Archiv pro štítek: 2006 ice Divišov

Bratři Klatovští nepustili žezlo ze svých rukou ani dnes

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 12. února
Dnešní první závod dvojdílného seriálu ledařského mistrovství republiky v Divišově měl stejné suverény jako sobotní podnik Golden Spike. Antonín Klatovský ani tentokrát nenašel přemožitele. A Jan Klatovský opět našel přemožitele pouze v osobě svého staršího bratra. Na třetí místo měl namířeno Rene Stellingwerf. Avšak v rozjížďce s číslem devatenáct musel zastavit s defektem. Aby byl jeho pech ještě větší, stalo se tak zrovna ve chvíli, kdy se probil do čela před Johanna Brucknera. Právě on si pak odvážel třetí příčku. Ještě před tím však musel v dodatkové jízdě porazit Jiřího Petráska. Pražský závodník, který se do sedla ledařského speciálu vrátil po čtyřech letech, bojoval jako statečný lev navzdory dvaceti stehům ve třech tržných ranách na nohou po sobotním pádu. Jenže Rakušan na něho v rozjezdu odstartoval a rozbitý led u mantinelu mu pak zabránil využít svých překvapivých úderů z vnější strany. Kladem závodu, který se konal zhruba před sedmi sty lidmi, byla bezesporu i účast osmi českých borců.


Očividné výsledky nočních šicht
Ne každý mohl po sobotním mítinku Golden Spike strávit příjemnou noc se sladkými sny pod teplou duchnou. Stanislav Hlačina, hlavní stavitel ledového oválu na ploše divišovského stadiónu, možná ve skrytu duše podobné myšlenky choval, nicméně nakonec prožil drtivou část další noci opět venku.

Společně se svým týmem využil mírného mrazíku a zalil závodní dráhu dalšími osmi kropičkami vody. Alespoň zčásti se tak zacelily nejhorší rány po sobotním zápolení. A pro účastníky republikového šampionátu bylo připraveno zhruba patnáct centimetrů silná vrstva ledu.

Napilno měli také oba bratři Klatovští. Noc strávili ve své domácí dílně a podařilo se
jim zprovoznit poničený motocykl, s nímž Josef Šiška ve své závěrečné rozjížďce upadl. A tak se do startovní listiny dostal i Vladislav Kunc. Klabo Team mu mohl půjčit jeden ze svých strojů i se šikovným mechanikem.

Tón závodu začal udávat Antonín Klatovský už v rozjížďce s číslem jedna. Už v úvodním oblouku podjet Dmitrije Čačina a bez větších problémů připisoval své úvodní tři body. Vzápětí ho napodobil i bratr Jan. Triumfoval s astronomickým náskokem celé roviny před René Stellingwerfem, jenž se teprve v nájezdu do posledního kola posunul před Jana Pecinu.

Pátá jízda přinesla duel obou bratří. A jak posléze ukázal další vývoj závodu, první a poslední bodovou ztrátu jednoho z nich. Zatímco Antonín vyrazil po vylétnutí pásky jako raketa, před Janem se usadil Johann Bruckner. Překvapivý vítěz rozjížďky s číslem čtyři, v níž obral o body Martina Posche, Grahama Halsalla i Vladislava Kunce, zavřel mladšího ze sourozenecké dvojice.


V žádném případě nevypadalo, že by chtěl překvapivě nabyté druhé místo vyklízet. V první zatáčce druhého kola ale nezvládl tlak našeho borce a poroučel se k zemi. Opakovaný start zvládl nejlépe Jan Klatovský, jemuž se tentokrát do cesty nikdo nepostavil. Jenže už v úvodním nájezdu se po jeho levici jen mihl starší Antonín.

Česká vlajka vlaje vysoko
Že po dvou sériích bude na čele Antonín Klatovský s maximálním počtem bodů, přičemž jeho mladší sourozenec bude po vzájemném duelu druhý s jednobodovou ztrátou, byla předpokládaná realita. Pět bodů se dalo očekávat i od Reného Stellingwerfa, ovšem stejná suma u Jiřího Petráska a Martina Posche překvapila.

Jiří Petrásek rozehrál mítink ve velkém stylu. V rozjížďce s číslem tři razantně
odstartoval a hned neomylně zamířil k mantinelu. Útočící Josef Šiška si držel vnitřek, nicméně výhoda kratší stopy nedokázala vykompenzovat rozbitější led. To se nejmarkantněji projevilo v ve druhé zatáčce úvodního okruhu. V jejím ohnisku byl táborský závodník opticky v čele, nicméně výjezd udržel opticky ve vedení Jiřího Petráska.

Exmistr republiky tak inkasoval tři body, v čemž mu pomohl i Francouz Claude Gadeyene svým ohrožováním Josefa Šišky. Ten vzápětí ve druhém kole šesté jízdy na rovince u depa sebral vedení Vladislavu Kuncovi, avšak nakonec se v nájezdu do závěrečného okruhu musel sklonit před René Stellingwerfem.

Holanďan předvedl vskutku omračující výkon, protože startovní rošt opouštěl až jako poslední. Záhy překonal nevýrazného Dmitrije Čačina a na začátku třetího kola i Vladislava Kunce. A nakonec byl na řadě i Josef Šiška.


Protože se Jan Pecina trápil také v nedělním závodě a Josef Šiška nedokázal tentokrát vyhrát jedinou jízdu, převzal post Čecha číslo tři Jiří Petrásek. V sedmé jízdě měl dokonce na dohled vyrovnání šestibodové bilance Antonína Klatovského.

Jenže navzdory rychlému startu jej v nájezdu do prvního oblouku předčil Martin Posch. Náš borec zkusil odvetu, avšak jeho útok spodní stranou druhé zatáčky skončil hupem do díry v ledu a ztrátou klíčových metrů.

Čtyři Češi o stupně vítězů
V deváté jízdě však na Jiřího Petráska čekali Antonín Klatovský a René Stellingwerf. Nejlepší start předvedl Holanďan. V prvním oblouku ho však za svá záda odsunul Antonín Klatovský, aby tak udržel čisté skóre.

Jiří Petrásek dovezl sice jen bod, přesto se však v boji o stupně vítězů zbavil jednoho soupeře. Martin Posch totiž hned vzápětí skončil beznadějně poslední. Nula představovala takovou ztrátu, z níž se Rakušan až do konce závodu nevzpamatoval.


