a to ještě Michal Dudek dojel jen do první zatáčky. „Od startu to zdechlo,“ říkal v depu svému mechanikovi Zdeňkovi Uhlovi.

Martin Málek úřadoval na čele osmé jízdy od startu až do cíle a postaral se o první porážku Filipa Šitery. Mšeno tak zůstalo o dva body před koaličním celkem, o čtyři před Slaným a deset před Pardubicemi.

Jaroslav Gavenda je bez strategického střelného prachu
Už rozjížďka s číslem devět však tyto hodnoty přepsala. Jan Holub odstartoval na Martina Málka, zatímco Michal Škurla nestihl ani jednoho z nich a Josef Novák nebodoval. Chmurný osud domácího družstva se začal naplňovat, když Jaroslav Petrák neviděl cíl desáté jízdy.

O vzruch se v ní postaral především Filip Šitera. Sotva vyjel na ovál, motocykl mu zůstal stát. Bleskově přesedl na rezervní, avšak ani ten se mu nepodařilo uvést do chodu. Jeho mechanik Roman Doleček mezitím nastartoval první stroj a v jeho sedle pádil svému závodníkovi naproti na dráhu.

„Až mu vlajou vlasy,“ ozývaly se kousavé poznámky se sousedních boxů, které narážely na jeho vyholenou hlavu. Nicméně situaci vystihly asi nejlépe, protože Filip Šitera se nechtěl o příčinách svých patálií šířit. „Potřeboval jsem se proběhnout a Vdolek chtěl vyniknout,“ mlžil.

Na ovále však nejvíc vynikal Roman Čejka, jehož Filip Šitera po spodní straně úvodního oblouku nestihl. Michael Härtel skončil až třetí, takže Slaný již stál o bod za koaličním družstvem. V rozjížďce s číslem jedenáct všem ujel Hynek Štichauer. Na pozici jeho týmu to nemělo žádný vliv, druhý Martin Gavenda však odvrátil slánskou hrozbu.

Michal Klein dodal bod do mšenského měšce. Středočeši udržovali mírné vedení, které zabraňovalo Jaroslavu Gavendovi strategický útok. Šestibodového odstupu, aby mohl náhradník Martin Málek na ovál ještě jednou jako taktická rezerva se nedočkal. A to ani, když Ondřej Smetana hladce triumfoval v rozjížďce s číslem dvanáct, v níž se Patrik Mikel usadil mezi druhým Michalem Dudkem a posledním Lubošem Velinským.

Koaliční tým nastoupil k útoku i bez taktických kouzel. Martin Málek vyhrál třináctou jízdu stylem start – cíl. Vzápětí jej napodobil Martin Gavenda. Mšeno v obou případech inkasovalo jediný bod, který Michal Klein sebral v rozjížďce s číslem třináct Jaroslavu Petrákovi. Ondřej Smetana vzápětí po dvou trojkách zaznamenal další nulu.

Oba týmy měly rázem vyrovnané skóre, avšak Filip Šitera ovládl rozjížďku s číslem patnáct, zatímco Patrik Mikel ve druhém okruhu upadl. Hned vzápětí před sebe Jan Holub nepustil Hynka Štichauera, který se dral dopředu spodní stranou první zatáčky. Martin Gavenda zůstal trčet až za Romanem Čejkou a Rudolf Grepl mohl přijímat gratulace.

Ve finále šlo už jen o druhé místo, na něž by se ještě mohl dotáhnout Slaný, kdyby ovšem mezi Romanem Čejkou a Martinem Málkem dojel do cíle ještě jeden závodník. Nic takového se ovšem nestalo.

