Praha – 13. září
Bezprostředně po skončení středečního test matche si Milan Špinka ještě v prostoru pardubického depa svolal všechny své ovečky. Vedle krátké analýzy nevídané prohry se řešila nominační otázka pro světové finále. I když přihláška českého družstva již byla vyplněna čtveřicí jmen, český reprezentační kouč ji rozhodně nepokládá za definitivně uzavřenou.

Český tým by se za čtrnáct dnů měl představit ve složení Václav Milík, Zdeněk Holub, Roman Čejka a Eduard Krčmář. „Musel se to nahlásit, ale není to ještě uzavřený,“ upozorňuje Milan Špinka. „Tak jsem to klukům řek‘. Je ještě spousta závodů. Jedou se devatenáctky v Plzni, jednadvacítky ve Mšeně a hlavně Zlatá stuha. Se sestavou se dá hejbat a Zlatá stuha, kterou pojedou všichni, je rozhodující.“

Výsledek středečního závodu Milana Špinku zaskočil. „Chtěl jsem vědět, že naši dorostenci nejsou na Poláky krátcí,“ připouští. „Jsou to mistři světa, jsou nejlepší, ale domníval jsem se, že naši kluci po nich půjdou. Zjistili jsme, že musí přidat v technice.“

Foto: Wojta Zavřel

Liberec – 12. září
Pozítří letos naposledy ožijí závodním ruchem liberecké Pavlovice. Na programu je závod veteránů, na jehož startovní listině pracoval Karel Kadlec. Plzeňský nezmar si dal vskutku záležet, o čemž svědčí třináct jmen nejen od nás, ale rovněž z Anglie, Maďarska, Itálie a Ukrajiny.

Startovní listina:

Česká republika:	Karel Kadlec, Martin Švestka, Jan Boháč, Richard Berger, František Liebezeit, Daniel Macl, Josef Novák
Itálie:	Angelo Meloto, Francesco Barbetta (ACCR)
Ukrajina:	Petro Fedyk
Maďarsko:	Attila Biro
Anglie:	Bill Haynes, Ian Leverington

Foto: Lubomír Hrstka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 11. září
Jedenáctý den měsíce září je všeobecně vnímán jako výročí teroristického útoku na newyorské mrakodrapy, nicméně dnešek vstoupí do české plochodrážní historie vysokou porážkou národního juniorského týmu od svých polských soupeřů. O českém triumfu byl přesvědčený opravdu jen málokdo. Milan Špinka ke všemu musel postrádat Zdeňka Holuba, jenž si o tréninku poranil nohu. Avšak dvanáct z patnácti rozjížděk jsme prohráli 5:1 a ty tři zbylé 4:2, když soupeřům dokázali sebrat body jen Václav Milík a Roman Čejka. Výsledná prohra o více než padesát bodů překonává všechno, čehož jsme byli v posledních letech v dvoutkáních různé úrovně zvyklí.

Do maxima chybí Polákům dva body uzmuté Romanem Čejkou a Václavem Milíkem
Poobědní trénink ještě nedospěl ke svému konci, když se stal incident, který měl negativní dopad nejen na dnešní závod. Zdeněk Holub po svém tréninkovém pádu skončil v nemocnici a do Svítkova se vrátil se sádrou na své levé noze. Pražanův úraz udělal škrt přes rozpočet v mnoha směrech, přičemž jeho vyškrtnutí z dnešní startovní listiny bylo to nejmenší zlo.

Ani nejpřesvědčenější optimista nemohl doufat, že se z triumfu v dnešním test matchi budou radovat naši mladící. Jenže průběh závodu zaskočil i je samotné. Pawel Przedpelski a Patryk Dudek dostali Polsko do vedení už po startu rozjížďky s číslem jedna a jejich postavení nerozlomil ani Václav Milík.

Vzápětí vypálil do čela Roman Čejka. Artur Czaja ho ztrestal vnější stranou první zatáčky, nicméně Kacper Gomolski cestu před slánského závodníka nenašel. Nikdo nemohl tušit, že se nadlouho jedná o nejvýraznější počin našeho družstva na hodně dlouhou dobu.

Piotr Pawlicki a Krystian Pieszczek ve třetí jízdě opět zmizeli z dohledu Václava Milíka a Michala Škurly prakticky již s vylétnutím pásky. Ke všemu Pardubičan zůstal ve třetím kole stát kvůli poruše motocyklu. Vzápětí Eduard Krčmář odstartoval mezi Kacperem Gomolskim a Bartoszem Zmarzlikem, avšak na protilehlou rovinku vyjeli oba Poláci již nikým neohrožováni v čele.

Navlas stejnou zkušenost jako Slaňák prodělal v rozjížďce s číslem pět také Ondřej Smetana. V úvodním výjezdu ho podjel Pawel Przedpelski a zařadil se za záda Artura Czajy. Skóre 24:6 vypadalo opravdu hrozivě. Start šesté jízdy vynesl do čela Piotra Pawlickeho, ovšem za ním byl Václav Milík.

Krystian Pieszczek se dlouho nerozpakoval s útokem, avšak po duelu s Pardubičanem skončil na zemi. Jeho motocykl museli do depa přinést, ale mnohem horší bylo, že propíchnutá nafukovací bariéra vyžadovala zásah servisního týmu.

Do repete nejlépe odstartoval Václav Milík. Piotr Pawlicki se v prvním výjezdu přesunul před něho, avšak domácí borec jej zasypával jedním útokem za druhým až do cíle. Krystian Pieszczek byl nyní jen oním třetím vzadu, jenž získal bod na úkor René Vidnera.

A bylo ještě hůř
Dva uzmuté body byly nadlouho jediným kompromisem, který nám polský protivník povolil. Uragán nekompromisních triumfů 5:1 přitom v rozjížďce s číslem sedm zahájil Michal Škurla svým kromobyčejně povedeným startem. Jenže v prvním výjezdu ho Patryk Dudek a Pawel Przedpelski překonali jako jeden muž.

Roman Čejka se zase v osmé jízdě nacpal mezi Krystiana Pieszczeka a Piotra Pawlickeho. Mít vítěze světového juniorského podniku v Berwicku za sebou si však slánský borec vychutnával jen na počátek třetího okruhu. V jeho první zatáčce ho totiž Piotr Pawlicki podjel. V rozjížďce s číslem devět rozdělil Václav Milík Bartosze Zmarzlika a Kacpera Gomolskeho, jenže ten Pardubičana v úvodním výjezdu podjel.

Desáté jízdě dominoval Artur Czaja, zatímco Patryk Dudek pronikl před Ondřeje Smetanu již v první zatáčce. Pražan se nakonec nedočkal ani jednoho bodu, nebo jej Lenka Felixová nachytala za vnitřní čárou. „Nemám od čáry ani bílý kolo,“ hájil se Ondřej Smetana. „Byla tam kolej a ta je před čárou!“

Na růžích však neměl ustláno ani v jedenácté jízdě. Zatímco Kacper Gomolski a Artur Czaja letěli do vedení, jemu prasknul jazýček u sedla. V rozjížďce s číslem dvanáct byl Michal Škurla za vedoucím Krystianem Pieszczekem, jenže ten nechal dost prostoru, aby se Bartosz Zmarzlik vnitřkem první zatáčky posunul ze třetího místa rovnou do čela.

Na světelné tabuli svítilo neuvěřitelné skóre 62:16, když se Václav Milík ujal vedení rozjížďky s číslem třináct. Když jej ve druhém oblouku druhého kola podjel Piotr Pawlicki, hned nájezdu do třetího okruhu mu to vrátil. Jenže v následující zatáčce udával tempo opět Polák.

Třetí prohra v uvozovkách jen v poměru 2:4 bylo maximem, jehož juniorský národní tým dnes dosáhl. Čtrnáctá jízda s Ondřejem Smetanou a Eduardem Krčmářem za zády vedoucího Patryka Dudka skýtala naději na remízu jen necelé kolo. Z druhé zatáčky už vyjel druhý Bartosz Zmarzlik.

V nominované rozjížďce s číslem patnáct si Pawel Przedpelski a Artur Czaja doslova vychutnali Václava Milíka a Romana Čejku. Zatímco si Milan Špinka ujasňoval některá jména pro světové finále, samotní čeští borci si z nevídaného nářezu brali ponaučení.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to na prd,“ měl Václav Milík daleko k optimismu. „Nejede nám to. Nikdo z Čechů nemá techniku. Musíme předělat motory, jestli tady chceme bejt‘ při finále na bedně. Kvalita jezdec je znát na krátký dráze, ale na takový dlouhý jako tady, je to víc v motoru než v jezdci. Nebyli jsme favoriti, ale netušil jsem, že prohrajeme o takovej‘ ranec. Aspoň dobrý závody, že jsem moh‘ porovnat motor s tím, co si připravuju na extraligu.“

