AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 2. října
Předloni se Rune Holta dostal do startovní listiny na poslední chvíli místo Tai Woffindena. Dnes to s jeho účastí bylo obdobné, protože zastoupil Jasona Crumpa, jehož měli pořadatelé v hledáčku. Tím ovšem pro Nora s polským občanstvím podobenství se Zlatou přilbou neskončila. Opět se dostal až do finálové jízdy. V ní se rychle dostal do čela, aby posléze úspěšně odrážel nápor Antonio Lindbäcka až na cílovou čáru. Těsně před ní mu došel metyl, ale krásnou trofej z jeho hlavy už nikdo nesundal. Nejlepší z našich závodníků byli Aleš Dryml a Tomáš Suchánek, jejichž pou vyřazovacím závodem se zastavila až v malém finále.

Smůla měla vrch
Babí léto se překonávalo. A stejně jako včera se sluníčko usilovně snažilo vynahradit svou prázdninovou nepřízeň. Léta, kdy pardubický víkend provázelo psí počasí, byla zapomenuta. Na sluníčko se rtu teploměru nestyděla přehoupnout i přes třicítku. Šortky a tričko bylo tím nejlepším oblečením a na tribunách se lidé slunili. Víno, které stánkaři nakupili na svařák, zůstávalo v zašpuntovaných lahvích, nanejvýš se konzumovalo studené.

Skvělé počasí stálo za nejlepší diváckou návštěvností posledních let. Třináct a půl tisíce diváků pořadatelé napočítali ještě v éře federálního státu. Pokud přišli fandit českým barvám, museli škrtat své favority už bohužel ve vylučovacích skupinách.

Z té první vypadl Dino Kovačič už včera, když si při nezaviněné kolizi s Lasse Bjerrem zlomil ruku. Repete zvládl nejlépe Tobias Busch, který se prosadil rovněž v úvodní jízdě dnešního programu. S deseti body postoupil, zatímco Stanislaw Burza druhým místem napravil včerejší překročení dvouminutového limitu.

Martin Málek, jediný český zástupce ve skupině, protínal metu jako čtvrtý. Sobotní druhé místo mu však stále dávalo slušné naděje. V rozjížďce s číslem devět však opět doplatil na nepovedený start. A Jaroslav Petrák byl jediný, koho dokázal během čtyř kol uštvat. „Už to nebyla taková tragédie jako loni, ale vyhořel jsem na startech,“ vysvětloval celkové čtvrté místo. Lasse Bjerre v prvním oblouku překonal Stanislawa Burzu a s osmi body šli oba do čtvrtfinále.

Ve druhé vylučovací skupině plnil Tomáš Suchánek úspěšně roli favorita. V sobotu hrál velké sólo, avšak v nedělní první rozjížďce s číslem šest hrál prim Manuel Hauzinger. Zatímco Timo Lahti odpadl, Tomáš Suchánek se posunul na druhou pozici. Přesto, že měl Pardubičan postup v kapse, nastoupil na start i potřetí.

A hrál prim od startu až do cíle. Spolu šel dál i Manuel Hauzinger. Zato šance Michaela Hádka definitivně zhasla. Sice skončil třetí před Manuelem Hauzinger, ale jeho předchozí triumf byl zbraní silného kalibru. Rakušan měl nakonec o jeden bod více než náš borec. „Mínus,“ komentoval Michael Hádek své účinkování. „První jízdu jsem jel na jawce, z GM šly špony.“

Ve třetí skupině si o čtvrtfinále řekl Filip Šitera. Včera se Piotr Pawlicki dostal do čela před Piotra Pawlickeho, zatímco mšenský borec dokázal ukořistit druhé místo. V rozjížďce s číslem sedm však položil slušný základ postupu, když ho předčil pouze Piotr Pawlicki. V rozjížďce s číslem jedenáct mohl překvapit ještě Zdeněk Simota.

Ten byl po včerejším prvním startu docela vpředu, avšak záhy klesnul na čtvrté místo. Neděli začal nulou, proto musel nyní stůj co stůj zvítězit. Náročnou misi se mu dařilo plnit. Po vylétnutí pásky se vskutku usadil na první příčce. Jenže Roberto Haupt jedoucí za ním si to ve druhém oblouku namířil rovnou do nafukovaček.

Z repete vypadl nejprve Mads Korneliussen, když se dostal do křížku s páskou. Další obětí se však bohužel stal Zdeněk Simota, který se prakticky ani nerozjel. „Je to v prdeli,“ nebral si servítky. „Nejdřív spadnul ten Haupt, teď se rozepla vzadu spojka na řetězu.“ Nebylo divu, triumf nevisel vysoko. Takhle vedle neporaženého Piotra Pawlickeho šel do čtvrtfinále Mads Korneliussen a Filip Šitera, který se za vedoucím Norbertem Magosim příliš hnát nemusel.

Dva české závodníky v sobě zahrnovala i čtvrtá vylučovací skupina. Ovšem i tady zaúřadovala smůla. Své by o tom mohl vyprávět Matěj Kůs. Ve včerejší rozjížďce s číslem čtyři po rychlém startu klesl za Aleksandra Loktajeva a Przemyslawa Pawlickeho. Unikající vzduch z pneumatiky před něho poslal i Mathiase Schultze.