Jan Holub byl ve střehu, když letěla páska nahoru. Vyháněl soupeře ven, čehož využil Hynek Štichauer. Udržel se u vnitřního obrubníku a na protilehlou rovinku vyjel jako první. „Dráha je za rok, na lajně zůstane materiál,“ vysvětloval. „Při jízdě se tam nejezdí, ale po startu z jedničky to jde. Strčil jsem přední kolo za čáru a po tom hlubokým jsem se dostal dopředu.“

Martin Málek dodal bod jistoty, který celek Březolupy/Míšeň udržel před Slaným. Oba čeká ještě boj o bronz, zatímco Mšeno by si rozhodně na státní svátek chtělo před svým domácím publikem vyšlápnout na vedoucí Markétu.

Hlasy z depa
„Tým je kompletní,“ kvitoval Jan Holub návrat Filipa Šitery do mšenské sestavy. „Vyhráli jsme, to je super. Škoda jízdy s Härtelem, měl jsem jít víc ven, ale bál jsem se, že by tam šel Hynek. Ale vychcal se mnou jako s malým klukem. Spokojenost, dneska se dařilo. Titul by byl super a doma ve Mšeně se o něj budeme snažit.“

„Dobrý, vyhráli jsme, cíl splněn,“ radoval se Filip Šitera. „Bylo by dobrý vyhrát i celkově. Jedem‘ doma, to bude výhoda. Každej‘ den je to pro mě lepší. Po včerejšku jsem říkal, že už nebudu jen jezdit, ale bojovat. Takže dobrý.“

„První jízdu jsem šel zvenku,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „Start byl dobrej’, ale kluci v nájezdu jeli dál a vyvezli mě. Tady se nedá předjet, dneska jsem nikoho neviděl předjíždět mimo první zatáčku. Ve druhý jízdě jsem odstartoval dobře a z první zatáčky to šlo dopředu. Ve třetí jízdě jsem šel z jedničky, v nájezdu si jel svoje a bylo to dobrý. Pak jsme poladili motorku a po startu jsem to měl úplně zdechlý. Všichni byli přede mnou, flák‘ jsem to na lajnu, ale bylo to málo.“

„Začátek byl docela dobrý, ale pár bodů uteklo,“ bilancoval Martin Málek. „Ve finále se mi nepovedl start a po venku to bylo hodně suché. Druhé místo, myslím, je dobrý výsledek. Dráha byla moc pěkná, líbilo se mi to. Tak krásnou dráhu jsem tady ještě nezažil.“

„Jelo se mi o moc líp než včera v Březolupech,“ svěřoval se Roman Čejka. „Je to kratší dráha, sedlo mi to lepší. Třetí místo je otázka týmový spolupráce. Kdyby devět bodů dělali všichni, vyhráli jsme.“

„Je škoda, že jsme poslední,“ rozhodil Hynek Štichauer rukama. „Ale když se zaměřím sám na sebe, bídný starty. Rychlej‘ jsem a na motorce se srovnám hezky, ale ani jednou jsem se neodlepil. A jsme dělali, co jsme dělali, někdo byl vždycky přede mnou. Měl jsem zajímavej‘ předstih, spletl jsem si čárky a byl tam předstih jako na Jawu, ne na GM. Ve finále mi z jedničky nic nezbylo. Dráha je za rok, na lajně zůstane materiál. Při jízdě se tam nejezdí, ale po startu z jedničky to jde. Strčil jsem přední kolo za čáru a po tom hlubokým jsem se dostal dopředu.“

„Nemám šávu, jsem hotovej‘,“ nebylo Jaroslavu Petrákovi vůbec do řeči. „Super dráha, ale já mám ten závěr sezóny špatnej‘.“

    FIN  
1. Grepl PDK Mšeno     34
st.č.13-neobsazeno      
Filip Šitera 3 2 2 3   10
Ondřej Smetana, Praha 0 3 3 0   6
Michal Klein 1 2 1 1   5
Jan Holub 3 2 3 3 2 13
 
2. AK Březolupy/SC Míšeň     27
Martin Gavenda 2 1 2 0   5
Patrik Mikel 0 0 1 F   1
Michael Härtel, D 2 3 1 3   9
st.č.8-neobsazeno      
Martin Málek 3 3 2 3 1 12
 
