Lonigo – 10. září
V sobotu 10. září opět zařadila televize Galaxie Sport nejprestižnější závod na krátké ploché dráze poslední letošní Grand Prix. Bohužel poprvé v tomto roce nebyl tento přímý přenos od samého začátku, ale začínal až sedmou jízdou. Ani v neděli při opakování celého závodu nebyl záznam od první jízdy. Bylo to takové malé neštěstí pro české a slovenské diváky, na druhou stranu díky znovu této televizi za všechny ostatní závody, které odvysílala a dala nám možnost celý seriál sledovat. Na můj email zda bude tato Grand Prix nakonec vysílána celá mě bylo sděleno, že v pozdějších reprízách ano. Takže doufejme, že Vy co máte možnost sledovat tuto kabelovou televizi uvidíte tento závod již od představování samotných jezdců.


Jak jsem již napsala závod začal v době, kdy na dráze již jezdili aktéři sedmé jízdy a tuto jízdu vyhrál Crump, před Andersenem, Stefanem Anderssonem a Matejem Žagarem, který tento závod jel díky divoké kartě.

Jedna z nejpohlednějších jízd byla jízda s číslem devět. V červené dráze se objevil Bjarne Pedersen, modrá dráha a v ní Antonio Lindback, do bílé postavil svůj stroj Andreas Jonsson a ve žluté Matěj Žagar. Do čela této jízdy se dostává Pedersen na druhé místo se tlačí dva borci Zagar a Lindbäck. Tito dva se do sebe vzájemně motocykly zaháknou, naštěstí jen na malou chvíli a nikdo nechápe jak jasný karambol oba ustáli. Lindbäcka tato pusa katapultuje na druhou příčku, Žagara naopak na poslední post. Na třetím místě jezdící Jonsson však není spokojen pouze s jedním bodem a zaútočí na Lindbäcka a podaří se mu dostat se před něho. Ten ve snaze dostat zpět své druhé místo překřižuje a podjíždí Jonssona jak se dá, ale Jonssson se vždy znovu vrací na druhou pozici. Nakonec jí také obhájí. Jízdu vyhrává Pedersen před Jonssonem a Lindbäckem. Žagar si přiváží do cíle nulu.

Do posledního závodu celého seriálu nenastoupil mladý Polák Hampel, který si přivodil již podruhé v letošní sezóně zranění a hlavně matador předchozích ročníků Grand Prix Australan Sullivan. U tohoto jezdce se objevily problémy s krví a celá plochodrážní veřejnost čeká napjatě na zprávy o jeho nemoci. Doufáme a hlavně si všichni přejeme, aby jeho onemocnění nebylo vážné a mohl se opět v klidu a hlavně v pohodě a ve zdraví vrátit na plochodrážní ovály.

Tony Rickardsson opět jel famózní závod vyhrál všechny jízdy základní části a právem si letos vysloužil titul mistra světa. Rovněž ve skvělé formě zajel tento závod Adams byl rvavý a bojoval o každý pro něho důležitý bod. O osmičku postupujících velmi bojoval také Scott Nicholls ve dvanácté jízdě tento jezdec neměl ani jediný bod a tak zabojoval a právě v této jízdě si konečně připsal tři body. Celkem v pohodě proplouval celým závodem Crump, který už věděl, že mu druhé místo v celkovém pořadí nemůže nikdo vzít. Boj byl otevřen tedy o třetí místo.

V patnácté jízdě nastoupil do první dráhy Antonio Lindbäck do druhé Stefan Andersson, do třetí Grack Hancock a ze čtvrté startoval Lee Richardson. Start se nejvíce povedl Lindbäckovi, který potřeboval body jako sůl. Do této doby měl tento jezdec pouhé dva body na svém kontě a pokud chtěl do semifinále a hlavně do osmičky postupujících do příští GP musel bodovat. Vědom si této situace vletěl do první zatáčky jako první a za svými zády držel Richardsona, který měl dosud body tři. První příčku držel Lindbäck do třetího kola, pak ho však předjel Richardson, ale okamžitě ho Lindbäck mazácky podjel a vrátil se zpět na první příčku. Richardsona to zřejmě rozhodilo a vůbec si neuvědomil, že v těsném závěsu za ním je Hancock, který využil jeho zaváhání a dostal se před něho. Do cíle přivezl Lindbäck tři body, Hancock dva, Richardson jeden a do boje vůbec nezasáhl Andersson.

V devatenácté jízdě došlo k velmi nepříjemnému pádu ve kterém byl Nicholls a Bjarne Pedersen. Po startu Považnyj narazil do Nichollsona a ten vrazil do předního kola Pedersena. Oba jezdci zle spadli, ale Pedersen vletěl do mantinelu a zezadu ho do hlavy velmi bolestně uhodil jeho vlastní motocykl. Zůstal nehybně ležet a na pomoc mu běžel sám postižený Nicholls. Nakonec však po ošetření Pedersen vstal a nastoupil do opakované jízdy. Tu vyhrál Považnyj před Pedersenem a Anderssonem. Nicholls jízdu pro poruchu motocyklu nedokončil.

První semifinále
Červená dráha Rickardsson, modrá Bjarne Pedersen, bílá Hancock, žlutá Andersen.

Po startu se dostal do čela kdo jiný než mistr nad mistry Tony, druhý byl Hancock. Rickardsson má ihned obrovský náskok jeho motocykl doslova letí. Hancock má co dělat, aby za sebou udržel Andersena, ten se snaží Hancocka předjet zariskuje, nepodaří se mu to a výrazně zpomalí, ale třetí místo udrží na finále však nedosáhne. Finále patří Rickardssonovi a Hancockovi.

Druhé semifinále
Červená dráha Adams, modrá Crump, bílá Jonsson, žlutá Nicholls.

Jezdci jsou připraveni u startu páska vyletí nahoru a v prvé zatáčce jde jako první do smyku Adams. Crump s Jonssonem se na sebe natlačí a Jonsson padá. Jízda se bude opakovat bez Jonssona ten je totiž zcela nesmyslně vyloučen. Díky tomuto verdiktu se Gollob dostává do elitní osmičky. Polský rozhodčí zřejmě umí počítat. Úsudek si může udělat každý sám, opakované záběry však jasně ukázaly, že Crump zadním kolem zavadil o přední kolo Jonssona a ten spadl zcela nezaviněně. Dle mého názoru se jízda měla opakovat se všemi jezdci, protože ani Crump za pád nemohl. Bylo to jedno z nejméně spravedlivých rozhodnutí a Jonsson si neprávem vypil kalich hořkosti.Gollob skončil v tomto závodě až na šestnáctém místě a právě Jonsson ho mohl z osmičky postupujících vyřadit. Opakovanou jízdu vyhrál Crump před Adamsem a Nicholsem.

Finále
Červená Rickardsson, modrá Crump, bílá Adams, Hancock žlutá.

Poslední finále v letošním ročníku a do čela se dostává zase letošní kat všech plochodrážníků Tony Rickardsson, za ním jede Crump a třetí příčka patří Hancockovi. V této jízdě se nepředjíždí je klidná jakoby si jezdci už své posty rozdaly. Adams celou čtyřku uzavírá. Nakonec se, ale přece na stupně vítězů postaví, to když definitivně v celém seriálu Grand Prix obsadí třetí příčku.

Co říct závěrem. Formule jedna má nebo měla Schumachera, motoGP má Rossiho a my? My máme Rickardssona je stejně dobrý a stejně těžko porazitelný. A žije Grand Prix na krátké ploché dráze 2006.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)