Svitavy – 28. června
Posunout začátek šestého dílu českého přeboru ve Svitavách až na čtvrt na pět se ukázal jako nesmírně povedený nápad. Poslední červnová sobota totiž roztopila den do tropických rozměrů a v Cihelně přesně devětatřicet let po plochodrážní premiéře byl stín luxusem. Ovál byl neskutečně skvěle připravený. Jan Macek si jej nemohl vynachválit. Ovšem ani své startovní manévry neupozadil. Ostatně jak by mohl, když vyhrál bez ztráty květinky. Bruno Belan se před ním sklonil ve druhé jízdě. Na závěr ale přelstil Matěje Frýzu. Dokonce dvakrát, jelikož rozjížďka s číslem dvacet se opakovala vinou pádu Filipa Hromase. Plzeňan želel svého čtvrtého pole na startovním roštu. Nedokázal se dostat včas dopředu a vypadl z možného rozjezdu o stříbro. Třetí místo proto bral Adam Nejezchleba, který se v individuálním závodě pětistovek na pódium postavil vůbec poprvé.

Ze čtrnáctky je o jednoho méně

Čtvrt na pět. Co je to za začátek závodu? Podobných otázek se v souvislosti s šestým přeborem ve Svitavách vynořila celá řada. Odpovědi nabídla samotná poslední sobota měsíce června. Respektive její počasí. Stadión v Cihelně je vystavený přímé sluneční palbě, jež na prahu pozdního odpoledne již nebyla tolik intenzivní.

Parta z Úhřetické Lhoty si na stadiónu dala vskutku záležet. Tribuna v prvním výjezdu zmizela, ale spousta práce je ještě naplánovaná. Dneska na den přesně uplynulo devětatřicet let od prvního mítinku na druhém svitavském stadiónu. A oslavy čtyřicítky by měly být vskutku velkolepé.

Startovní listina nakonec nebyla plná od jedničky až po šestnáctku. Po pádu při čtvrteční první lize se dopoledne omluvil Matouš Kameník. Nakonec nepřijel ani Dominik Hrbek. Ke svému debutu se chystal Josef Dvořák, bývalý mitfára Filipa Hromase z rallye. Miroslav Vítek přijímal gratulace k pětadvacetinám ještě, než nastoupil do sedmatřicítky dodge v livery US Army, jež vozila plochodrážníky na nástup.

První jízda skončila překvapením. Vlastně i začala. Adam Nejezchleba vystřihnul start jako plochodrážní pánbůh. A ukázal favoritům, zač je toho loket. Zamířil pro tři body stylem start – cíl. Matěj Frýza ve žlutém povlaku se nedostal dostat v úvodní skrumáži dopředu. V úvodním nájezdu druhého kola držel vnitřní stopu a dokázal vyšťouchat druhého Jana Jeníčka ven. A podjet ho.

Vzápětí vypálil dopředu Radek Bambuch. Jenže na konci úvodního okruhu jej přivítala červená vlajka. Páska se totiž prve nezvedla na vnitřní straně. Muselo se opakovat. Bratru po deseti minutách. Kopřivničanova reakce byla opět excelentní. Jenže už v prvním nájezdu měl před sebe Bruna Belana a Jana Macka, který rovněž otevřel své dnešní skóre třemi body.

---

Jaroslav Petrák vysvětluje, proč po rozjížďce s číslem tři odstoupil ze závodu:

„Zadřeno. Ten půjčenej motor, co nejede. Já věděl, že do Svitav jednu jen, abych přivez‘ metyl.“

---

Ve třetí jízdě vyhrál o rovinu Jan Hlačina. Jaroslav Petrák vzdoroval Davidu Hofmanovi až na cílovou rovinku. Na ní zastavil a zadřený motor jej odstavil ze závodu. Čtvrtým vítězem odpoledne se stal Luboš Hromádka. Svou první jízdu s pětistovkou vyhrál na úkor čtvrtlitru v rukou Karla Průši až v poslední zatáčce. Oba přitom stačili předčit debutujícího Josefa Dvořáka o kolo.

Jan Macek neprohrává

Luboš Hromádka dokázal své vítězství zopakovat rovněž ve druhé sérii. Start sedmé jízdy jej dostal před Miroslava Vítka a Filipa Hromase. Větší porce zkušeností je před nimi udržela až do cíle. Jenže již po další přestávce realita ukázala, že i pardubický mladík je v sedle pětistovky začátečníkem. Přesto dělit se o vedení mítinku s Janem Mackem bylo samozřejmě fajn.

Kopřivničan prve v silně redukované rozjížďce s číslem šest odvedl Jana Jeníčka. A jako černá ruka řádil i nadále. V deváté jízdě si dal záležet, aby na Adama Nejezchleba odstartoval. Povedlo se, když se na začátku druhého kola otáčel, divišovského borce v dohledu nespatřil.

S devíti body neohroženě vedl. Na hrotu aktuální klasifikace měl dva těsné pronásledovatele. Osmibodové Bruna Belana a Matěje Frýzu. Na Slaňáka v páté jízdě vytrapoval Adam Nejezchleba. Bruno Belan pádil venkem první zatáčky dopředu, aby divišovského borce před sebou na protilehlé rovince tlačil na mantinel.

---

Bruno Belan přemítá nad svým triumfem v páté jízdě:

„Po tom venku to bylo rychlý…“

---

V rozjížďce s číslem deset ujel Janu Jeníčkovi. Rovněž Matěj Frýza napravil úvodní zaváhání. David Hofman jej nestihnul v osmé jízdě, Karel Průša Plzeňanovi nestačil ve dvanácté. O bod za nimi byl Jan Hlačina, ale také Adam Nejezchleba. Divišovský závodník si své první pódium s pětistovkou přiblížil v rozjížďce s číslem třináct.

S letem pásky k prosluněnému nebi zmizel Davidu Hofmanovi. Ob jízdu později Josef Dvořák získal první bod své kariéry, když mu předtím praporkář pomohl roztlačit ztichlý motocykl. Především ale Bruno Belan jednoznačným sólem zvedl hodnotu svých akcií. A pak přišel okamžik pravdy.

Šestnáctá jízda. Jan Macek si dojel pro svůj čtvrtý dnešní triumf před zraky Matěje Frýzy a Jana Hlačiny. Druhá nula Luboše Hromádky v této společnosti nebyla zase tak neobvyklá. Takže prozatím Jan Macek dvanáct, Bruno Belan jedenáct a Matěj Frýza s Adamem Nejezchlebem po deseti bodech.

Posledně jmenovaný jich měl záhy třináct, když ovládl sedmnáctou jízdu. Jan Macek se v rozjížďce s číslem devatenáct vyšvihnul na nejvyšší stupínek.

S patnácti body to ani nemohlo být jinak. O jeho společnících se rozhodlo až v samotném závěru. Bruno Belan s červeným povlakem vyhnal v úvodním výjezdu Matěje Frýzu. Tři body mu daly druhé místo, zatímco Plzeňan postrádal bod na Adama Nejezchlebu.

Hlasy z depa

„Paráda, vyšlo to,“ radoval se Jan Macek. „Nechal jsem nastavení jako v Praze, žádná změna. Měl jsem krásný starty, dráha byla krásně připravená. I já. Dříve se mi to tu nelíbilo. Technická, těžká dráha, ale jak tady člověk zajede, změní názor.“

„Jo, hezký závody,“ souhlasil Bruno Belan. „Pěkně připravená dráha. Sedlo mi to dneska. Doladili jsme motorku, ale se starty byl problém. V poslední jízdě byla výhoda, že Matěj Frýza jel ze žlutý. Než jsme se k sobě dostali, byl jsem před ním. Takže bedna. Moc hezky jel Adam Nejezchleba, flat tracker. Naštěstí jsem ho po venku předjel. Gratuluju mu k první bedně v pětistovkách.“

„První individuální bedna na pětistovce,“ připomínal Adam Nejezchleba. „Bylo to super, dráha byla úžasně připravená. První tři starty se mi podařily, pak jsem nebyl v jízdě rychlej, Bruno mě předjel. Zrychlili jsme motorku, ale nešla dobře od startu. Mohlo to bejt lepší, ale to může bejt vždycky, takže jsem spokojenej. Děkuju moc týmu.“

„Nestálo to za nic, nejsem spokojenej,“ vrčel Matěj Frýza. „V první jízdě jsem se snažil, že bych moh‘ vyhrát. Šel jsem po Jeníčkovi a Adam byl první. Docela zklamání. Pak jsem tam měl Mácu. A v poslední jízdě bylo těžký dostat ze z venku. Bylo to suchý, Bruno mě vytáhnul ven a já neměl šanci se tam dostat.“

„Jaký to byly závody?“ opáčil Jan Jeníček na otázku otázkou. „Myslím, že jsem trefil motorku, nesvádím to na ni. Po třetí jízdě se ale jelo líp. Takže neříkám, že bych to vyhrál, ale bylo by to lepší. Zrovna škoda, že se mi to nepovedlo před týmem z Úhřetické Lhoty. Snad to bude příště lepší.“

„Pár jízd se mi podařilo, za což jsem rád,“ liboval si Jan Hlačina. „Neodhadli jsme ale převod na nějaký rozjížďky, ale dneska to bylo pěkný. Takže dobrý. Byla vcelku dobře připravená dráha, děkujeme Milanu Moravcovi.“

„Dopasovali jsme to až na tu poslední jízdu,“ připouštěl David Hofman. „Sedmý místo není špatný. Pořád jsme ladili, aby to bylo lepší a lepší. Bohužel, škoda…“

Poznámka: Karel Průša zastoupil Petra Kvěcha, který se nemohl dostat na závod z logistických důvodů, po pádech při čtvrteční první lize v Praze se omluvili Matouš Kameník a Dominik Hrbek; Josef Dvořák v rozjížďce s číslem čtyři předjet o kolo

Svitavy – 27. června
Milan Moravec se dal dohromady s Kopřivnickými ve snaze revitalizovat svitavský plochodrážní areál. Letos se jejich úsilí dostalo prozatím nejvýše. V květnu zorganizovali mistrovský flat track, přišla náborová akce pro nové adepty sportu levých zatáček. Zítra je čeká šestý díl letošního přeboru. Datum nemůže být více symbolické. Před devětatřiceti lety se totiž brány Cihelny prvně v rámci Dunajského poháru otevřely divákům.

Tipujte:

 Loading ...

Startovní listina je plná od jedničky až po šestnáctku. Dopoledne se omluvil Petr Kvěch. Jeho otec Václav se totiž zotavuje po operaci a cesta od Šumavy do Svitav by byla nad logistické možnosti. Zastoupí jej Karel Průša se svojí dvěstěpadesátkou.

O přebor ve Svitavách nebýval v minulosti velký zájem. Ke slovu přicházely rozpisy na méně rozjížděk završené finálovými jízdami. Nyní se bez kompromisu obejdeme. A přebor plní svou filozofii, že v něm může závodit kdokoliv.

Vedle zkušených borců se v něm najde prostor také pro začátečníky. Filip Hromas a Miroslav Vítek již na oválech letos debutovali. Zítra čeká první závod na Josefa Dvořáka ve svitavské vestě.

Startovní listina zítřejšího přeboru ve Svitavách:

Poznámka: Karel Průša zastupuje původně přihlášeného Petra Kvěcha