3. AK Slaný     24
st.č.9-neobsazeno      
Michal Škurla, Praha 3 2 1 2   8
Petr Babička 1 1 0 –   2
Michal Dudek 1 E 2 2   5
Roman Čejka 1 3 3 1 1 0 9
 
4. ZP Pardubice     17
Luboš Velinský 0 0 0 –   0
st.č.2-neobsazeno      
Jaroslav Petrák 2 0 R 0   2
Josef Novák 0 1 0 – 1   2
Hynek Štichauer 2 1 3 2 2 3 13

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Praha 7 4-1-0-2 190 21
2. Mšeno 7 3-1-1-2 180 19
3. Březolupy/Míšeň 7 2-1-2-2 167 17
4. Slaný 7 0-3-4-0 166 17
5. Pardubice 8 0-3-2-3 174 16


Foto: Miroslav Horáček

MČR Jednotlivců

Anděl strážný Václava Milíka si při vybírání bodové vývrtky svého chráněnce pořádně odřel křídla

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 11. října
Druhé finále v Březolupech bylo úplně jiný závod než pondělní Markéta. Řada borců, kteří pomýšleli na vysoké umístění, ztrácela jako kupříkladu Tomáš Suchánek či Jan Holub, jemuž činilo obtíže najít optimální set up, když dráha ztvrdla. Naproti tomu Martin Málek zaváhal jen v rozjížďce s číslem sedm a nakonec skončil na nejvyšším stupni vítězů s největším pohárem a lákavou obálkou od Libora Karáska, bývalého starosty Uherského Hradiště, pro nejlepšího domácího závodníka. Anebo Zdeněk Holub, který skončil druhý po rozjezdu s Josefem Francem. Nic ovšem nenasvědčovalo, že se dočkáme dramatického boje o titul. Václav Milík měl na svém kontě již šest bodů, když mířil s obrovským náskokem do cíle rozjížďky s číslem dvanáct. V posledním výjezdu se ohlédl, zda neohrozí nikoho svým vítězným wheelie. A bum! Už se sbíral z prachu dráhy! Nato jej porazil nedostižný Martin Málek a v poslední jízdě byl vyloučen za kolizi s Martinem Gavendou. Matěj Kůs dnes ze sebe odevzdával úplně všechno a Josefa France přesedlání na druhý motocykl učinilo úplně jiným závodníkem. Tři body náskoku Václava Milíka se během pár okamžiků rozplynuly jako český zlatý poklad v devadesátých let a on musel do rozjezdu s oběma Pražany. Napětí ve vzduchu by nešlo rozkrájet ani motorovou pilou. Na zemi se ocitl nejprve Václav Milík a při repete i Josef Franc. Rozhodčí Pavel Kubeš byl ale stejně hodný jako Mikuláš v sirotčinci, takže i napotřetí stanuli na startovním roštu všichni tři uchazeči o titul. Kupředu letěl Matěj Kůs, v úvodním výjezdu jej vystřídal Josef Franc. Ovšem Václav Milík je oba přelstil stylem pražského skořápkáře a po dvou letech se vrátil na mistrovský trůn.

Václav Milík je jedinou konstantou závodu vzhůru nohama
Sluníčko na obloze se postaralo o skvělé odpoledne a pěkně hřálo závodníky, kteří v duchu březolupské tradice obešli cestou na nástup celé kolečko v protisměru. Miloš Plzák a Josef Mizera převzali ocenění ke svým významným životním jubileím, diváci pohlédli do tváří osmnáctce finalistů, která se měla postarat o dnešní vyvrcholení nejstaršího motoristického šampionátu naší země.

