Almaty – 14. února
Slavný stadión Medeo umístěný v nadmořské výšce 1700 metrů a vzdálený bratru třicet kilometrů od největšího kazašského města Almaty neboli rusky Alma Aty hostil světový šampionát ledařů po dvaceti letech. Finalisté mistrovství světa tu při svém čtvrtečním příjezdu nalezli obrovské haldy sněhu a místní obyvatelé je informovali, že takovou bílou nadílku ještě letos nezažili. V pátém závodě dnes večer se radoval Dmitrij Koltakov. V rozjížďce s číslem dvanáct sice upadl, ve všech dalších případech však vítězil. A to včetně finálové jízdy, do jejíhož cíle za sebou přivedl Franze Zorna a oba bratry Chomiceviče. Igor Kononov mezi čtyřmi nejlepšími dnes chyběl, takže před zítřejším odpoledne jej od hrotu průběžné klasifikace dělí tři body. Bratři Klatovští se umístili těsně za první osmičkou.
Divišov – 14. února
Za posledních čtyřiadvacet měsíců bylo možné Martina Smolinskeho spatřit stále častěji s motory Jawa nejen při různých trénincích, ale také o závodech. Přesvědčit se o tom mohli rovněž pozorní diváci zářijového Memoriálu Luboše Tomíčka v Praze. Divišovský motocykl dovedl k vítězství také při jednom z klasických dlouhodrážních pouáků v Dingolfingu. O spojení vítěze loňské novozélandské velké ceny s českým výrobcem deroucím se zpátky na světové výsluní se v kuloárech mluvilo stále častěji. Nyní je však konec všem spekulacím, jelikož Martin Smolinski v pondělí podepsal smlouvu, že v úzké spolupráci s firmou Tornado Racing Parts Friedhelma Grossewächtera ze Spenge půjde do sezóny 2015 jako oficiální tovární jezdec Jawy.
Canterbury – 25. srpna 1984
Dostat se na závody do Anglie bývalo těžké a v zásadě existovaly tři způsoby. První byla účast v mistrovství světa jednotlivců, jenž se až do samého počátku padesátých let odbývalo výhradně v ostrovní monarchii. Druhým angažmá v některém z ligových klubů a konečně třetím seriál dvojzávodů družstev, které Angličané nazvali test matche, a jejichž historie je prakticky stejně stará jako celá britská plochá dráha vůbec. Emancipace kontinentálních závodníků vedlo ke geograficky odděleným kvalifikacím v mistrovství světa, takže prvním československým borcem startujícím za La Manche se stal Luboš Tomíček, když se kvalifikoval do světového finále ve Wembley roku 1965. Účast některého československého borce v britské lize umožnilo až oteplení na politickém nebi v souvislosti s pražským jarem. Napomohlo mu i historicky první turné československého družstva po anglických drahách v srpnu 1967. V následujících letech se s většími či menšími prodlevami opakovalo. Naši závodníci byli vítanými hosty, protože jejich nabité sestavy dokázaly produkovat vyrovnané závody a lákat diváky do ochozů. O to větší šok pro Angličany přišel v srpnu 1984, kdy experimentální sestava nevyhrála jediný duel, a renomovaný žurnalista Peter Oakes se divil, jestli jejím členům vůbec stálo za to vypravit se na dalekou cestu. Karel Kadlec by mu dozajista dal pozitivní odpověď, už je kvůli zážitkům sesbíraným na svobodné straně železné opony, s nimiž se podělil se čtenáři magazínu speedwayA-Z.
Jistebnice – 11. února
Mrazy uplynulého týdne zvýšily naději českých fanoušků, že by opět po dvou letech mohli spatřit na našem území ledovou plochou dráhu. Avšak obleva posledních dnů učinila optimistickým snům ráznou přítrž. Za těchto okolností je dvoudenní trénink v jihočeské Jistebnici nutno pokládat takřka za zázrak. Nejenže se tady v tréninkových jízdách rozhodlo o náhradníkovi českého družstva pro berlínský závod světového šampionátu, ale do sedla svých ohřebovaných speciálů usedlo osm českých ledařů.
Jistebnice – 11. února
Globální oteplování pokračuje a s ním i úpadek závodů na ledové ploché dráze nejen u nás, ale i v celé Evropě. Samozřejmě mimo Ruska, kde se závodí od konce listopadu každý víkend. Takže je tady další sezona bez ledových závodů, ze kterých by bylo možné nominovat jezdce pro mistrovství Evropy a mistrovství světa družstev podle aktuální výkonnosti.
Ústí nad Labem – 31. ledna
Sezóna se v půlce dubna ještě ani nestačila pořádně nadechnout k úvodnímu sprintu a on byl už na marodce. Z duelu jadranského poháru družstev v Lendavě se vrátil s frakturou lýtkové kosti. Rekonvalescenci ukončil taktak, aby si stihnul užít svou druhou velkou cenu v roli náhradníka ve své kariéře. Od té doby to bylo jen lepší. I když by řadu závodů zapomněl, bronzová evropská medaile s juniorským nároďákem, druhé místo při finále jednotlivců v Březolupech či vítězství v obou našich ligách jsou aktiva nezměrné hodnoty. Jak to vnímá on sám, se čtenáři magazínu dozví v exkluzivním rozhovoru, který Zdeněk Holub magazínu speedwayA-Z poskytl.
