Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Nickiho Pedersena vrátila na nejvyšší stupeň rozjížďka s číslem dvacet

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 5. září
Kromě plochodrážních es dorazil na dvaačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka také d隝. A v české metropoli se mu evidentně zalíbilo. Předpověď sice slibovala ustávání srážek okolo osmnácté hodiny, nicméně voda přestala padat až okolo nástupu přeloženého na půl osmou. Stav dráhy nebyl optimální, což vedlo ke zrušení finálové jízdy i rozjezdu o první místo. Na nejvyšší stupínek tam Nicki Pedersena vrátila dvacátá jízda, v níž porazil dalšího fenoména Grega Hancocka. Po hrozivém pádu při ukázce flat tracku skončil Vladimír Višváder s otřesem mozku v nemocnici.

Opožděný začátek v dešti
Záplavy vody, padající z olověně šedé oblohy, zviklaly v pozitivním postoji i největší optimisty. Nebylo divu, nabitá startovní listina, v níž zářily tři hvězdy seriálu Grand Prix, a d隝 přitom ne a ne ustat. Zpráva z meteorologického radaru o konci deště okolo osmnácté hodiny vlila do žil novou naději. Jenže kapky nadále žbluňkaly do kaluží a jen málokdo věřil, že se vskutku začne závodit.

Nevídané se ovšem stalo realitou. Když se účastníci vraceli do depa z nástupu, bylo konečně po dešti. Jenže voda přece jen napáchala své zkázonosné dílo na povrchu dráhy. Dvouhodinové zpoždění ještě zvýšily pády. Jako první upadl Samo Kukovica, když hned v první zatáčce rozjížďky s číslem jedna zachytil o zadní kolo Martina Smolinskeho. Rozjížďka s číslem tři se musela opakovat hned dvakrát.

Grzegorz Zengota atakoval vedoucího Renata Gafurova, ale ve druhém oblouku upadl. Byl samozřejmě diskvalifikován. By nedoznal žádné újmy, v akci jsme ho už neviděli. Před repete proběhla úprava dráhy. Poté už Renat Gafurov mohl neohroženě úřadovat na čele až do konce třetího okruhu. V zatáčce u depa spadl Zdeněk Simota.

Šlo však o poslední pád, nepočítáme-li samozřejmě nešastnou událost z druhé ukázkové jízdy flat tracku po šestnácté jízdě, po níž sanitka odvezla Vladimíra Višvádera do nemocnice s otřesem mozku. Teprve napotřetí mohl Renat Gafurov oslavit vítězství, přičemž druhé místo Luboše Tomíčka se stalo na úvod nejlepším umístěním českého závodníka v úvodní pětině.

Josef Franc v první jízdě jen sekundoval Martinu Smolinskemu a Andreasi Jonssonovi. A obhájce loňského vítězství Matěj Kůs dokonce začínal s obrovskou nulou, když po startu čtvrté jízdy zůstal vzadu. V poslední zatáčce sice využil zaváhání Václava Milíka, avšak oficiální verdikt z výšin věže rozhodčího Pavla Kubeše přiřkl jeden bod pardubickému junioru.

Čtveřice úvodních vítězů prodloužila svou neporazitelnost také do druhé série. Greg Hancock, který si účastí v Tomíčkově memoriálu prošpikoval včerejší a zítřejší švédskou ligu, ujel ve druhé jízdě vzájemně se peroucím Lewisi Bridgerovi a Cameronu Woodwardovi. V rozjížďce s číslem pět podobně naměřil Matěji Kůsovi, který na konci druhého kola ztrácel už bezmála patnáct metrů.

Andreas Jonsson po zmiňovaném úvodním vítězství naložil stejně se Zdeňkem Simotou v rozjížďce s číslem sedm. Nicki Pedersen zaznamenal velká sóla ve čtvrté a šesté jízdě. A mezi elitu Grand Prix se zařadil dnes i Renat Gafurov o jeho vítězném počínání ve dvakrát přerušené rozjížďce s číslem tři byla řeč. Poté opanoval osmou jízdu, když Martin Smolinski musel řešit patálie s Lewisem Bridgerem, jenž mu nakonec ve třetím kole sebral druhé místo.