„Běda mu, jestli mu ty tři body budou v Březolupech chybět,“ láteřil Vladimír Vopat, když jeho chráněnec a potenciální ze Josef Franc vypadl v poslední jízdě kvůli pádu v první zatáčce. Pražanovo manko na vedoucího Václava Milíka se ovšem zvýšilo hned v rozjížďce s číslem jedna.

Josef Franc v ní sice nejlépe odstartoval, nicméně Martin Málek měl v rodinném prostředí dostatek času připravit motocykly i sám sebe. V prvním oblouku pražského závodníka objel a ze svého tempa zvolnil až po projetí cílem. Nad třemi body ztráty od Václava Milíka v pondělí večer přemítal rovněž Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem dva však musel k trojce přidat další jedničku.

Jan Holub se totiž evidentně rozhodl, že šanci na celkové stupně vítězů bude držet za pačesy a v prvním oblouku minul Michala Škurlu. Matěj Kůs měl sice rychlý start, nicméně z pozice nejdále od vnitřního okraje dráhy se nedostal dál než na třetí místo. Rozhodně neměl v úmyslu zvedat ruce vzhůru a kapitulovat. Ve druhém okruhu zlomil motocykl ve druhé zatáčce pod Michala Škurlu a sebral mu druhou příčku.

A Tomáš Suchánek, třetí z nejbližších pronásledovatelů Václava Milíka, dopadl v první sérii úplně nejhůř. Na leadera průběžné klasifikace narazil již ve třetí jízdě. Odstartoval hned za ním, avšak po průjezdu první zatáčkou bylo všechno úplně jinak. „Vencovi se to rozjelo a mě odstavil,“ vyprávěl o okolnostech v prvním oblouku, kde jej vzápětí minuli Eduard Krčmář a Hynek Štichauer.

V depu se chystala rozjížďka s číslem čtyři a všem již bylo jasné, že oproti pondělní Praze půjde o závod vzhůru nohama. Svým rychlým startem to potvrdil i Zdeněk Holub, i když Pavel Kubeš promptně stiskl tlačítka červených světel. „Neměl jsem letmák, mám takovou reakci,“ viděl celou situaci pražský junior.

Nicméně při repete vystřelil dopředu Martin Gavenda. Zdeněk Holub měl před sebou ještě Romana Čejku, s nímž ovšem zúčtoval již na konci první zatáčky. Ve výjezdu z druhé zatáčky objel Martina Gavendu. Shodou okolností se však měl stát prvním poraženým vítězem. V páté jízdě opět prokázal největší pohotovost při letu pásky vzhůru ke slunečnému moravskému nebi.

Tomáš Suchánek musel v první zatáčce objíždět Josefa France celou věčnost. Přesto se však ještě v úvodním výjezdu mihnul okolo Zdeňka Holuba, jemuž se v dalším průběhu rozmotalo rolo brýlí. Na cestu nápravy se vydal rovněž Matěj Kůs, který nejlépe odstartoval v rozjížďce s číslem osm.

Hynek Štichauer po něm vytrapoval, ale již v prvním nájezdu se ocitl na zemi stejně jako Michal Dudek. Repete proběhlo se všemi čtyřmi a Matěj Kůs při něm zahrál ještě hlasitější sólo. Spolu s Martinem Gavendou, Janem Holubem a jeho jmenovcem Zdeňkem se dělili o průběžné druhé místo dnešního závodu.

Václav Milík však třímal otěže pěvně ve svých rukou. V šesté jízdě slavil dnešní druhý triumf a upevnil své postavení leadera průběžné klasifikace. Odstartoval hned za Romanem Čejkou. Vnějškem první zatáčky se ale dopředu řítil Jan Holub. Až v půlce druhé zatáčky se dostal před slánského juniora, který se urputně bránil. Jenže Václav Milík již jejich šarvátky využil ve svůj vlastní prospěch.

