Chabařovice – 14. června
Skvělé počasí orámovalo čtyřiatřicátý Memoriál Jiřího Hurycha, který malá, ale nesmírně šikovná chabařovická parta pořádala typicky v přeborovém duchu. Adam Bubba Bednář profitoval díky svým fantasticky rychlým startům. Díky nim měl úctyhodný náskok již v prvních metrech každé ze svých pěti rozjížděk, jež suverénně vyhrál. Druhé místo bral Zoltan Lovas. Maďar sice v jedenácté jízdě podlehl nejen pozdějšímu vítězi, ale také Danielu Klímovi. Tomu přálo štěstí, když mu v rozjížďce s číslem šest spadnul sekundární řetěz až po vítězném průjezdu pod šachovnicovou vlajkou v rukou Davida Gaksche. Při svém závěrečném vystoupení přijel na rošt bez povlaku. Pro žlutý se vypravil do depa v sedle, což ho stálo cenné kapky metylu. V posledním okruhu mu vyschla nádrž. Jistá trojka se devalvovala na jedničku. Objevil se přesto na nejnižším stupínku. Štěstěna si ostatně slunečnou sobotu pořádně vychutnávala. Adam Nejechleba dojel s prázdnou pneumatikou pro vítězství ve třetí jízdě. David Hofman se po úvodní svíci vrátil do sedla, ale nebodoval. Jan Buňka měl po dvou pádech díru nejen na závodnické duši, ale především v karteru. A nakonec Jaroslav Petrák místo prvenství v osmnácté jízdě tlačil pro bod motocykl se zadřeným motorem.

Podívaná na úpatí Krušných hor

V centru Ústí nad Labem se zelenaly plakáty zvoucí do Chabařovic k českému přeboru. A tradičně k Memoriálu Jiřího Hurycha. Při sobotním dopoledni sluníčko na obloze čarovalo. Lidé se chystali k vodě, ale řada z nich se přece jen vypravila na ovál na předměstí. Vždyť pětistovky tu budou zápolit zase až za rok!

Depo žilo svým životem. Už okolo jedenácté se začaly boxy obsazovat. Martin Kurz, manažer Adama Bubby Bednáře, se šel převlékat do růžového týmového oblečení. Jeho závodník, který zkrátil rekonvalescenci z šesti týdnů na polovinu, si pochvaloval možnost po kvalifikaci o SGP2 v Debrecenu vyplnit závoděním i další sobotu.

Už tu byl Zoltan Lovas. Adam Nejezchleba, který vyprávěl o záměru jet nazítří flat trackerský pouťák v Gorzowě. Plzeňané. David Hofman, jeho pardubický kouč Jaroslav Petrák ve společnosti Jana Buňky.

Jiní se naopak neobjevili. Jaroslav Vaníček chyběl už ve středu v Plzni, protože se chystal na závěrečné zkoušky. Radek Bambuch a Miroslav Vítek z Kopřivnice dojeli pouze k Brnu. Tam jejich dodávce praskla hadice od turbodmychadla. Než po dvou hodinách sehnali novou, hnát se po dálnici na Prahu a Ústí ztratilo smysl.

V Chabařovicích se mezitím všechno chystalo na slavnostní začátek. Ladislav Šifalda za volantem renovované sedmsetšestky skvěle připravený ovál ještě jednou svlažil dávkou vody. Jeho manželka Jiřina s kyticí chryzantém vyšla v čele špalíru závodníků ke slavnostnímu nástupu.

V prostoru startu a cíle se představili divákům. Vzdali minutou ticha čest Jiřímu Hurychovi. A pak startmaršál David Gaksch připravil rošt pro symbolický start na památku mladého závodníka, jehož talent se bohužel neměl šanci naplno rozvinout. Bílé startovní pole zůstalo volné, stejně mělo patřit Radku Bambuchovi.

Adam Bubba Bednář odpálil ze čtyřky, jakoby se závodilo naostro. Ostatně svůj manévr o pár minut později zopakoval v opravdické rozjížďce s číslem jedna. Matouši Kameníkovi a Petrovi Kvěchovi ujel již v první zatáčce.

Navlas stejně hned vzápětí Adam Nejeczhleba. Ježe pro pád Jana Buňky na sklonku druhého okruhu se muselo opakovat. Matěj Frýza i Jaroslav Petrák byli při restartu důraznější než prve. Přesto nemohli divišovského borce zastavit. Na rozdíl od prázdné zadní pneumatiky, jíž se to stejně povedlo až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou.

---

Adam Nejezchleba komentuje svůj defekt ve druhé jízdě:

„Zjistil jsem až v cíli, že to jede divně. Při jízdě jsem si ničeho nevšim‘.“

---

Třetí jízdě dominoval Daniel Klíma. Pak si ovál stručně, ale jasně řekl o mimořádné kropení. David Hofman na startu rozjížďky s číslem čtyři vystřihnul ukázkovou svíci. Udržel motor v chodu, vrátil se do sedla, ale body nebral.

