Pardubice – 30. listopadu
Česká republika se po druhé vlně koronaviru opět volně nadechne ve čtvrtek, pakliže vláda své rozhodnutí ve středu večer nezmění. Nicméně na scéně ledové ploché dráhy není nic jasné. Minulou středu FIM spolu se švédskou federací SVEMO a místním organizátorem zrušila kvalifikační kolo světového šampionátu v Örnsköldsviku. Jisté je mistrovství Evropy v Tomaszi Mazowieckem, které se však ze svého mikulášského termínu přesouvá až na neděli 13. prosince. České ledy se prozatím neplánují.
„Mistrovství světa je zatím totálně na vodě,“ povzdechne si Petr Moravec. „Švédsko závod zrušilo. Do Ruska je problém s cestou, tedy spíše s karanténou, Němci už zrušili Inzell a Berlín při situaci v Německu obdivuji, protože to chce hodně pevné nervy. Samozřejmě FIM umí i jezdce přímo nasadit, ale zatím nebylo nikde nic oficiálně vyřčeno. Takže je to pouze domněnka. ME se jede v neděli 13. prosince od sedmnácti hodin. Přenáší jej polská televize, kanál, který je partnerem ekstraligy. Takže stream bude k vidění i u nás.“
Přelom listopadu a prosince dříve přinášel tradičně pracovní kalendář českých ledů, jehož dlátem se posléze staly mrazy. „Česká republika není zatím naplánovaná,“ reaguje předseda sportovní komise. „Plánovat něco bez vidiny divácké účasti, je pro pořadatele hrůzná představa a já se nedivím. Konečně jsem si omezení diváků prožil letos až dost. Naštěstí jsou to lidé akceschopní, a když bude možnost, jsou schopni se domluvit během jediného dne.“
Andrej Diviš je stále úřadujícím mistrem republiky od loňských Holic
Pardubice – 29. listopadu
Naší plochodrážní lize táhne na sedmdesátku. Za svou existenci napsala mnoho dramatických příběhů a zajistila statistikům spoustu témat. Ještě nikdy se však nestalo, aby obhájce mistrovského titulu skončil poslední. Natož aby se v další sezóně zase vrátil na trůn nazpět. I když nešťastná sezóna se dvěma dvacítkami v letopočtu se v tomto ohledu o primát postarat mohla. Pardubickou Zlatou přilbu dělil od nakreslení takové dokonalé sinusovky jeden jediný tabulkový bod.
Nakumulované problémy
Lubomír Vozár se dočkal vítězství v Pardubicích, ale titul patří Tomáši Topinkovi, vedle něhož je fotoaparát zachytil
Přesto se Pardubice odrazily od loňského dna a ozdobily se stříbrnými medailemi. Ještě zkraje září, kdy extraliga začínala ve Slaném, by si na takový výsledek nevsadil ani Lubomír Vozár. Václav Milík musel ve stejný den hájit barvy polského Rybniku a na přesun v kalendáři již bylo příliš pozdě. Aby smůly nebylo málo, motor motocyklu Jaroslava Petráka neměl tak statečné srdce jako jeho majitel.
A řekl dost již ve druhé sérii. Daniel Šilhán byl třetím týdnem na marodce se zlomenou rukou. Klub si musel ze slánské soupisky půjčovat Jakuba Valkoviče, aby naplnil pravidlo o povinném juniorovi v sestavě, byť za využití nového reglementu o pozvání druhého cizince. Bez náhradníka, jenž by nahradil Jaroslava Petráka, si Lubomír Vozár však do svého programu mohl ve dvou jízdách napsat rovnou dvě vypasené nuly.
