Chotíkov – 22. března
Po pražské Markétě, která jako každoročně zažila primát v otázce začátku tréninků, se v uplynulém týdnu ozýval zvuk motorů také ve Slaném, Březolupech, Chabařovicích, Žarnovici a Plzni. Západočeský trénink byl speciální, že po více než roční pauze usedli do sedel plochodrážních motocyklů bratři Michael a Daniel Hádkovi. Zatímco pro mladšího šlo o jednorázovou záležitost, ten starší odstartoval druhou etapu své závodnické kariéry. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že ovšem na sklonku měsíce bude na jednání chotíkovského zastupitelstva potřebovat polštářek.
Slaný – 14. března
Pobyt na stupních vítězů mu rozhodně není cizí. A to už od dob, kdy si v sedle stopětadvacítky budoval pověst zázračného dítěte slánské ploché dráhy. V loňském roce se však postaral o svou prozatím nejlepší sezónu vůbec a prožil úchvatný podzim. Během necelého měsíce se stal mistrem republiky do devatenácti a jednadvaceti let a k tomu dodal zlaté medaile z českých a evropských dvojic. Povedlo se mu mnoho dalších věcí, jinde zase cítil prostor pro zlepšení. Eduard Krčmář se v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřuje, že by ve sběru cenných kovů chtěl pokračovat také v letošním roce.
Inzell – 15. března
Strhující boje posledního finále světového šampionátu ledařů vyčerpávajícím způsobem ve svých reportážích shrnuli Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer. Avšak také náš čtenář Pavel Pospíšil přispěl výraznou fůrou do zpravodajského mlýna magazínu speedwayA-Z. Kromě českých bratří Klatovských čočkou svého aparátu zachytil patálie Danila Ivanova v nedělním semifinále. Ruský borec v té chvíli už věděl, že loňské zlato neobhájí, avšak šňůrou triumfálních rozjížděk mířil za stříbrem. Krizový moment sice ustál na jedničku, avšak ve finále mohl jen sledovat, zdali jeho náskok vydrží.
Inzell – 15. března
Ledová plochodrážní sezóna je krátká a nejistá a v našich zeměpisných šířkách trvá sotva dva, tři měsíce. Jedinou jistotou jsou závody na umělém ledě, ale ten v nizozemském Arsenu se letos jel naposledy. Než jsme stačili zrušit kvalifikaci v rakouském St. Johanu a pár dalších naplánovaných závodů, přišel čas na finální závod světového šampionátu, který se jel v minulou neděli v německém Inzellu. Zhruba týdenní odstup od něho dává jiný pohled, než ten pod okamžitým dojmem emocí. A o emoce v krásné Max Aicher Arena nebylo nouze.
Inzell – 14. března
Osud letošního ledového individuálního šampionátu byl prakticky zpečetěn už v nizozemském Assenu ve čtvrtém letošním dvoudenním finále. Náskok Dmitrije Koltakova byl docela komfortní a o titul mohl přijít jedině velmi nešastným vývojem posledního pátého finále, které se jelo o víkendu v německém Inzellu. Otázka zbývajících medailí se týkala, jak to poslední léta bývá, pořadí ruských jezdců. Další borci od pátého místa níž prakticky neměli ani co ztratit, ani co moc získat. Tak se asi většina účastníků podvědomě rozhodla, že zabojují bez přebytečného taktizování a byl z toho skvělý závod.
Chemnitz – 7. března
Sezóna pro něho nezačala optimálně. Z velikonočního pouáku v Pockingu si přivezl berle, které však záhy odložil. Další zranění se mu naštěstí vyhýbala, ovšem sportovní štěstíčko v mnoha případech rovněž. Pár plánů nevyšlo, avšak triumf v jadranském poháru dvojic a přeboru jednotlivců, o němž dlouho netušil ani on sám, si dobře užil. Heslo z dveří jeho bílé dodávky, že speedway isn’t a job, but a way of life, vám přijde na mysl mnohokrát při čtení exkluzivního rozhovoru, který Hynek Štichauer magazínu speedwayA-Z poskytl cestou do saského Chemnitz.
