AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 1. května
Matěj Kůs neměl svou účast v dnešním devátém ročníku Memoriálu Emila Sovy vůbec v plánu. Nakonec včera po pardubické extralize kývl na nabídku mšenských pořadatelů. A nelitoval. Na oválu, na němž se negativně podepsal mírný, avšak o to vytrvalejší noční déš, nepoznal ani jednou hořkost porážky. Stříbrný věnec si odvezl Marcin Piekarski, zatímco Hynek Štichauer v rozjezdu o bronz vyřešil Adriana Plusku. Účastníci hodnotili mítink vesměs kladně a náročnou dráhu pojali jako tréninkovou přípravu na sobotní kopřivnické semifinále šampionátu jednotlivců.
Déš cestou do Mšena musel potkat každý. Suchá silnice byla na pár kilometrů vystřídána mokrými pásy s kalužemi. Bezděz se topil v mracích a nad plochodrážním oválem bylo kolem poledního také pořádně tmavá obloha. Nicméně z toho mračna už nezapršelo. Svatý Petr totiž vystřílel všechnu svou vodní munici už v noci. Pršelo sice mírně, leč vytrvale.
Voda z nebes napáchala své zhoubné dílo na mšenském ovále. A tak se pořadatelé dnes spolehli na sluníčko, které se nakonec s nimi slitovalo a vykouklo ze své nebeské báně. Závodníci se dočkali tréninku až po nástupu a unisono se shodovali, že alfou a omegou úspěchu bude start a průjezd první zatáčkou.
Vzhledem k prvomájovým termínům po celé Evropě a především kvůli kompletnímu kolu všech polských lig byl problém naplnit startovní listinu odshora až dolů. Nepřijel Rony Weis, který tak vyslal signál o své nespolehlivosti také dalšímu českému pořadateli. A když se Miroslav Horák převrátil na startovním roštu rozjížďky s číslem dvě, bylo o dalšího borce méně. Mšenského juniora vezla z dráhy sanitka, nicméně hrozivý přemet přestál ve zdraví.
Úvodní série vyprofilovaly favority. Matěj Kůs vyhrál stylem start – cíl rozjížďky s čísly dvě, pět a deset. S devíti body se mu v těch chvílích mohl rovnat pouze Marcin Piekarski. Polský junior známý extraligových závodů s vestou z mšenského Greplu si počínal neméně suverénně jako pražský junior. Úhelným kamenem jeho maxima se staly také povedené startovní manévry, díky nimž se pevně usazoval v čele.
Hynek Štichauer, třetí z trojice favoritů, které organizátoři poslali do vzájemného souboje v rozjížďce s číslem dvacet, přišel o jeden bod v šesté jízdě. Ta se opakovala kvůli pádu Marcina Nowaczyka ve druhé zatáčce. A stejně jako prve, také při repete vystřelil dopředu Dariusz Lowicki. Pardubický závodník držel vnitřní stopu v prvním oblouku, leč dopředu se nedostal.
Šance Hynka Štichauera ovšem zvyšovala dvě vítězství. Další na své konto přidal v rozjížďce s číslem třináct. Ještě před úvodním nájezdem předčil Martina Málka. Slánský závodník nebyl po smůle ve včerejší extralize zrovna hovorný. A na náladě a odhodlání mu nepřidala ani těžká dráha, nicméně pravidelné silné bodové dávky a absence jakéhokoliv výpadku ho držely poměrně vysoko.
Zatímco Matěj Kůs v patnácté jízdě prodloužil svou vítěznou sérii dalším velkým sólem, Marcin Piekarski se musel smiřovat s první ztrátou. Hrdinou rozjížďky s číslem čtrnáct se stal Adrian Pluska. Marcin Piekarski mírně zaváhal na startu. Rošt opouštěl jako třetí a v první zatáčce stihnul pouze Michaela Hádka.
Za těchto okolností nastupoval Matěj Kůs do dvacáté jízdy s čistým kontem. Marcin Piekarski měl jedenáct bodů stejně jako Hynek Štichauer. Matěj Kůs nezaváhal ani tentokrát. Rychlý start jej katapultoval do čela a po pár sekundách si už mohl vychutnávat celkový triumf v Memoriálu Emila Sovy.
Hynek Štichauer ze třetího místa stále útočil, ovšem nakonec na cílové rovince po odmávání šachovnicovou vlajkou upadl. Marcin Piekarski měl tím pádem jisté druhé místo a pardubický borec musel do rozjezdu o bronz. Jeho skóre totiž vyrovnal Adrian Pluska.
Polský závodník s českou licencí se v první sérii stal obětí vnější pozice na roštu, z níž se obtížně dostávalo dopředu. V páté jízdě narazil na vítěznou kosu Matěje Kůse, aby posléze už jenom vyhrával a vyhrával. V rozjezdu se mu to ovšem nepovedlo.
Dopředu se dral Hynek Štichauer. Jako první projel úvodním obloukem a vyjel na protilehlou rovinku. Polák mu však nedal sebemenší chvilku klidu. V jednu chvíli to vypadalo, že se už už posune dopředu. Pardubičan však situaci zvládl a mohl si jít na pódium pro zelený věnec.
Memoriál Emila Sovy poskytl vítanou příležitost ke svezení pro mnoho českých závodníků. Z jejich úst se vesměs ozývaly hlasy pozitivně kvitující tuto skutečnost. Navzdory dráze, která až s postupem času zvyšovala šance na předjíždění, se pořadatelům a divákům revanšovali výkony v rámci svých možností.
Vladimír Višváder byl zpočátku v bahenní hlubině doslova ve svém živlu. A nakonec v devatenácté jízdě znepříjemnil život Dariuszi Lowickemu, až ho to stálo rozjezd o pódium. Michael Hádek zase vinou defektu seřizování spojky najel předčasně do pásky desáté jízdy, 
ovšem jeho souboj s Pavlem Fuksou v rozjížďce s číslem osmnáct patřil k tomu nejlepšímu z dnešního dne.
V depu se přišel svému sokovi omluvit za nechtěný fyzický kontakt, nicméně ten stěží popadal dech. Tři body mu sebral plzeňský závodník, dva body přetržený řetěz v posledním kole. Pavel Fuksa však neváhal ani okamžik. By prakticky šlo jen o pět stovek za jediný bod, za obrovského aplausu přiběhl do cíle s motocyklem po svých. „Bylo sportovní doběhnout si pro bod,“ komentoval svůj běžecký výkon.
Hlasy z depa
„Dráha byla zezačátku těžká,“ hodnotil Matěj Kůs. „Jsem spokojenej‘. Startovalo to a motorka jela pěkně. Mechanik odvedl dobrou práci. Fungovalo to a já děkuju všem, co tu byli se mnou.“
„V pohodě,“ komentoval Hynek Štichauer své druhé místo. „Dráha byla docela těžká, ale byla to dobrá průprava na Kopřivnici. Spadnul jsem, protože tu kolej jsem vymet‘ asi šestkrát a pořád do ní jezdím. V rozjezdu mě překvapil, že to dal nade mě, ale udělal jsem mu malinko prasárničku. Tak se to ale jezdí.“
„Jsem docela nespokojený,“ netajil se Martin Málek. „Hodně jsem se šetřil, protože dráha se mi nezamlouvala. Spíš to bylo o startu a kdo vyjede první z první zatáčky. A jelikož 
jsem tady na té dráze zažil hodně (zranění z let 2002 a 2003 – pozn. redakce) a je začátek sezony, jel sem s velkou rezervou. Ale jinak dobrý a hlavně, že jedu zdravý domů.“
„Škoda mluvit, strašný starty,“ mávnul Michael Hádek rukou. „Debilní cejcha s kamenem ti zkazí štelování spojky. Dali jsem nový, ale nesešteloval jsem to kloudně a byl v pásce. Jelo se dobře, ale starty byly kámen úrazu.“
„Byl to dobrý trénink na Kopřivnici,“ uvědomoval si Vladimír Višváder blížící se semifinále šampionátu jednotlivců. „Ještě mi to do hlavy neskočilo, ale v poslední jízdě jsem šel pěkně do Lowickiho. Pořád nejsem ready, malinko blbě se mi dejchá. Byl jsem trénovat s motokrosařema u Chrudimi a vyrazil si dech.“
„Suprový závod, pěkně jsem si zazávodil,“ liboval si Pavel Fuksa. „Kdybych jen líp startoval. Měl jsem smůlu, upadnul jsem. A pak mi to Had vsadil na nohu, až mě to srovnalo. A když jsem si pak jel pro dva body, prasknul přední řetěz. Ale jsem spokojenej‘, pěkný závody. Lepší než sedět doma.“
| 1. Matěj Kůs, Praha |
3 3 3 3 3 |
15 |
| 2. Marcin Piekarski, PL |
3 3 3 2 2 |
13 |
| 3. Hynek Štichauer, Pardubice |
3 2 3 3 1 |
12+3 |
| 4. Adrian Pluska, PL (ACCR) |
1 2 3 3 3 |
12+2 |
| 5. Dariusz Lowicki, PL (ACCR) |
2 3 2 3 1 |
11 |
| 6. Martin Málek, Slaný |
1 3 2 2 2 |
10 |
| 7. Marcin Nowaczyk, PL |
2 X 2 2 3 |
9 |
| 8. Michael Hádek, Plzeň |
3 1 T 1 3 |
8 |
| 9. Vladimír Višváder, Liberec |
2 2 2 1 0 |
7 |
| 10. Pavel Fuksa, Mšeno |
2 2 1 F 1 |
6 |
| 11. Michal Dudek, Slaný |
0 E 1 2 2 |
5 |
| 12. Pavel Pučko, Praha |
1 1 0 0 2 |
4 |
| 13. Jan Holub, Plzeň |
1 1 0 1 1 |
4 |
| 14. Jaromír Otruba, Mšeno |
0 1 1 1 E |
3 |
| 15. Miroslav Horák, Mšeno |
X – – – – |
0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
V prvních jízdách kralovali přesvědčivě favorité Daniel Hádek a Eduard Krčmář, kteří vyhrávali své jízdy. V páté jízdě měl lehký pád Ondřej Veverka. Do další jízdy už nenastoupil a nakonec jej na vyšetření do nemocnice v Ústí nad Labem odvezla záchranka.