Jan Holub začal s nulou a stejný výsledek bohužel zaznamenal také v rozjížďce s číslem osm. Matěj Kůs se s Przemyslawem Pawlickim a Aleksanderem Loktajevem pral o vedení. Když se Polák v úvodní zatáčce druhého kola dostal daleko ven, on se spodem dostal na druhou příčku. Přišel o ní až po útoku polského juniora v posledním nájezdu.

Proto také on nastupoval do rozjížďky s číslem dvanáct bez Przemyslawa Pawlickeho a Aleksandra Loktajeva s myšlenkou na pět bodů. Leč dopředu vypálil Mathias Schultz, který si vítězství a tím pádem i třetí postupové místo nenechal vzít. „Udělal jsem pár špatnejch‘ rozhodnutí,“ nezastíral Matěj Kůs.

Zlatá přilba v žáru téměř tropického sluníčka
Zatímco vyřazení začínali balit krám, pro postoupivší a přímo nasazené závod teprve začínal. První čtvrtfinálová skupina začala překvapením. Tobias Busch dokonale odstartoval a přivedl vláček přímo nasazených favoritů v pořadí Rune Holta, Magnus Zetterström a Martin Vaculík až k šachovnicové vlajce.

Mnohem větší vliv na pořadí skupiny měla rozjížďka s číslem sedmnáct. Tobias Busch s Madsem Korneliussenem upadli hned v první zatáčce. Když oba dostali příležitost při repete, stejná situace se opakovala takřka jako přes kopírák. S tím rozdílem, že tentokrát se do jejich pádu bohužel připletl také Magnus Zetterström.

Druhá kolize byla už vážnější. Mads Kornelliusen se držel za levé předloktí, Magnus Zetterström si odřel prst až na kost. Oba Seveřané už nepokračovali, Magnus Zetterström, jenž minulý měsíc vydřel pardubický postup do finále extraligy, dorazil z nemocnice zpátky do Svítkova taxíkem až v půli semifinálových bojů.

Při třetím opakováním se prosadil Rune Holta, když v prvním oblouku objel Timo Lahtiho. Před Fina záhy pronikl Martin Vaculík, který úspěšně odrážel jeho nápor až do cíle. O čtyři rozjížďky později vyhrál Rune Holta podruhé. Záhy minul Timo Lahtiho, jemu k postupu nepomohlo ani druhé místo před Martinem Vaculíkem. Stejně bodů jako oni dva měl i Tobias Busch, avšak finský závodník měl horší pomocná kritéria.

„Na slunci je třicet stupňů, motorka potřebuje dejchat a otryskování je jiný,“ přemítal Aleš Dryml, přímo nasazený do druhé skupiny. „Dneska je vedro a podmínky jsou stížený pro lidi a pro motor je to to samý.“ Pardubický favorit rozehrál svůj čtvrtfinálový boj třetím místem, zatímco před ním Aleksander Loktajev ohlídal Lasse Bjerreho.

První vyhrání ovšem z kapsy vyhání a Aleksander Loktajev v dalších dvou rozjížďkách jen paběrkoval. Zato Lasse Bjerre položil základní kámen k semifinále vítěznou rozjížďkou s číslem osmnáct. Aleš Dryml vyjel z první zatáčky jako druhý. Vzápětí klesl za Hanse N. Andersena, aby ho ale na začátku druhého kola znovu podjel. Dán se ale ve dvaadvacáté jízdě serval o prvenství s Alešem Drymlem. Zpočátku měl vrch Pardubičan, v cíli byl dříve Hans N. Andersen. Do semifinále oba dva doprovodil ještě jeho krajan Lasse Bjerre.

Darcy Ward se ztratil v reji nočního města po nepovedeném juniorském mistrovství světa. Na startovním čísle tři ho zastoupil Patrik Nagy, avšak při své premiéře v nejstarším plochodrážním závodě světa žádnou velkou díru neudělal. Třetí čtvrtfinálovou skupinu naplno ovládl Kenneth Bjerre. Ve druhé zatáčce patnácté jízdy zbavil Mathiase Schultze vedení, aby o čtyři rozjížďky později triumfoval stylem start – cíl.

I když měl deset bodů a jasné vítězství v kapse přijel na startovní rošt i do třetice na rozdíl od Piotra Pawlickeho, jehož v obou předchozích případech přivítala šachovnicová vlajka na druhém místě. Třetí postupové místečko si pro sebe urval Antonio Lindbäck. Tlačil se dopředu až do druhé zatáčky, v níž vyhnal na venek Kennetha Bjerreho.

Tři ze čtyř českých čtvrtfinalistů se setkali ve čtvrté skupině. Ve velkém stylu začal Tomáš Suchánek. Na pohyb pásky zareagoval nejrychleji Fredrik Lindgren, avšak domácí borec vyjel z první zatáčky na prvním místě před Przemyslawem Pawlickim. Mladý Polák před startem rozjížďky s číslem dvacet honem přeskočil na druhý motocykl. V jejím sedle však skončil čtvrtý, když Davey Watt a Fredrik Lindgren posílili své vyhlídky prvním, resp. druhým místem.