Naproti tomu růžky vystrčil jeho krajan Johann Bruckner. Ve svém úsilí eliminovat předchozí diskvalifikaci se stal dalším závodníkem, jenž se mohl pochlubit skalpem Josefa Šišky. V rozjížďce s číslem dvanáct mu ujel už záhy po vylétnutí pásky. A když ho ve třetím kole Josef Šiška dotáhl, znovu se mu velice rychle vzdálil.

Johanna Brucknera však v rozletu přibrzdil Jiří Petrásek. Čtrnáctá jízda přinesla rychlý start Dmitrije Čačina. Jenže už z prvního výjezdu vyjel jako první právě Jiří Petrásek s Johannem Brucknerem těsně za zády. Zatímco náš borec preferoval opět vnější stopu, Rakušan volil spodek a neměl šanci.

Dmitrije Čačina nakonec pokořil i Jan Pecina. Ten tak alespoň částečně napravil svou chybu z jedenácté jízdy. Tehdy z posledního výjezdu nedal dostatek plynu, motor se dostal z otáček a rutinér Vladislav Kunc mu na poslední chvíli vyrval tři body.

Jiří Petrásek s devíti body tak ukončil čtvrtou sérii jako nejlepší z čekatelů na stupně vítězů. Johann Bruckner a Josef Šiška měli o bod méně, nicméně stále zůstávali ve hře. Ovšem průběžné klasifikaci vévodilo trio Antonín a Jan Klatovští a René Stellingwerf.


Antonín Klatovský po zmiňované výhře nad René Stellingwerfem vyhrál i slabší rozjížďku s číslem třináct. Jan Klatovský v desáté jízdě záhy odvrátil počáteční nápor Dmitrije Čačina, aby mu nakonec nadělil bratru padesát metrů.

A po přestávce rychle vyřešil Grahama Halsalla, jenž posléze společně s Josefem Šiškou udělali jízdu. Dvakrát si prohodili pořadí, aby se nakonec v poslední zatáčce před šachovnicovou vlajkou prosadil český závodník.

Když v rozjížďce s číslem šestnáct hladce triumfoval René Stellingwerf, zdálo se být o stupních vítězů rozhodnuto. Jenže nikdy se nic nemá míti za definitivní…

Drama až za konec
Poslední série začala zpočátku naplňovat očekávání. Antonín Klatovský suverénně opanoval sedmnáctou jízdu a s patnácti body se stal neporaženým vítězem. A pokud vezmeme v úvahu jeho sobotní výkon, pak i absolutním králem letošního Divišova. Nemohl mu konkurovat ani Josef Šiška, který skončil popáté druhý a hra o pódium pro něho skončila.


Ovšem René Stellingwerf v rozjížďce s číslem devatenáct nezopakoval spanilou jízdu Antonína Klatovského. Nebo lépe řečeno, nedotáhl i do konce. Neměl povedený start, avšak už v prvním oblouku překonal Claude Gadeyena. A hned se hnal za vedoucím Johannem Brucknerem.

V prvé zatáčce druhého kola předčil také jeho. Jenže po pár metrech se jeho motocykl kvůli poruše zastavil. Tři body tak inkasoval Johann Bruckner, který tak své konto zaokrouhlil na hodnotu jedenáct. René Stellingwerf skončil na deseti a již bylo jasné, že letos ho divišovské vyhlášení vítězů mine.

Díky překvapivému vývoji situace svitla zase naděje pro Jiřího Petráska. K absolutní jistotě zeleného věnce by ovšem potřeboval v poslední jízdě překonat Jana Klatovského. Zatímco on se už chystal na rošt, Jiří Petrásek stál u vrat do depa.


Čekal na Jana Klauze, s nímž se dělil o motorku, a který se po Stellingwerfově vyřazení vracel z devatenácté jízdy se svým druhým bodem. Jan Klauz bleskově sesedl, předal stroj Jiřímu Petráskovi. Poplácal ho po zádech, mechanik dolil metyl a šlo se na věc.

Závěrečnou jízdu však opanoval Jan Klatovský, který si cestu ke druhému místu vydláždil dalším triumfem. Jiří Petrásek, jemuž se v zápalu bojů potrhaly stehy v ranách, na něho zkusil útok v první zatáčce. Na rovince to už už vypadalo na předjetí, nicméně Jan Klatovský situaci ohlídal.

Zatímco šastný vítěz jízdy dopřál čestné kolo divišovskému předsedovi Milanu Hajnému, Jiří Petrásek se pomalu vracel do depa. Tady na něho už čekal Petr Moravec v roli šéfa jury. „Dělej, jedeš rozjezd!,“ uvítal ho.

Závodník se zatvářil překvapeně, ovšem rychle se připravil na dodatkovou jízdu s Johannem Brucknerem. Rakušan odstartoval lépe a usadil se ve vedení. Jiří Petrásek zkusil svůj obávaný venek.


Jenže v předchozích rozjížďkách jeho zničující útoky zkoušeli kopírovat i jiní závodníci. A ten, který na to přišel nejdříve, nyní splakal nad výdělkem. Místo razantního postupu vpřed se dočkal pouze rozhoupaného motocyklu na obrovských dírách. Nicméně čtvrté místo se zašitýma nohama ve druhém závodě po čtyřleté pauze je samo o sobě vynikajícím výsledkem.

Hlasy z depa
„Včera to byly menší nervy než dneska,“ oddechl si po vyhlášení vítězů Antonín Klatovský. „Každej říká, že to vyhraješ, ale víš, jak to chodí. Padne ti třeba motor nebo praskne řetěz. Jsem taky rád za bráchu. Forma mu roste, což bude dobrý do Berlína na družstva. Pojedeme s Peckou. Říkám to na rovinu, že mě podržel v Rusku, teď podržím já jeho.“ Na rozdíl od loňského roku však k titulu ledařského mistra nestačí patnáct bodů z Divišova, protože šampionát pokračuje v sobotu na českobudějovickém rybníku Kamenný. „Musíme udělat motorku a budeme taky trénovat,“ svěřil se Antonín Klatovský se svými plány na nejbližší období. „Do Budějic se už těším. Bude to dobrej trénink i na nervíky. To je moje velká bolest a často se s ní potýkám. Teprve potom se to dá ukočírovat. Dneska je to všechno o tréninku.
Rusové jsou profíci a pak se jim rovnej.“ Právě rostoucí počet ledařských podniků by v tomto ohledu mohl být tou správnou pomocí. „Musíme to vykombinovat tady,“ souhlasil Antonín Klatovský. „Díky všem, hlavně Jawě a divišovskejm pořadatelům. Bez spolupracovníků to nejde. A kdyby nebylo táty, neděláme to nikdo. Je hodně závodů, přibyli i další závodníci. Začne mezi náma rivalita a doufám, že se prolomí ledy i se sponzorama. Jsou i dobrý zimy, to je taky důležitý.“

