Mariánské Lázně – 21. června
Máte v ochozech bratru tisíc lidí. Z větší části platících. Děláte pro ně maximum. Ovál je tu již více než sto let. A koním již dávno nepatří. Jen těm skrytým v útrobách spalovacích motorů. Areál zvelebujete ještě v sobotu večer. Dráha chce pít jako kojenec. Přetáhnete večerku. Bdělý občan vyťuká na mobilu tři čísla. Jedna. Pět. Šest. Sobota je ale nádherná. Slunečná, ale víkend si pravé tropy schová až na neděli. Diváci hledají stín. Ale při nástupu jej opouští. To je panečku startovka! Sedmnáctku startujících prosejí základní jízdy. Vypadne Lukáš Hromádka. Přijel sám jako poslední mohykán. Smutní i Jan Hlačina. Kdyby mi v první jízdě neprask‘ řemen… Semifinále se stává konečnou stanicí pro Patrika Linharta a Milana Moravce. Jejich tváře ale zdobí úsměv. Aby ne po francouzácích, jimiž je Štěstěna odměnila za tvrdou práci. A pak finále. Konečně! Jan Macek má celý závod problém přeřadit na dvojku. Napodruhé tam vždycky šla. Teď ne. Mrcha jedna! Kopřivnický borec si pomáhá přes spojku. Z poslední příčky si už nepomůže. Na čele se rychle objeví Andy Appleton. Dlouho v Mariánských Lázních nebyl. Loni v květnu pršelo. Ale dnešek je jen jeho. Trošku i Ervína Krajčoviče. Světovému flat trackerskému šampionátu se blíží zastávka v Scheesselu. Závodit na podobné trati je skvělou přípravou. A vyhrát výhra. I když ve finále musel pro dvojnásobné body až ze čtvrté řady.
Krásné závody v krásném dni
Dnes jsme měli nejdelší den z celého roku. Z účastníků českého dlouhodrážního OPEN přijel jako první Dennis Helfer. Bránu U Průhonu našel zavřenou. Nasměroval dodávku na Plzeňskou, dostal se do areálu, ale vyslechl si své, že tudy se prostě nejezdí.
Patrik Linhart byl mezi těmi, kteří přibyli již včera. Před deseti lety zde jezdil v rámci dne otevřených dveří. Sen stát se dlouhodrážním závodníkem si splnil za účinné pomoci Vopatovců až letos. Jiní bohužel nepřijeli vůbec. Maximilian Gammel a Louis Tebbe se zranili. Omluvil se Chad Wirtzfeld a bohužel včera pro bolesti zad rovněž Daniel Klíma.
Pořadatelé na své dlouhé dráze makali až skoro do půlnoci. Přesto se ve vyprahlém dni prášilo, ale kropičky makaly jako zběsilé. Trénink proběhl bez komplikací. Nebo skoro. Lukáš Hromádka, který z Frýdku Místku dojel sám bez mechanika, marně hledal ztracené závodní brýle, když mu na očích zůstaly jen ty dioptrické.
Na slavnostní nástup přišlo dvaadvacet borců. V hlavním klání sedmnáct, doprovodných flat trackerů pět, protože se omluvila Yasmine Poppenreiter. Rozjížďka s číslem jedna se stala dílem okamžiku, protože organizační tým makal jako dobře seřízené hodinky. Podobně jako motor Andy Appletona.
Angličan ulétl všem v rozjížďce s číslem jedna. Podobně si vzápětí počínal Jörg Tebbe. Přehnal se v první zatáčce okolo Stephana Katta. Na konci třetího okruhu ovšem zastavil s mechanickou poruchou.
Stephan Katt se zmocnil pěti bodů. Patrik Linhart při svém dlouhodrážním debutu skončil druhý. zatím byl nejlepší ze všech Čechů. Lukáš Hromádka totiž na úvod nebodoval. Milan Moravec dojel za třebusickým borcem po odstoupení nejen Jörga Tebbeho, ale i Jana Hlačiny, jemuž se přetrhl řemen.
Patrik Linhart přemítá nad svým vstupem do závodu:
„Start nebyl nejhorší. Ale zavřeli mě a já jel po lajně jako prvňáček.“
V ohledu pomyslného českého leadera se situace měla radikálně změnit. Jan Macek perfektně odstartoval do rozjížďky s číslem tři. Ohlídal si dotěrného Daniela Spillera a zůstal pánem situace až k šachovnicové vlajce. Michael Hádek začal šampionát po letech třetím místem. A bohužel také skončil.