Tomáš Suchánek vyjel ze skrumáže první zatáčky jako třetí. Zbylí dva Češi už byli bez nadějí. Filip Šitera ani ve čtyřiadvacáté jízdě neviděl cíl. „Na dráze se udělal černej‘ pás, měl jsem slabou motorku, málem mi na něm zhasla,“ vysvětloval. Zato Václav Milík se alespoň na poslední chvíli blýsknul.

Z červené pozice bleskově odstartoval. V první zatáčce se okolo něj prohnal Przemyslaw Pawlicki. A vzápětí také Tomáš Suchánek. Jeho mladší klubový kolega mu ve druhém oblouku vrazil do zadního kola a propadl se až na čtvrté místo. Na začátku druhého kola byl opět druhý, když za sebou nechal Fredrika Lindgrena i Tomáše Suchánka.

Vítězem skupiny nakonec byl Przemyslaw Pawlicki s devíti body. Tomáš Suchánek měl o jeden bod méně, Davey Watt a Fredrik Lindgren hned o dva. Ovšem v Australanův prospěch výrazně hovořilo vítězství v rozjížďce s číslem dvacet.

Jeden má přilbu podruhé, ostatní musí opět čekat
První semifinálová skupina proběhla bez české účasti. Avšak česká část ochozů vesměs zformovala spontánní koalici s příznivci Martina Vaculíka. V pětadvacáté jízdě však mohly obě národnosti svorně zaklít. Martin Vaculík zůstal stát na startovním roštu.

Na čele mezitím úřadoval Rune Holta před Antonio Lindbäckem. Ten si však postupovou cestu vzápětí zkomplikoval pádem v rozjížďce s číslem sedmadvacet. Rune Holta zvítězil podruhé a stal se prvním finalistou. Martin Vaculík prodloužil život své naději, když dojel do cíle hned za ním.

V devětadvacáté jízdě by ale potřeboval zvítězit. Jenže stejný záměr pojal rovněž Davey Watt, který vystřelil dopředu jako raketa. Za sebou měl Hanse N. Andersena, avšak Dán se po nechtěném wheelie propadl dozadu. Druhé místo zdědil Antonio Lindbäck, který ochotně chňapl po posledním místečku pro velké finále.

Stejně suverénně jako si Rune Holta počínal v první skupině, vyhrál Piotr Pawlicki tu druhou. Stala se nevídaná věc, když obě dvě úvodní rozjížďky skončily s naprosto shodným výsledkem. Za vítězným polským juniorem se jeho soupeři seřadili do pořadí Kenneth Bjerre, Tomáš Suchánek, Lasse Bjerre, Aleš Dryml a Tobias Busch.

Vítězný Piotr Pawlicki už napotřetí zůstal v depu. Vedení se ujal Kenneth Bjerre. A když se jeho mladší bratr Lasse prokousal před Aleše Drymla za něho, pustil ho před sebe na první příčku. Tím pádem postoupili oba, protože Lasse Bjerre měl i tak víc bodů, i kdyby Tomáš Suchánek nezůstal ve druhém kole stát se zadřeným motorem.

„Závod pro mě skončil,“ netajil se Aleš Dryml zklamáním, že jeho dráha neskončila až mezi nejlepšími šesti. „V tomhle závodě je úkol dostat se vždycky dál a dál. Měl jsem perfektní starty v semifinále, ale jako kdyby mě někdo držel za zadek.“

Po startu malého finále pardubického kapitána vyhnal Martin Vaculík. Aleš Dryml se hnal dopředu, vyvezl ho ven, ale mezitím se do čela posunul Hans N. Andersen. V půlce jízdy vyřešil Martin Vaculík svůj duel s Alešem Drymlem ve svůj prospěch. A hned se pustil do vedoucího Dána.

V šestém kole to z jeho úhlu pohledu vypadalo hodně nadějně, ale nakonec byl slovenský borec nucen spokojit s druhým místem. Hned za ním protnul metu Aleš Dryml jako nejlepší český závodník. Čtvrtý byl Tomáš Suchánek, jenž se od čtvrtého kola musel vypořádat s vibracemi v motoru.

Jedině Rune Holta se z celé finálové šestice mohl chlubit, že si nádhernou trofej už nechal posadit na svou vlastní hlavu. Nyní však nejlépe odstartoval Kenneth Bjerre. Antonio Lindbäck a Rune Holta ho však záhy odsunuli za sebe a Dánovo účinkování skončilo defektem ve třetím okruhu.

Z prvního výjezdu už měl vrch Rune Holta, jehož cestu za druhou pardubickou přilbou nezkřížily ani útoky Antonio Lindbäcka, ani vyschlá nádrž. Metou projížděl bez metylu, ale jako vítěz. Na tiskové konferenci se pochlubil, že od svého předchozího vítězství pokročil s polštinou, s níž přítomným sdělil, že s jazykem své nové země nemá vůbec žádný problém.

Ostatní mohli tradičně nechat oči na blyštivé hlavní ceně. Moderátor Vítek Formánek zaskočil Piotra Pawlickeho, jenž po odpadnutí Kennetha Bjerreho zdědil jeho třetí příčku, který zálibně hladil přilbu. „Chtěl jsem hlavně mistrovství světa juniorů,“ reagoval Polák na dotaz, jak se mu legendární trofej líbí. „Ale mám ještě spousta let před sebou…“

Hlasy z depa
„Hned od začátku to dnes bylo těžké,“ svěřoval se Rune Holta na tiskové konferenci. „Dělal jsem to nejlepší, co jsem mohl. Ve finále jsem špatně odstartoval a musel si najít si místo, abych se dostal před Lidbäcka. Motorka se mi zastavila až v poslední zatáčce, kdy mi došel metyl. Šest kol je přece jen hodně. Neměl jsem tu původně startovat, ale nebyl jsem dnes dost dobrý pro Toruň. Dali mi možnost odjet do Pardubic. A ukázal jsem, kdo je tady nejlepší, i když rozhodnutí klubu samozřejmě respektuji.“

„Start nestál za nic,“ netajil se Antonio Lindbäck. „Můžu být rád za druhé místo. Chtěl jsem vyhrát, ale vyhrál ten lepší.“

„Poprvé jsem jel Zlatou přilbu,“ rozhovořil se Piotr Pawlicki. „Dalo by se říct, že jsem si ve finále držel třetí místo. Chtěl bych poděkovat sponzorům a rodině. Chtěl jsem udělat co nejlepší výsledek a dostat se až do finále, což se povedlo s pódiem navíc.“

„Zase malý finále, z toho jsem zklamanej‘,“ posteskl si Aleš Dryml, ledva v depu sundal přilbu z hlavy. „Loni to bylo super. Letos jsem měl perfektní starty. Ale bohužel ve výjezdu jsem stál. Potřebuješ, aby tam motorka zvadla a postrčila tě dopředu, ale byla moc silná. Nic jsme ale nevymysleli. V semifinále jsem jel na slabší motorce, ale ani nevzdechla. Nejlepší pocit je, když vyhraješ, druhý, třetí místo je zklamání, to řekli i kluci na tiskovce. O přilbu se snažím každej‘ rok, ale ten úhel pohledu je špatnej‘. Po semifinále, jak se to vyvíjelo, jsem viděl, že nemám šanci. A závod pro mě skončil.“

„Škoda, že mi v semifinále odešel motor,“ želel Tomáš Suchánek. „Teď v malým finále mi to od čtvrtýho kola začalo vibrovat. Jsem spokojenej‘ s malým finále, ale věřil jsem si na velký. Do motoru nevidíš. Dráha mi vyhovovala, sice se to pak vymydlilo a venek nejel, ale nějak mi to nevadilo.“

„Poslední jízda byla dobrá,“ vyprávěl Václav Milík. „Odstartoval jsem, škoda, že to tak nebylo ty předešlý dvě jízdy. To jsem měl starty na hovno, absolutně v prdeli. Snad příští rok. Musím napilovat starty i na suchým.“

„Měl jsem slabou motorku,“ svěřoval se Filip Šitera. „Jako když se to zadírá. Na dráze se udělal černej‘ pás, málem mi to tam zhaslo. Jel jsem 53jku, ale musel bych jet tak o tři zuby nahoru.“

„Už to nebyla taková tragédie jako loni,“ nebral Martin Málek své brzké vyřazení příliš tragicky. „Dneska jsem vyhořel na startech. Hned v první jízdě a pak to úpravě nebylo nejideálnější. Třeba zase za rok. Motorky jely, z toho jsem spokojený.“

„Dneska to bylo špatný,“ smutnil Jan Holub. „Trošku mi nesedla dráha. Snad za rok. Uvidím, ale tady je to vždycky těžký.“

„Byla to moje chyba,“ sypal si Matěj Kůs popel na hlavu. „Motorka jela dobře. Udělal jsem ale pár špatnejch‘ rozhodnutí. Škoda píchlý gumy, ale pak jsem měl dvě jízdy, abych to nahradil. Ale nic jsem neukázal a celej‘ den byl zklamání.“

1. vylučovací skupina
1. Tobias Busch, D	5 5 –	10
2. Lasse Bjerre, DK	X 3 5	8
3. Stanislaw Burza, PL	M 4 4	8
4. Martin Málek, CZ	4 2 2	6
5. Matija Duh, SLO	2 0 3	5
6. Dino Kovačič, SLO	F/R – –	0
res Jaroslav Petrák, CZ	3 1 1	5
2. vylučovací skupina
1. Tomáš Suchánek, CZ	5 4 5	10
2. Timo Lahti, FIN	4 E 4	8
3. Manuel Hauzinger, A	F 5 2	7
4. Michael Hádek, CZ	3 2 3	6
5. Aleksander Čonda, SLO	2 3 1	5
6. Alessandro Milanese, I	1 1 0	2
3. vylučovací skupina
1. Piotr Pawlicki, PL	5 5 –	10
2. Filip Šitera, CZ	3 4 4	8
3. Mads Korneliussen, DK	4 3 T	7
4. Norbert Magosi, H	1 1 4	5
5. Roberto Haupt, D	0 2 X	2
6. Zdeněk Simota, CZ	2 0 E	2
4. vylučovací skupina
1. Aleksander Loktajev, UA	5 5 –	10
2. Mathias Schultz, D	3 2 5	8
3. Przemyslaw Pawlicki, PL	4 4 –	8
4. Matěj Kůs, CZ	2 3 4	7
5. Jan Holub, CZ	0 0 3	3
6. Nikolas Covatti, I	1 1 E	2
res Jaroslav Petrák, CZ	– – 2	2
1. čtvrtfinálová skupina
1. Rune Holta, PL	4 5 5	10
2. Tobias Busch, D	5 2 2	7
3. Martin Vaculík, SK (PZM)	2 4 3	7
4. Timo Lahti, FIN	0 3 4	7
5. Magnus Zetterström, S	3 F/R –	3
6. Mads Korneliussen, DK	1 F/R –	1
res Jaroslav Petrák, CZ	– 1 1	2
2. čtvrtfinálová skupina
1. Lasse Bjerre, DK	4 5 3	9
2. Hans N. Andersen, DK	1 3 5	8
3. Aleš Dryml, CZ	3 4 4	8
4. Aleksander Loktajev, RUS	5 1 1	7
5. Andrej Karpov, UA	2 2 2	4
6. Manuel Hauzinger, A	0 E 0	0
3. čtvrtfinálová skupina
1. Kenneth Bjerre, DK	5 5 4	10
2. Antonio Lindbäck, S	3 3 5	8
3. Piotr Pawlicki, PL	4 4 –	8
4. Mathias Schultz, D	2 1 3	5
5. Stanislaw Burza, PL	1 2 1	3
6. Patrik Nagy, H	0 0 0	0
4. čtvrtfinálová skupina
1. Przemyslaw Pawlicki, PL	4 2 5	9
2. Tomáš Suchánek, CZ	5 3 3	8
3. Davey Watt, AUS	2 5 1	7
4. Fredrik Lindgren, S	3 4 2	7
5. Václav Milík, CZ	0 1 4	5
6. Filip Šitera, CZ	1 R R	1
1. semifinálová skupina
1. Rune Holta, PL	5 5 –	10
2. Davey Watt, AUS	3 2 5	8
3. Antonio Lindbäck, S	4 2 4	8
4. Przemyslaw Pawlicki, PL	1 3 3	6
5. Martin Vaculík, SK (PZM)	E 4 1	5
6. Hans N. Andersen, DK	2 1 2	4
2. semifinálová skupina
1. Piotr Pawlicki, PL	5 5 –	10
2. Kenneth Bjerre, DK	4 4 4	8
3. Lasse Bjerre, DK	2 2 5	7
4. Tomáš Suchánek, CZ	3 3 E	6
5. Aleš Dryml, CZ	1 1 3	4
6. Tobias Busch, D	0 0 2	2
malé finále
1. Hans N. Andersen, DK
2. Martin Vaculík, SK (PZM)
3. Aleš Dryml, CZ
4. Tomáš Suchánek, CZ
5. Przemyslaw Pawlicki, PL
6. Tobias Busch, D
velké finále
1. Rune Holta, PL
2. Antonio Lindbäck, S
3. Piotr Pawlicki, PL
4. Lasse Bjerre, DK
5. Davey Watt, AUS
6. Kenneth Bjerre, DK		E

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Havlíček

Pardubice – 1. října
Letošní Zlatá přilba začala čtveřicí úvodních vylučovacích jízd tradičně už dnes. Mezi čtveřici vítězů se z našich závodníků zapsal Tomáš Suchánek brilantním výkonem v rozjížďce s číslem dvě. Před ním byl Martin Málek druhý za Tobiasem Buschem. Filip Šitera skončil ve třetí jízdě třetí, ostatním se vedlo hůře. Matěje Kůse připravil o větší bodový zisk defekt zadní pneumatiky.

Sobotní výsledky vylučovacích skupin:

I	Tobias Busch, Martin Málek, res Jaroslav Petrák, Matija Duh; Dino Kovačič F/R, Stanislaw Burza M
II	Tomáš Suchánek, Timo Lahti, Michael Hádek, Aleksander Čonda, Alesandro Milanese; Manuel Hauzinger F
III	Piotr Pawlicki, Mads Korneliussen, Filip Šitera, Zdeněk Simota, Norbert Magosi, Roberto Haupt
IV	Aleksander Loktajev, Przemyslaw Pawlicki, Mathias Schultz, Matěj Kůs, Nikolas Covatti, Jan Holub

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 30. září
Jako na nádraží při čekání na pořádně opožděný vlak si dnes mohli připadat fanoušci ve slušně nabitých ochozech při čekání na začátek Zlaté stuhy. Nově navezený materiál se na svítkovské dráze nespojil se starým, takže úderem sedmnácté hodiny měly na dráze pré traktory s grejdrem. Základní části tradičního juniorského klání dominoval neporažený Václav Milík, jenž se ve finále musel sklánět pouze před Tai Woffindenem. Vložené klání o Pohár primátorky pro závodníky mladší šestnácti let opanoval Eduard Krčmář.