„Dráha byla dneska horší,“ nechal se po závodech slyšet Jiří Petrásek. „Ale jelo se mi docela dobře. Jenom mi ostatní v průběhu závodu okoukali moje venky. V rozjezdu jsem dělal, co jsem mohl, ale už to nešlo. Navíc mi praskly někde stehy, protože mi z toho teče krev.“

„To víš, je to půjčená motorka,“ hodnotil svůj výkon Vladislav Kunc. „Ale jede jako z děla! To víš, když si půjčíš motorku od fabrickýho jezdce i se skvělým mechanikem, nemůže to bejt jiný.“ A jak se Vladislavu Kuncovi na divišovském ledě závodilo? „Je to jízdu od jízdy lepší,“ odpověděl čtyřiapadesátiletý závodník od jihočeského Milevska. „Musím si udělat svou motorku do Budějic! Jsem rád, že mě dneska Klabo půjčil svoji.“


„Pocity jsou špatný,“ netajil se Jan Pecina zklamáním ze svého výsledku. „Ale trošku jsem závodil.“ A co stálo za ztrátou vítězství v rozjížďce s číslem jedenáct, kdy ho těsně před metou překonal Vladislav Kunc? „Dal jsem tam málo plynu,“ přiznal vousatý borec. „Motor už neměl výkon, protože nebyl roztočenej.“ V sobotu však má Jan Pecina šanci na zlepšení svého umístění na ploše rybníku Kamenný na českobudějovické Okružní ulici. „Tam bych chtěl trošku škubnout,“ mírně pookřál. „Připravím se na to. Nic jinýho nezbejvá. Ale uvidíme, jaký bude počasí, hlásej, že se má oteplit.“

„Každá zkušenost je dobrá,“ komentoval pragmaticky svůj výsledek Martin Běhal. „Když budu jezdit jen po rybníku, není to ono. Dnes to sice byla bída a utrpení, ale zaplapánbůh, že jsme živý a můžeme zejtra do práce.“ A nastoupí Martin Běhal také ve druhém mistrovském klání v Českých Budějovicích? „Určitě,“ odpověděl. „To už pojedu na svý motorce. Včera a dneska jsem měl půjčenou od Pecky. Díky mu za to!“

1. Antonín Klatovský, CZ 3 3 3 3 3 15
2. Jan Klatovský, CZ 3 2 3 3 3 14
3. Johann Bruckner, A 3 X 3 2 3 11+3
4. Jiří Petrásek, CZ 3 2 1 3 2 11+2
5. Rene Stellingwerf, NL 2 3 2 3 E 10
6. Josef Šiška, CZ 2 2 2 2 2 10
7. Martin Posch, A 2 3 0 2 1 8
8. Claude Gadeyene, F 1 2 1 2 2 8
9. Dmitrij Čačin, D 2 0 2 0 3 7
10. Graham Halsall, GB 1 3 0 1 2 7
11. Vladislav Kunc sen., CZ 0 1 3 1 1 6
12. Jan Pecina, CZ 1 1 2 1 0 5
13. Josef Kreuzberger, A 0 1 1 0 1 3
14. Thomas Cavigelli, CH 1 0 0 1 0 2
15. Jan Klauz, CZ 0 – 1 0 1 2
16. Martin Běhal, CZ 0 1 0 0 0 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Bratři Klatovští ovládli Divišov

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 11. února
Bratři Antonín a Jan Klatovští nenašli přemožitele v sobotním čtvrtém závodě seriálu Golden Spike. Dokonale využili absence trojice favoritů a upevnili si své vedení v průběžné klasifikaci. Před zraky zhruba dvanácti stovek diváků se v dramatické koncovce na nejnižší stupeň vítězů prosadil letošní objev Sebastian Gegenbauer, když Josef Šiška přišel o zelený věnec vinou pádu.

Osm Čechů ve hře a devátý v záloze
Jak se blížil slavnostní začátek závodu, divišovským pořadatelům neubývalo starostí. Sníh, který v noci a nad ránem pokryl čerstvě odhrnutý ledový ovál sice odstranili, nicméně přibyly trable se startovní listinou. Z ní totiž vypadávalo jedno jméno za druhým. Záhy začalo být jasné, že v nejlépe obsazeném závodě celé české ledařské historie, bude o tři žhavé favority méně.

V Divišově se neobjevil Němec Robert Eibl, v Německu naturalizovaný Rus Vjačeslav Nikulin a Švéd Tommy Flyktmann. O důvodech se v zákulisí pouze spekulovalo. Své důvody sehrál samozřejmě postup do Grand Prix, nicméně i ztráta šance na lepší umístění po jejich odstoupení ve švýcarském Flimsu byl nesporně další rozhodující faktor.

Navzdory absencím se podařilo zaplnit startovní listinu závodu od shora až dolů. České srdce muselo zaplesat nad počtem našich jmen. Vedle bratří Klatovských, stálých účastníků seriálu Golden Spike, a Jana Peciny a Josefa Šišky, držitelů divokých karet, se do hlavní šestnáctky dostali i další dva někdejší reprezentanti Jiří Petrásek a Vladislav Kunc.

Jiří Petrásek zatím trénoval jen na zamrzlých rybnících a jednou se svezl na divišovském ovále ve stadiu namražování ledové vrstvy. „To víš, čtyři roky jsem na tom neseděl,“ krčil opatrně rameny před závodem. „A tohle není rybník, tady jsou mantinely. Ale uvidíme.“

O největší senzaci se však svým comebackem postaral čtyřiapadesátiletý Vladislav Kunc. Někdejší náš špičkový závodník na silnici začal koketovat s ledovou dráhou v první polovině osmdesátých let. Dotáhl to až do reprezentace a k medailím z mistrovství republiky a jeho ledařská kariéra o mnoho let překonala jeho působení na okruzích.

V roce 1997 se však se závoděním rozloučil. Při několika exhibicích v Milevsku, Táboře či Českém Krumlově však hovořil o vzrůstajícím závodnickém apetitu. A ejhle, v sobotu na svou letitou černo-červenou kombinézu připevňoval startovní číslo osm.

„Mladej by chtěl zkusit ledy,“ vysvětloval důvody svého návratu za plochodrážní
řidítka. „A tak jsme zase postavili motorku. On pojede vložený jízdy juniorů a já hlavní závod. Chu je, ale to víš, já jsem ročník 1952 a on 1985!“

Místa náhradníků nakonec připadla Janu Klauzovi a Martinu Běhalovi. „Škoda, že tady nemám svou motorku,“ litoval Martin Běhal. „Anton říkal, že se nesvezu ani dneska, ani zejtra a tak jsem ji nechal doma.“ Zatímco Martin Běhal řešil absenci motocyklu zápůjčkou druhého stroje od Jana Peciny, Jan Klauz musel v tomto ohledu ještě dále. Střídal se s Jiřím Petráskem v sedle jediné motorky.

V režii obou Klatovských
Bratři Antonín a Jan Klatovští přijeli do Divišova v roli vedoucích mužů průběžné klasifikace seriálu Golden Spike. A pro udržení svých postů začali při absenci nebezpečné trojice rivalů dělat skutečné maximum.

Na Antonína Klatovského čekal už v úvodní rozjížďce dne nebezpečný Holanďan Johnny Tuinstra. Ovšem úřadující šampión naší země mu už na startu nedal sebemenší šanci. V rozjížďce s číslem tři něco podobného provedl Jan Klatovský René Stellingwerfovi, druhému zástupci země tulipánů.

V jízdě číslo pět oba sourozenci narazili sami na sebe. Rakušan Markus Skabraut byl v Divišově favoritem jen na papíru, podsaditý Francouz Claude Gadeyene ani to. Duel obou bratří ovládl ten starší už po vylétnutí pásky.

V otázce počtu vítězných rozjížděk měl Antonín Klatovský po dvou sériích vskutku nečekaného konkurenta v osobě ostříleného Angličana Grahama Halsalla. Ten při svých dvou startech obral o body favority. A jak se později ukázalo, promluvil tak do boje o vavřínové věnce.

Start rozjížďky s číslem čtyři zvládl ovšem nejlépe Jan Pecina. Jenže v nájezdu do druhého kola jej na čele střídal právě Graham Halsall. Po nevydařených úvodních metrech se dopředu dral také Josef Šiška. A také jemu se podařilo Jana Pecinu předčit.

V šesté jízdě pak Graham Halsall během dvou kol vyřešil švýcarského protetika Heinze Göldiho a Jiřího Petráska. A poté ustál nápor Sebastiana Gegenbauera. S šesti body se tak zařadil po bok Antonína Klatovského. S pěti body následovali právě Sebastian Gegenbauer, logicky i Jan Klatovský a také táborský Josef Šiška.

O jeho úspěšném lovu dvou bodů ze sítě Jana Peciny už byla řeč. V osmé jízdě se pak postaral o jeden z nejkrásnějších momentů celého klání. Startovní rošt opouštěl až jako poslední. Vladislava Kunce překonal už v druhé zatáčce, aby ve druhém kole prakticky na stejném místě přišel na řadu také Dmitrij Čačin.

V čele jezdil René Stellingwerf, ovšem také okamžiky jeho vlády už byly podtrženy a sečteny. Na protilehlé rovince třetího kola se přiřítil Josef Šiška. Než bys řekl švec, byl v čele. Početný dav jeho příznivců, který okupoval bezmála třetinu druhé zatáčky jásal.

A spíkr Miloslav Čmejla dokázal tyto fanoušky, v jejichž arzenálu nechyběly motorové pily, transparenty a jména jejich idolu namalovaná na tvářích, strhnout k mexické vlně, k níž se vzápětí přidal celý stadión. „Kdyby tolik lidí chodilo na extraligu,“ zaznělo unisono z úst mnoha přítomných.


České zisky i ztráty
Zatímco trojice Čechů udávala závodu tempo, zbytek se rozjížděl jen pomalu. Popel na svou vousatou hlavu si sypal především Jan Pecina. Také v sedmé jízdě nejlépe odstartoval, aby nakonec do cíle přijel opět jako třetí. Zatímco loni v Divišově jen létal, tentokrát se mu nedařilo.

Mnohem větší pech měl Vladislav Kunc. V osmé jízdě vystrčil růžky, když odstartoval na Josefa Šišku. Jenže potom předal motocykl svému synovi na třetí rozjížďku vloženého závodu juniorů. A mladý Vladislav Kunc upadl a fatálním způsobem dolámal přední kolo i s vidlicí.

Protože se dělili o jeden stroj, znamenalo to i konec závodění pro otce v hlavním závodě. „Je to v pohodě,“ bral s nadhledem své nečekané vyřazení od svého syna Vladislav Kunc starší. „Kdo nepadá, nejezdí. Kluk to jede dneska poprvý, chce to jezdit a získávat zkušenosti. Na Budějovice si motorku půjčím nebo spravíme naši. Je to sice dalších dvacet tisíc, ale to vydělám.“

Jiří Petrásek měl po svých dvou startech stejný počet bodů jako Vladislav Kunc. Nula. V šesté jízdě přitom naznačoval vyšší ambice. Dvě kola jezdil druhý za Heinzem Göldim, než oba podlehli útokům Grahama Halsalla a Sebastiana Gegenbauera.

V rozjížďce s číslem deset pak už Jiří Petrásek bodoval s plnou parádou. Po vylétnutí pásky se ujal vedení, o nějž jej René Stellingwerf připravil až ve třetím okruhu. Slabě obsazená čtrnáctá jízda pak už lepšícímu se Jiřímu Petráskovi konečně přinesla vítězství.

To si plnými doušky užíval Antonín Klatovský, který válcoval jednoho soupeře za druhým. V rozjížďce s číslem devět přibrzdil v rozletu hned dva nebezpečné konkurenty, Sebastiana Gegenbauera a Josefa Šišku. Dokázal znovu triumfovat ve stylu start – cíl.

Josef Šiška se na úvod zbavil německého zámečníka, jemuž média našich západních sousedů přiřkla predikát objevu sezóny. Nicméně Sebastian Gegenbauer se nevzdal a zaskočil našeho borce náhlým útokem druhou zatáčkou předposledního kola.

Když pak Antonín Klatovský neméně hladce vyhrál také třináctou jízdu, měl už celkový triumf prakticky na dosah ruky. Prakticky stejně suverénně si počínal také jeho mladší bratr Jan. V rozjížďce s číslem jedenáct v první zatáčce mistrovsky podjel Johnnyho Tuinstru. Právě tady se začal naplňovat osud Grahama Halsalla. Třetí místo ještě nemuselo znamenat žádnou ztrátu. Když ovšem Angličan v další sérii nebodoval, mohl na stupně vítězů zapomenout.

Jan Klatovský však na ně měl namířeno už dávno. A na samém konci čtvrté série udělal další z rozhodujících kroků. I když na pohyb pásky reagoval nejrychleji Dmitrij Čačin, z prvního oblouku vyjel v čele právě Jan Klatovský. Důležité bylo také to, že Sebastian Gegenbauer za celá čtyři kola neopustil místo za zády našeho závodníka.

Pády rozhodly bitvu o stupně vítězů
Zatímco oba Klatovští jeli víceméně svůj vlastní závod, o nejnižší stupínek vítězů stále hořela urputná bitva. V patnácté jízdě v ní řekl rozhodné slovo Josef Šiška. Ve druhé zatáčce podjel vedoucího Johnnyho Tuinstru a svým triumfem nastolil vyrovnaný status quo. Devět bodů neměli totiž pouze oni dva, nýbrž také Sebastian Gegenbauer a René Stellingwerf.


Ještě před tím, než se v otázce třetího místa mohlo cokoliv dalšího rozhodnout, znali jsme celkového vítěze. Antonín Klatovský totiž s obrovským náskokem triumfoval v rozjížďce s číslem sedmnáct, aby tak podtrhl svůj patnáctibodový účet.

Vzápětí šel do akce Josef Šiška. K zelenému věnci by potřeboval nejlépe tři body za vítězství. Avšak za soupeře měl především Jana Klatovského. Ten také rychle odstartoval a záhy všem ukázal výfuk. Strkanice Josefa Šišky s Robertem Greisselem však skončila děsivým pádem, do něhož se zapletl i Jiří Petrásek.

„Viděl jsem, že půjdou,“ líčil později inkriminované okamžiky. „Myslel jsem si, že je ještě stačím stihnout na venku.“ Záměr se bohužel nepovedl a Jiří Petrásek shodou okolností doplatil na kolizi nejvíc. Zatímco Josef Šiška incident odskákal dolámaným motocyklem a Robert Greissel diskvalifikací, Jiří Petrásek musel na sešití třech tržných ran na nohou.


Na repete si Josef Šiška vypůjčil motocykl od Antonína Klatovského. Nejenže Jana Klatovského, jenž dalším triumfem potvrdil své druhé místo, ale navíc upadl. „Jiný řidítka a rám, to mě rozhodilo,“ reagoval táborský závodník omluvou na mrazivé pohledy z depa Klabo Teamu, kde už začínali tušit neplánovanou noční šichtu.

V bitvě o třetí příčku tak zbyli jen tři účastníci. A rozpis závodu je shodou okolností svedl na start rozjížďky s číslem devatenáct. Bylo jasné, že kdo skončí lépe, doprovodí oba Klatovské na pódium. Start vyšel nejlépe Johnny Tuinstrovi. Ovšem v prvním oblouku se do vedení probil Sebastian Gegenbauer. Před svého krajana se dostal i René Stellingwerf, jenže na útok na vedoucího Němce nemohlo být kvůli jeho náskoku ani pomyšlení.

René Stellingwerf ke všemu ještě přišel o dva body a to kuriózním způsobem. Upadl pár metrů před šachovnicovou vlajkou. A než posbíral sebe a motocykl, aby zachránil alespoň nějaké body, Johnny Tuinstra jej už dávno minul. Na třetí příčku stupňů vítězů tím pádem putoval Sebastian Gegenbauer.


Hlasy z depa
„Jelo se mi dobře, akorát ta motorka,“ říkal Antonín Klatovský v depu po závodech se starostmi o motocykl, s nímž Josef Šiška upadl. „Z toho jsem naštvanej jako sviňa. Celou noc máme co dělat.“ A jak vnímá upevnění svého vedení v seriálu Golden Spike? „Hodnotím to dobře,“ svěřil se. „Jiným to tak nešlo. A motorka se opraví a zejtra to bude lepší. Je to tak, jak to je. Není to jen o závodění, ale taky o stresu v tom koloběhu. Musíš to prostě dělat s láskou, ne pro peníze.“

„Dnes to bylo super,“ zářil cestou ze stupňů vítězů Jan Klatovský. „Byla to paráda. Motorka fungovala. Nebyl žádnej problém, všechno odsejpalo a šlapalo už od startu. Povedlo se mi udržet druhý místo. Hlavně, že to vyšlo doma.“ Jan Klatovský neopomněl také vyseknout poklonu divišovským organizátorům. „Zasloužili se o dráhu,“ konstatoval. „Dnes napadlo spousta novýho sněhu. Přišli i lidi a závod měl grády. Zejtra bych si chtěl taky dobře zajezdit.“


„Bylo to dobrý,“ nechal se po závodech slyšet Josef Šiška. „Jelo se mi výborně. Neměl jsem šanci trénovat, tak jsem sám překvapenej. Škoda toho pádu. Na půjčený motorce mě to rozhodilo.“ A jak se táborskému jezdci v závodě seriálu Golden Spike závodilo? „Byly to hezký závody,“ řekl. „Led byl rozbitej, ale držel. Bylo to houževnatý a rychlý. Kdyby tak měl člověk čas a peníze. Ale to bohužel není možný.“

„Sere mi to,“ komentoval svůj pád v závěrečné jízdě Jiří Petrásek. „Je to pech, co naděláš?! Co ti mám povídat, jsem rád, že stojím. Špatný to jinak nebylo. Teď jde hlavně o to, abych ohnul levou nohu a mohl zejtra jet.“

„Na hovno se jelo,“ netajil se svým zklamáním Jan Pecina. „Je to špatný, nedaří se a štve mě to. Uvidíme zejtra, ale lepší to asi nebude. Musím to už ale vyladit.“

Golden Spike:

1. Antonín Klatovský, CZ 3 3 3 3 3 15
2. Jan Klatovský, CZ 3 2 3 3 3 14
3. Sebastian Gegenbauer, D 3 2 2 2 3 12
4. Johnny Tuinstra, NL 2 3 2 2 2 11
5. Graham Halsall, GB 3 3 1 0 3 10
6. René Stellingwerf, NL 2 2 3 2 1 10
7. Josef Šiška, CZ 2 3 1 3 F 9
8. Robert Greissel, D 2 2 3 1 X 8
9. Heinz Göldi, CH 1 1 2 0 2 6
10. Markus Skabraut, A 1 1 1 1 2 6
11. Jiří Petrásek, CZ 0 0 2 3 F/R 5
12. Jan Pecina, CZ 1 1 0 1 1 4
13. Dmitrij Čaščin, D 1 1 X 0 1 3
14. Thomas Cavigelli, CH 0 0 0 2 0 2
15. Claude Gadeyene, F 0 0 R 1 0 1
16. Jan Klauz, CZ (res) 0 0 0 0
17. Vladislav Kunc sen., CZ 0 0 – – – 0
res Martin Běhal, CZ   DNR