Tři série a ze tří neporažených je jen jeden

Rozjížďku s číslem čtyři suverénně opanoval Zoltan Lovas. Maďarský junior svůj triumf zopakoval také po přestávce, když přestřihnul vítěznou šňůru Adama Nejezchleby. V šesté jízdě ujel Daniel Klíma Matouši Kameníkovi. Mohl děkovat Fortuně, že zastavil až za cílem.

---

Daniel Klíma na trávníku za cílem šesté jízdy:

„Napiš, že hledám sponzora. Spadnul mi sekundární řetěz.“

---

Díky tomu srovnal bodový krok se Zoltánem Lovasem. Oba je v rozjížďce s číslem osm dotáhnul Adam Bubba Bednář. Vystřihnul raketový start, díky němuž rychle zmizel z dohledu soupeřů. Podruhé jakbysmet, jelikož Jan Buňka upadl v nájezdu do druhé zatáčky. Byť se rychle i s motocyklem dostal do bezpečí, pro jistotu svítila červená světla.

Trojice neporažených na sebe narazila v rozjížďce s číslem dvanáct. Slibovala velké drama. Jenže režisér jej pojal přece jen úsporně. Adam Bubba Bednář letěl jako nadzvuková stíhačka. A Daniel Klíma záhy zchladil útočné ambice Zoltana Lovase.

Na hrotu aktuální klasifikace osaměl Adam Bubba Bednář. Mezi něho a sedmibodového maďarského závodníka se kromě Daniela Klímy vklínil ještě Adam Nejezchleba. Divišovský borec po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem deset rychle, ale razantně vyřešil pardubický triumvirát Matouš Kameník, David Hofman a Dominik Hrbek.

Napínavý boj až do konce

Nic nebylo ani zdaleka rozhodnuto. Jan Buňka s dírou v karteru bloku svého motoru již nepokračoval. Na roštu čtrnácté jízdy stáli pouze dva závodníci. A Zoltán Lovas měl vrch nad Matoušem Kameníkem. Adam Nejezchleba vzápětí nestačil Maďarovi kontrovat.

---

Adam Nejezchleba líčí nepovedenou rozjížďku s číslem patnáct:

„Vjel jsem na mokřejší materiál. To mě potáhlo ven a Patricia mě předjela.“

---

Na čele kraloval Daniel Klíma. Adam Nejezchleba se mu snažil vyrovnat. Jenže chybička ve volbě stopy v první zatáčce jej ve druhém okruhu stála i druhou příčku. Po ní se ochotně natáhla Patricia Erhart.

Adam Bubba Bednář slavil čtvrtý triumf v šestnácté jízdě. Matěj Frýza se po horším začátku zvedl, vyhrál devátou jízdu, ale na Pražana přece jen neměl. Ten před závěrečnou sérií vedl s dvanácti body. Daniel Klíma jich měl jedenáct, Zoltán Lovas deset, Adam Nejezchleba devět.

Šlo do tuhého. Daniel Klíma přijel na startovní rošt jedenácté jízdy bez povlaku. Otočil se od pásky i s motocyklem a jel si pro něho za svým otcem Romanem do boxů. Limit naštěstí stihnul.

V prvním oblouku důrazně ukázal Petru Kvěchovi, že má místo za jeho výfukem. Jasně mířil pro tři body. Jenže na protilehlé rovince zpomalil. Okolo něho se přesypal nejen divišovský borec, nýbrž také David Hofman.

Příčina byla neuvěřitelná. Pražan dostal do nádrže málo metylu, který navíc spotřeboval při své neplánované otočce do depa! Poslední bod zachránil setrvačností a po svých. Celkem jich měl dvanáct a nezbylo mu než čekat, jak se všechno vyvine.

Mezitím v osmnácté jízdě zopakoval obdobné drama Jaroslav Petrák. Dva body za Matoušem Kameníkem mu sebral zadřený motor. V kombinaci s Patricií Erhart. Zachránil alespoň ten poslední, když se k šachovnicové vlajce dostal pěšky.

Pro Daniela Klímu byl ale důležitější výsledek devatenácté jízdy. Zoltan Lovas jí vyhrál před Matějem Frýzou a Dominikem Hrbkem. Třináct bodů.

Podívaná gradovala. Páska měla evidentně smysl pro nervydrásající podívanou, když se pro dvacátou jízdu otevřela pouze napůl. Náprava se stala dílem okamžiku. Adam Bubba Bednář mohl kralovat popáté.

Pražan vyhrál i celý závod. O dva body před Zoltanem Lovasem. Daniel Klíma se v depu divil, když jej pořadatelé zvali na třetí stupínek pódia. Ne, nespletli se. Adam Nejezchleba totiž prve ve dvacáté jízdě dojel až za českým juniorským šampiónem. K rozjezdu by potřeboval o bod navíc.

