Výběrem Ondřeje Smetany se Zdeněk Simota nechtěl pomstít Jasonu Doylemu

Poole – 1. srpna
Před současnými tropickými vedry se dá nejlépe ukrýt u vody. On to dobře ví, takže se dnes koupal ve vlnách kanálu La Manche. Nebo spíše English Channel, jelikož dlel na jeho anglické straně, kde se francouzská verze názvu úžiny mezi Keltským a Severním mořem příliš nenosí. Večer se možná sveze v Poolu, aby pak spěchal zpátky do Čech. V neděli má být klíčovou postavou slánského 3tonu při žarnovické extralize. A ještě o čtyřiadvacet hodin dříve se v Liberci postaví na start mistrovství republiky dvojic po boku Ondřeje Smetany. Zdeněk Simota se magazínu speedwayA-Z svěřil, proč se jezdecké spojení s dvěma triumfy ve slánském Memoriálu Antonína Vildeho poprvé objeví rovněž v šampionátu republiky.

Liberecký závod připomene rovněž osobnost Emila Sovy

Liberec – 31. července
Sobotní mistrovství republiky dvojic v Liberci se ponese v duchu vzpomínky na Alexandra Kopeckého. Nicméně českodubský technický mág nebude jedinou velkou plochodrážní osobností, již si ve Starých Pavlovicích připomeneme. Zkraje měsíce uběhlo již devatenáct let od chvíle, kdy naposledy vydechl Emil Sova. Hned napřesrok odstartovala tradice jeho memoriálů ve Mšeně. Když plochodrážní klub z městečka u Mělníka zabředl do současné patové situace, konal se Memoriál Emila Sovy loni v září v Divišově. Nyní jeho export musí pokračovat a tak uzavře šampionát dvojic. Krásné poháry a další ceny jsou již připravené, podoba rozpisu se zrodí rovnou na místě.

Olymp Praha CS MV pojede i s náhradníkem

Liberec – 30. července
Původně s ním Tomáš Topinka počítal až na nedělní extraligu v Žarnovici, protože v pátek večer měl startovat v Glasgowě. Odtud se měl po závodech přemístit do Edinburghu do Prahy a připravit se na šesté kolo naší vyšší soutěže. Jenže mítink britské Championship byl odvolán a Matěj Kůs prostřednictvím facebooku nabízí sobotní letenku ze skotské metropole na Ruzyň. Změněné situace využil i pražský kouč, který jej promptně nominoval na šampionát republiky dvojic v Liberci coby náhradníka k Josefu Francovi a Eduardu Krčmářovi.

Češi a Slováci v akci 273

Obrovská vedra sužují naši zemi, takže je svým způsobem možná dobře, že termínový kalendář na přelomu července a srpna připomíná spíše noty na buben. Nicméně včera Divišov zažil úžasný osmihodinový maratón, během něhož byli korunováni šampióni v obou věkových kategoriích, a ve kterém pokračovaly také obě republiková mistrovství stopětadvacítek. Pokud se jako tradičně máme ohlédnout za působením našich závodníků za hranicemi, vedle challenge v Landshutu zmiňovaném v jiném článku nás bude zajímat především Polsko a Německo.

Patrik Mikel hrnul dravý proud vody na mlýn Filipa Hájka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 29. července
Tak nám vytočili čtyři sudy Ferdinanda! A bodejť by ne, když si rtuť teploměru na rozpáleném divišovském stadiónu hrála na akrobata šplhajícího až do závratné výšky v cirkusovém šapitó. Z tří závodů osmihodinového plochodrážního maratónu, jehož se všichni účastníci navzdory náročným podmínkám zhostili se ctí, pochopitelně největší pozornost poutal závěrečný díl domácí juniorky. Filip Hájek nebyl v optimální konstelaci, zraněné rameno jej bolelo a vzhledem k tréninkovému deficitu ho síly v tropickém horku opouštěly rychle. Na druhou stranu se mohl zachumlat do pohodlného polštáře svého pětibodového náskoku na tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Jenže v rozjížďce s číslem jedna Filipa Hájka odvedl Jakub Valkovič. Potom ovšem vstoupil na scénu Patrik Mikel. Po pokažené Plzni už věděl, že mu celkové vavříny uniknou, avšak jel o prestiž, aby dal konečně najevo, jak by si své účinkování představoval. Ve druhé jízdě jej trápil David Pacalaj. Po pádu Michala Tomky, který nakonec odjížděl otlučený jako píšťalička, se však startovalo znovu a Patrik Mikel nedal Slovákovi šanci. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět připravil o bod Jana Kvěcha. Petr Chlupáč, další z pretendentů mistrovského trůnu, dvakrát vyhrál, aby ale v desáté jízdě podlehl nejen Patriku Mikelovi, ale také Janu Mackovi, jenž dnes zanechal vskutku slušný dojem. Ale zpátky k boji o titul! Filip Hájek kontroval dvěma vítězstvími. Takže i když v rozjížďce s číslem patnáct prohrál s Patrikem Mikelem, jenž létal po rozbitém ovále jako utržený vagón, mohl slavit titul. V té chvíli však ještě odmítal gratulanty, ačkoliv vzhledem k okolnostem byl jeho start v devatenácté jízdě proti trojici dalších nejlepších spíše formalitou. Vskutku mu nepřinesl žádný bod. Po kolizi Jana Kvěcha a Davida Pacalaje po startu se opakovalo. Jan Kvěch si svůj start rozhodně za zlatý rámeček nedal, avšak v první zatáčce podjel Petra Chlupáče a Davida Pacalaje, jako když je potká, plochodrážním žargonem řečeno. K vyrovnání mistra Filipa Hájka mu však chyběl bod, ale náplastí se mu stal titul v oddělené klasifikaci devatenáctiletých. V závěrečné jízdě Patrik Mikel zkompletoval patnáctibodové maximum, poté David Pacalaj jakoby symbolicky uzavřel závod plný pádů, protože upadl v dramatickém souboji s Petrem Chlupáčem v rozjezdu o třetí místo. Skvělou podívanou nabídly i stopětadvacítky. V pátém podniku klasického šampionátu praskla vítězná šňůra Jaroslava Vaníčka, který upadl v duelu s Brunem Belanem. Slánský závodník se nikterak nežinýroval vyskočit si na nejvyšší stupínek místo něho.

…Každý den (nejen) o české ploché dráze