Mistrovství republiky startuje znovu
Třetí série začala gordický uzel dnešního mítinku a potažmo celého šampionátu ještě těsněji. Josef Franc přesedl na druhý motocykl. V rozjížďce s číslem devět se do role strůjce překvapení stylizoval Michal Dudek, když vypálil jako první. Jan Holub držel vnitřní stopu v první zatáčce, avšak Josef Franc byl po vnějšku rychlejší. Pražan se v nájezdu do druhého kola přeřítil také okolo Michala Dudka, jenž si druhou příčku už ostrážil.

Ještě hůře než Jan Holub skončil Eduard Krčmář. „Něco mi v nájezdu klepalo na motorce, nevím, co to bylo,“ vysvětloval své odstoupení. Po dvou úvodních dvojkách už věděl, že se útok na medaile ve stylu loňské Plzně letos konat nebude. Martin Gavenda mohl v desáté jízdě splakat nad výdělkem mnohem hůře.

S pěti body mohl prozatím směle pomýšlet na pódium. Jenže po nepříliš zdařeném startu jej v první zatáčce o třetí místo připravil Filip Šitera, jenž si vyšlápnul rovnou i na Hynka Štichauera. Do druhého okruhu již Padubičan vjížděl opět jako druhý, nicméně vedoucího Michala Škurlu již nemohl dostihnout ani náhodou.

Martin Málek mohl dnes želet jen sedmé jízdy, po jejímž startu zaostal za Eduardem Krčmářem a excelujícím Martinem Gavendou. „Po startu bylo husto a pak jsem v jízdě ztrácel,“ říkal. Z porážky si však vzal ponaučení a změnil převod. By na něj v rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval Matěj Kůs, on se před něho dostal za půlkou první zatáčky.

Ke zvratům dnešního podniku v rozjížďce s číslem dvanáct přispěl Václav Milík. A nešlo o žádnou trošku do mlýna. Se Zdeňkem Holubem, který po vylétnutí pásky vyrazil do čela, si poradil, když protáhl nájezd do druhé zatáčky.

Nikým neohrožován mířil vstříc třetímu triumfu v řadě. Od mistrovského trůnu jej dělil schůdeček tak maličký, že by jej hravě překročil i nejmenší ze sedmi trpaslíků. V posledním výjezdu se ohlédl, jak velký má náskok, aby nikoho neohrozil svým vítězným wheelie. A bum, přetočil se a spadl.

„Ubral jsem si plyn,“ kál se. „Zadní kolo se protočilo, zastavilo a bylo to!“ Místo třech bodů nic. Osm rozjížděk před koncem celého letošního finále, začínalo mistrovství republiky jednotlivců takřka od začátku. Matěj Kůs se Václavovi Milíkovi přiblížil v celkové klasifikaci již na pouhopouhé dva body.

Šanci na vysněný titul však cítil i Josef Franc. Jaroslava Petráka ve třinácté jízdě minul již v první zatáčce. A když ve druhé zatáčce druhého kola svého staršího klubového kolegu podjel také Hynek Štichauer, byl Pražan již několik světelných let vpředu.

Třikrát o mistra
Matěj Kůs to v pozici rázem objeveného korunního prince neměl jednoduché. Zdeněk Holub si před startem rozjížďky s číslem čtrnáct nechal od svého táty ještě seřídit spojku. A pak triumfoval stylem start – cíl a upevnil svou vedoucí příčku v závodě. Matěj Kůs zůstal vzadu. Po závodě bude mluvit, že se sebe na ovále nechal úplně všechno. A právě čtrnáctá jízda je také jedním z důvodů, proč se proti jeho tvrzení nemůže najít žádný argument.

Ve výjezdu na protilehlou rovinu se dostal před Filipa Šiteru. Bleskově se pověsil na Eduarda Krčmáře. Projeli do druhého kola a v nájezdu do jeho úvodní zatáčky se Matěj Kůs nacpal pod slánského závodníka. Na výjezdu jej začal vyvážet, nicméně Eduard Krčmář po jeho pravici podlehl až na začátku druhého oblouku.

Osud však evidentně chtěl, aby Matěj Kůs neztratil nic ze své ztráty na Václava Milíka. Pardubičan se na startovním roštu patnácté jízdy objevil na poslední chvíli. Opět exceloval Martin Málek. Václav Milík se zbavil Michala Škurly, avšak místní eso na vedoucí pozici již nedohnal.

Napětí skvělého závodu gradovalo. V rozjížďce s číslem šestnáct Martin Gavenda ve druhém oblouku vytlačil Tomáše Suchánka z vedení. Pardubičan sice bez větších patálií vyhrál osmnáctou jízdu. Kdyby nepřišel o čtyři body, stal by se právě mistrem republiky.

Rozpis závodu totiž svedl Josefa France, Matěje Kůse a Václava Milíka na start sedmnácté jízdy. Pražané již byli na startovní rovince, když Václav Milík stál pod sjezdem z depa a kroutil hlavou. Jeho mechanik Vladimír Kalina běžel nahoru do boxu. Jeho závodník vyjel záhy za ním se slovíčkem, jež v italštině znamená zatáčka na rtech.

Limit však stihnul. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Josef Franc. Za sebou měl Matěje Kůse, který jej v nájezdu do druhé zatáčky podjel. Václav Milík byl čtvrtý. Dral se dopředu spodní stranou druhého oblouku. Na jeho výjezdu však kolidoval s Martinem Gavendou. Moravan skončil pádem a jeho motocykl díky děsivé energii střetu utrhnul ocelovou trubku hrazení.

„Přišla rána…“ bylo všechno, co si Martin Gavenda mohl z incidentu vybavit. Václav Milík byl diskvalifikován. A depem se šířil výsledek jednoduché rovnice. Pakliže Josef Franc vyhraje, dočkáme se tříčlenného rozjezdu o zlatou medaili! Václav Milík zatím seděl s hlavou dlaních ve svém boxu, kde atmosféra štípala stejně jako silná slivovice. Hlavu v dlaních, učiněná hromádka neštěstí.

Když však Josef Franc a Matěj Kůs přijeli na rošt, neodolal a šel se podívat, jak to vlastně s titulem, který už chtěl oslavit wheelie ve dvanácté jízdě, vypadá. Nyní byl nejlepší po startu Josef Franc. Matěj Kůs chtěl mistrovskou bitvu vyřešit ve svůj prospěch již teď a tady. Sunul se vpřed vnějškem první zatáčky, avšak jako kolega postřehl nebezpečí včas.

A bylo to! Osmatřicet rozjížděk letošního mistrovství republiky neurčilo nic víc, než že šampión vzejde z trojice Matěj Kůs, Josef Franc a Václav Milík v jediném rozjezdu! Zbývala však otázka dnešního závodu, jejíhož řešení se ochotně ujal Martin Málek. Po triumfu v devatenácté jízdě se mohl chystat na nejvyšší stupínek pódia.

„Nevešel jsem se tam v první zatáčce,“ zdůvodňoval Zdeněk Holub své třetí místo, které ho poslalo do rozjezdu o stříbro. Soupeřem mu byl Josef Franc, který ho odvedl, nicméně v myšlenkách spíše dlel u klíčového boje o mistra. Ve třetím kole zastavil a za příčinu označil svůj motocykl. „Šprajcnul se plyn a přestalo to fungovat,“ ukazoval.

Rozjezd o mistra byl ovšem šálek zcela jiného čaje. Šance na zlato, které mu naposledy před třemi lety vzal hloupý kryt primárního řetězu, se chopil Matěj Kůs. Po vylétnutí pásky uháněl dopředu. Josef Franc útočil vnějškem první zatáčky, ovšem Václav Milík upadl.

Pavel Kubeš blikal červenými světly, ale k repete pozval celou trojici. Matěj Kůs opět vystřelil dopředu. Josefa France však zavřel, nicméně ten o pár metrů později upadl. Znovu stop, znovu do depa a znovu start ve třech.

„Show must go on,“ procedil Josef Franc skrze svou přilbu, když jej Zdeněk Schneiderwind přetlačil přes hranu depa. Také nyní byl nejrychlejší Matěj Kůs. V první zatáčce šel dopředu Josef Franc, avšak ve výjezdu se přes oba mihnul Václav Milík.

Už ani nevěřil, že si Štěstěnu obměkčí. Nejdřív se mu nechtělo ani závodit, nicméně po tolika přerušeních mu všechny závodní spínače v hlavě zase sepnuly. Josef Franc se musel smiřovat s dvou milióntým titulem vicemistra. A Matěji Kůsovi zůstaly oči pro pláč. Vždy kdo by sakra neplakal, kdyby mu ona slepá Spravedlnost provedla podobný kousek! I když červené oči dokáže udělat i všudypřítomný prach z oválu.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to, že jsem úplně blbej‘,“ říkal Václav Milík, když se do depa vracel již jako dvojnásobný mistr republiky. „Otočil jsem se z prvního místa, chtěl jsem zvednout motorku na zadní. Ale ubral jsem si plyn, zadní kolo se protočilo, zastavilo a bylo to. Pak remíza s Martinem Málkem. Nakonec jsem bojoval, ale ukli jsme to sebe s Gavendou a já byl vyloučenej‘. V rozjezdu byly obrovský nervy. Nechtělo se mi závodit, byl jsem psychicky rozhozenej‘, moh‘ jsem vyhrát s velkým náskokem. Upad‘ jsem, musel jsem, bylo to na těsnačku. Jak se to opakovalo, zapomněl jsem na tu chybu, co mi pořád ležela v hlavě. Neměl jsem dobrej‘ start, ale vymyslel jsem první zatáčku. Jsem šastnej‘, bylo to zajímavý až do konce.“

„Výborný,“ odpověděl Josef Franc na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké v něm dnešní závod zanechal dojmy. „Nástup jsem měl hodně špatnej‘. Nefungovalo to. Skočili jsme na druhou motorku a jsem rád. Překvapivě jsem se dostal do rozjezdu o titul. Byly nervy, připadal jsem si jako o Zlatý přilbě, pořád jsem seděl na motorce.“

„Bojoval jsem, jak jsem moh‘,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Snažil jsem se dát na dráze úplně všechno. Dvakrát jsem už měl titul, byla by to hrozná odměna. Ale kulic pokládali motorky tak dlouho, až to vyšlo jinýmu. Jel jsem fér, tvrdě a hlavou každou jízdu. Počítal jsem každej‘ bod a dal do toho úplně všechno.“

„Až na tu druhou jízdu,“ limitoval Martin Málek svou spokojenost při vzpomínce na třetí místo za Eduardem Krčmářem a vítězným Martinem Gavendou. „Změnili jsme převod. Po startu bylo husto a pak jsem v jízdě ztrácel. Škoda dvou bodů, ale dneska to bylo super. Paráda zakončit na domácí dráze vítězstvím. Super dneska, nevím, co bych řekl, skvělá dráha, podařilo se.“

„Dneska pěkný,“ kvitoval Zdeněk Holub své pronikavé zlepšení oproti pondělku. „Druhá jízda mi nevyšla. A pak ta pátá. Nevešel jsem se tam v první zatáčce, bylo tam moc lidí. S druhým místem jsem určitě spokojenej‘. Jak se nedařilo v Praze, dneska se dařilo víc. Aspoň, že jsem v top osmičce a nebudu muset příští rok jet semifinále.“

„Ve třetí jízdě jsem to úplně pokazil,“ svěřoval se Martin Gavenda. „Bohužel. Dlouho jsem se rozmýšlel, na čem vlastně pojedu. A myslím, že jsem zvolil dobře. Teď akorát ukončit sezónu…“

„Zkurvil jsem, co šlo,“ sypal si Tomáš Suchánek popel na hlavu. „V první jízdě jsem dobře odfáral. V první zatáčce se to Vencovi rozjelo a tím mě odstavil. Třetí jízdu jsem promydlil na startu a nemoh‘ to přilepit. Takže na hovno, skončil jsem v bramborách. To je nejhorší pozice, bedna není. Jak to Venca zkurvil, úplně se mi to otevřelo na titul. Ale to bych musel od začátku tahat.“

„Pomejšlel jsem výš,“ přiznával Hynek Štichauer. „Nevím, nebyli jsme prostě dost rychlí. Šourali jsme se v motoru. Zjistili jsme, že to původní bylo lepší, vrátili jsme to zpátky a tím přišli o body. To rozhodlo, že nejsem sedmej‘, ale až devátej‘. Jsem věčnej‘ náhradník. Nevím, co bych ti řek‘, rozhodně z toho nejsem odvázanej‘.“

„Nějak mi to dneska nešlo,“ netajil se Eduard Krčmář. „Ta dráha mi nepasuje, doladil jsem to až na poslední jízdu. Co se dá dělat, stávaj‘ se i horší věci.“

„Začátek dobrej‘,“ bilancoval Jan Holub. „Ale pak blbý. Nevím, co se stalo, dráha se hrozně změnila. Ztvrdlo to a já to na tom tvrdým neumím doladit. Měli to po venku pořádně rozbránovat. (smích). Ale nic nenaděláš…“

1. Martin Málek, Březolupy 3 1 3 3 3 13
2. Zdeněk Holub, Praha 3 2 3 3 1 12+3
3. Josef Franc, Praha 2 1 3 3 3 12+R
4. Matěj Kůs, Praha 2 3 2 2 2 11
5. Martin Gavenda, Praha 2 3 0 3 1 9
6. Tomáš Suchánek, Pardubice 0 3 1 2 3 9
7. Hynek Štichauer, Pardubice 1 2 2 2 2 9
8. Václav Milík, Pardubice 3 3 F 2 U 8
9. Eduard Krčmář, Slaný 2 2 E 1 3 8
10. Jan Holub, Mšeno 3 2 1 1 0 7
11. Michal Škurla, Praha 1 0 3 1 2 7
12. Filip Šitera, Mšeno 1 0 1 0 2 4
13. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 0 2 1 1 4
14. Michal Dudek, Slaný 1 1 2 0 0 4
15. Roman Čejka, Slaný 0 1 E 0 1 2
16. Patrik Mikel, Březolupy 0 0 1 0 0 1
res Ondřej Smetana, Praha   DNR
res Michal Klein, Mšeno   DNR

Konečné pořadí seriálu:

  PHA BŘE TOT
  6.10. 11.10.  
1. Václav Milík, Pardubice 15 8 23+3
2. Josef Franc, Praha 11 12 23+2
3. Matěj Kůs, Praha 12 11 23+1
4. Tomáš Suchánek, Pardubice 12 9 21
5. Martin Málek, Březolupy 6 13 19
6. Eduard Krčmář, Slaný 11 8 19
7. Jan Holub, Mšeno 11 7 18
8. Zdeněk Holub, Praha 5 12 17
9. Hynek Štichauer, Pardubice 7 9 16
10. Martin Gavenda, Praha 4 9 13
11. Michal Škurla, Praha 5 7 12
12. Michal Dudek, Slaný 7 4 11
13. Filip Šitera, Mšeno 5 4 9
14. Roman Čejka, Slaný 7 2 9
15. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 4 5
16. Patrik Mikel, Březolupy 1 1 2
NC Ondřej Smetana, Praha DNR DNR –
NC Michal Klein, Mšeno DNR DNR –

Foto: Miroslav Horáček