„Dělal jsem, co jsem moh‘,“ dušoval se Roman Čejka. „Bylo krásně vidět, že Poláci jsou jinde. O krok napřed, o třídu vejš‘. Sebral jsem jim bod, aspoň něco.“

„Byli rozhodně lepší,“ vyjádřil se Eduard Krčmář na téma polské převahy. „Ale víc bodů jsme mohli udělat.“

„Dneska to bylo špatný,“ nezastíral Ondřej Smetana. „Dělal jsem, co jsem moh‘. Jsou trošku někde jinde. Mrzí mě poslední jízda s Čejenem. Od startu to bylo dobrý, byl jsem tam za Polákem. Pak mi prask‘ jazýček na sedátku. Celý čtyři kola jsem v tom nemoh‘ zasednout a musel stát.“

1. Polsko			72
Patryk Dudek	2 3 2 3		10 (2)
Pawel Przedpelski	3 2 2 1	3	11 (2)
Piotr Pawlicki	3 3 2 3		11 (1)
Krystian Pieszczek	2 1 3 2		8 (2)
Bartosz Zmarzlik	2 3 3 2		10 (2)
Kacper Gomolski	1 3 2 3		9 (1)
Artur Czaja	3 3 3 2	2	13 (2)
2. Česká republika			18
Václav Milík	1 E 2 1 2	1	7
René Vidner	0 0 E 0		0
Zdeněk Holub	– – – –		–
Michal Škurla	1 0 0 1 0		2
Eduard Krčmář	1 1 0 1 0		3
Ondřej Smetana	0 1 L 0 1		2
Roman Čejka	2 0 1 1	0	4

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice – 10. září
Finále mistrovství světa juniorských družstev, které bude v Pardubicích předcházet legendární Zlaté přilbě, zná již z poloviny svoji startovní listinu. Dorazily totiž sestavy Dánska a Austrálie, která posílá do boje také Darcy Warda. Po zítřejším test matchi naší reprezentace s Poláky by už mělo být jasno definitivně. Milan Špinka byl nucen udělat jednu změnu, když zraněného Daniela Hádka nahradil René Vidnerem. Pakliže se zítra do Svítkova vypravíte, nezapomeňte, že se začíná již úderem sedmnácté hodiny.

Složení týmů pro středeční test match:

Česká republika:	Václav Milík, Zdeněk Holub, Eduard Krčmář, Roman Čejka, Ondřej Smetana, Michal Škurla, René Vidner
Polsko:	Patryk Dudek, Pawel Przedpelski, Piotr Pawlicki, Krystian Pieszczek, Bartosz Zmarzlik, Kacper Gomolski, Artur Czaja

Známé sestavy finále MS juniorských družstev:

Austrálie:	1 Tyson Nelson, 2 Darcy Ward, 3 Alex Davies, 4 Nick Morris
Dánsko:	1 Michael Jepsen Jensen, 2 Mikkel Michelsen, 3 Mikkel B. Jensen, 4 Nicklas Porsing

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. září
Pokud se týká ambicí českých závodníků v půlkulatém pětačtyřicátém Tomíčkově memoriálu, odpovídal Tomáš Topinka ve stylu chytré Horákyně. Na jednu stranu se netajil s názorem, že by se ve finále mohli objevit alespoň tři, avšak jedním dechem dodával, že mezi pěti nejlepšími nemusí být ani jeden. Bohužel v praxi se naplnila druhá alternativa a šestice Čechů, která do závodu zasáhla, se seřadila od desátého místa dolů. Triumf v náramně vyrovnaném klání si zopakoval Rafal Okoniewski, avšak na nejvyšší stupínek se musel postupně prodrat přes Daniela Nermarka a Renata Gafurova.

Pětačtyřicetiny jak se patří
I meteorologové jsou jenom lidé. I když na dnešek hrozili deštěm a zimou jako v psírně, na obloze zářilo sluníčko. Návštěvníkům Tomíčkova memoriálu ovšem drobné faux pas předpovídačů počasí nevadilo. Ba právě naopak.

Půlkulatý ročník slavného závodu oslavili pořadatelé jaksepatří. Už jen doprovodný program musel nadchnout i toho největšího morouse. Doprovodné klání stopětadvacítek stejně jako freestylová kola už k memoriálu patří stejně jako tradiční spektakulární ohňostroj. Ovšem setkání veteránů, prezentace oživené JRM či exhibice minimotocyklů Honda Monkey zvýšily úroveň zábavy pro všechny přítomné. A to tím spíše, bylo-li záhy jasné, že čeští závodníci dnes bohužel nebudou herci hlavních rolí.

Zdeněk Holub narychlo před startem rozjížďky s číslem jedna vyměnil motocykl. „Napnul se přední řetěz,“ vysvětloval. „Zadní se povolil a to bych nestih‘ opravit.“ Nakonec dojel do cíle za Cameronem Woodwardem a fenomenálním Rafalem Okoniewskim. Martin Málek, debutující v Tomíčkově memoriálu, byl v cíli až za pražským juniorem.

„Zavolali mi na poslední chvíli,“ popisoval Martin Málek, jak ke startovnímu číslu tři přišel. „Mám trochu ostychu, jedu Tomíčkův memoriál poprvé.“ Než dořekl, tribuny se rozjásaly, když Václav Milík v první zatáčce druhé jízdy objel Daniela Kinga a zařadil se za záda vedoucího Daniela Nermarka.

Dva body nakonec skončily v prachu. A to nejen doslova, ale i do písmene, když Václav Milík skončil v poslední zatáčce po děsivém kotrmelci v nafukovací bariéře. Do třetí jízdy nejlépe odstartoval Josef Franc, avšak v první zatáčce upadl Artur Czaja. Při repete zůstal Pražan viset vzadu. A zatímco Renat Gafurov, Artur Czaja a Jason Doyle si rozdělovali body od trojky do jedničky, na Josefa France nezbylo vůbec nic.

A tak se o nejvýraznější český počin úvodní pětiny postaral Matěj Kůs. Před startem rozjížďky s číslem čtyři zůstal věrný svému typickému zvyku a přeskočil z jednoho motocyklu na druhý. V jeho sedle vystřihl start, nad nímž jeho protivníci na startovním roštu mohli zblednout závistí.

Jenže Andrej Kudrjašov neplakal nad rozlitým mlékem. Jeho ofenzíva kulminovala v cílové rovince. Zprava se hnal okolo pražského borce, jemuž sebral vítězství o pár milimetrů. Už po přestávce se Matěj Kůs ocitnul ve stejné roli jako prve ruský závodník. S tím rozdílem, že útočil na Artura Czaju a v banku byl jediný bod. A že zatímco prve prohrál o kousek boj o vítězství, nyní mu zlomeček sekundy scházel ke třetímu místu.

Josef Franc triumfoval v rozjížďce s číslem sedm, avšak cesta k nápravě úvodní nuly se zašmodrchala dalším čtvrtým místem v deváté jízdě. Václav Milík zaznamenal dvě druhá místa v řadě, avšak v závěru na ně už nenavázal. A když Matěj Kůs v rozjížďce s číslem dvanáct ani neprojel cílem a zmizel rovnou v depu, bylo jasné, že v půlkulatém Tomíčkově memoriálu zůstane českým borců pětičlenné finále zapovězeno.

Co historie nepamatuje
O něj se rázem přihlásila celá řada borců. Dlouhodobě si udržoval převahu Rafal Okoniewski, coby loňský vítěz se startovním číslem jedna na své vestě. S dokonalou rutinou ovládl první a pátou jízdu. Z čela průběžné klasifikace nesestoupil ani v rozjížďce s číslem devět, kdy ho v první zatáčce objel Andrej Kudrjašov.

Ruský borec však výše zmiňované vítězství nad Matějem Kůsem a porážku Rafala Okoniewskeho proložil nulou z osmé jízdy, jež se nakonec ukázala jako nejpádnější argument proti jeho postupu mezi finalisty.

Pořadatelé se snažili dát dohromady startovní listinu, jejíž vyrovnanost by byla největší ozdobou jejich legendárního klání. Jako důkaz jejich úspěchu se stala skutečnost, že leadera Rafala Okoniewskeho po čtyřech sériích dohnali hned dva konkurenti.

Daniel Nermark se až do rozjížďky s číslem čtrnáct musel sklánět pouze před Josefem Francem a Jasonem Doylem, avšak nyní odvedl Rafala Okoniewskeho současně s letem pásky. V patnácté jízdě jejich desetibodový zisk vyrovnal Jason Doyle.

Australan rozehrál své dnešní účinkování jen o málo méně než Josef Franc, před nímž skončil ve třetí jízdě. Od té doby se ale proměnil ve vítězící automat. Rozjížďka s číslem šest, triumf stylem start – cíl. To samé v desáté jízdě, kde ovšem Miroslav Topinka jeho únik od pásky posoudil jako letmý start. Nicméně při repete změřil Daniele Nermarka, Artura Czaju a notoricky nebodujícího Maxe Dilgera opět.