Dvacátá rozhodla
Teprve po deváté jízdě si diváci do svých programů mohli napsat mezi vítěze páté jméno. Stal se jím Václav Milík, který měl v původních plánech pražských organizátorů figurovat ve startovní listině jako náhradník. Nakonec však vyfasoval vestu se startovním číslem šestnáct a nyní si rázně proklestil cestu dopředu. Posléze dokázal udržet na uzdě Camerona Woodwarda a rozjásat promrzlé diváky.

Vzápětí si Josef Franc zkomplikoval cestu do finále, když kvůli defektu přišel ve druhém kole o druhé místo. Mezi vítěze se v rozjížďce s číslem dvanáct prosadil rovněž Matěj Kůs. Do čela poslal Pražana už jeho rychlý start, a když odvrátil veškeré nájezdy Martina Smolinskeho, byly tři body jeho.

Jenže jeho finálovým ambicím vystavila stopku nešastná čtrnáctá jízda. Cestou na rošt mu vypověděl službu motocykl. Rychle poslal mechanika do boxu pro druhý, ale nestihl dvě minuty stejně jako Lewis Bridger. Angličan byl v okamžiku jeho vypršení ještě v depu a byl vyloučen stejně jako český mistr.

Matěj Kůs hnaný nepopsatelným zklamáním přetrhnul pásku, diváci dali najevo své emoce hlasitým pískotem. Novější výklad pravidel o splnění dvouminutového pravidla jedině v případě nehybnosti jezdce deset centimetrů před páskou znovu ukázal svůj nedostatek na rozdíl od staršího, kde stačilo pohybovat se po ovále silou motoru směrem ke startovacímu zařízení. Místo, aby závod urychlil, navýšil jeho už tak velké zpoždění, jelikož oba náhradníci dostali nové dvě minuty.

Shodou okolností se v rozjížďce s číslem čtrnáct zkomplikovala finálová účast Josefa France. Sice rychle reagoval na pohyb pásky, ale vnějškem první zatáčky se okolo něho přehnal Zdeněk Simota. Nakonec však stejně k žádnému finále nedošlo.

Andreas Jonsson vyhrál jedenáctou jízdu, avšak pak se rozhodl nestartovat. V té chvíli měl přitom maximální počet bodů už jen on a Greg Hancock. Renat Gafurov totiž při vzájemném střetu s Američanem v desáté jízdě zůstal stát. A Švéd při svém posledním startu v rozjížďce s číslem dvanáct odvedl Nickiho Pedersena.

Nicki Pedersen ovšem hravě vyhrál třináctou jízdu, zatímco Luboš Tomíček nevydržel trápit Grega Hancocka ani jedno celé kolo. V rozjížďce s číslem dvacet pak oba leadeři narazili sami na sebe. Vrch měl Greg Hancock, což se ukázalo jako rozhodující pro jeho cestu na nejvyšší stupeň. Před ní se oba dohodli, že finálovou jízdu na těžké dráze už nepojedou a celkové pořadí určí výsledek jejich vzájemného duelu.

1. Nicki Pedersen, DK 3 3 2 3 3 14
2. Greg Hancock, USA 3 3 3 3 2 14
3. Renat Gafurov, RUS 3 3 E 1 3 10
4. Andreas Jonsson, S 3 3 3 – – 9
5. Martin Smolinski, D 2 1 2 3 1 9
6. Josef Franc, CZ 1 2 E 2 3 8
7. Lewis Bridger, GB 2 2 1 M 3 8
8. Cameron Woodward, AUS 1 1 2 2 2 8
9. Norbert Magosi, H 2 0 2 1 2 7
10. Zdeněk Simota, CZ X 2 1 3 0 6
11. Matěj Kůs, CZ 0 2 3 M 1 6
12. Václav Milík, CZ 1 0 3 2 M 6
13. Michal Mitko, PL 0 1 1 2 1 5
14. Martin Gavenda, CZ (res) 1 1 1 2 5
15. Luboš Tomíček, CZ 2 0 0 E 1 3
16. Samo Kukovica, SLO X 0 0 0 0 0
17. Ondřej Veverka, CZ (res) 0 0 M 0 0
18. Grzegorz Zengota, PL X – – – – 0