Tři Češi postupují
Na cestě k úvodním třem bodům se Michaelu Hádkovi utrhla sedačka. O přestávce ji vyměnil. Spěchal, protože jej rozpis poslal na start čtvrté jízdy. Když se chystal na ovál, narazil na zavřená vrata. Byť situaci nechtěl komentovat, evidentně se naštval, protože ze závodu odstoupil.
V letošním šampionátu se počítaly všechny body od první až po finálovou jízdu. V tomto ohledu se na nejlepší cestu vydal Andy Appleton. V rozjížďce s číslem šest odvedl Jana Macka. Kopřivnický borec řešil problémy s řazením na druhý stupeň, který musel dávat nadvakrát.
I proto Angličan zůstal jediným neporaženým i po druhé sérii, kdežto Čech odepsal svůj první bod. V sedmé jízdě druhý. Sice byl po vylétnutí pásky vpředu, jenže Jörg Tebbe nabral ještě větší rychlost. Nebýt úvodní poruchy, Němec by vyhrál základní část. V jejím závěru totiž exceloval v rozjížďce s číslem dvanáct a skončil prozatím na patnácti bodech.
Jan Macek komentuje svůj duel s Jörgem Tebbe v sedmé jízdě:
„Červená dráha je suchá. Z ní neodpálíš, to nejde.“
Andy Appleton se v osmé jízdě musel sklánět před Danielem Spillerem. Sice byl pekelně rychlý v úvodním výjezdu, jenže Němce nestihnul. Ten posléze v jedenácté jízdě naložil pronásledovatelům na čele s Mariem Niedermaierem celou dlouhatánskou rovinku. A protože Andy Appleton v rozjížďce s číslem dvanáct nedohnal Jörga Tebbe, který vystřihnul pekelně rychlý start, oba se sešli na osmnácti bodech.
Stejné skóre dosáhnul taktéž Stephan Katt. Za celé horké odpoledne mu prozatím nevyšla pouze rozjížďka s číslem pět. Zůstal trčet na třetí pozici, zatímco před ním vedoucí Jörg Tebbe odrazil Daniela Spillera. Jinak neznal nic než vítězství, což potvrdila desátá jízda.
Sebastian Adorjan před ní zmizel navždy v depu. Jan Macek zase řešil trable s řazením a tak se Stephan Katt dostal v nájezdu do první zatáčky do čela. Kopřivnický závodník po něm okamžitě vytrapoval. Nedal mu pokoj a v poslední zatáčce zosnoval slibný nástup. Jenže na metě za Němcem o kousíček zaostal.
Se sedmnácti body ale o jeho postupu do semifinále nemohlo být sebemenších pochyb. Z českých zástupců skončili po úvodních dvanácti rozjížďkách tři. Kromě zmiňovaného Michaela Hádka rovněž Lukáš Hromádka, jenž se na ploché dráze vyjma ledů objevil prakticky po roce. A naneštěstí i Jan Hlačina. Proklatě mu chyběly body po úvodním odstoupení.
Překvapivě postoupil Milan Moravec. Hlavní muž současné svitavské plochodrážní renesance šel svému štěstí naproti. Kdo by se ostatně rozpakoval brát body po svých soupeřích?! Navíc sám měl problémy v desáté jízdě, v níž píchnul přední kolo. Konec dobrý, všechno dobré a tři body jej poslaly do lepší dvanáctky,
V ní se při svém debutu objevil rovněž Patrik Linhart. Po úvodním druhém místě se ve čtvrté jízdě popral o další čtyři body s Magnusem Czekelym. Marwinu Kattovi ovšem vymezil místo za svým deflektorem, ačkoliv Němec svůj útok zabalil až po projetí cílem. Čech přiznával, že mu došlo magi, ale semifinále se počítalo.
Finálový verdikt
Protože jeden z následujících závodů světového flat tracku se koná v Scheesselu, lázeňský klub vyšel vstříc přání závodníků a uspořádal pro ně mítink na podobné dráze. Flat trackeři se prvně v ostré akci po šesté jízdě hlavního klání. Jejich úvodní šestikolovou rozjížďku opanoval Ervín Krajčovič.