Pořadí seriálu po čtyřech závodech:

1. Antonín Klatovský, CZ 52
2. Jan Klatovský, CZ 43
3. Rene Stellingwerf, NL 36
4. Markus Skabraut, A 32
5. Johnny Tuinstra, NL 29
6. Sebastian Gegenbauer, D (WC) 28
7. Vjačeslav Nikulin, D 27
8. Robert Eibl, D 27
9. Graham Halsall, GB 26
10. Dmitrij Čaščin, D (WC) 22
11. Heinz Göldi, CH 21
12. Stefan Pletschacher, D 20
13. Tommy Flyktman, S 19
14. Martin Leitner, A 15
15. Thomas Cavigelli, CH 12
16. Josef Šiška, CZ (WC) 9
17. Philip Weiss, CH (WC) 8
18. Claude Gadeyene, F 8
19. Robert Greissel, D (WC) 8
20. Hans Weber, D (WC) 6
21. Jiří Petrásek, CZ (WC) 5
22. Sven Holstein, NL (WC) 4
23. Jan Pecina, CZ (WC) 4
24. Mario Schweiger, A (WC) 3
25. Johann Bruckner, A (WC) 3
26. Martin Posch, A (WC) 3
27. Turli Carigiet, CH (WC) 2
28. Josef Kreuzberger, A (WC) 1
29. Simon Gartmann, CH (WC) 0
30. Vladislav Kunc sen., CZ (WC) 0
31. Jan Klauz, CZ (WC) 0

Pozn.: WC – start na divokou kartu

Vložený závod juniorů:

1. Martin Posch, A 1 2 3 3 9
2. Sven Holstein, NL 0 3 2 3 8
3. Mario Schwaiger, D 3 1 2 2 8
4. Simon Gartmann, CH 2 1 1 1 5
5. Vladislav Kunc jun., CZ 0 X – – 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Divišovský zázrak číslo dvě startuje už zítra

Divišov – 10. února
Dnes to zní takřka neuvěřitelně, ale před pouhými třinácti měsíci byl závod na ledové dráze v našich podmínkách utopií. Koncem loňského ledna zrealizovali myšlenku na ledařské mistrovství republiky divišovští pořadatelé. Jejich plochodrážní stadión obklopily hrozny diváků. Za kasovním úspěchem však stála také obrovská únava realizačního týmu. Nicméně věty, že už o ledech nechce nikdo už vůbec nic slyšet, brali všichni aktivně nezúčastnění na lehkou váhu. A s napětím čekali, zda se divišovský zázrak bude opakovat i letos. I stalo se a AK Divišov navíc posunul zorganizováním prestižního klání Golden Spike laku opět pořádně vysoko. Kromě toho si troufá na mítink domácího šampionátu o pouhých čtyřiadvacet hodin později. Magazín speedwayA-Z pro vás připravil obsáhlý informační balíček, který se vám na víkendovou cestu do Divišova bude náramně hodit.


Švýcaři jsou už na místě
Zatímco arktické mrazy koncem ledna pořádně prospěly divišovskému ledovému zrcadlu, obleva posledních dnů mu neublížila. Led o tloušce až třiatřicet centimetrů byl pokryt sněhovou duchnou, která dle názorů odborníků měla poskytnout konzervační ochranu. Údajně by neměl dojít újmy po čtyři dny, ani kdyby se rtu teploměru vyšplhala k deseti stupňům nad nulou.

Včera odpoledne se ochranná sněhová vrstva začala odstraňovat. A k velké radosti všech byl led skutečně netknutý. I když se o stoprocentní realizaci dvoudenního klání hovořilo už před týdnem, tentokrát už jde o skutečnou realitu. „Pojedeme,“ zapřísahal se Milan Hajný. „Závody se už musí jet, i kdyby čert na koze jezdil.“

Ovšem kdyby nadpřirozený pekelník vskutku osedlal mírumilovné domácí zvíře, o nadcházejícím víkendu by stejně byl pouhým statistou. Diváky do Divišova lákají odvážlivci v sedlech ohřebovaných speciálů. Jako první se dostavil Švýcar Heinz Göldi, který svou dodávku na divišovském stadiónu zaparkoval už včera. Dnes se k němu připojí další krajané. Společně mají domluvenou exkurzi v divišovské Jawě a pak je čeká posezení s pořadateli v jejich zázemí přímo u oválu.

Zlatý hřeb celé české historie
I když se první závod na ledové dráze v tehdejším Československu uskutečnil už v Jevanech v lednu 1937, skutečný rozkvět této disciplíny nastal v sedmdesátých letech. Už tehdy se však projevoval zásadní nedostatek, protože v našich podmínkách nebyla k dispozici žádná
umělá dráha. Veškeré snahy o její budování ztroskotaly, takže žádného pořadatele nikdy nenapadlo aspirovat na podnik mistrovství světa. Riziko nečekané oblevy totiž bylo vždy skutečně vysoké.

Tím pádem se u nás až na velice řídké výjimky konaly jedině národní závody. Mezinárodní společnost k nám nakoukla až po polovině devadesátých let, kdy už vzhledem k drastickému úbytku závodníků nebyla jiná šance zaplnit startovní listinu. Jenže záhy české ledy zachvátily pořadatelské úbytě a v období mezi Kopřivnicí v únoru 1997 a loňským Divišovem musel náš fanoušek za zimním odvětvím ploché dráhy do ciziny.

Právě proto je sobotní závod Golden Spike největším podnikem, který se kdy u nás vůbec uskutečnil. Seriál, který vzniknul předloni především jako snaha garantovat dostatečný počet kvalitních závodů především ledařům z kontinentální Evropy, se má čile k světu.

Letos je na pořadu celkem osm závodů a Divišov je čtvrtým v pořadí. Poté, co ve švýcarském Flimsu odmítli kvůli údajně neregulérní dráze nastoupit čtyři favorité Robert Eibl, Vjačeslav Nikulin, Johnny Tuinstra a Tommy Flyktman, je na čele průběžné klasifikace skutečně krásné pořadí.