Poznámka: finálová jízda zrušena a o vítězi rozhodl vzájemný souboj v rozjížďce s číslem dvacet.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Na třináctku byla tlačenice

Praha – 5. září
Třináctka je v obecném podvědomí nešastné číslo. Nicméně pro denšní Tomíčkův memoriál o vestu se třináctkou, jenž mimo jiné umožňuje dva starty z vnitřní dráhy, projevili zájem dva závodníci. Vedle Luboše Tomíčka také Matěj Kůs, který s ní vyhrál loni a bude s ní startovat i dnes večer.

„Loni jsem s třináctkou vyhrál,“ vysvětluje Matěj Kůs motivy svého přání. „Je to moje šastný číslo. S devítkou, jedenáctkou a třináctkou se mi vždycky daří.“

A s čím se Matěj Kůs dnes večer objeví na Markétě? „Chci odjet, co nejlepší závod,“ říká. „Věřím si na ten den.“

Poslední verze startovní listiny:

1 Samo Kukovica, SLO
2 Josef Franc, CZ
3 Andreas Jonsson, S
4 Martin Smolinski, D
5 Greg Hancock, USA
6 Cameron Woodward, AUS
7 Michal Mitko, PL
8 Lewis Bridger, GB
9 Grzegorz Zengota, PL
10 Luboš Tomíček, CZ
11 Zdeněk Simota, CZ
12 Renat Gafurov, RUS
13 Matěj Kůs, CZ
14 Nicki Pedersen, DK
15 Fritz Wallner, A
16 Václav Milík, CZ
17 Martin Gavenda, CZ
18 Ondřej Veverka, CZ

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Jaroslav Petrák si nemohl vychutnat zasloužené šampaňské

Opole – 4. září
Po první sérii dnešního závodu MACEC Cup v Opole Jaroslav Petrák nikterak nevybočoval z koloritu českých boxů, kde si čtyřlístek našich závodníků mohl držet hlavy v dlaních. Po dalším triumfu přišlo ještě jedno mírné zaváhání. Avšak pardubický matador těžil z výpadků ostatních a stoupal vzhůru. Když Ondřej Smetana razantním nájezdem v rozjížďce s číslem devatenáct sebral druhé místo Patriku Nagymu, pro Jaroslava Petráka se otevřela cesta k rozjezdu s maďarským juniorem o třetí místo. V něm zvítězil stylem start – cíl a dočkal se velkolepých ovací na pódiu. Šampaňské, které nevystříkal si, ovšem příliš neužil, jelikož hvězdnatou nocí s jasným Měsícem musel řídit svou dodávku do Pardubic sám.

Začátek si nikdo z Čechů za rámeček nedal
V Opole dnes ukázali, že na profesionální bázi a bez sebemenší chybičky lze zvládnout i mítink pro borce, jejichž diáře rozhodně nepřetékají červeně zakroužkovanými daty závodů. Atmosféru dokreslili diváci. Zatímco u nás by většina pohodlných plochodrážních příznivců nad startovní listinou MACEC Cupu nejspíše mávla rukou, kraoučká dolnoslezská dráha přivítala tolik diváků, nad nimiž by mnohdy zajásali i pořadatelé české extraligy.

Startovní listina čítala jména ze sedmi zemí. Bylo jich přesně šestnáct a kupodivu se škrtalo pouze mezi domácími. Překvapivě dorazil i Tomáš Kis, by se dnes v Žarnovici konal slovenský šampionát. Radikální vedení mladšího žarnovického klubu mu dnešní závod a včerejší trénink kulantně řečeno doporučilo. Jenže většina početného doprovodu slovenského závodníka dala přednost sledování domácího podniku a on musel cestovat do Polska jen se svým šestnáctiletým švagrem.