Hlasy z depa

„Bylo to…“ hledal Adam Bubba Bednář vhodná slova. „Jak to říct? Fajn. Snadný závod, pro zábavu. Měl jsem starty, šlo to, ale vždycky to může bejt lepší. Seděl jsem na motorce, to je nejdůležitější. Mám málo závodů, potřebuju víc. Hlavně jezdit. A jezdit.“

„Ani se neptej,“ reagoval Daniel Klíma, proč přišel o vítězství v sedmnácté jízdě. „Na to nemůžu najít sprostý slovo. Ten týpek s metylem mi nalil málo. Jak jsem se vracel pro povlak, sežralo to hodně. Hezky jsem se proběhnul, myslím, že jsem vyblil plíce.“

„Mám nějaký prokletí,“ komentoval Adam Nejezchleba, o jaký kousek mu uniklo pódium. „Ale měl jsem kliku, že mi guma ušla až v cíli. To jsem byl rád. Pak mi nejela motorka. Poslal jsem to na venek. Předjela mě i holka. Tu musíš pustit (smích). Na poslední jízdu jsme motorku dopasovali, ale na Bubbu jsem neměl vůbec. Věřil jsem na pódium, to nevyšlo, ale jsem spokojenej.“

„A jo, dobrý závody,“ nechal se nakonec slyšet Matouš Kameník. „Ale dneska nebylo den, jinak všechno dobrý. Nevím, co mám říct. Závody dobrý, dráha taky. A tak.“

„Začátek nic moc,“ líčil Matěj Frýza. „Nepoved‘ se mi. Měl jsem vnější pozice, nemoh‘ jsem odpálit. Dráha byla hodně nakropená. Asi tak. Škoda tý nuly.“

„Super, jsem spokojenej,“ zářil Štěpán Melč. „Jelo se mi krásně, osm bodů, vítězství bylo. Sice když jsem jel sám, ale trojka je trojka (smích).“

„Motor,“ rozhodil Jaroslav Petrák rukama nad otázkou, proč do cíle osmnácté jízdy běžel po svých. „Už není, kam sáhnout. Závody byly pěkný, ale začátek mi nevyšel. Pak se motorka dopasovala a začala fungovat. Říkal jsem si, že si spravím chuť, ale zase jedu domů nasranej.“

„Natáhla mě dírka, o který jsem nevěděl,“ vysvětloval Petr Kvěch svůj pád ve třinácté jízdě. „Na to jsem měl bejt připravenej. Škoda, moh‘ jsem mít dva body. Ustál jsem všechno v pohodě. Motorce se nic nestalo, mohlo to bejt horší. Dneska suprový, perfektní. Kluci od Bubby mě poradili, to mi pomohlo. Za mě nejlepší závody této sezóny, i když nebylo moc bodů.“

Poznámka: z původně přihlášených nedorazili Radek Bambuch a Miroslav Vítek (porucha dodávky na dálnici u Brna) a Jaroslav Vaníček

Chabařovice – 13. června
Je to start jako každý jiný. Jen na roštu jsou tři závodníci. A s nimi kytice bílých chryzantém. Opojně voní. A už se jede. Startmaršál David Gaksch ale bere okamžitě do rukou šachovnicovou vlajku. Cíl. Žádné body. Páska na vrcholu startovacího zařízení se ještě chvěje. Stydí se, že její let byl tak krátký. Chtěla by výš. Až úplně nahoru. Do nebíčka. Najít jednu dušičku. Jen jednu. Jedinou. Hurdo… Podívej se dolů. Třicet čtyři let. Pořád na tebe myslíme. Memoriál Jiřího Hurycha je po všech stránkách emotivní. Nejen pro ty, kteří se s talentovaným odchovancem místní ploché dráhy osobně znali. Zítra se jede jako přebor jednotlivců. Učiněný zázrak. Nejen kvůli počasí, které má být tradičně skvělé. Ale také že se na ústeckém předměstí aspoň jednou za rok plochodrážní pětistovky představí.

Tipujte:

 Loading ...

Přeborová středa na Borech nabídla úžasné momenty. Ale startovní listina se přece jen zapletla s kompromisem. Zítra v Chabařovicích ale budou tisknout programy se jmény na každém z šestnácti řádků.

Jen dvě budou patřit zahraničním závodníkům. Jak Zoltan Lovas z Maďarska, tak Němka Patricia Erhart jsou českému publiku dobře známí. Za soupeře budou mít české plochodrážníky různé úrovně i ambicí.

Nebudou chybět esa typu Adama Bubby Bednáře, Daniela Klímy či Jaroslava Vaníčka. Jan Jeníček má pouťák v Ludwigslustu, chybí také Bruno Belan. Na druhou stranu Matouš Kameník stál ve středu na pódiu a slánský vítěz Matěj Frýza by se na něj dozajista strašně rád vrátil.

Nebude sám, jak by souhlasil Jaroslav Petrák. A další a další. Každopádně zítřejší mítink v Chabařovicích bude dozajista stát za to. Nejen proto, že se bude opakovat až zase za rok.

Startovní listina zítřejšího Memoriálu Jiřího Hurycha v Chabařovicích: