Hamr na Jezeře – 22. února
Tvrdá práce. Odhodlání. Optimismus. Takové investice potřebujete nade všechno, když se rozhodnete pořádat závod na ledové ploché dráze v České republice. Opírat se musíte nejen o tým nadšenců, městkou samosprávu, sportovní autoritu a strategické partnery. Ke slovu se hlásí i další hráči velkého formátu jako čas a náhoda. A to nepočítáme obecního bonzáka.

Šampionát republiky na ledové dráze, který se na scénu vrátil po šestiletém vakuu minulou sobotu, nabídl divákům v Hamru na Jezeře třináct závodních rozjížděk. Dvanáct z nich se počítalo do závěrečné klasifikace. Tu třináctou ale rozhodně nelze odbýt, že pouze posloužila namísto rozjezdu jako kritérium pro obsazení dalších pozic za neporaženým Lukášem Hutlou.

Nabízí se divoká tancovačka slůvek kdyby, kdyby, kdyby. Pokud by vskutku mrzlo o jeden den více, či spíše noc, hamerský led by dost možná vydržel plánovaných dvacet jízd. Na druhou stranu, slunečný pátek by z něho ubral tolik, že by AČR musel stornovat jednorázové licence závodníků, kteří ani po letech vakua nestáhli roletu ledařského krámu.

Bohužel velká díra se do ledu prořízla uprostřed druhého nájezdu a trať se jí nemohla vyhnout. Diváci viděli okázalé pódium s cenami. Pořadatelům se tajil dech, co by se s krásnými trofejemi stalo v případě uklouznutí. A jen málokdo tušil, jaké strhující drama se právě odehrává pouhých pár desítek metrů daleko v depu.

Závodníci rozbili své stany rovnou na ledové ploše. Lukáš Hutla si nebyl příliš jistý sílou ledu a raději nabádal k většímu rozestupům mezi jednotlivými závodníky. Franz Zorn zapálil letlampu a rychle se zvětšující loužička pod ní přivolala u většiny přítomných nazpět nejděsivější z děsivých nočních můr.

Prasklo to až po závodech. Naštěstí ne všude, ale jen u břehu, kde led nebyl tolik silný. A jezero tolik hluboké. Ledová koupel i tak musela být nepříjemná. Své ví Milan Moravec, jemuž pomáhal Josef Franc. Nebo Rudolf Belan, jehož placák byl vskutku okázalý. O dvojici nejmenovaných nadšených libereckých pomocníků, kteří se ošidné místo pokusili projet na čtyřkolce, ani nemluvě.

Každopádně depo se rázem ocitlo na ledové kře uprostřed jezera. Ale nebojte, ztráty nebyly takové jako v případě zkázy italské vzducholodě Italia při výpravě na severní pól, o níž český fyzik František Běhounek sepsal strhující knížku. Málokdo by riskoval mokro v kalhotách a tak se ke svým dodávkám vypravil oklikou přes pláž.

Hamr na Jezeře – 22. února
Bylo to překvapení. Nečekané, ale milé. Když byl sobotní hamerský závod odpískán kvůli velikánské díře v ledu zrovna uprostřed nájezdu do druhé zatáčky, čekalo na diváky vyhlášení vítězí. Spíkr Roman Hájek na chvilku půjčil mikrofon Miloslavu Čmejlovi, který si s sebou přivezl vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu.

Štětský spíkr doposud dekoroval svým pohárem osobnosti dlouhé ploché dráhy v Mariánských Lázních. Nicméně i v ledovém prostředí má jeho cena své opodstatnění, jelikož Zdeněk Kudrna na nich dobyl bezpočet úspěchů doma i ve světě.

Pohár si převzal Jan Pecina. „Byl dlouhá léta vynikajícím plochodrážníkem,“ zdůvodňuje Miloslav Čmejla svou volbu. „Na ledech vynikal, byl reprezentantem, dostal se až do světového finála. A také měl veliký podíl na pořádání závodů v Osečné, Hamru na Jezeře a Chrastné.“