Za jeho zády se ale strhla mela, z níž vyšel nejlépe Tomáš Kolařík. Ten se ve druhé jízdě probil před Mariuse Kirchera, ale Ervín Krajčovič slavil své druhé sólo ve stylu start – cíl. Až posun dozadu startovního roštu poněkud zdramatizoval situaci na čele. Jenže nejlepší český závodník ve třetí jízdě sebral vedení Klausi Mayrovi již ve druhém nájezdu. Rakušan neudržel ani druhou příčku před Tomášem Kolaříkem. A tu třetí mu na metě sebral Marius Kircher.
Ve finále stál Ervín Krajčovič ve čtvrté řadě. Třetí byla vyhrazena pro Tomáše Kolaříka, který ovšem již v úvodním okruhu vedl. Ervín Krajčovič se zatím probíjel polem dopředu. Ve druhém kole jezdil druhý. Klaus Mayr na něho stále tlačil.
Nechtěl se smířit s předjetím, ale nakonec ho pokořil také Marius Kircher. Ervín Krajčovič zatím stahoval náskok Tomáše Kolaříka. Finále se jelo o dvojnásobný počet bodů. A na osm kol. V úvodním nájezdu toho závěrečného vskutku převzal vedení.
Závěr flat tracku se uskutečnil až po dvojici dlouhodrážních semifinále. To první rozjásalo českou část tisícihlavého publika. Jan Macek se po startu dostal do čela. Jenže Stephan Katt se prosadil venkem. Čech se na svého přemožitele obořil zevnitř. První zatáčka. Ne. Druhá. Vypadalo to slibněji. Ale také bohužel.
Stephan Katt mu ujel. Zezadu se blížil Jörg Tebbe. Jan Macek ho měl po pár chybách za zády. A po průjezdu druhou zatáčkou třetího kola před sebou. Němec se totiž prosmýkl před něho na druhé místo. Patrik Linhart a Milan Moravec uzavřeli pole a se závodem se rozloučili. Druhé semifinále rozehrál nejlépe Daniel Spiller. V nájezdu do druhé zatáčky mu vedení sebral Andy Appleton.
Milan Moravec nešetří vděkem na adresu Jana Hlačiny:
„Poslední jízdu jsem dojel na prázdným předním kole. Honzík Hlačinů mi na semifinále půjčoval svoje. Mrzí mě, že nepostoupil, ale děkuju mu.“
Stephan Katt třiadvacet bodů. Andy Appleton jakbysmet. Daniel Spiller dvaadvacet. Jan Macek dvacet. Jörg Tebbe devatenáct. Mario Niedermaier sedmnáct. Bodové zisky byly klíčové pro pořadí výběru pozic finálového startovního roštu. Šestice závodníků jej pojala jednoduše. Čím vyšší umístění v aktuálním pořadí, tím vnější pozice u pásky. S pravidelnou přesností si od černobílé postupně volili až po červenou.
Potíže Jana Macka vyvrcholily ve finále. Dvojku zařadil snad až na pátý pokus. Soupeři již byly v trapu, stejně jako pódium a on dojel k šachovnicové vlajce jako poslední. Mario Niedermaier před ním sice upadl. Incident se ale stal až po průjezdu cílem.
Po startu nejlépe vystřelil Daniel Spiller. Andy Appleton se řítil v první zatáčce uvnitř a na protilehlou rovinku vyjel jako první právě on. Položil tak základ pro svůj titul. Stephan Katt se nedokázal povznést ze třetí pozice. Přestože měl stejný počet bodů jako Daniel Spiller, výsledek finále v duchu řádů rozhodl v jeho neprospěch.
Hlasy z depa
„Vypadla mi jednička na startu,“ vracel se Jan Macek k finálové rozjížďce. „Za celý den byl špatný docvak na dvojku. Ale to nebylo nic! Teď motorka vyskočila do vzduchu, vypadla jednička. Nebylo to roztočené, aby tam spadla dvojka. Musel jsem tomu pomoct přes páčku. Ale pátý místo dobrý. Trošku štěstíčko to chtělo, říkal jsem si, že budu spokojenej, když se umístím do top šestky. Jel jsem si pro vítězství, nevyšlo to. Ale s pátým místem jsem spokojenej, letos to bylo první svezení na dlouhánu.“
„Zajímavý, ale po jezdecký stránce jsem nespokojenej,“ svěřoval se Patrik Linhart. „Jel jsem křečovitě, ale zážitek ze závodů byl nebetyčnej. Jak jsem na dlouho dráhu dlouho čekal, splnilo to očekávání. Stálo to za to, ale jsem strašně utahanej.“
„Bylo to o štěstí,“ glosoval Milan Moravec svůj postup do semifinále. „Jsem rád, závody byly super. Nečekal jsem semifinále, jsem rád, že jsem ukázal svitavskej klub. Hrozně děkuju Zdeňkovi Schneiderwindovi. Bylo to dobrý, mám z toho radost. Člověk sem nejede pro výsledek, ale užít si. To je asi ta odměna.“
„Škoda, že nám prasknul řemen,“ želel Jan Hlačina. „To mě stálo semifinále! Jinak to bylo dobrý. Teď jsem nezávodil, skládal jsem závěrečky ve škole. Udělal jsem je.“
„Moc se mi nedařilo,“ říkal Lukáš Hromádka. „Seděl jsem na tom po roce, bylo to napjatý. Motorka jela o tréninku dobře, jen mi vyletělo sklo z brýlí. První jízdu jsem trošku zaváhal. Mohl jsem tam něco udělat, ale povolila se mi plynová rukojeť. Otočila se zpátky. Ve třetí jízdě jsem jel na jistotu, dráha byla prašná a já si vzpomněl na Petra Chlupáče před třemi lety. Chtěl bych sem přijel ještě za rok. pak mi nešel vytočit motor, všichni byli v trapu, snažil jsem se, ať mi nedaj‘. Fyzicky jsem neměl problém, dvakrát tejdně chodím lézt na skály nebo umělý stěny. Chodím běhat a ještě skáču padákem. Kdyby mi vyšla Evropy, dám do toho všechno.“
| SF1 | SF2 | FIN | TOT | ||
| 1. Andy Appleton, GB (AMF) | 5 5 4 4 | 5 | 5 | 28 | |
| 2. Daniel Spiller, D | 4 4 5 5 | 4 | 4 | 26 | |
| 3. Stephan Katt, D | 5 3 5 5 | 5 | 3 | 26 | |
| 4. Jörg Tebbe, D | E 5 5 5 | 4 | 2 | 21 | |
| 5. Jan Macek, Kopřivnice | 5 4 4 4 | 3 | 0 | 20 | |
| 6. Mario Niedermeier, D | 3 3 4 4 | 3 | 1 | 18 | |
| 7. Dennis Helfer, D | 2 5 3 3 | 1 | 17 | ||
| 8. Glenn Moi, N | 4 2 3 E | 2 | 11 | ||
| 9. Robert Langeland, N | 2 2 2 3 | 2 | 11 | ||
| 10. Patrik Linhart, Třebusice | 4 3 1 1 | 1 | 10 | ||
| 11. Magnus Czekely, D | 1 4 2 2 | 0 | 9 | ||
| 12. Milan Moravec, Svitavy | 3 1 0 3 | 0 | 7 | ||
| 13. Sebastian Adorjan, D | 0 1 3 – | 4 | |||
| 14. Jan Hlačina, Pardubice | E 1 1 2 | 4 | |||
| 15. Michael Hádek, Mariánské Lázně | 3 – – – | 3 | |||
| 16. Marwin Katt, D | 1 2 E E | 3 | |||
| 17. Lukáš Hromádka, Kopřivnice | 0 0 2 0 | 2 |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Maximilian Gammel, Louis Tebbe, Chad Wirtzfeld a Daniel Klíma
Vložený závod flat track:
| FIN | TOT | ||
| 1. Ervín Krajčovič | 4 4 4 | 8 | 20 |
| 2. Tomáš Kolařík | 3 3 3 | 6 | 15 |
| 3. Marius Kircher, D | 2 2 2 | 4 | 10 |
| 4. Klaus Mayr, A | 1 1 1 | 2 | 5 |
| 5. Kamil Peuker | 0 0 0 | 0 | 0 |
Poznámka: z původně přihlášených se omluvila Yasmin Poppenreiter