Jako první se z českého kvarteta dostal do akce Jaroslav Petrák. Rošt opouštěl jako čtvrtý, držel se celé skupiny, ve druhé zatáčce se pokusil vnitřní stopou atakovat Mateusze Borowicze, ale neuspěl. „Nejspíš jsem to zkazil převodem,“ přemítal.

Ondřej Smetana rozehrál mítink třetím místem, když nakonec udolal Čavdara Černěva. Osmadvacetiletý Bulhar se poprvé prezentoval mimo svou vlast či sousední Rumunsku. Do Opole dorazil s dodávkou odtahové služby, na níž trůnila unikátní cestovní dvěstěpadesátka AWO Simson se sajdkárou.

Bezprostředně po mítinku se bulharská trojice vydala za německým kupcem, který za cenný sběratelský kousek nabídnul čtyřikrát vyšší částku než v černomořské zemi. A když už jsme u balkánských rarit, Alexandru Toma, jenž v Opole startoval už v sezóně 1988, dokázal celá čtyři kola vzdorovat Jaroslavu Poljuchovičovi. Také tento bod zabránil Ukrajinci ucházet se nakonec o stupně vítězů.

Ondřej Veverka se svým otcem Hynkem prožili vskutku vypečený víkend. Nejprve pomáhali na cestě do Březolup odstranit poruchu na dodávce Pavla Pučka. Vzápětí kvůli těsnění pod hlavou motoru museli odstavit svůj vlastní vůz. Když přeložili veškerý náklad do auta druhého Pražana, to se už nerozjelo. Zatímco Pavol Pučko po opravě do Březolup dorazil těsně před skončením šampionátu dvojic, Ondřej a Hynek Veverkovi tvrdli sedm hodin na benzínové pumpě, než pro ně přijela odtahovka.

Dnes však v Opole nechyběli, když si vypůjčili dodávku s výmluvnými nápisy SMESTAV. „Je to pracovní auto,“ vysvětloval Radek Smetana, který ho svým kolegům ochotně zapůjčil. „A ráno musí vozit cihly!“ Ondřej Smetana ve čtvrté jízdě inkasoval jediný bod, když za ním projížděl cílem jen Jaromír Otruba.

Pardubičan šel svému štěstí naproti
Až v rozjížďce s číslem osm se české barvy dočkaly svého prvního triumfu. Jaroslav Petrák skvěle odstartoval a dovedl do cíle Ondřeje Smetanu, Vladimira Omeljana a Fanela Popu. Ondřej Veverka v šesté jízdě dojel beznadějně poslední, což ho pohnulo zkusit druhý motocykl. Bylo to správné řešení. Pražan v prvním oblouku objel Lukasze Bojarskeho, aby o chvilku později protínal metu jako vítěz.

Dopřál si vítězné wheelie a nestačil se divit. „Jak jsem to zvednul na zadní, seknul se mi plyn,“ vysvětloval svou eskapádu. Vzápětí Jaroslav Petrák narazil na neporazitelného Rafala Flegera, který se na rozdíl od Pardubičana dokázal v první zatáčce protlačit před Lukasze Bojarskeho. Jaroslav Poljuchovič ovšem skončil bez bodu, což se posléze ukázalo jako rozhodující.

Od té doby už Jaroslav Petrák neudělal jedinou chybičku. V šestnácté jízdě se rychle v první zatáčce dostal před Alexandra Tomu. Patrik Nagy, jenž v první zatáčce předčil pouze Jaromíra Otrubu, měl s Rumunem větší starosti. Avšak také on šel v posledním kole před něho. S devíti body byl dle spíkra žhavým kandidátem na jeden z obřích pohárů.

Muž za mikrofonem rozhodně nepřeháněl. Nehovoříme-li o suverénním Rafalu Flegerovi a Mateuszi Borowiczowi, který se po úvodním třetím místě vydal rovněž na cestu vítězství, byla situace pořádně zamotaná. Kamil Fleger a Lukas Bojarski zastavili s defekty. Adam Czechowicz se skláněl jen před Rafalem Flegerem ve dvanácté jízdě. Avšak v rozjížďce s číslem čtrnáct stíhal Mateusze Borowicze tak vehementně, že v poslední zatáčce skončil v nafukovací bariéře. A protože se necítil zrovna fit, že mítinku odstoupil.

Za těchto okolností potřeboval Patrik Nagy ke třetímu místu již jen dva body z rozjížďky s číslem devatenáct. Jenže v ní kraloval Lukasz Bojarski. A Ondřej Smetana v první zatáčce podjel Maďara takovým způsobem, že ho přešla chu na odvetu. „Když jsem ho viděl před sebou, řek‘ jsem si, že to tedy ne a vzal to rovně,“ vyprávěl v cíli.

Vzápětí Jaroslav Petrák vrovnal bodový zisk Patrika Nagyho, když poslední jízdu pojal stylem start – cíl. Vynutil si tak rozjezd. Maďar s červenou pokrývkou helmy odstartoval lépe, ale z prvního výjezdu mu už Pardubičan diktoval tempo. Neskrýval únavu z druhého závodu v tropickém vedru, prožil jeden krizový moment v poslední zatáčce, ale přesto dokázal tlaku soupeře vzdorovat až k šachovnicové vlajce.

Hlasy z depa
„Už jsem unavenej‘,“ neskrýval Jaroslav Petrák, který do Opole vyrazil krátce před půlnocí rovnou z Březolup. „Ale v rozjezdu jsem si řek‘, že to nesmím pustit, kdybych měl překousnout řidítka. Bednu jsem nečekal. Začátek byl špatnej‘. Nejspíš jsem to zkazil převodem. Myslel jsem, že bude dobrej‘, ale bylo to utažený. S těžším převodem jsem je stíhal, ale nevyšlo mi odlepit se od startu. Pak se dráha změnila a bylo to dobrý. Rozjezd byly trošku nervy. Nemám je rád, je to buď a nebo. Bylo to napínavý, říkal jsem si ‚musím, musím‘. Spokojenost je, určitě.“

„Moh‘ jsem udělat dva bodíky navíc,“ uvědomoval si Ondřej Smetana. „V předposlední jízdě jsem moh‘ mít o bod víc. A úplně jsem posral první jízdu. V poslední jízdě jsem se nasral. Řek‘ jsem si ‚tak to teda ne‘ a vzal to rovně.“

„Na hovno,“ neměl Ondřej Veverka zrovna hovornou náladu. „“První dvě jízdy mi nefungovala motorka. Pak jsem šel na druhou, ta byla dobrá, ale zase jsem dělal chyby já. Moc jsem si dnes dělalo, dobrý bylo jenom to jedno vítězství.“

1. Rafal Fleger, PL 3 3 3 3 3 15
2. Mateusz Borowicz, PL 1 3 3 3 2 12
3. Jaroslav Petrák, CZ 0 3 1 3 3 10+3
4. Patrik Nagy, H 2 2 3 2 1 10+2
5. Jaroslav Poljuchovič, UA 2 1 0 3 3 9
6. Kamil Fleger, PL 3 2 E 2 2 9
7. Lukasz Bojarski, PL 2 2 2 E 3 9
8. Adam Czechowicz, PL 3 3 2 F – 8
9. Ondřej Smetana, CZ 1 2 2 1 2 8
10. Vladimir Omeljan, UA 2 1 2 2 1 8
11. Alexandru Toma, RO 3 1 1 1 0 6
12. Ondřej Veverka, CZ 1 0 3 0 1 5
13. Čavdar Černěv, BG 0 1 X 2 2 5
14. Tomáš Kis, SK 0 0 1 1 E 2
15. Fanel Popa, RO 1 0 0 E 1 2
16. Jaromír Otruba, CZ 0 0 E 0 0 0

Zdeněk Simota už nesedí na motocyklu jako na židličce

České Budějovice – 4. září
Zdeněk Simota se včera v Březolupech společně s Janem Jarošem dostali až do finálové části. Nakonec na ně zbyla bramborová medaile a slabá útěcha, že fanouškovské uskupení HBC@Vrates dostali opět na post nejlepší soukromé dvojice. Magazín speedwayA-Z se ho ovšem zeptal také na zítřejší Tomíčkův memoriál v Praze.