Světla nepřestala svítit na zářícího Václava Milíka
Precizně připravený časový harmonogram vzal za své. Nový materiál se nespojil s původním a Christer Bergström svolal operativní zasedání jury. Trénink pro zítřejší světový juniorský šampionát byl přerušen. Na ovál vtrhly mechanismy. A všem divákům bylo jasné, že si mohli spěch ušetřit.

Zlatá stuha měla začít slavnostním nástupem ve čtvrt na šest. Místo toho až o hodinu později pokračoval trénink mistrovství světa. O další půlhodinku později se teprve účastníci Zlaté stuhy vrátili do depa z nástupu. Čekal je ještě jejich trénink, takže první jízda startovala až těsně před půl osmou.

Jakoby toho pořadatelé neměli málo s úpravou dráhy, vynořil se další problém. Spousta stánků pod tribunou i v předpolí areálu musela přejít na noční provoz. Odběr elektrické energie rázem naskočil. Zatímco žárovka v reklamě ČEZ na druhé straně oficiálního programu stále zářila, hrozilo reálné nebezpečí přetížení sítě a výpadku dodávky proudu do přilehlých oblastí města. Radek Hutla, který měl stánkový prodej opět pod svým palcem, rázně naordinoval úsporná opatření.

Ta fungovala mnohem lépe než státní zásahy do ekonomiky, takže elektrická energie kabely proudit nepřestala. Stejně jako stožáry se světly mohl v polovině mítinku zářit Václav Milík. V rozjížďce s číslem dvě neopustil vedoucí příčku ani na okamžik. V šesté jízdě ho očekával Tai Woffinden, horký kandidát celého klání, jenž prve neméně suverénně zvítězil v rozjížďce s číslem pět.

Angličan reagoval bleskurychle na pohyb pásky. Avšak Václav Milík se v první zatáčce probil za jeho záda. Na začátku druhého kola upadl Marco Gaschka. Byl samozřejmě diskvalifikován, navíc už do dalšího vývoje klání nezasáhl. Repete nabídlo prakticky stejný obrázek. Tai Woffinden na čele, Václav Milík hned za ním.

Jenže pardubický junior si tentokrát načasoval svůj útok na Brita mnohem dříve. Už na protilehlé rovince pronikl do čela. Tai Woffinden ihned kontroval, avšak Václav Milík nepolevil ve svém tlaku. A na začátku druhého okruhu se mohl sám sebe titulovat jako vedoucí jezdec. „Bylo to hrubý,“ vyprávěl později o strhujícím souboji.

V polovině základní části se Václavu Milíkovi nemohl rovnat vůbec nikdo. Tai Woffinden byl v průběžné klasifikaci hned za ním. Sedm bodů měl ještě Marcel Helfer. Lasse Bjerre po úvodním triumfu marně v páté jízdě stíhal Jana Holuba s Romanem Čejkou. Slawomir Musielak se zase nedostal do střetu s Tai Woffindenem, jelikož jeho skvělý start vyvrcholil pouze gejzírem jisker, jak mu ještě v úvodním nájezdu prasknul řetěz. Ve druhé sérii už zvítězil, avšak když defekt v posledním oblouku sebral triumf Krystianu Pieszczkovi.

Čeští borci oddělení tlustou černou čárou
Účast šesti českých juniorů by šlo rozdělit tlustou čárou jako podle pravítka. Pod ní by byli rozhodně Ondřej Veverka a Michal Dudek. Oba řešili jeden technický rébus za druhým. Pražan si v rozjížďce s číslem dvě musel doběhnout pro bod se ztichlým motorem. Ve druhé sérii mu však čtvrté místo sebral Ashley Morris, protože mu řetěz jako na potvoru prasknul těsně před cílovou metou.

A co Michal Dudek, který dnes absolvoval svůj poslední mítink mezi juniory? „V první jízdě se překroutil plyn,“ líčil. „A v další jízdě to samý. Šoupátko v karburátoru drží lanko a vytrhly se šrouby. Karburátor se zavřel a nejelo to.“ Technickým problémům se nevyhnul ani náhradník Ondřej Smetana, jenž ve druhé polovině zaskakoval za Marca Gaschku. Cíl rozjížďky s číslem čtrnáct neviděl vinou přetrženého řetězu.

Do horní poloviny pomyslného seznamu však rozhodně patřili Jan Holub s Romanem Čejkou. Mšenský Jihočech s obavami sledoval počínání grejdrů, avšak v konečném důsledku byl mile překvapen. Ve třetí jízdě ho však v rozletu přistřihl horší start. Usilovně však bojoval, aby v předposlední zatáčce konečně sebral Patriku Nagymu třetí místo.