V čele je Antonín Klatovský a o osm bodů za ním figuruje jeho mladší bratr Jan. I když v zákulisí údajně sílí tlaky Flims do konečné klasifikace nezapočítávat, oba závodníci dozajista udělají zítra maximum pro udržení svého vedení. Ovšem především zmiňovaná čtveřice jim to bude chtít znepříjemnit. Na divokou kartu se divákům představí také dva další Češi, Jan Pecina a Josef Šiška.


Řada jmen z mistrovství světa
Celé české kvarteto se pak postaví na start ještě v neděli odpoledne. V prvním závodě o titul mistra republiky, o nějž se prokazatelně závodí od roku 1972, jim bude protivníkem někdejší šampión z třiadevadesátého Jiří Petrásek. Ten se k aktivnímu závodění vrátil po dvouleté pauze a během sobotního Golden Spike bude plnit úlohu náhradníka.

Nicméně i tady nebudou jejich soupeři žádná ořezávátka. Řada z nich pravidelně závodí v šampionátech světa a Evropy. Velkým sokem obhájce titulu Antonína Klatovského bude především Markus Skabraut. Minulý týden spolu v ruském Krasnogorsku jeli rozjezd o místo náhradníka pro Grand Prix. A náš reprezentant uspěl až po Rakušanově defektu.

K okruhu favoritů však patří bezesporu rovněž Holanďan Johnny Tuinstra a Němec Stefan Pletschacher. Kladem nedělního republikového šampionátu bude i vcelku vyrovnaná startovní listina.

A to je jeden z důvodů, proč byste se měli do Divišova vypravit i v neděli, by hlavní zápis do historie budeme psát v sobotu. Pro diváky, kteří chtějí vidět oba mítinky, mají pořadatelé připraveno zvýhodněné vstupné.

Startovní listina Golden Spike – sobota 13:00
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Robert Eibl, D
3 Johny Tuinstra, NL
4 Dmitrij Čaščin, D
5 Markus Skabraut, A
6 Sebastian Gegenbauer, D
7 Vjačeslav Nikulin, D
8 Tommy Flyktman, S
9 Jan Klatovský, CZ
10 Heinz Göldi, CH
11 Thomas Cavigelli, CH
12 Rene Stellingwerf, NL
13 Claude Gadeyene, F
14 Graham Halsall, GB
15 Jan Pecina, CZ
16 Josef Šiška, CZ
17 Jiří Petrásek, CZ

Vloženého závodu juniorů se zúčastní:
Sven Holstein, NL
Mario Schweiger, A
Simon Gartmann, CH
Hans Weber, D
Anton Weber, D
Max Niedermaier, D?

Pořadí seriálu po třech závodech:

1. Antonín Klatovský, CZ 37
2. Jan Klatovský, CZ 29
3. Vjačeslav Nikulin, D 27
4. Robert Eibl, D 27
5. Rene Stellingwerf, NL 26
6. Markus Skabraut, A 26
7. Stefan Pletschacher, D 20
8. Tommy Flyktman, S 19
9. Dmitrij Čaščin, D (WC) 19
10. Johnny Tuinstra, NL 18
11. Graham Halsall, GB 16
12. Sebastian Gegenbauer, D (WC) 16
13. Heinz Göldi, CH 15
14. Martin Leitner, A 15
15. Thomas Cavigelli, CH 10
16. Philip Weiss, CH (WC) 8
17 Claude Gadeyene, F 7
18. Hans Weber, D (WC) 6
19. Sven Holstein, NL (WC) 4
20. Mario Schweiger, A (WC) 3
21. Johann Bruckner, A (WC) 3
22. Martin Posch, A (WC) 3
23. Turli Carigiet, CH (WC) 2
24. Josef Kreuzberger, A (WC) 1
25. Simon Gartmann, CH (WC) 0

Časový harmonogram:

trénink 12:00
oficiální zahájení 13:00
první jízda 13:30

Startovní listina mistrovství republiky – neděle 13:00
1 Antonín Klatovský, CZ
2 Dmitrij Čaščin, D
3 Heinz Göldi, CH
4 Thomas Cavigelli, CH
5 Jan Klatovský, CZ
6 René Stellingwerf, NL
7 Josef Kreuzberger, A
8 Jan Pecina, CZ
9 Rene Verhoef, NL
10 Josef Šiška, CZ
11 Jiří Petrásek, CZ
12 Claude Gadeyene, F
13 Markus Skabraut, A
14 Stefan Pletschacher, D
15 Martin Posch, A
16 Johnny Tuinstra, NL

Ceník vstupného:
Cena vstupenky na jeden den je Kč 200,-. Dvoudenní paket získáte se slevou za Kč 375,-. Dětské vstupenky se pohybují v relacích Kč 100 za jeden den, resp. Kč 175,- na celý víkend.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Plakáty byly použity s laskavým svolením pořadatele.

Obleva už divišovský led neohrozí

Divišov – 8. února
Současná obleva, která se připlížila do české kotliny, vznáší otázku, zda se v Divišově uskuteční víkendové ledařské klání. Organizátoři jsou však optimističtí. Třiatřicet centimetrů ledu je totiž pod čerstvou sněhovou duchnou. A tak je dle názoru odborníků natolik silná, že led pod ní by měl vydržet i deset stupňů nad nulou minimálně čtyři dny, aniž by odtával. Navíc meteorologové slibují opět silný mráz. Dalšímu zápisu divišovského klubu do historie české ploché dráhy tedy v současné době už nestojí nic v cestě.

Divišov hovoří o sto procentech

Divišov – 1. února
I když arktické mrazy už z České kotliny odešly a místy je obleva, z Divišova zaznívají stále optimistické hlasy. Síla ledu už pořádně narostla, takže pravděpodobnost, že příští víkend spatříme v akci ledaře se blíží absolutní jistotě.

„Včera ráno u nás bylo třináct pod nulou,“ informoval Milan Hajný o klimatických podmínkách v Divišově. „A taky odpoledne byly pořád mínus dva. A už máme 33 centimetrů ledu, takže i kdyby došla obleva, už to nestačí roztát. Na sto procent už můžu tvrdit, že se to u nás odjede.“

Jan Klatovský, Jiří Petrásek a Jan Klauz ochutnali divišovský led

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 28. ledna

Zmrzlé divišovské zrcadlo má za sebou první ostrý test. Jan Klatovský, Jiří Petrásek a Jan Klauz se v sobotu rozhodli otestovat připravenost divišovského oválu před nastávajícími závody. Zkouška dopadla nad všechny pochyby na výbornou. Jezdci dráhu rozfrézovali do naprosté roviny a s pořadateli si vyříkali věci, které se ještě musí doladit, aby bylo vše v naprostém pořádku. Po tréninku si našli jezdci čas i na pár otázek.