„Uvidíme, jak se budou dařit starty,“ krčí Zdeněk Simota rameny nad dotazem po ambicích na zítřejší Memoriál Luboše Tomíčka. „Motory teď poslední tři závody fungujou. Už od extraligy ve Mšeně jezdím bez límce. Omezovalo mě to hybnost a na motorce musíš bejt‘ uvolněnej‘. Ale s tím jsem jezdil jako na židličce.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Tomasz Gollob útočí…

Wawrow – 21. srpna
Jak všichni víme, mistr světa 2010 Tomasz Gollob po posledním závodě v
Toruni zatím figuruje na čtvrtém místě celkového pořadí SGP. V Toruni se po
velkém boji neprobojoval do závěrečné finálové jízdy. Protože ho všichni
známe jako velkého bojovníka, který se nerad vzdává, zcela chápeme, že
Tomasz hledá cestu jak smazat náskok který má na něj Greg Hancock.
Vzhledem k tomu, že na veřejnost začaly pronikat určité neúplné informace,
rozhodli jsme se celou situaci zveřejnit a popsat co nejpodrobněji.

Ano…

Tomasz Gollob uvažuje o motocyklu Shupa, jak dokládají přiložené
fotografie, jako o tajné zbrani a je jen otázkou času kdy jej nasadí do
seriálu Grand Prix.

Zde by se hodilo velmi malým písmem uvést situaci na pravou míru. Tomasz
Gollob se opravdu posadil a ochotně zapózoval na motocyklu Shupa Filipa
Šifaldy u příležitosti utkání Wawrow – Chabařovice. Snad
nám Tomasz Gollob ten scifi úvod promine a my mu můžeme poděkovat, že věnoval
svůj čas setkání s našimi a poskými plochodrážními nadějemi budeme mu dál
držet palce v jeho boji v Grand Prix.

Fotky od Jiřiny Šifaldové z této akce jsou k vidění
zde.

Foto: Jiřina Šifaldová

Pavol Pučko pojede při Tomíčkově memoriálu s Yamahou nebo Husabergem

Praha – 1. září
Když Pavol Pučko předloni dostal nabídku, aby se před Tomíčkovým memoriálem svezl v ukázkovém závodě flat tracku, netušil, jak moc ho původně americká alternativa motocyklového závodění na oválech osloví. Jeho účinkování při včerejší extralize ve Slaném se omezilo na pouhou povinnou juniorskou jízdu, proto měl čas svěřovat se, že se při flat tracku objeví v Žarnovici i v Praze.

„Chceme ukázat lidem, že to tady existuje,“ přibližuje pražský junior své důvody. „V sobotu v Žarnovici budu lítat z plochý dráhy na flat track a zpátky. Bude nás tam asi dvanáct nebo třináct. V pondělí při Tomíčkově memoriálu nás má bejt´ sedmnáct. Budou tam zajímavý jména, třeba Pavel Kejmar, jeden z nejlepších supermotardistů nebo jedna Němka. Oba závody pojede i Vlado Višváder, jsou slíbený i Němci na Harleyích.“

Sám Pavol Pučko ovšem nemá jasno, jaký motocykl v pondělí osedlá. „Jsou dvě alternativy,“ vypočítává. „Buď pojedu na Yamaze 450 od Mariána Troligy nebo na Husabergu 450 od Tomáše Sulka. Na Yamaze pojedu v Žarnovici, ale byl by problém ji vrátit na Slovensko, Husaberg zase musím dostat z Hradce do Prahy.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)