Vzal si však ponaučení. Rozjížďka s číslem pět už žádné jeho zaváhání neviděla. Pevně se usadil v čele před Romanem Čejkou, jenž na úvod dojel hned za Tai Woffindenem. A Lasse Bjerre nestačil jen zírat. „To jsem nečekal,“ neskrýval Jan Holub v cíli.

Michael Hádek by se rád dostal přes onu tlustou čáru načmáranou černým lihovým fixem. Avšak brzdily ho starty. „A jsem se stavěl na hlavu nebo překousával řidítka, nešlo to,“ glosoval své dnešní počínání. Na úvod mu ujel Lasse Bjerre, pak jen přihlížel souboji Václava Milíka s Tai Woffindenem. Bylo třeba bít na poplach, nechtěl-li ve své poslední Zlaté stuze skončit mezi nepostupujícími.

Ale ouha. V rozjížďce s číslem jedenáct ho odvedl Aleksander Čonda. Mnohem horší pohroma však dopadla v rozjížďce s číslem šestnáct. Na cestu do semifinále potřeboval alespoň dva body, avšak na existenční boj mu rozpis nemohl do cesty přihrát silnější soupeře. Vpředu úřadovali Tai Woffinden a Krystian Pieszczek. Michael Hádek opouštěl rošt jako poslední. Stihnul uštvat Ondřeje Veverku, avšak onen rozhodující bod mu sebral třetí v cíli Slawomir Musielak. S ním měl stejně bodů, avšak Poláka zvýhodnilo vítězství v osmé jízdě. Jak byla řeč, k němu mu pomohl defekt jeho krajana. Inu, nevyzpytatelné bývají cesty plochodrážního osudu.

Roman Čejka a Jan Holub si ovšem postup nenechal uniknout, by do lepší desítky dorazili o poznání ekonomičtější třídou než Václav Milík. Ten udržel svůj čistý štít i ve druhé půli. V rozjížďce s číslem deset odjížděl jako čtvrtý. Ve druhé zatáčce však spodem minul Brendana Johnsona a Romana Čejku. Atakoval i vedoucího Krystiana Pieszczeka,ale na jeho předjetí si musel počkat až do prvního oblouku druhého kola. Nakonec Pardubičan ve čtrnácté jízdě zahrál velké sólo, když už na rovinku vjížděl s náskokem třech motocyklů.

Česká vlajka na pódiu nechyběla
Do druhé části mítinku se dostala plná polovina česky mluvících účastníků, nicméně semifinále drasticky probralo jejich řady. Bohužel se všichni tři dostali do jedné jízdy. I když Roman Čejka, který bedlivě sledoval tabuli v depu, přijel už na start té první. Informační šum se záhy vyřešil a kolečka s čísly se na tabuli dostala na správná místa.

Lasse Bjerre už po výprasku od české dvojice ani jedenkrát nezaváhal. Ve vítězné sérii pokračoval i nyní. Pro postup si v poklidu dojeli rovněž Marcel Helfer a Krystian Pieszczek, jenž tolik překvapil triumfem v červnovém Memoriálu Jiřího Hurycha v Chabařovicích.

Druhé semifinále se muselo opakovat kvůli pádu Aleksandera Čondy v první zatáčce. Zrovna ve chvíli, kdy vedl Václav Milík. Při repete s celou pěticí však nezaváhal Tai Woffinden. Václav Milík se usadil na druhé příčce. Roman Čejka byl za ním, avšak ve druhé zatáčce se stal obětí drsného nájezdu Aleksandera Čondy. Okamžitě spadl až za Jana Holuba a navzdory velké snaze se z posledního místa už nezvedl.

Před finále chodil Tai Woffinden s napolo nasazenou přilbou po depu jako lev v kleci. Iveta Milíková, sestra jeho největšího soupeře, zase tvrdila, že se stejně jako před každou předchozí jízdou svého bratra modlí. Skeptické hlasy rázem umlčela, když hbitě odrecitovala celý otčenáš.

Síla modlitby však byla tentokrát slabší. Tai Woffinden rychle pronikl do čela, zatímco Václav Milík byl druhý. Angličan mu ovšem nedopřál sebemenší možnost k útoku. „Kdybych odstartoval o půl metru líp, nestih‘ mě,“ vystihl klíčový moment pardubický závodník. I druhé místo před Lasse Bjerrem však naplnilo jeho duši spokojeným pocitem.

Nejlepší výhled na finálovou jízdu měli medailisté vloženého závodu O pohár primátorky města Pardubice. Nápad umožnit patnáctiletým závodníkům bojovat před zaplněnými tribunami všichni kvitovali jako povedený.

O vítězi rozhodly prakticky úvodní jízdy. Hned v rozjížďce s číslem jedna upadl Michal Škurla. Jeho otec Tomáš musel požádat o pomoc Radka Smetanu. Zničený motocykl přinesli v rukou a opřeli ho o zídku sjezdu na dráhu. „Je na odpis, vidle v prdeli, rám v prdeli,“ chytal se Tomáš Škurla za hlavu.

Jeho syn nestihnul repete, v němž neviděl cíl ani Zdeněk Holub. Posléze kvůli závadě na spojce odstoupil Daniel Hádek. Eduard Krčmář vyhrával jednu jízdu za druhou a vítězství měl v kapse prakticky už po třech startech. Na druhé místo si zpočátku dělal čáku Zdeněk Holub, avšak lepší závěr přes něho přenesl Michala Škurlu.

Hlasy z depa
„Paráda,“ zářil Václav Milík. „Po základu to vypadalo dost dobře. Nechali jsme tam stejný převody až do konce. Kdybych ve finále odstartoval o půl metru líp, nestih‘ mě. Předtím mně vzal ruku, bylo to hrubý, ale ve finále jsem se k němu nedostal. Jsem spokojenej‘. První místo by bylo lepší, ale co se dá dělat?! Třeba příští rok.“

„Škoda, starty vypadaly pěkně, ale pak to nevyšlo v semifinále,“ hodnotil Jan Holub. „Čejen to tam povez‘ a já to po venku nestih‘, byl jsem pomalej‘. Do finále mi chyběl kousek, ale nečekal jsem, že vyhraju jednu jízdu. Čekal jsem, že udělám tři body, když jsem viděl, že tu dráhu upravujou. Předtím jsem na ní nejel, nestačil jsem odtrénovat, ale vypadalo, že tam něco bude.“

„Stejná dráha, jako když jsme tady jeli extraligu,“ kroutil Michael Hádek hlavou. „Jednokolejka, starty natvrdo. A jsem se stavěl na hlavu, překousával řidítka, nešlo to. Bída a utrpení. Od startu jsem byl poslední a pak nic nevymyslel.“

„V první jízdě motor, pak řetěz, ve třetí jízdě jsem jel na hovno a pak už přišel konec závodu,“ shrnul Ondřej Veverka své dojmy. „Vyšlo nás to na pěkný penízky, ale to jsou závody.“

„Poslední dva závody jsou dobrý,“ radoval se Eduard Krčmář. „Dostal jsem se z krize. Se Škurličem jsme udělali dvě dobrý jízdy. Jednu jsem už čekal, že půjdeme oba. Ale bylo tam místo. Nejedu velkej‘ závod, ale letos se mi pár závodů povedlo.“

			TOT	SF1	SF2	FIN
1. Tai Woffinden, GB	4 3 3 4	14		1.	1.
2. Václav Milík, CZ	4 4 4 4	16		2.	2.
3. Lasse Bjerre, DK	4 2 4 4	14	1.		3.
4. Marcel Helfer, D	3 4 4 3	14	2.		4.
5. Aleksander Čonda, SLO	4 2 4 1	11		3.	5.
6. Krystian Pieszczek, PL	3 2 3 3	11	3.		E
7. Victor Palovaara, S	2 3 2 4	11	4.
8. Jan Holub, CZ	2 4 2 2	10		4.
9. Roman Čejka, CZ	3 3 2 3	11		5.
10. Slawomir Musielak, PL	E 4 3 2	9	5.
11. Michael Hádek, CZ	3 2 3 1	9
12. Dennis Pedersen, DK	0 3 1 2	6
13. Patrik Nagy, H	1 1 1 1	4
14. Nicolas Vincentin, I	E F E 3	3
15. Lukas Simon, A	1 0 0 2	3
16. Ondřej Veverka, CZ	1 0 2 0	3
17. Ashley Morris, GB	2 1 ex E	3
18. Markus Gaschka, D	2 X – –	2
19. Brendan Johnson, GB	0 1 1 0	2
20. Michal Dudek, CZ	E 1 0 0	1
21. Ondřej Smetana, CZ (res)	0 1	1

Poznámka: Ashley Morris byl v jedenácté jízdě předjet o kolo.

Pohár primátorky města Pardubice:

1. Eduard Krčmář, Slaný	4 4 4 4 4	20
2. Michal Škurla, Praha	F/R 2 2 3 3	10
3. Zdeněk Holub, Praha	E 3 3 1 2	9
4. David Štěrovský, Pardubice	2 0 1 2 1	6
5. Daniel Hádek, Plzeň	3 1 0 – –	4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 28. září
Matěj Kůs loni při Zlaté přilbě chyběl. Původně se chtěl soustředit na pondělní šampionát jednotlivců, v němž hájil vedoucí příčku před Lukášem Drymlem. Nakonec si však po svítkovském juniorském mistrovství světa odskočil do Gdaňsku. By letos ve startovní listině nejstaršího závodu figuruje, mohla nastat obdobná situace, což úzce souvisí s doposud neobsazeným startovním číslem jedna.

„Včera jsem se vrátil z Polska,“ vyprávěl Matěj Kůs. „Byl jsem tam pro motory. Doufám, že jsem na Zlatou přilbu připravenej‘. Chtěl bych výsledek, ale sváděl jsem vnitřní boj. Dostal jsem pozvánku do Toruně zastoupit Ruen Holtu, ale vybral jsem si start před domácím publikem.“

Právě Rune Holta by měl být oním závodníkem, který v neděli ponese startovní číslo jedna, jež bylo původně vyhrazeno pro Jasona Crumpa.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)