Jan Klatovský: „Letos jsem nepodcenil vůbec nic!“
Jan Klatovský začal na letošní sezónu trénovat už na podzim. Po soustředění v Rusku byl o vánočních svátcích Švédsku. Po návratu do Evropy hned první lednový týden poprvé porazil svého staršího bratra. Nyní je po třech závodech seriálu Golden Spike na průběžném třetím místě a chystá se na semifinále mistrovství světa v Inzellu.

speedwayA-Z: „Honzo, tak jaká byla příprava na Inzell?“
Jan Klatovský: „Letos jsem nepodcenil vůbec nic. Je to závod, na kterém bych chtěl uspět a prokouknout mezi největší elitu světa. Na podzim jsme nabrali směr Rusko a měsíc pořádně potrénovali, po návratu jsem s bráchou závodili v Švédsku na Santa Cupu. V serii Golden Spikes sesbírám taky potřebné zkušenosti a vidím, že se i s největšími esy nechá závodit.“

speedwayA-Z: „Jak ti sedí tamní dráha?“
Jan Klatovský: „Tak moc dobře jí v hlavě zapsanou nemám… Šestkrát se mi tam povedlo spadnout, ale není to v dráze, bylo to po mých chybách. Ale dráha je to dobrá a vždy skvěle připravená.“

speedwayA-Z: „Jak vysoko řadíš závody v Inzellu?“
Jan Klatovský: „Tak padesát na padesát s družstvama. Tam by bylo taky skvělé zajet a dostat se na bednu.“

speedwayA-Z: „A co říkáš na dráhu tady u nás v Divišově?“
Jan Klatovský: „Mno, ze začátku tu byly nějaké hrboly, ale ty jsou pryč a dráha je supr. Věřím, že to bude pěkný souboj. Je to dráha o myšlení a ne jen o naložení plynu.“

speedwayA-Z: „Jak vidíš to, že se Golden Spike pojede už i u nás?“
Jan Klatovský: „Je to jen dobře. Závod v takovém obsazení se tu ještě nikdy nejel. Diváci budou mít možnost porovnat, jak jsme konkurenceschopní zbytku Evropy a dá se říct i světa.“

speedwayA-Z: „To věřím. Považuješ své nynější umístění v Golden Spike za překvapení?“
Jan Klatovský: „Pokud promotér uzná Flims jako plnohodnotný závod, tak to druhé místo je krásný. K tomu není co dodat, jen je škoda, že není tady víc takových jako vy, aby se uvolili probdít pár nocí za volantem a tu vodu tam nalejt. Vím, je to o penězích, mít možnosti jako jsou v Rakousku nebo Německu, je to jinčí. Tam je ten sport mnohem populárnější. Vždy to, že byl Pletchacher tady loni druhý bylo i v hlavním zpravodajství v telce.“

speedwayA-Z: „A koukám na techniku, máš nějaké změny na motorce?“
Jan Klatovský: „Motorka je komplet nová od Jawy. Sem tam jsou úpravy tak, abych si jí postavil tak nějak na sebe. Hodně moc mi v tom pomáhá táta. Jeho rady jsou někdy vyváženy zlatem a mamka to zas vše drží, abychom měli nějaké kačky na závodění. Když se k tomu přidá veliká pomoc od Jawy a udělaná dráha v Divišově, pak to do sebe zapadá jak hodinky.“

speedwayA-Z: „Honzo, díky a přeju, a to vyjde vše podle tvých představ.“

Jiří Petrásek: „Není nad to povozit se doma!

Někdejší závodník pražské Rudé hvězdy a Čakovic a nakonec po svém předchozím comebacku i Mšena opět tuto zimu vrátil za řidítka plochodrážního stroje. Svůj ledařský speciál prozatím vodil po zamrzlých plochách rybníků na tréniních, ovšem v Divišově jej už čeká ostrá závodní akce.

speedwayA-Z: „Tak první trénik v Divišově. Co ty na to?“
Jiří Petrásek: „Hele, po těch letech, co jsem na tom neseděl, jsou ty pocity ještě nejisté. Dráha je super. To víš, není to rybník, tady to musíš jet podle toho na co stačíš.“

speedwayA-Z: „V čem vidíš největší problém?“
Jiří Petrásek: „Určitě je to v nerozježděnosti. Tak svezl sem se párkrát na rybníce, ale stadion je něco jiného. Tady chyba bolí dvojnásob. Mantinel neuhne.“

speedwayA-Z: „A není v tom taky trochu podepsané tvoje zranění? Přece jen to nebylo nic, co by si chtěl člověk někdy zopakovat.“
Jiří Petrásek: „Na to nemyslíš. Jak sednu na motorku, tak se snažím jet, ale spíš už to není přes moc, ale opravdu jen na to, co mi umožní soupeř. Vědět, že se to tu pojede už v loni, tak bych jel už tenkrát, není nad to se povozit doma.“

speedwayA-Z: „A co technika?“
Jiří Petrásek: „Tak motor jede skvěle, rám taky drží, tak uvidíme. To víš, za vším hledej peníze. Není to laciná záležitost. No, snad to vydrží.“

speedwayA-Z: „Figuruješ ve startovní listině divišovského Golden Spike jako náhradník. Co k tomu povíš?“
Jiří Petrásek: „Je to super. Tyhle závody je už jinčí kafe, jen věřím, že někdo zůstane doma a já se svezu.“

speedwayA-Z: „A k mistráku?“
Jiří Petrásek: „Tak hlavně dojet zdravej. Ale to chce asi každej… A když budu někde nahoře, tak už to nebude vůbec špatný. To by bylo do začátku povzbuzení!“

speedwayA-Z: „Do začátku?“
Jiří Petrásek: „Tak chtěl bych jet zas dlouhou a trávu. A probojovat se do reprezentace, já jsem vlastenec a závodit za Českou republiku je pro mě vždy veliká čest. Jen kdyby to vše vyšlo.“

speedwayA-Z: „K tomu je ale potřeba zázemí. Máš?“
Jiří Petrásek: „Tak rodina, hlavně rodina. Táta s mámou sice moc rádi nejsou, ale zas mě znají a vědí, že jsem tím žil.“

speedwayA-Z: „Jirko, dík za povídání a v Divišově nashle za dva týdny!

MMS foto: Milan Hajný