Václav Milík letos opět zamířil na čelo extraligových statistik v mnoha ohledech
„Co se dá hodnotit?“ opáčí pardubický kouč, když se jej zeptáte na jeho skok v tabulce oproti loňské sezóně. „Škoda, moh‘ být ještě jeden závod v Praze. Smůla, že jsme ve Slaným neměli Vaška a Jardovi odešla motorka. Ještě se nám zranil Dan, to byla další věc. Potom se Slaným zranil Jan Macek a oni si stáhli zpátky Jakuba Valkoviče.“
Chybějící bod v jízdě i v tabulce
Pardubice právě přicházejí o titul – Matias Nielsen (žlutá) bude v cíli liberecké dvacáté jízdy před Andrzejem Lebeděvsem
Navzdory problémům se však Pardubice ve Slaném vešly na stupně vítězů, byť na jejich nejnižší stupínek. Vedle Hynka Štichauera se skvěle prezentoval také Andrzej Lebeděvs, který se v české lize objevil vůbec poprvé.
„Měl zájem už loni,“ komentuje jeho angažmá Lubomír Vozár. „Letos jezdil s Vaškem Milíkem v Rybniku, tak se jeho účast dohodla. Bylo to dobrý. Akorát ty poslední rozjížďky mu nevycházely (smích). V Liberci a v Pardubicích taky.“
Copak závod ve Svítkově měli Pardubičané vyhraný již po rozjížďce s číslem devatenáct. Ale Liberec… Matias Nielsen se těsně před Lotyšem prohnal metou dvacáté jízdy a vynutil si tak rozjezd své Markéty s východočeským klubem o vítězství. V něm Jan Kvěch přelstil Václava Milíka. Kdyby Andrzej Lebeděvs své třetí místo před dánským Pražanem udržel, dnes by Pardubice byly mistry republiky. Měly by v tabulce o jeden bod více než Markéta.
S návratem Václava Milíka do pardubické sestavy se Jaroslav Petrák dostal do pozadí
„Nebo kdybychom vyhráli rozjezd…“ zasní se Lubomír Vozár. „Ale to je vždycky to ‚kdyby‘. Každý rok je něco jiného, co bude příště se neví. Záleží, jak se bude pokračovat s kovidem. V Pardubicích jsme začaly trénovat. Tréninky se dělaly i na směny po šesti lidech a odjezdili jsme všechno kromě MACECu.“
A co na to historie?
AMK ZP Pardubice je účastníkem extraligy nepřetržitě od sezóny 1972, v čemž ji může konkurovat pouze Praha, které v nejvyšší divizi nechyběla nikdy. Pravda, v říjnu 2006 Východočeši vypadli po baráži se Mšenem, ale po šetření antidopingové komise závod skončil remízou a extraliga byla rozšířena na pět družstev.
Pardubice se svého prvního titulu dočkaly jako třetí klub v pořadí po Praze a Slaném roku 1978. Od té doby získaly celkem třináct zlatých medailí, což je v historickém žebříčku staví na druhé místo za Prahu. Z něho je ještě dlouho žádný konkurent nevystrnadí, jelikož o třetí místo se dělí Slaný a Mšeno se třemi triumfy.
Jeden bod je sice proklatě málo, ale v konečném důsledku má velkou váhu. A nemusí být ani tabulkový, o nějž letos Pardubice extraligu prohrály, ale i ten z rozjížďky. Přesně ten měla v sezóně 1984 Plzeň navíc nad Slaným a zachránila se, zatímco středočeský celek se zřítil do první ligy.
V extralize 2020 jsou Pardubice jediným týmem, který se umístil na všech třech stupíncích pódia jednotlivých závodů.
Nedokončená soutěž
Hynek Štichauer (žlutá) předváděl v extralize neuvěřitelné věci – jako ve slánském souboji s Janem Kvěchem (modrá) a Jakubem Jamrogem (červená)
Extraliga pokračovala rovnou z chodu a den po Liberci se zastavila ve Svítkově. Na své domácí trati sehrál bílý koník úlohu suveréna. V průběžné tabulce se nalepil těsně na Prahu. Říjnové vyvrcholení na Markétě slibovalo skvělou podívanou. O to větší, že ani Milan Mach ještě nestahoval kalhoty, byť na svůj slánský triumf nenavázal. A po pódiu pošilhával rovněž INTERTEAM.
„V Pardubicích jsme vyhráli,“ říká Lubomír Vozár. „V Praze to mohlo bejt zajímavé. Chyběl by jim zraněný Jan Kvěch, ale asi by si pozvali cizince.“
Jakub Valkovič (žlutá) a Janem Macek (červená) ještě v roli soupeřů
Vládní antikoronavirové restrikce však zastavily veškeré dění na našich oválech, sotva se Jason Doyle prohnal vítězně metou velkého finále Zlaté přilby. Zmražená zůstala také extraligová tabulka na čele s Prahou. Pardubice od ní dělil jediný bod.
„Stříbro je lepší než čtvrté místo,“ připomíná Lubomír Vozár loňský rok. „Tamto byla divná sezóna, chyběl nám Vašek. A šlo to jedno s druhým.“
Pardubičané v extralize:
konečné umístění:
vicemistři
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství
2.místo
3.místo
4.místo
Slaný
x
Liberec
x
Pardubice
x
celkem
1
1
1
Sestava:
SLA
LIB
PCE
TOT
average
9.9.
15.9.
16.9.
Václav Milík
14+2
14
28+2
2,80
Andrzej Lebeděvs, LAT
12
11
9
32
2,13
Hynek Štichauer
10
6
9
25
1,67
Jakub Valkovič, SK – Slaný
4
2
6
0,60
Jaroslav Petrák
1
DNR
DNR
1
0,50
Pavel Kuchař, Praha
1
1
0,20
kouč:
Lubomír Vozár
x
x
x
Vítězné rozjížďky:
Václav Milík
8
Liberec 4, Pardubice 4
Andrzej Lebeděvs
7
Slaný 2, Liberec 3, Pardubice 2
Hynek Štichauer
1
Pardubice 1
Poznámka: Hynek Štichauer vyhrál ve Slaném rozjížďku s číslem jedna, která však byla anulována a uskutečněna znovu
Nasazení jako žolík:
Hynek Štichauer
Slaný – 4 body
Nedokončené jízdy:
poruchy:
Jaroslav Petrák (Slaný – prasklé vahadlo ventilu)
Pavel Kuchař (Pardubice – zadřený motor)
Andrzej Lebeděvs (Pardubice – prasklý sekundární řetěz)
Poznámka: Jakub Valkovič upadl v Liberci, jízda však byla opakována i s ním, v Pardubicích za kolizi s ním pykal diskvalifikací Daniel Klíma
AMK ZP Pardubice: Jaroslav Petrák, Hynek Štichauer, Andrzej Lebeděvs, Jakub Valkovič, Lubomír Vozár a Hynek Štichauer
Církvice – 27. listopadu
Po dvou letech se Josef Franc vrací do polské ligy. Včera německý klub Wolfe Wittstock oznámil svůj podpis s českým exšampiónem na starty ve druhé polské lize. V ní se Josef Franc objevil naposledy v sezóně 2018, kdy posílil sestavu jiných Vlků, z Krosna. Zároveň vytvořil zajímavý rekord. Je totiž plochodrážníkem, který v lize našich severních sousedů hájil barvy klubů ze čtyř zemí. Vedle současného z Německa a řady polských závodil roku 2014 za lotyšský Daugavpils a v sezóně 2007 za pražskou Markétu.
Jablonec nad Nisou – 25. listopadu
Smůla Daniela Šilhána se táhne jako nudný nekonečný televizní sitcom. Už tak proklatě krátkou sezónu nuceně ukončil na konci srpna, kdy si při tréninku na Markétě zlomil ruku. Kosti však nesrostly optimálně a tak jej čeká další operace. Primář Tomáš Brož mu ji domluvil v pražské Thomayerově nemocnici, kam junior pardubické Zlaté přilby nastupuje ve čtvrtek 3. prosince. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!
Osečná – 23. listopadu
Inzertní portály jsou plné motocyklů všech druhů, značek a kubatur na prodej. Nicméně když se objeví ledařský speciál, navíc takový, s nímž jeho majitel ještě loni v únoru bojoval o titul mistra republiky, je nutno zvýšit pozornost. Lukáš Volejník však stále v koutku duše doufá, že se nenajde žádný šílenec, co by do jeho ohřebované Jawy investoval sto šedesát tisíc.
Lukáš Volejník loni v únoru v Holicích
„Prodal jsem to, aby se o mně psalo,“ směje se Lukáš Volejník, aby ovšem jedním dechem připustil, že jeho motocykl stále říká pane jemu samotnému. „Ne. To víš, že se neprodal. Takovej druhej magor, co by ho koupil, se nenajde.“
Že by si stále ještě úřadující vicemistr republiky pořídil novou techniku a tak si může dovolit motocykl pustit, se nezdá příliš pravděpodobné. „Rád bych, strašně rád bych, aby to tak bylo,“ říká. „Přimotaly se mi k tomu nějaký věci. Mám jiný priority, který teď musím upřednostnit.“
Zatímco Rusové již vyjeli na led, jejich čeští protějškové mohou zatím jenom plánovat. Zima sedmnáctého roku se sedmi závody a osmým pokaženým bezohledným nepomuckým vandalem se zdá strašně daleko. A bodejť by ne, když od té doby u nás ledaři závodili jen loni v únoru v Holicích a to jim ještě led tál doslova před očima.
V souboji s Jiřím Wildtem (6)
„Kdyby se jezdilo, mělo by to smysl,“ filozofuje Lukáš Volejník. „Ale takhle to nikam nevede. Musíš se připravovat i přes léto, ale to mám jiný aktivity a nemůžu. A teď ještě vidíš svět, jak zkrouhli kvalifikace.“
Meteorologové již slíbili chladnější zimu než letos, na druhou stranu koronavirus a politici se svými opatřeními mohou být horšími nepřáteli ledů než obleva. „Motorka mi zůstane,“ uvažuje čečenský ledař. „Když se zadaří a bude čas, vytáhnu to. Třeba za pět let. Teď ale musím ty prostředky cpát někam jinam.“
Lukáš Volejník doufá, že jeho motocykl nikdo nekoupí
Petříkovice – 20. listopadu
Ve Švédsku nebyla opatření proti koronaviru tak razantní jako u nás, což se projevilo nejen při cestách, ale odrazilo se rovněž na podobě české ledařské reprezentace. Jan Klatovský se omluvil z mikulášského evropského šampionátu v Tomaszi Mazowieckem, ovšem nepojede ani v mistrovství světa.
Jan Klatovský tuto sezónu závodit nebude
„Ledy nepojedu vůbec,“ říká Jan Klatovský. „Tuhle zimu jsem to odpískal. Musel jsem odepsat práci, v létě jsme s ní viseli. Měl jsem negativní testy, ale stejně jsem tady musel bejt v karanténě a sousedi na mě volali policajty. Teď budu makat ve Švédsku, nešlo to odmítnout.“
Jihočeský borec neslevuje ani ze své obligátní kritiky mezinárodních federací. „Navíc Evropu pustí v prosinci, když na tom nikdo neseděl. Pojede se bez tréninku a ještě v hale. Seděl jsem jen na krosce, jezdil na kole, chodil běhat. A co mistrovství světa bude fraška. Kvalifikace, pak Togliatti. A jet do Ruska jen jeden závod a pak Berlín, to už jen pro velký fajnšmekry. A stejně nikdo neví, jestli tě do Ruska vůbec pustí, teď je to zavřený.“
Jan Klatovský v berlínské akci
Pokud však český závodník bude přes zimu ve Švédsku, mohl by závodit tam. „Ještě nemají vypsanou žádnou ligu,“ reaguje. „Bojí se, co bude, počet nakažených kovidem zase stoupá. Nic se neví a já mám makat do pondělí do pátku, nevím, kdyby se to změnilo, bylo by to fajn. Švédská liga byla dobrá jako příprava na mistrovství světa, ale když ten svět vypadá, jak vypadá.“
O konci kariéry Jana Klatovského však není ani řeči. „Všechno se může otočit,“ přemítá. „Třeba se zimy vrátí do normálních kolejí. Zatím musím makat. Uvidíme.“