Po sedmnácté jízdě se stal vítězem základní části, když velkorysým průjezdem první zatáčkou za sebou nechal Rafala Okoniewskeho. Rovněž on měl jistotu finálového postupu, avšak třetí v pořadí Daniel King už musel spekulovat, zda mu deset bodů bude stačit. Nakonec se ale jeho skóre stalo počátkem nitě, díky níž se letošní Memoriál Luboše Tomíčka zašmodrchal do takového klubíčka jako ještě nikdy ve své bohaté historii.

Artur Czaja svým sólem v osmnácté jízdě srovnal krok s Danielem Kingem. Daniel Nermark za jeho zády se již mohl chystat na finále rovnou a třetí Andrej Kudrjašov rovnou vyklízet svůj box. Zdeněk Holub zůstal předčasně stát, což okomentoval slovy: „Den blbec, od rána jsem se nezastavil!“

V rozjížďce s číslem devatenáct se opět po delší době Markéta rozezněla jásotem českých hrdel. Po vylétnutí pásky totiž vypálil do vedení Matěj Kůs. Jenže na protilehlé rovině třetího okruhu se přes něj přesypal Timo Lahti a v nájezdu do poslední zatáčky i Renat Gafurov. Jak Fin, tak Rus skončili na deseti bodech.

V poslední jízdě základního rozpisu se svého druhého vítězství dočkal Josef Franc. Svým velkým sólem paradoxně zkomplikoval další průběh závodu, do něhož již nezasáhl. Cameron Woodward byl právě pátým borcem, jenž dosáhl desetibodové hranice! Nejspravedlivějším řešením byl rozjezd o dvě zbývající finálová místa.

Ten opanoval Artur Czaja, když Renat Gafurov svým posunem ze čtvrté na druhou pozici jakoby předznamenal dramatické finále. Po jeho startu se do čela dostal Daniel Nermark, zatímco Renat Gafurov z tlačenice první zatáčky vytěžil pouze druhou příčku. Rafal Okoniewski si vybral vnitřní dráhu a zpočátku byl třetí.

Ve druhém okruhu se Renat Gafurov posunul do vedení. O kolo později na stejném místě Rafal Okoniewski podjel Daniela Nermarka, aby to samé v posledním okruhu na stejném místě provedl i Renatu Gafurovovi. Rus v kolizí hrozícím finiši uhájil alespoň druhé místo před Danielem Nermarkem, jenž mu ho už takřka sebral.

			FIN
1. Rafal Okoniewski, PL	3 3 2 2 2	12	1.
2. Renat Gafurov, RUS	3 1 3 1 2	10+3	2.
3. Daniel Nermark, S	3 2 2 3 2	12	3.
4. Artur Czaja, PL	2 1 3 1 3	10+4	4.
5. Jason Doyle, AUS	1 3 3 3 3	13	R
6. Daniel King, GB	2 2 2 3 1	10+2
7. Timo Lahti, FIN	1 2 1 3 3	10+1
8. Cameron Woodward, AUS	2 3 1 2 2	10+0
9. Andrej Kudrjašov, RUS	3 0 3 2 1	9
10. Josef Franc, CZ	0 3 0 2 3	8
11. Václav Milík, CZ	F 2 2 1 1	6
12. Matěj Kůs, CZ	2 0 R 1 1	4
13. Zdeněk Holub, CZ	1 1 1 0 E	3
14. Martin Málek, CZ	0 1 1 0 0	2
15. Michal Škurla, CZ (res)	1	1
16. Max Dilger, D	0 0 0 0 0	0
17. Michele Castagna, I	T 0 0 0 0	0
res Ondřej Smetana, CZ (res)		DNR

Vložené jízdy 125 ccm:

motocykly na klasickou dráhu:	I Filip Šifalda, Petr Chlupáč, František Klier, Daniel Šilhán, Milan Dobiáš
	II Filip Šifalda, Daniel Šilhán, Petr Chlupáč, František Klier, Milan Dobiáš
	III Filip Šifalda, Petr Chlupáč, Daniel Šilhán, František Klier, Milan Dobiáš
motocykly na dlouhou dráhu:	I Patrik Mikel, Filip Hájek; Roman Mády F, Kryštof Rybář E
	II Patrik Mikel, Roman Mády; Kryštof Rybář F, Filip Hájek F
	III Patrik Mikel, Kryštof Rybář, Filip Hájek, Roman Mády

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout