Sezóna pro něho nezačala optimálně. Z velikonočního pouáku v Pockingu si přivezl berle, které však záhy odložil. Další zranění se mu naštěstí vyhýbala, ovšem sportovní štěstíčko v mnoha případech rovněž. Pár plánů nevyšlo, avšak triumf v jadranském poháru dvojic a přeboru jednotlivců, o němž dlouho netušil ani on sám, si dobře užil. Heslo z dveří jeho bílé dodávky, že speedway isn’t a job, but a way of life, vám přijde na mysl mnohokrát při čtení exkluzivního rozhovoru, který Hynek Štichauer poskytl Antonínu Škachovi při cestě do Chemnitz.

Po třech přesmolných letech se konečně loni dočkal sezóny, která ho naplnila uspokojením. Stal se pevnou součástí extraligového celku, jenž se bez váhání posadil na extraligový trůn. Nadto Pardubicím přispěl k triumfu v první lize a spolu s Václavem Milíkem se v Březolupech postaral o vůbec první triumf východočeského klubu v domácím šampionátu dvojic. Jak to všechno vnímal sám Hynek Štichauer, si čtenáři magazínu speedwayA-Z brzy přečtou, jelikož pardubický závodník je dalším v řadě českých plochodrážníků, kteří se zpovídali Antonínu Škachovi.

V neděli nad ránem se v Pardubicích nenasnídáte nikde jinde než na nádraží. Nad šálkem čaje a talířem s pečenou slaninou s vejci by si ho ledaskdo nezasvěcený mohl splést se studentem medicíny. A to tím spíše, pakliže z jeho úst plynuly chirurgické termíny týkající se zásahů v oblasti kolene a ramene. Až když se hovor stočil k motocyklům, muselo být patrné, že onen obrýlený mladý muž je plochodrážní závodník. Hynek Štichauer se totiž v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z nemohl vyhnout otázkám na své problematické tři sezóny, nicméně celé povídání nakonec vyznělo optimisticky, o čemž se po autorizaci textu přesvědčí i naši čtenáři.